Myslivecké fórum

Gabrielo,z mé strany jste tuto reakci vyvolala Vy svým názorem, že je třeba vyvolat na Mze nějaké jednání o stanovení termínu senoseče. Myslím si, že různých omezujících vyhlášek a nařízení je už takhle víc než dost a víc, než je třeba. Pokud se podíváte do zákona 449/2001 jistě tam najdete řešení a pokud myslivci nemluví s Vámi určitě budou mluvit s držitelem honitby. Ještě bych se chtěl zeptat - při sekání používáte plašič a sekáte ze středu ke straně?
Jinak já nedoporučoval rogalo, to je opravdu moc rychlé.

Bereto: Nejprve jsem na to nechtěla reagovat, ale tak dobře .....Ty pozemky, louky, na kterých seká ten zemědělec, a o kterých mluvím, jsou louky mého partnera, ten je ten zemědělec. A protože jemu také vadí, když takto mláďata umírají, myslím, že mou aktivitu docela přivítal. Co se týká myslivců, kterým patří louky v rámci honiteb - tady bych neviděla nic destruktivního co bych na těch loukách dělala. Mám spíš v Tvého (Vašeho) příspěvku pocit, že hlavní věc, která Ti (Vám) vadí, je téma vstupování na pozemky. To nevím jestli je v této věci kdy řešíme brutální usmrcování zvířat stroji, úplně to nejdůležitější. A kromě toho, já nejsem tak naivní, abych se nepokusila s těmi myslivci napřed předem - zdůrazňuji předem - zkontaktovat a domluvit se na nějakém postupu když už jde o tohle, ovšem druhá strana je, že myslivci, které oslovuji, nereagují. Ono se mám pocit moc dělá z tématu - vstupy na pozemky atd...Je to prostě jen o lidech, o komunikaci a dobré vůli.
Také se mi nelíbí argument, že se zvyšují stavy zvěře. To přece není argument proto, aby se nechávala zvířata masakrovat ne? Lidí je také mnoho a sakra si hájí svoje práva na život.
To rogallo - myslím, že je to moc rychlé, aby se postřehlo, jestli je v hustém porostu, kam se neprokoukne, nějaké zvíře.

Nenazývala bych svoje snahy naivními :-) - tápu stejně jako tápete všichni vy ostatní tady na tomto fóru, nikdo pořádně neví jak úplně efektně toto vyřešit.

Osobně myslím, že je určitě dobré rozvěšovat alobal, optická blikátka, chodit v porostu a osobně kontrolovat na zemi, a také určitě kontaktovat lidi na Mze,a by s tím něco dělali a uvolnili peníze na vyvinutí snímačů - vyhledávacího zařízení.
Lepší dělat něco s nejistotou výsledku, než nedělat nic.

A co je potom snaha vyvolat na Mze jednání na téma dalšího omezování zemědělců? Jak by se líbilo Vám, když by Vám někdo nařizoval kdy smíte nebo nesmíte sekat trávu na zahradě? A pokud chcete, abych si přečetl zákon zkuste si ho napřed přečíst vy, abyste zjistili v jakém režimu jsou zemědělské pozemky. Pokud se nemýlím uživatel honitby na ně smí vstoupit pouze v nezbytně nutné míře. Čili z jakého titulu by na ně vstupovala Gabriela s x studenty? Povinnosti vlastníka znám - čili podívejte se do téhož na povinnosti uživatele honitby a zjistíte, že vstávat ve 3 -4 ráno a běžet na louku před traktorem je povinností uživatele honitby - nikdo další tam nemá co dělat.
Čili Gabriela spíše než na pořádání nějakých jednání či protestů má již dnes v podstatě dvě zákonné možnosti - stát se vlastníkem předmětného, pozemku, nebo si jej pronajmout buď v režimu nájemce, nebo uživatele honitby.

Tak tohle jsem na Mysliveckém fóru skutečně nečekal. Gabriela je sice možná trochu naivní, ale nazývat její snahy šikanováním vlastníků či omezováním vlastnických práv je na mne trochu silná káva. Na druhou stranu to vyhledávání a záchrana srnčat pomocí motorového rogalla je od Berety zajímavý nápad, jen nevím, zda při přeletu nad hustým travním porostem je ten pilot schopen srnče v husté trávě vůbec postřehnout. Má s tím někdo jakékoli zkušenosti ?

