Myslivecké fórum

Docela účinný a celkem levný způsob černění je: 1 díl louh a dva díly Savo. Po smíchání začne chemická reakce a lázeň se začne ohřívat. Je možné to ještě trochu přihřívat. Je nutno počkat až se ten louh zcela rozpustí a pak teprve dát předmět do lázně. Já takhle teď černil ZP-čko, akorát lauf jsem si nechal načernit u puškaře, neboť jsem neměl tak dlouhé korýtko a byl jsem línej si jej udělat. Jinak mi to načernilo i ty nerezový spouště a stále to drží. Ještě jsem to míchal takovou dlouhou nerezovou lžičkou a asi minutu a ta stačila taky chytit trochu toho černýho a je stále černá a to ji kolikrát už umyla baba takovou tou molitanovou houbičkou co má z jedné strany takovou tu drsnou hmotu. A to se prý nerez špatně černí.

Jsou různé postupy černění. Tyto jednouché jsou rychlé a levné,ale pokud flinta nestojí jen v trezoru, dochází u ní k oleštění. Zas to nestojí ranec aby se jednou za 10let nemohla dát načernit.Pokud chce někdo echt načernit hlaveň aby vydržel desítky let, děla se to postupným černěním.Hlaveň je načerněna za tepla a nechá se ve vlhkém prostředí LEHCE zkorodovat.Následně se očistí, znovu načerní a tak stale dokola min.však 3x dle prostupující koroze. Na poslední dvě černění už hlavně do sklepa nejdou a černění se dělá v časovém odstupu. Takto načerněné hlavně jsou pak na věky,ale není to práce na den a nestojí pár kaček.

Za tepla jednoznačně kulovnici.Z FAO jsem měl kdysi namontovaný puškohled Meopta 2100 3-12*50 RD,když jsem ho sundával z montáže, tak jsem ho sundával i s lakem, o tom jak byl tubus promáčklý ani nemluvím. Odborníci z Olomóca to přilepili sekundovým lepidlem k montáži.....

No já už jsem rozlepený laufy viděl.....

Mám brokovnici r. 16, zámky H/H r.v. 1921, dělaný teplý brynýr - perfektní, r. 20, r.v. 1919 - opět teplý brynýr - perfektní, malorážka r.v. 1928 - opět teplý, kulovnice r.v. 1923 - opět parádní teplý brynýr, kulovnice r.v. 1936 - zase paráda. Takto mám ještě pár zbraní prvorepublikových a všechno teplý brynýr..
Pak mám ZKK 601 - ošoupané hned, opraveno za studena a k ničemu, půjde na teplý brynýr.
Prostě brynýr a dřevo musí být perfekt i při každodenním nošení. Je to moje vizitka.

Čestmíre pravda,zvláště u prvorepublikových dvojek,kozlic,trojáků se každý puškař "kroutil" jak had ,a těch výmluv:-).Asi na tom něco bude,to letování tenkrát a dnes...Načernili vše ,jen do těch hlavní se jim jaksi nechtělo.Dnes to neřeším ,flinta má mít "patinu" a né vypadat jak vytažená z krabice.Ale je to jen můj pohled na věc.Jinak to černění za studena různými rychločernidly opravdu má krátkého trvání.Obvykle několika vycházek,nu ale na kontrolu na PČR dobrá věc:-).

Františku proč tak silná slova, studený brynýr flintu přece nez...ví, flinta je pouze flekatá a vypadá jak po tyfusu. Navíc, jak píše Honza, brzy to sleze. Nevím kolik stojí teplý brynýr u puškaře, ale vím, že se toho hodně chlapů bálo. Že se rozletují hlavně, že se popustí hlavně, že to bude rezavět a nevím co ještě.
Teplý brynýr se dělá při teplotě max 145 st. C, tak se není čeho bát a dobrá flinta si dobrou péči zaslouží, a k tomu patří i brynýr.

Měl jsem tuhle lahvičku za těch 130 kč. Je to na prd.Na flintě to nedrží ať to odmašťuješ jak chceš. Má to i jiný odstín a po pár čištění to z flinty zmizí.
Když brunýr, tak od puškaře a teplý. Starý sundat, hlaveň musí být bílá až na čistý kov a potom to má kvalitu.

Co by laik, jsem si koupil černění za studena ze Štramberka na starší brokovnici. Černil jsem jen hlavně, odmastil jsem je 2x a přípravek použil podle návodu. Po vyleštění to vypadalo docela obstojně, ale je to tak na přechodnou dobu, časem se otírá. S pozdravem J.T.