Myslivecké fórum

Poslouchal jsem pořad kde doporučoval nějaký specialista při infarktu žádná okresní nemocnice ale rovnou do specializovaného centra.Mám za to že řek že je to potřeba stihnou do dvou hodin.Je to jak napsal Děda z lesa,pacienti se po zákroku cítí tak dobře že chtějí hned domů.

Lepusi vyřiď, prosím, Pepovi, že mu přeji vše nejhorší, aby se mu vyhýbalo a on nás dále obdařoval rýmovačkama. F.D.

Dnes mi volal Fesoj.Je to dědek děsně čilej,neví co roupama,jeho poslední(doufám,že ne doslova) kousek je let vrtulníkem.Bohužel do nemocnice v Hradci,s infarktem.Ale protáhli mu tam trubky na karburátoru a zdá se,že to bude dobré.Jen se tam příšerně nudí.Takže kdo mu chcete brnknout,číslo je u mne.Napsal bych ho sem,ale jsou lidé nejen hodní...Moje číslo je 603216999,pošlu na něj vizitku nebo zavolám.Ahoj lidi.Zajíc

Pepo a věk té srny?

Pepo před mnoha roky v době kdy děti do patnácti mohli jít jako honci při lovu drobné.Jeden rok se našlo několik kusů srnčí která byla zesláblá apatická v zálezích taktéž s průjmem všechny dostali záraz pak je zakopali.Mám za to že to byla doba kdy se v JZD začínalo s řepkou.Davno davno tamu na zad.Bylo mi tak dvanáct bylo to během jednoho honu.Jo jěště v té době se hojně používalo "bezpečné"DDT.

Fesoji, oni že 2x honit, ale na různých plochách co se polohy týče, nikoliv však množství drobné zvěře, které je jako na většině míst naší krásné země nízké.

V sobotu jsme měli hon na kachny moc se nedařilo okolo jezera vyřezali rozvoďáci olše a trní nebylo za čím se krýt padlo pár ran a asi padesát kachen fuč.Uloveno sedum kusů.Po kachnách byly naplánovány dvě leče na černou v první uloveny dvě lišky ve druhé dvě selata ostatní prasata byla hluchá.Zajímavé že se prasata zvedli asi 200m před honci.Z poslední doby mám zkušenost že je problém prasata vůbec dostat z leče.

Do Vánoc bude běhat jak dříve.

V pátek jsem byl v tlaku na naháňce, na konci druhé leče Yorik zmizel, ran padalo jako u Verdunu. Po leči přivezli Yorika i s ulovenýma divočákama s prokousnutým předním během buď od lišky nebo od jiného psa, přitom jsem slyšel hned od několika lovců na štontech, že to musí mít určitě :-) od divočáka, neb statečně před svědky s nimi dost natvrdo bojoval. Tak jsem ho sbalil a frčel s ním domů a za veterinářem, naštěstí kost je celá a kloub jakštakš v pořádku, má prokousnutý jen sval za kostí.
V sobotu jsme měli naháňku u nás, tak jsem šel bez Yorika, v první leči jsme ulovili 8 divočáků, a to nás měly čekat ještě dvě poteciálně lepší leče v našem lese, ale někde soudruzi z NDR udělali chybu a v našem lese jsme vyhnali a ulovili už jen jednoho lončáka, ostatní prasátka nebyla doma, nebo prý byla zvednuta při nastupování.
Včera jsem byl u přessousedů na naháňce, a žádnýho divočáka jsme ani nepotkali, takže můžu pravdivě prohlásit, že je to u nás vystřílený, já to říkám pořád :-).

S těma honama je to všude stejný, my chudáky zajíce budeme taky honit, a to někteří navrhovali dokonce je honit dvakrát, a to jim ani nepřijde divný, že poslední léta na zaječích honech se ulovilo dvakrát víc prasat než zajíců, no škoda mluvit.

Zde se vkrádá na mysl otázka : Proč ten hon vůbec pořádali ? Ono to bude asi všude přibližně stejné, na poslední členské schuzi jsem byl také skoro na infarkt, když jsem slyšel předsedu, že zajíci se trochu zvetili, že uspořádame hon. Ještě jsem to nestačil ani rozdýchat a následoval další bod programu, kde předseda navrhoval, že pro "oživení" krve by jsme měli nakoupit zajíce, že by to mělo být za částku 20 000,-Kč. A opravdu je to skutečnost, není to vtip !

Ty to Míro píšeš,jako kdyby to byl snad úspěch...
Oziris lovu zdar!

Dnes mi o svrtej rano zazvonil budik, v polosne som ho zrusil a spal dalej. Takze som sa zobudil az o pol siestej, tak som si povedal, ze vybehnem von aspon na hodinku, snad sa ukaze kmotra. Fofry, ale o siestej som uz sedel na posede. Pred siedmou som zavabil na vrestadlo. Chvilu nic, o pat minut sa z lesa zacal ozyvat vyplasene kohut. V trave asi 150 m pred posedom to zavlnilo a ja som sa pozeral na myskujucu lisku. Nedalo sa strielat kvoli vysokej trave. Tak som cakal a priebezne jemne myskoval. Kmotra zasla za krik, par minut jej nebolo, potom sa pomaly a s prestavkami pustila smerom ku mne. Ked bola cca 100 m a na blat, cerveny bod som ustalil na lopatke a prask. V ohni zostal pekny lisiak. Rana bola presne v strede lopatky. Analyzoval som svoje predosle zasahy a zistil som, ze podvedome mierim vysoko, sice na komoru, ale hore. Dnes som sa snazil tlacit zasah dole a hned sa to prejavilo, lisiak dostal skoro presne na srdce a neurobil ani krok. Tretia liska tuto sezonu (u nas sa pocita od 15.10) a 41 celkovo. LZ.

Lovu zdar!

Honzo, Bylo to jedno z těch, které jsi mi dal v Roudné. 28 g červené. Já jsem si totiž nechal jednotné střely asi na baráku s v pátek večer, když jsem si připravoval věci na hon , jsem zjistil, že mám asi 4 S.bally a to je všechno. Vztáhnul jsem proto ruku na sbírku a všude tam, kde jsem měl dva nebo tři kusy stejné , jsem jeden odebral. Výsledkem bylo, že jsem měl na hon patnáct jednotných střel a skoro každá jiná. Dupo vyhrálo v prvním kole a šlo do laufu. Střílel jsem na 15 – 18 metrů a bylo to hodně dozadu, těsně za žebra , výškově uprostřed těla.. Vstřel –dirka, výstřel 4cm. Nikde to nenarazilo na žádnou kost. Nenašel jsem při vývrhu ani žádné fragmenty. Asi se to otevřelo jako kytka a zůstalo to pohromadě. Velké cévy od ledvin byly popraskané a na výstřelu vylétlo dost barvy. Podle jedné střely zatím nemohu dělat žádný úsudek, ale asi si je v Praze koupím a uvidím jak to bude chodit příště. Překvapilo mi, že i při tomto zásahu poměrně dozadu, dělalo kotrmelce přes hlavu. Většinou při takovém zásahu "sáňkuje". to bylo asi dané tou jeho rychlostí. Zdar Karel

Karlovi a Radkovi přeji Lovu zdar.

Už střelenou zvěř netahám už jenom vozím☺ --http://www.trakar.cz/ trocha úprav, zkrácena ložní část a kolečko bantam.Foto ve fotogalerii.

Radku, Lovu zdar ! Kdo chce užít, musí zažít - a vím, že těch 200 m m0čálem se selátkem ve vleku se jde lépe, než 50 m v čistém terénu s prázdnou !

oziris: u nás kukuřice bývá jen kolem 100 ha na siláž, asi 200 ha řepky, pár desítek hektarů vojtěšky, a zbytek pšenice, ječmen asi půl napůl. Louky na senáž zabírají taky jen pár hektarů.

S Y se to píše i vyslovuje v cikánštině a chacharštině.

No tak to prr, po mně to rozhodně nemá - já malovat neumím !