O účinnosti opatřeních si nedělám iluze, klíčovou roli opravdu hraje první termín sečení trav a vojtěšek. Když je brzo, srnčata ještě většinou nejsou na světě a ztráty jsou menší, na druhou stranu když už nějaké venku je, tak pač zrozeno brzo jde vždy i chovný kus.
My rozvěšujeme alobal, chodíme plašit pár dní před sečením do lokalit, kde se bude síct, a před sečením sečenou plochu projdeme osobně, ale narazit na srnče je dílem náhody - srnče nemá žádný pach, tak ani pes moc nepomůže, navíc když má vojtěška i 1 m výšky, tak tam prroud vzduchu :-) moc neprroudí, je těžké se v ní pohybovat, takže když na srnče člověk vyloženě nenarazí, tak je nenajde, a když je najde, tak pak je otázkou, jak mu tedy vlastně pomoci. Často také z vojtěšky vyháníme divočáky, pač vojtěška je první vysoký porost, co na jaře obrazí, a když není poblíž řepka, tak v ní divočáci rádi lehávají - v tom mají selata poměrně výhodu, protože jsou na tom od mala pohybově mnohem lépe než třeba to srnče, ale zasečené sele taky není vyjímkou. Takže to posekání je problém veškeré zvěře, nejen srnčího, ale i divočáků a zajíců. Nicméně vyhánění při sečení má význam alespoň ten, že se nezasečou dospělé kusy, což se taky stává.
Spolupráce se zemědělci se poslední roky poměrně zlepšila, účinné plašiče samozřejmě nepoužívají, protože na termovizi každý nemá, ale alespoň nám sdělí, kdo hodlají vyjet.

Gabrielo: Loni jsem s hospodářem prošel dvě pole s vojtěškou. Já měl pole o rozloze 40ha a vojtěška byla tak po kolena a na vlhčích místech i do pasu stříkal jsem vždy po cca dvaceti krocích jednu dávku HAGOPURU do vojtěšky a rozestupy mezi řádkami, kterými jsem chodil, byla taky cca dvacet kroků. Tak si asi umíš představit, kolik jsem toho našlapal. No a rozdíl oproti předchozímu roku byl tuším 2 srnčata. Výsledek takový rozpačitý. Procházel jsem to dopoledne a odpoledne jsem na tom poli viděl několik kusů srnčího se popásat. Tak nevím, ale jednak jsem to osobně zapachoval a ještě zasmradil tím Hagopurem a té zvěři to evidentně vůbec nevadilo. Ještě s těmi zemědělci, oni sami pomalu do poslední chvíle nevědí, kdy to budou sekat. Pokud je to vojtěška na senáž, tak to potřebuje určitou vlhkost a určitou zralost. Už se nám stalo, že nám zemědělci nahlásili termín sečení a chlapi to chtěli projít před sečením se psy a přesto, na to sečení vlítli třeba o den dříve. Víš to je těžký, oni ti zemědělci taky potřebují být z něčeho živí, a pokud se o nějakou plodinu starají a vloží do té péče nemalé prostředky, tak je pro ně asi ekonomicky dosti neúnosné nechat třeba tu vojtěšku přejít květem a tak si ji pro sebe znehodnotit.

JaroslaveS viděla a dokonce jsem v něm sama procházela když jsem sama louky prohledávala, nemusí mi to nikdo líčit. Více lidí kdyby se sešlo by to zvládlo. Co mě ale zaráží je neustálé odrazování od něčeho co by se dalo normálně zvládnout. Že by se někdo bál veliké louky nebo vysokého porostu? Je to něco tak strašidelného ta velikost a výška?

Miroslav Hanzal: no původně jsem navštívila tento web s tím, že tu jistě najdu fundované lidi se zájmem o zvířata, což tady jistě jsou.
To o čem já píšu - ony nápady jak je tady nazváno - by holt stálo více úsilí a hlavně něco dosud neobvyklého, změny v tom jak dělat věci a to je asi pro některé lidi pořád nepředstavitelné tak se holt smějí někomu kdo navrhuje něco jiného.
Myslivci mají zvěř ochraňovat, někteří se o to snaží, ale někteří.....A než se sestrojilo letadlo tak o létání lidé také jen \"fantazírovali\", že.....

Nechci být protiva, ale zákaz sečení luk do určitého termínu? To jako třeba v Polabí i v Krkonoších stejně? To myslím nikdy neprojde a určitě by na to nikdo nepřistoupil. A procházet porost? Viděla jsi někdy opravdu louku, myslím tu velikost.

Hlavou zeď neprorazíš, pokud to chceš zkusit, klidně si ji rozbij. V roce 1991 jsem sekal zahradu (neoplocenou) na kraji vesnice lištovou sekačkou Terra, srnčeti jsem přesekl 3 běhy. Pojezdová rychlost 3km/h. oči 2metry od lišty, ze které nespustíš oči a neviděl jsem ho, až ho to vyneslo na lištu a to už bylo pozdě. Opakuji, pokud na něj nešlápneš, nenajdeš ho.

Vladimíre já vím - jak se říká - dobrého pomálu a na jeden zdar je devět neúspěchů. Já jsem sice mladá (?) a nadšená :-)), ale tohle je i moje životní zkušenost....nicméně myslím si, že taková je bohužel praxe, ale dokud se stále nebudou ozývat lidé, kterým záleží na zvířatech, aby nedocházelo k takovým brutalitám, těm orgánům, které by měly reagovat nějakým opatřením, nedocílí se nic. Mně osobně je posunutí termínu sečení dost logická a dobrá myšlenka a třeba by se toho dalo docílit přes jinou organizaci než je ČMMJ (Česká myslivecká .... .....?)...rozhodit výzvu do řad myslivců, ale i ochranářů přírody - ty to také trápí (nedávno jsem o tom mluvila s členy ČSOP, jsem také členka)..a vím, že i některé zemědělce to trápí a snaží se aplikovat nějaké ochranné prostředky nebo plašiče...někdo si bere do traktoru sekundanta, aby prošel porost před ním....takže i když v samotných řadách např. myslivců není dostaečná odezva, určitě by to šlo jinak ...tady na fóru je také hodně těch, které to štve.

