Myslivecké fórum

Doplněno. Miloslav Hanzal - OLH či praxí příliš neprotřelí pracovníci OŽP, SSL Vám dají povětšinou obecnou radu či odbornou dle vyhlášek a §. Až z vlastní zkušenosti člověk zjistí, že napříště bude spoustu věcí dělat jinak.
Je to poměrně široké téma. Pouze slepá výsadba nemusí končit zdarem. Vhodně zvolená dřevinná skladba je důležitá, nicméně významnou roli hraje právě následná péče o výsadbu. Vlastnosti půdy - silně utužená půda představuje riziko budoucích deformací kořenového systému a tím riziko předčasného rozpadu porostu atd.

V informacích o uživateli nemáš email

Marale, ten lesnický spon je ??? Šlo by probrat / mně poradit /, jak výsadbu nejlépe provést? Raději bych to ale řešil třeba emailem. Nerad bych tu řešil, jakou štětkou natírat sloupky. Jinak jsem z Moravy a jmenuji se Šváb, píše se "S" s háčkem! Tedy "Š" a "a" s čárkou a to pak vypadá takhle: "á"!

Í ha, Maral, ten Stihl je dvojmužnej a váží 28 kilo, no potěš koště s tím pracovat. A bude asi pěkně mastnej. My jsme na jaře koupili obyčejnýho Hechta včetně dvou vrtáků za cca 6.000 Kč, zatím drží. Na sázení (lesních sazenic) bohatě stačí vrták o průměru 100 mm. M.H.

To střídání kůlů je dobrý nápad, silnější sloupy čtvrtit a slabší půlit, to se dá v pohodě zvládnout. Na sázení, pokud se nesežene "profi stroj" myslím, že by se vyplatil vrták na UNC. Šikovnýmu bagristaovi to musí odsýpat, terén je mírně nakloněná rovina, viz foto ve fotogalerii - vytyčení...S délkou oplocení pozemku počítáme alespoň 10 let. Víme, co dovedou srnci s mladými stromky.

Před 20 lety jsme pomahali sazet tento les http://beta.mapy.cz/zakladni?mereni-vlastni-bod&x=15.9884333&y=48.8900708&z=16&base=ophoto a majitel mněl udělany jednoduchy sazeč na zpusob babosedu nebylo to na paradu ale funkčni sobota a neděle a bylo hotovo

Miloslav Hanzal - jo, díky za upozornění, nějak jsem to přehlídnul. Dub nejspíš lesnický spon, ty zbývající dřeviny a keře zaberou zbytek. Klasická skladba. Osobně bych tam přidal ještě břízu (pokud tam nenaletí, má-li odkud), jakožto dodnes nedoceněnou meliorační dřevinu a právě pro tyto půdy. Kořeny břízy mají mnohem větší schopnost pronikat i do utužených a zhutněných půd, než jiné dřeviny.
Ano, dalo by se to řešit i použitím RZS (rýhový zalesňovací stroj) - práce na cca 5 hodin. Nicméně i za použití půdního jamkovače se sázecím vrtákem a dostatečného počtu lidí lze toto množství zvládnout za den.

Koukám že než jsem to "nadatloval" tak Maral byl rychlejší ... Marale, viz. Zd. Šváb v 21.38 hod. M.H.