Myslíš to sice dobře - ale já naopak vnoučatům v současné době odmítám udělit vstupní víza, neb se bojím, aby krom sprotonárodních písní, básní a říkadel ode mne nechytla něco horšího. Samozřejmě, že výchovné plány v tomto směru mám připraveny - po nevinné Nerýmované od V+W jsem Kubíka začal učit tu krásnou staropražskou "Vedli policajti prostitutku mladou..." Vždyť ta naše nejmladší generace má trestuhodné mezery ve vzdělání ! Onehdy Kuba vyhrožoval - v přítomnosti rodičů - své sestřeničce, že ji znásilní a když se ho maminka zeptala, jak to myslel, vyjádřil se, že to znamená, že ji zmlátí . A ve škole se mu také povedl parádní kousek. Nevím, podle jaké předlohy postupoval, ale nakreslil věrný obrázek ženských pohlavních orgánů, jako z učebnice anatomie - až na to, že nadpis zněl Píča.

Včera jsem si před barákem hrál s kolčavou. Myškoval jsem na ni, ona popobíhala blíž a blíž - no dřív to byl celkem běžný zážitek, ale dnes vzácnost, protože lasičku jsem tady již nejméně 5 let neviděl. Ale jsem rád i za to - do revíru teď vůbec nechodím, dostal jsem od doktorky dost ostře vynadáno, protože to, co jsem považoval za běžnou rýmu a kuřácké pokašlávání, vypadá na zápal plic a tak jen přikládám do kamen, žeru antibiotika, piju čajíček a myslivost se scvrkla na sezení u internetu.

My máme terén poměrně zvlněný, pač jsme na východním okraji Vysočiny, a kolem dokola ze 70 procent obvodu jsou lesy sousedních honiteb, odkud k nám většina divočáků přichází, ale jak zamrzne, tak na pole toho moc obvykle moc nevychází, takže největší pohyb je tady od dubna po konec listopadu.

Od prvního dubna jich máme kolem 60, loni jsme jich měli myslím 65 za celý rok, ale teď už toho asi moc nenalovíme, naše honitba je z 90 procent pole, jak zamrzne, tak na pole divočáci moc nechodí a jestli se uloví ještě kolem pěti až deseti kusů na naháńkách a pár kusů na vnadištích, tak těch 75-80 asi za ten rok ulovíme.

Včera ráno před odjezdem do hokny jsem byl dělat rozestavěnou kazatelnu u ukradeného vnadiště, zatím byla hotová jen podlaha, tak jsem natloukl střechu, zavnadil a odjel do roboty, že večer si tam půjdu na chvíli sednout. Domů jsem přijel později než jindy, ještě jsem musel pro něco zajet a odstěhovat přivezenou novou pračku, takže po třičtvrtě na 8 jsem teprve vyrážel, což je v daném místě, kam jsem směřoval, už dost pozdě. Po příjezdu na louku, kde nechávám auto, jsem zjistil, že je tma jak v pytli, ale bylo úplné ticho a takřka bezvětří :-). Šel jsem k lesu, že krajem dojdu ke kazatelně, ale na cestě v lese se něco hýbe, tak posvítím baterkou a stojí tam dvě menší selata, tak zhasnu, vracím se k autu a beru to na kazatelnu přes pole, kde zjišťuji, že to s bezvětřím není úplně tak pravda a že slabě fouká do lesa, kde jsem viděl ta selata. No nic, říkám si, a pomale šoulám ke kazatelně, občas slyším zapraskání v lese. Když jsem uprostřed pole, slyším už zřetelně kvičení a takové to spokojené pochrochtávání, pomale a opatrně vylézám na kazatelnu. Za asi 10 minut slyším nademnou hlasité zakvičení a už vychází divočáci na pole a podél lesa přichází na vnadiště, postupně na vnadiště vchází asi 5 divočáků, další kvičí hlouběji v lese po větru, tak si říkám, že to bude brzo po čekané. Divočáci na vnadišti sbírají kukuřici, zkouším je jen cvičně v puškohledu, a pak odchází zpátky do lesa, obchází mě po větru lesem a vychází na dolním rohu lesa na pole. Mám je za větvemi, tak čekám, jestli nějaké vleze do nějaké mezery, ale 5 kusů postupuje zešikma směrem ode mě, dalších pět zůstává stát na rohu. Najednou to v lese zapraská, pak slyším mohutné nasávání vzduchu a pak varovné zvuky nějakého zkušeného kusu, těch pět na rohu mizí ihned v lese, pět kusů co šlo dál však zůstává na poli. Půl hodiny šli ode mě, pak se otočili a pak zase půl hodiny ke mně. Když jsou tak 35 metrů od kazatelny, vidím je přes větve už i v puškohledu, ale na ránu to není, usedám na podlahu kazatelny, flintu opírám o židli, prohlížím pole, jeden kus je zrovna v mezeře mezi větvama, tak jak se natáčí na široko, tak se nedá nic dělat :-), a mačkám spoušť. Sele se láme v ohni, střeleno přes přední běh na nižší komoru s prostřeleným srdcem, 30 kg živé váhy. Než jsem sele dotáhl přes rozmočené pole k autu, tak nebylo ani poznat, kdo je v danou chvíli prasetem :-).

