Můj první srnec 2
Vložil: Lukáš Turecký | 17.06.2011 16:05 | zobrazeno: 2936
Ve středu jsem skoro jako každý den vyrazil ven. Šel jsem docela pozdě, ale vyplatilo se. Při příchodu k posedu jsem si cestou zradil dobrého ročka, který mi odskočil z vysoké trávy na pár metrů. Nevadí, potichu přicházím k posedu, kde se pohodlně usazuji. Posed na hraně lesa a před sebou velká louka. Čerstvě posečená louka mi dává naději i na lišku.
V tom asi po 20 minutách sezení spatřuji u olší v palaší kus srnčího. Beru dalekohled a zjišťuji, že se jedná o srnu. Po obeznání projíždím palaší dále a hle srnec s jedním kusem, kterého odhání. Copak to asi bude? Srnec se ztratí a já odkládám dalekohled. V tom oba kusy vyběhnou na posekanou louku a to už mám na očích dalekohled a snažím se určit co je ten druhý kus. Dalekohled mi na to nestačí, a proto beru kulovnici a na puškohledu nastavuji 12X zvětšení. Po důkladném pozorování a zjištění, že se jedná o slabého ročka, který na hlavě nemá skoro nic, se mi neskutečně rozbuší srdce. Jsou, ale dost daleko. Starší srnec se zastavuje a nechává ročka. Ani nevím, kam odešel, jak jsem se soustředil na mého MOŽNÁ PRVNÍHO SRNCE. Srnec se zastavil u hlohu asi 200 metrů ode mě. Chvilku se popásá a potom míří šikmo ke mně. Stále se snažím zjistit co má na hlavě. Jak se přibližuje asi na 100 metrů, je mi jasné, že to budou velice krátké špičky. Srdce stále buší, ale střílet se nedá, protože mi ve výhledu zavazí větev. Srnec se dává opět do pohybu, a když už je v mezeře tak ustaluji kříž na komoře. A v tom se mi srnec rozběhne k lesu. Nééé to snad néé si říkám. Proč jsem nestřílel! Potřeboval jsem na to asi delší čas. Když je srnec v běhu snažím se ho zastavit písknutím, což se mi asi na potřetí podaří. A srnec se zastavuje asi 5 metrů od kraje lesa. Teď nebo nikdy si říkám, a tak rychle zamířím. Večerem třeskne rána, která se mi vryje do srdce na celý život. Srnec značí ránu a odbíhá do blízkého lesa.
Hlavně zachovat klid a nikam nepospíchat. Beru telefon a volám kolegovi, který sedí kilometr ode mě. Úkol zněl jasně :-) vydrž já za tebou přijedu. Tak čekám a čekám. V hlavě se mi promítají ty chvilky před výstřelem. Už nemohu dál sedět. Jdu se projít, abych se uklidnil. V tom už vidím kolegu, tak spěchám honem na nástřel. Srnec ještě odskočil 5 metrů, kde ve vysoké trávě na hraně lesa zhasl. Stojím nad srnce, smekám klobouk a v hlavě si opět promítám průběh lovu. Pomalu se stmívá, a tak srnce vytahuji na louku, v tom už kolega přichází s úlomky. Následuje předání posledního hryzu a gratulace k prvnímu ulovenému srnci. Úlomek umísťuji za klobouk. Plomba a hurá do vyvrhování. O komárech se nemá asi cenu zmiňovat, to zná každý.
Roček 11 kg s hlavou a asi 1 cm špičky. Stříleno na 60 metrů kulovnicí Tikka T3 Hunter ráží 8x57 JS. Děkuji za tento nádherný zážitek sv. Hubertovi a sv. Dianě. Lovu zdar!!! Lukáš
Ve středu jsem skoro jako každý den vyrazil ven. Šel jsem docela pozdě, ale vyplatilo se. Při příchodu k posedu jsem si cestou zradil dobrého ročka, který mi odskočil z vysoké trávy na pár metrů. Nevadí, potichu přicházím k posedu, kde se pohodlně usazuji. Posed na hraně lesa a před sebou velká louka. Čerstvě posečená louka mi dává naději i na lišku.
V tom asi po 20 minutách sezení spatřuji u olší v palaší kus srnčího. Beru dalekohled a zjišťuji, že se jedná o srnu. Po obeznání projíždím palaší dále a hle srnec s jedním kusem, kterého odhání. Copak to asi bude? Srnec se ztratí a já odkládám dalekohled. V tom oba kusy vyběhnou na posekanou louku a to už mám na očích dalekohled a snažím se určit co je ten druhý kus. Dalekohled mi na to nestačí, a proto beru kulovnici a na puškohledu nastavuji 12X zvětšení. Po důkladném pozorování a zjištění, že se jedná o slabého ročka, který na hlavě nemá skoro nic, se mi neskutečně rozbuší srdce. Jsou, ale dost daleko. Starší srnec se zastavuje a nechává ročka. Ani nevím, kam odešel, jak jsem se soustředil na mého MOŽNÁ PRVNÍHO SRNCE. Srnec se zastavil u hlohu asi 200 metrů ode mě. Chvilku se popásá a potom míří šikmo ke mně. Stále se snažím zjistit co má na hlavě. Jak se přibližuje asi na 100 metrů, je mi jasné, že to budou velice krátké špičky. Srdce stále buší, ale střílet se nedá, protože mi ve výhledu zavazí větev. Srnec se dává opět do pohybu, a když už je v mezeře tak ustaluji kříž na komoře. A v tom se mi srnec rozběhne k lesu. Nééé to snad néé si říkám. Proč jsem nestřílel! Potřeboval jsem na to asi delší čas. Když je srnec v běhu snažím se ho zastavit písknutím, což se mi asi na potřetí podaří. A srnec se zastavuje asi 5 metrů od kraje lesa. Teď nebo nikdy si říkám, a tak rychle zamířím. Večerem třeskne rána, která se mi vryje do srdce na celý život. Srnec značí ránu a odbíhá do blízkého lesa.
Hlavně zachovat klid a nikam nepospíchat. Beru telefon a volám kolegovi, který sedí kilometr ode mě. Úkol zněl jasně :-) vydrž já za tebou přijedu. Tak čekám a čekám. V hlavě se mi promítají ty chvilky před výstřelem. Už nemohu dál sedět. Jdu se projít, abych se uklidnil. V tom už vidím kolegu, tak spěchám honem na nástřel. Srnec ještě odskočil 5 metrů, kde ve vysoké trávě na hraně lesa zhasl. Stojím nad srnce, smekám klobouk a v hlavě si opět promítám průběh lovu. Pomalu se stmívá, a tak srnce vytahuji na louku, v tom už kolega přichází s úlomky. Následuje předání posledního hryzu a gratulace k prvnímu ulovenému srnci. Úlomek umísťuji za klobouk. Plomba a hurá do vyvrhování. O komárech se nemá asi cenu zmiňovat, to zná každý.
Roček 11 kg s hlavou a asi 1 cm špičky. Stříleno na 60 metrů kulovnicí Tikka T3 Hunter ráží 8x57 JS. Děkuji za tento nádherný zážitek sv. Hubertovi a sv. Dianě. Lovu zdar!!! Lukáš
 |  |  |
Komentáře:
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |