Nase puvodni druhy zvirat a invazivni druhy
Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: prroud | 25.02.2014 16:15
Je videt,ze s tim mas jako pacient bohaty zkusenosti,kdyz jsi to tak krasne nastinil,Pavle :-).Ale tema je tady opravdu jiny....navic jsem u nas zatracene puvodnim.:-)Josefe,Zdenek mi naordinoval vzdycky vrazednou miru a porad na ni dohlizel,zaplatpanbu,prezil jsem,ale bacil urcite zadnej :-)
Autor: Fesoj | 25.02.2014 15:53
Pokud vím, velice humánní metodu eliminace tohoto živlu vyzkoušel právě Martes v Roudné - bohužel bez trvalého či aspoň dlouhodobého účinku.
Autor: Pavel Černý | 25.02.2014 15:01
Strejdo, stálo by za to udělat dobrou psychiatricko - psychologickou studii od nezaujatých odborníků na téma prroud (s návrhy řešení)!!!
Autor: strejda zajíc | 25.02.2014 14:52
Příjemně překvapil Martes.Čekal jsem totiž,že jako nejnejnejinvazivnější druh označí prrouda!:_)))
Autor: prroud | 25.02.2014 12:50
Mozna by stalo za to udelat dobrou nezavislou studii od nezaujatejch odborniku na stav nasi prirody,priciny problemu a s navrhama reseni........
Autor: precechtel | 24.02.2014 21:41
a co teprve taková kukuřice /Zea mays/, bez té by ty bioplynky byly v háji. F.
Autor: prroud | 24.02.2014 16:51
Josefe,filmarum projde vzdycky vsechno,ale priroda ma svoje zakony :-).Akce a reakce,i kdyz si toho my zrovna nemusime hned vsimnout.
Autor: Fesoj | 24.02.2014 16:37
Zdánlivě to nesouvisí - ale vzpomněl jsem si na to, jak v jednom serlálu o Herkulovi - tudíž ze starověku - na trhu prodavač nabízel "zaručeně čerstvá rajčata", ve známém historickém filmu Kleopatra byla k vidění v paláci egyptské královny klec s papouškem kakadu, v americké filmové verzi Robina Hooda přinesli zbojníci z lovu jelence a v jinak nádherném filmu Jestřábí žena, jehož děj se odehrával ve středověké Anglii, se hlavní hrdinka proměňovala v káně Harrisovo. A co se týče naší české filmové tvorby, ani ta nezůstala podobných biologicko-historických omylů zcela ušetřena - v Zemanově filmu Cesta do pravěku ti kluci při rybaření chytili kapra klasické rybniční šlechtěné formy a v jedné ze zfilmovaných Čapkových povídek si zahrál labradorský retrívr, o jehož existenci v první polovině 20. století u nás neměl nikdo ani tušení.Z hlediska historie to člověka ale nutí jen k úsměvu, zatímco snahy některých pošahaných ekologistů o návrat zpět k "původní" přírodě ve mně budí spíš hrůzu.
Autor: Tomáš Pilík | 24.02.2014 09:59
Děda z lesa: domnívám se, že kapr a brambory jsou zde již podstatně déle než 200 let. Nějaké přesné datum jsem nedohledal, ale v obou případech se píše o středověku.
Autor: prroud | 23.02.2014 13:46
Az me mrazi Dedo pri pomysleni,ze jen to vsechno co jsi jmenoval by od nas uplne zmizelo(snad krome sumecka),vzdyt co by vlastne zbylo? Asi bych to rozdelil jeste na cizi invazivni a neinvazivni,prospesny a skodlivy?
Josefe,puvodni stav jak spravne pises je vyloucenej,co bylo pred 500 lety,treba,by byla dnes historie i kdyby se nakrasne nic "ciziho" nikdy nedovezlo uz jen neprimejma zasahama civilizace.Ale presto se mi nezda,ze by nesla nejakym zpusobem zavist rozumna rovnovaha nasi prirody.Jenze v dnesnich pomerech by se to bez poradnejch financnich injekci a smysluplnejch jasne postavenejch zakonu neobeslo,hlavne bez poradnyho dozoru nad jejich dodrzovanim.