vcera vecer aj mna zlakal mesiac, navyse hlasili, ze sa ma konecne rozplynut hmla, ktora sa nad poliami drzala uz styri dni... chystal som sa usadit na rybarsku stolicku na polnej ceste, ktora pretina dve strniska, ale chyba lavky, ked som tam o pol osmej dorazil, parkovala tam cela plechova kavalerie, dva kombajny, traktory a ine tazke mechanizmy. samozrejme, obsluha bola pri nich, svietila na mna baterkami a tak, takze som znechuteny odtiahol o pol kilometra dalej. sadol som si na stolicku chrbtom ku kanalu a pred sebou som mal cerstvo pokosene kukuricne strnisko. po pol hodine vola kolega, ktory sedel nedaleko na posede, ze mu vysiel zmiesany rudel diviakov, stare, mlade a on strielal na prasa. gula vraj pleskla, ale kus nelezi, ze ho ide hladat. poprial som mu vela stastia a rozmyslal, ze sa presuniem na ine miesto. ale po piatich minutach som v strede pola uvidel velky cierny flak, musel to byt pekny kus. prechadzal sice ukazkovo v obluku okolo mna, ale vzdialenost bola na tieto svetelne podmienky obrovska (rano som si to meral, cca 300 m). skusil som zavrestat na zajacom vrestadle, ale reakcia ziadna. diviak ma obisiel zlava a pocul som, ako skocil do vody a prebrodil sa na druhu stranu. cakal som dalej. o deviatej sprava jedno silne zapraskanie v lese. kontrolujem sitaciu, cca 200 m vpravo v rohu pola dva vacsie cierne kusy. hodnotim situaciu, vzdialenost celkom ok, viditelnost dobra - budem strielat. potichu si presuvam stativ na pravu stranu, podopieram pusku, mierim, ale diviaky nie a nie stat. stale klusali vo velkom obluku sprava dolava. mierim na mensi, druhy kus a zapiskam. diviaky zastali, stlacam spust - a ticho. zabudol som odistit... v duchu si nadavam, ze som si ich zradil, teraz isto zmiznu v tme. nastastie len pridali do kroku, stale ich vsak vidim. ked su takmer presne predomnou, zastavia sa, kus, ktory vediem, sa nataca najskor na ostro, potom na blat. tentokrat uz je poistka vpredu, takze mierim k lopatke a stlacam spust. rana a vzapati mocne plesk. cez puskohlad vidim, ze diviak lezi, druhy sa otaca a bezi naspat, odkial prisiel. na nic necakam a po nedavnej skusenosti idem rychlym krokom na nastrel. diviak lezi, ale stavia sa na nohy a chce ist, ale je znacne spomaleny, otaca sa skoro na mieste. odrazu sa zvrtne a vyrazi na mna. zranenie mu ale nedovoli prudky vypad, takze uskakujem a strielam zboku na krk. konecne zhasne. obzeram si ulovok a volam kolegov, ktori medzitym odisli (svojho diviaka nenasli). prichadzaju aj s vozikom, pretoze je to pekny "macek". potom gratulacie, cervena praca, atd. vyvrhnuteho diviaka vesiame doma na zavesnu vahu, ukazuje 120 kg. takze mohol mat tak 150-160 kg zivej vahy. velmi sa tesim, je to moj prvy velky kanec, zbrane som sice este nemeral, ale iste to bude pekna trofej. rano si krokujem vzdialenost, z mojho stanoviska na nastrel, nakoniec je to 160 metrov. zasah bol hore, tesne nad vrchnym okrajom lopatky, strela asi chytila aj chrbticu. nosler partition, 243 win. foto v galerii. LZ

