Myslivecké fórum

Spolek je právnická osoba a v té "vlastníci" ručí jistou majetkovou formou.
Například v a.s. akcionáři - akciemi, ve staré s.r.o. podílnící - výší zapsaného podílu, tak pak ve spolku členové a to do výše svého případného majetkového podílu daného spolku při jeho likvidaci..

ZOM k těm škodám zvěří definuje pouze to , že členové ručí za závazky svého spolku (sdružení) nerozdílně, tj všichni ve spolku stejně. V případě jiných majetkových škod, například špatně hospodařícího spolku je pak zodpovědnost na těch statutárech (předseda, výbor..zaleží na stanovách), tj to samé jako u s.r.o jednatel, u a.s. představenstvo a pod.

Takže pokud nastane ta situace jak ji popisuje Jarda Miňha, tak mají v tom spolku jen 2 možnosti:
Buď škody členové nerozdílně uhradí, tj každý zaplatí svou část. Prostě se "složí na dluh", pokud chtějí dále pokračovat v „nájmu honitby“.
nebo
spolek závazek nezaplatí, nebo stačí jenom jeho část, tak pak nastane standardní způsob a to ze strany věřitele asi návrh na "insolvenci" a z toho pak asi vyplyne i možná likvidace spolku. Přijde likvidátor/insolvenční správce, z majetku co spolek měl se pokusí získat maximum (prodej, dražby...) a pak podělí všechny případné věřitele a hlavně sám sebe. Pokud něco zbyde, spolek funguje dál, pokud ne tak končí.

Fesoji, Napište mi na mail telefon, zavolám a vysvětlím.PT

Jardo,přestaň buchtovat místo divočáků,takhle snadno se Věrky nezbavíš!A navrch,pokud vyplázneš za škody čtyřicet litrů,se tě to už stejně netýká,protože tě manželka zabije,,,:-)))

Jardo, myslím, že to - bohužel - chápeš dobře. Ale nevím, čemu se divíš, protože toto platilo i podle dřívější právní úpravy, respektive od doby platnosti zákona a vlastně se nic nezměnilo. V některých sdruženích je docela běžnou praxí, že členové musí každoročně vložit do kasy určitou částku na úhradu nákladů - a její konečná výše závisí především na náhradě škod. A hnáno ad absurdum, skutečně by mohlo dojít až k exekuci na majetek jednotlivých členů. Protože Věrušku znám, chápu Tvé obavy - i když jsou i tací myslivci, kterým by tohle řešení výtečně vyhovovalo !

Omlouvám se, asi je to tak.

To je špatná právní dedukce. Pokud řešíme zodpovědnost za škody způsobené zvěří, tak má samozřejmě zvláštní právní předpis (ZOM), který to řeší, přednost před obecným právním předpisem (OZ). ZOM o myslivosti neřeší dluhy, tak to se potom logicky použije obecný právní předpis (OZ). Sdružení se podle zákona rovná spolek, proto je bez problému možné použít § 52 odst. 2 ZOM. Pokud v nějakém zákonu objevím slovo sdružení, tak zjistím, že podle OZ se jedná o spolky, ale normálně toto ustanovení použiji. Rozhodně si nemyslím, že všechny ustanovení zákonů, kde je zmíněno slovo sdružení není možné použít. Vy jste snad zaregistroval, že občanská sdružení se již nemohou účastnit správních řízení jenom proto, že v zákoně o ochraně přírody a krajiny je uvedeno slovo sdružení a nikoli spolek?

To se mi zdá jako nesmysl a souhlasím s názorem Tomáše Pilíka. Pokud příslušné ustanovení zákona není zrušeno zákonem, tak platí. Tady došlo pouze ke změně pojmu podle občanského zákoníku a není důvod tento pojem měnit v každém zákoně, kde je uvedeno slovo sdružení. To by bylo asi i nereálné. V tomto případě lze vidět analogii např. v zákoně o ochraně přírody, kde je uvedeno také slovo sdružení a příslušný paragraf se samozřejmě aplikuje vesele dál.

Aby § 52 odst. 2 ZOM neplatil, musel by být zrušen nějakým zákonem a k tomu podle mých informací nedošlo.

Můj názor - rozpor zákona o myslivosti a občanského zákoníku není, pouze již neplatí § 52 odst. 2 zákona o myslivosti, a to proto, že sdružení musí být dána do souladu s OZ, t.j. musí se předělat na spolky podle OZ, tudíž ZOM může říkat co chce, sdružení již nejsou (možná jsou sdružení spolky hned ze zákona a je jenom lhůta k úpravě stanov, ale nehledám v předpisech).
Tady neplatí, že speciální má přednost před obecným, ale pozdější před předchozím (tzv. nepřímá novela, byť náš právní řád nezná, v praxi to tak funguje).
Čili : říká-li OZ statutár, pak statutár (podle stanov spolku, dříve sdružení).

Pozor na NOZ § 215 odst. (2) Členové spolku neručí za jeho dluhy. Je to vzkaz pro ostatní – nic jim nepůjčujte. Bohužel ustanovení zákona o myslivosti, jako lex specialis, v § 52 odst. 2. , náhrada škody způsobené zvěř, není dluhem, platíme.
Čerpáno z: http://myslivost.cz/Pro-myslivce/Aktuality/Navrh-stanov-mysliveckeho-sdruzeni

Neuhrazená škoda je v podstatě dluh nebo ne? Ta škoda vznikla díky "přístupu a činnosti spolku" k dané věci.... Záleží z jakého úhlu se na to kdo dívá.

Za škody zvěří neručí statutární orgán, ale všichni členové. Za dluhy vzniklé činností spolku ručí statutární orgán, to ale nemusí být předseda, ale třeba celý výbor. VK

Dle nového občanského zákoníku za škody nezodpovídá již MS jako spolek, ale statutární orgán-předseda.Již jsem se s tím osobně setkal.Soukromý zemědělec na radu právníka,podal trestní oznámení za škody na přeorané louce od prasat na konkrétní osobu.Už jste se s tím také někdo setkal?