Jaký je rozměr plochy ? Co se bude vysazovat ?
Pletivo máte zaplacené ?
Zmiňované pletivo je nedostatečné proti zajícům. Pokud ve výsadbě budou i keře, jediný zajíc je zlikviduje. Při vyšší vrstvě sněhu je za plotem hravě. Z vlastní zkušenosti doporučuji hustější pletivo:
http://www.e-pletivo.cz/inshop/lesni-pletiva-ovci-pletiva/lesni-uzlikova-pletiva/%5Bid-8161%5D-lesni-uzlikove-pletivo-160cm-19-dratu.html
odkaz je jen pro inspiraci, ne pro reklamu. :-)
Dále je důležité mít dobře zajištěný spodek pletiva, aby nedošlo k podhrabání. To právě v případě vyššího výskytu zajíců. V lese pletivo rychle zatáhne buřeň, což se ale na poli nestane.
Předpokládám, že zemědělec po sklizni stejně za čas půdu přetáhne diskama, výsadbu budete realizovat na podzim, času dost na rozumnou dohodu. To přejetí disky postačí, do podzimu to slehne.
Výdrol řepky a jiné drobnosti je zbytečné řešit, případnou vzešlou řepku stejně příští rok posečete při ošetřování nově založeného porostu. Ani zaplevelení v příštím nebude nijak drastické. Naopak, můžete se dočkat i zajímavých rostlinných kreací. Semenná banka v zemi je nevyzpytatelná.
Pokud nebyla půda dlouhodobě orána, ale byla pouze diskována, budete nemile překvapeni utužením spodní části od cca 15-20cm a níže.
Pro zhotovení oplocenky doporučuji použít půdní vrták, ušetříte spoustu času a energie. Kůly patrně budou smrkové, je potřeba natřít část, která bude v zemi. Často se používá ekologicky vyjetý motorový olej :-). Doporučil bych z vlastní zkušenosti Sanatex.
V případě, že by hrozilo silnější zaplevelení, je vhodné k malým keřům dát kolík, aby je bylo možno nalézt v trávě a nedošlo k jejich posečení.
Vyžínání v následujícím roce - preferuji co nejpozdější z jediného důvodu - nikdy nelze předpokládat, jaké bude počasí. V případě suchého horkého léta tráva udržuje vzdušnou vlhkost a mikroklima kolem nových sazenic a zároveň se neohřívá dramaticky ani půdní povrch. Pokud výše plevele neohrožuje rostliny tím, že by slehnul, postačí vyžínání provést v září. Primárním účelem vyžínání je právě ochrana před slehnutím sněhem.
Použití herbicidu před výsadbou považuji za zbytečné, ale to je pouze můj názor. Použití herbicidu při ošetřování porostu má pak za následek částečnou změnu bylinného patra, neboť k aplikaci dochází zpravidla na jaře, kdy rostliny ještě nemají listy, ale byliny již jsou venku. Ty časně vzcházející jsou zlikvidovány a pak na pozemku dominují ty, které vzcházejí později a některé jsou ještě úpornější (svlačec).

Honzo, "za kosou pluh" - bejvávalo! Na řepkové i jiné strnište přijede většinou jen max. cepák, pak postřikovač a za chvíli celé pole smrdí a do podzimního výsevu jen hnědá pláň, bez jediného zeleného lístečku. Proto mé obavy, aby tam něco vyrostlo. Tu oplocenku uděláme napřed, aby to bylo zajištěný a toho hajnýho najdeme. Do fotek dám část vytyčeného pozemku určeného k zalesnění. Zatím dík, Zdeněk

Zdeňku, určitě bych celou věc pořešil s hajným, který to tam má v úseku. Veškeré informace vám dá. Kam a jaké kolíky, kde vzít vrták, jak s pletivem atd. Oni ty oplocenky dělají dnes a denně a mají na to vychytávky a vercajk.
Úprava plochy po řepce. Tam toho moc nevymyslíš. Kolchozník potom strniště pojezdí diskem,kultivátorem a branama. Přejdete si to a dočistíte (nějaké ty shrnuté kupy těch klacků) , ale víc s tím asi nenaděláte. Prvně asi plochu oplotíte a potom vysázíte protože 3600 stromků vám chvíli dá a současně to mít trochu zajištěný. Ale jak říkám,hajný by vám měl dát veškeré info k věci.Zdar.

Předpokládám, že se jedná o nějaký dotační program. V každém případě jde o změnu kultury a na pověřené obci /dnes již nelze mluvit o OÚ/ by na referátu životního prostředí měli vědět, jaké základní podmínky by měly být splněny, zda půjde o hospodářský les nebo o remíz s prioritním účelem zlepšení krajiny a páče o zvěř. Podle toho se bude také rozhodovat o tom, co a jak tam vysadit, svou roli bude hrát i nadmořská výška a v neposlední řadě i finanční možnosti a možnost získání sazenic. Teď to z hlavy nevím, ale existuje poměrně dost literatury, jak by takový les nebo remíz měl vypadat - a zejména bych se spolehl na to, že mezi vámi bude nějaký člověk s odborným lesnickým a mysliveckým vzděláním a ten by určitě měl mít hlavní slovo. Ovšem kritice, zvlášť ze strany nějakých "všeználků", se nevyhnete tak jako tak, s tím se musí počítat. Já bych měl jen jednu praktickou radu - pokud tam budete vysazovat plodonosné dřeviny, zejména plané jabloně, nespoléhejte jen na oplocení a snažte se každý stromek ochránit individuálně, dokud zcela neodroste okusu zvěři - vyplatí se vám to.