:-)))))))))) Tak me napadlo,ze dneska jim vadej zvirata a rostliny......a zejtra poslou zpatky na stromy nas:-)))))))))
Josefe,puvodni stav jak spravne pises je vyloucenej,co bylo pred 500 lety,treba,by byla dnes historie i kdyby se nakrasne nic "ciziho" nikdy nedovezlo uz jen neprimejma zasahama civilizace.Ale presto se mi nezda,ze by nesla nejakym zpusobem zavist rozumna rovnovaha nasi prirody.Jenze v dnesnich pomerech by se to bez poradnejch financnich injekci a smysluplnejch jasne postavenejch zakonu neobeslo,hlavne bez poradnyho dozoru nad jejich dodrzovanim.
:-)))))))))) Tak me napadlo,ze dneska jim vadej zvirata a rostliny......a zejtra poslou zpatky na stromy nas:-)))))))))
Autor: Fesoj | 23.02.2014 13:39
Péťo, jestli tou "provincií" míní to, jak to zde vypadalo dřív, než to člověk před mnoha staletími začal přetvářet "k potřebě své", pak má nepochybně pravdu. Ale tím pan Vundrle jen potvrzuje to, co jsem napsal - že příroda se neustále mění, že většinu našeho území dnes tvoří tzv. "kulturní step" a že návrat do původního stavu v žádném případě není možný, už proto ne, že při dnešním počtu obyvatel by je listnaté lesy a step nebyly schopny uživit.
Dědo, souhlasím, jenže ti ekologisti svá tažení proti nepůvodním druhům neustále stupňují ! Takový akát ještě před pár lety nikomu nevadil, dnes je považován za druh pro naši přírodu přímo zhoubný a je mu vyhlašována válka. Na Slovensku pro změnu zakázali pěstování tak užitečné plodiny, jako je topinambur. Zaplať Bůh a svatý Hubert, že ne každá 3,14čovina se jim podaří prosadit, konkrétně mám na mysli vítězství rozumně myslících lidí v čele s myslivci v bitvě o zachování kamzíků v Jeseníkách. A protože pařez zůstane pařezem a vůl volem, jsem zvědav, s čím se "vytasí" příště.
Dědo, souhlasím, jenže ti ekologisti svá tažení proti nepůvodním druhům neustále stupňují ! Takový akát ještě před pár lety nikomu nevadil, dnes je považován za druh pro naši přírodu přímo zhoubný a je mu vyhlašována válka. Na Slovensku pro změnu zakázali pěstování tak užitečné plodiny, jako je topinambur. Zaplať Bůh a svatý Hubert, že ne každá 3,14čovina se jim podaří prosadit, konkrétně mám na mysli vítězství rozumně myslících lidí v čele s myslivci v bitvě o zachování kamzíků v Jeseníkách. A protože pařez zůstane pařezem a vůl volem, jsem zvědav, s čím se "vytasí" příště.
Autor: Děda z lesa | 23.02.2014 12:47
Belgický časopis Le Soir kdysi uvedl rozbor invaze cizích živočichů a rostlin v Evropě, kde uvádí, že Česko je po Francii, Belgii a V.Británii čtvrtou zemí, zaplavenou téměř 2.000 nepůvodních živočišných a rostlinných druhů.
Za nepůvodní druhy považují ty, které jsou přítomny v přírodě méně než 200 let.
Je to např. akát, modřín, jírovec, kaštanovník, brambory, křen, oves , bažant, krocan, sika, daněk, jelenec, muflon, kamzík, svišť, myš, kapr, amur, tolstolobik, karas, hlavatka, pstruh, siven, sumeček, jeseter, síh atd.
Ale je zajímavé, že z těchto 2.000 nepůvodních druhů vadí ekologistům jen něco...
Za nepůvodní druhy považují ty, které jsou přítomny v přírodě méně než 200 let.