honzo, gratulacia, lovu zdar! trpezlivost je dolezita, pockat si na dobru ranu, na ktoru si trufas. ja, kedze som este taky nevycvalany zelenac, by som asi palil aj na tych dvesto :) ps. v cestine sa "jak mile" a "jako by" pise oddelene?

Lovu zdar!

Vlak se rozjel a on doň skočil. Ale je docela dobře možné, že jeho paní Ona Doňa mohla skočit naň - to již klasik nepraví.

Moc jsem psaní nekontroloval a psal to v posteli, takže od půlky textu dál už to bylo v polospánku, jelikož jsem poslední dobou pořád utahanej jak kotě :-), a s i a y mám problémy i při maximálním soustředění.

Zdravím Radku, Lovu zdar. Fesoji, kdo už dnes z mladších umí správně přechodníky. To snad ani nestojí za rejpnutí. Tak hezký den. IN

Radku Lovu zdar.

Dnes jsem měl v plánu naháňku u sousedů, ještě před odjezdem jsem byl rychle navnadit, pole od minulé neděle dost poryté. Pak jsem vyrazil na naháňku, Yorik tam zase vyváděl psí kusy jako vždycky, ale co už :-). Na divočáky jsme natrefili jen v první leči ze tří, na konec už jsem byl dost ucaprcanej, ale bylo krásné počasí. Po občerstvení a tombole jsem v šest večer vyrazil k domovu a jelikož bylo hezky, i když trošku zataženo, rozhodl jsem se ležíc v posteli v 18:45, že pojedu zkontrolovat ty divočáky, co rejou to pole. Na nové kazatelně jsem byl něco po sedmé. Po chvíli jsem viděl za vnadištěm tmavý flek, mrknu do dalekohledu a za vnadištěm stojí daněk 3-4 let, takovej ten nedomrlej vařečkář, po chvíli na vnadiště přijdou ještě dva kusy holé, jeden světlý a jeden černý. Vítr mám boční, daněk stále větří, ale kouká místo ke mně na kazatelnu pořád jakoby k lesu, kouknu k lesu a od lesa přímo na daňka běží dvě bachyně a odhadem 6-8 selat. Když se blíží k daňkovi, tak ho lehce obchází z leva, což je dobře, pač kdyby to vzaly druhou stranou, tak mě asi navětří, daněk je sleduje a pak ustupuje ještě blíže ke kazatelně a divočáci se hrnou na zasetou a už vyrostlou pšenici - to už je vedu v puškuhledu a jak selata zahýbají zpátky doprava před kazatelnu, jedno vybírám a mačkám spoušť, sele jakoby zadaunuje, pak chvíli stojí na vysoko, až po čase lehá na bok párkrát odkazuje a je klid. Divočáci to berou úprkem zpátky do lesa, tři kusy dančího odbíhá více doleva, chvíli pozorují uloveného divočáka, pak se daněla vyběhne na něj podívat z meze a když tam ho tam uvidí, pár metrů odskočí a všechny tři kusy pomale odcházejí do lesa. Střílel jsem v 19:35. Někdy se člověk za divočáky honí celý úplněk a nic neuloví, a někdy jako dnes je doma mnohem dříve, než by chtěl.

Listopadové Dnes.