Je to např. akát, modřín, jírovec, kaštanovník, brambory, křen, oves , bažant, krocan, sika, daněk, jelenec, muflon, kamzík, svišť, myš, kapr, amur, tolstolobik, karas, hlavatka, pstruh, siven, sumeček, jeseter, síh atd.
Ale je zajímavé, že z těchto 2.000 nepůvodních druhů vadí ekologistům jen něco...
Autor: prroud | 23.02.2014 08:40
No prave Josefe,takze i tudy by vedla cesticka jak se vyhnout tomu moru,jestli premejslim spravnym smerem,poukazat na ten pruser s biopalivama.....v ty bakalarce se pise,ze jsme v prvni rade uzemim listnatejch lesu,neco malo stepi.
"Podoblast Eurosibirska.Uzemi CR se rozklada prevazne v provincii listnatych lesu,z mensi casti i v provincii stepi". Tu praci delal nekdo z Olomouce.Universita Palackeho.Jan Vundrle.
"Podoblast Eurosibirska.Uzemi CR se rozklada prevazne v provincii listnatych lesu,z mensi casti i v provincii stepi". Tu praci delal nekdo z Olomouce.Universita Palackeho.Jan Vundrle.
Autor: Fesoj | 22.02.2014 22:22
Přemýšlet můžeš, jak chceš, řerná je v současnosti asi jediný druh zvěře, kterému vyhovují ty velké širé rodné lány s řepkou a kukuřicí. Kdyby okamžitě začal platit zákaz těch nesmyslných "biopaliv" a na polích se opět pěstovalo to, co tam patří, to jest plodiny určené k lidské výživě ať již přímo nebo zprostředkovaně jako krmení pro dobytek, během několika málo let by se povedlo upravit stavy prasat na únosnou mez a celý problém s přemnoženou - ve skutečnosti pouze lokálně přemnoženou - černou by vyšuměl do ztracena, protože by došlo k jejímu většímu rozptýlení, ztratila by tu bezpečnou letní krytinu a její odstřel by radikálně stoupl. A co je neméně důležité - podstatně by se zlepšila úživnost polních honiteb pro jejich klasické obyvatele, to jest drobnou zvěř.
Autor: prroud | 22.02.2014 21:05
Rekl bych zes to vzal Josefe za spravnej konec,jasneze se neda vsechno vratit a nepuvodni vyhubit,ale jak se rika primerene.Zrovna jsem padnul na nejakou bakalarskou praci,tak ji studuju.Co si myslej "ekologisti" a takzvany ochranci prirody me moc nezajima,jsou to sci-fi extremisti.Kazdej extrem je skodlivej:-).Mam na mysli v soucasnosti mozny druhy plus ty co se k nam natahly samy od sebe,to je prostej prirozenej vyvoj.Ale cetl jsem jeden nazor,ze nebejt cerny,neni co lovit,nemyslim si,ze je spravnej,na druhou stranu to vypada,ze zrovna cerna je nase puvodni,takze sem patri,ale zase,primerene,ne na ukor ostatni zvere.Premejslim jak by asi vypadala ta spravna "rovnovaha".
Autor: Fesoj | 22.02.2014 19:17
Ekologisti - pozor, ne ekologové - uvažují přesně stejně. Vrátit do naší přírody původní druhy a ty nepůvodní pokud možno odstranit. Jenže to jde jen do jisté míry. Fauna i flóra /protože nelze uvažovat jen o živočiších/ v průběhu staletí doznala podstatných změn jak co do druhového složení tak co do počtu jedinců jednotlivých druhů. Některým soustavné přetváření přírody člověkem vyhovovalo, některé druhy se dokázaly přizpůsobit, další byly vyhubeny a jiné zcela vymizely, aniž by to člověk úmyslně ovlivňoval. A snahy o návrat některých původních druhů do dnešní, pro ně již zcela nevyhovující přírody, je blbost, která se nemůže setkat s úspěchem. Přesto se o to určité skupiny "ochránců přírody" snaží. Typickým příkladem je snaha o znovuvyšlechtění a reintrodukci divokého koně nebo pratura. Jsou to velká zvířata, s velkou spotřebou potravy, navíc žijící ve stádech a tím pádem se značnými nároky na životní prostor - ale tady není ani Serengeti ani americký středozápad, téměř každý hektar nelesní půdy je zemědělsky využíván a neumím si představit,že by se zemědělci vzdali podstatné části pozemků /ať už na nich pěstují cokoli/ jen proto, abychom se mohli kochat pohledem na stáda tarpanů nebo praturů. Na Třeboňsku žije omezená populace losa, vlastně nejjižnější v Evropě. Přesto, že los byl původně domovem na značné části našeho území, jeho větší rozšíření dnes nepřipadá v úvahu - mluví se stále o tom, jak přemnožená vysoká devastuje lesy, přičemž negativní vliv losa je podstatně větší. Nebo - při pohledu z druhé strany - ve středověku u nás běžně hnízdili supi, jak hnědý, tak bělohlavý. Člověk je nevyhubil neměl k tomu důvod, nijak mu neškodili, naopak byli užiteční odklízením mršin dobytka. Ale s intenzifikací chovu skotu zmizely z pastvin ty mršiny a zmizeli i supi - a jejich poslední zbytkové evropské populace v Pyrenejích přežívají jen díky tomu, že jim lidé zajišťují krmivo - a i to se potýká s řadou omezení vydaných Evropskou unií. Zkrátka a dobře, nějaká totální konzervace přírody není možná. Měnila se, mění se a měnit se bude. Snahy o zachování našich překrásných lesních kurů - tetřev, tetřívek, jeřábek - se přes všechny výzkumy, nemalé investice a přísnou ochranu míjí účinkem, protože jejich životní prostředí se natolik změnilo, že se už nikdy jejich stavy nedostanou na původní úroveń, vždyť vlastně dodnes nevíme, jaké je hlavní příčina jejich poklesu. U koroptví to sice víme, ale nejsme schopní s tím něco udělat - meze s hmyzem a semínky plevelů do naší přírody už nikdo nevrátí. Na druhou stranu je dnes běžnou lovnou zvěří hrdlička zahradní, která se k nám začala šířit teprve v polovině minulého století a labuť velká, která dřív byla vzácným chovancem a ozdobou šlechtických parků, dnes hnízdí na každé louži. Je samozřejmě povinností nejen nás myslivců, ale všech, kteří to s přírodou myslí dobře, udělat vše pro to, aby naše nejen původní, ale i v průběhu staletí úspěšně introdukované a prosperující druhy /daněk, muflon, bažant, kamzík, divoký králík a další/ z naší přírody nevymizely. Ale základem všeho je životní prostředí, které se neustále, zejména vinou člověka, mění -a to většinou k horšímu.
Autor: prroud | 22.02.2014 17:51
Zalozit tohle tema me napadlo pri cteni o nutriich a podivani se na ten dokument v odkazech,tak jsem se krapet porozhlidnul a donutilo me to se zamyslet,jestli nam stoji za to dovazet cizi druhy na ukor nasich puvodnich,nebo by bylo lepsi dostat zpatky ty nase.Ne z hlediska sobeckyho(hlavne ze mam co lovit),ale z hlediska prirody.Dostat nase puvodni druhy na patricnou uroven by mozna ty co u nas nemaji ve volny prirode co delat nahradilo,mozna i predcilo?
Autor: prroud | 22.02.2014 17:27
Jak by vypadala nase priroda jen se svou puvodni faunou,bylo by co lovit,nebo by byla "poloprazdna"?Jsou to stastny kroky,experimentovat s dovozem a vypoustenim nepuvodnich druhu?Je zajimavy,ze kdybych se pretrhnul,nemuzu nikde najit vycet nasich puvodnich druhu,takze ani nevim ktery vsechny to vlastne jsou,o invazivnich je toho vsude plno.Cim se teda "odbornici" ridej,podle ceho srovnavaj?!