Fesoj: děkuju za informaci, že srna dokáže odvézt mládě i tak malinké….

Pavel Černý: přesně tak bych si to představovala také – dotace pro ty, kdo používají tuto termovizi. Jenomže pokud to stojí tolik, byla by otázka, jestli by na to ty peníze byly. Na druhou stranu tohle je problém, o kterém se začíná čím dál více mluvit, takže pokud by se na MZe objevila správná výzva, třeba by se to hnulo dopředu.

Bereta: V případě, který mám tady, by zemědělec zájem měl nahlásit sečení, ale nějak se mi zatím zdá, že spíše myslivci tady nemají moc zájem o tuhle problematiku tak nějak obecně….
Já to jinak beru jako svou osobní aktivitu, to co jsem viděla mnou otřáslo a snažím se pojmout to setkání studentů také jako akci, kdy budou pomáhat lidé mající rádi přírodu a zvířata a toto se dle mého podporovat má, nelíbí se v téhle zemi, že si všichni přehazují nějaký palčivý problém mezi sebou, nebo na někoho jiného, problém se stejně neřeší, jen někde virtuálně mezi řádky zákoníků a lidé se pak vlastně učí zbavovat se osobní angažovanosti ve věci, kde by mohli pomoct, udělat nějakou hezkou věc a ještě navíc posílit nějaký dobrý pocit, že to co dělají prakticky, má cenu a to dodává mnoho dobrých pocitů v člověku, což je tady v téhle společenské atmosféře beznaděje hodně cenné. Navíc jsem na této fakultě sama studovala Ekologii a ochranu přírody, takže k tomu mám vztah. A koneckonců co je nežádoucí na tom, když projde pár lidí louku za účelem ochránit mláďata….
Navíc se mi nelíbí, že někteří myslivci ani nemají zájem se na něčem dohodnout, nebo se vymlouvají, že opatření nemají cenu atd….přitom každý poukazuje na to, jaký je sečení luk pro zvířata problém.

Vladimír Soukup: Jo to by byla dobrá výzva, s tím souhlasím, že by to pomohlo asi dost. V ochraně přírody se to dělá takto s chráněnými druhy rostlin – nesmí se sekat dřív než za určitým datem, protože hostí navazující chráněné druhy hmyzu. Takovou lhůtu uzákonilo MŽP, tak tady by to mohlo být obdobné.

Pachové ohradníky mají tu nevýhodu, že zdroj pachu je bodový a šíří se vlivem proudění vzduchu po okolí. Čili je otázka odkud kam bude foukat vítr. Jestli Vám mohu poradit opravdu jednoduchou metodu, zkuste zkontaktovat ve svém okolí někoho kdo létá na motorovém padáku tzv.paraglider. Létá se na tom brzy ráno a nevečer, letí to rychlostí kolem 40km/h a jeden člověk Vám takto zkontroluje louku během několika minut. Jelikož tito lítači jsou srdcaři udělá to pro Vás zdarma, nebo za pár litrů benzinu.

Odpovědi na řadu otázek najdete v zákoně 449/2001. Zemědělec má ze zákona 2 povinnosti - nahlásit uživateli honitby (myslivcům) termín sekání a sekat ze středu plochy ke krajům. Zároveň je povinen používat plašič zvěře. Jak je toto v praxi dodržováno - záleží asi nejspíš na řidiči sekačky - jestli plašič vůbec pustí a jak seká. Myslivci jsou povinni provést kontrolu plochy - ovšem zde zase záleží jak to kde funguje.Obecně platí, že se zvěří hospodaří uživatel honitby (myslivci) a ti by měli řešit tyto problémy - ne Vy nebo studenti.

Ještě doplním k té Gabrielou jmenované termovizi, že se v poslední době zkouší i v kombinaci s drony. Mluvilo so o tom i na sobotním sboru zástupců v Benešově, kde Luděk Králíček zval i na nějakou prezentaci na Žďársku. Problémem zatím je ale cena, protože ta termovize sama o sobě údajně stojí snad 600 tis. (musí být v kombinaci s monitorem, který zprostředkovává přímý přenos snímaného terénu) a ten dron, který ji unese a má slušnou spolehlivost, také nějak podobné peníze. Takže snad, kdyby MZe podmínilo dotace na louky používáním takové techniky..... Možná hudba budoucnosti :-)
Jinak mám osobní zkušenosti s vyhledáváním se pse, ale to chce makavého ohaře s dobrým nosem, i s používáním akustických plašičů s aplikací jak psal Fesoj. Nejlepší je kombinace více metod, hlavně je však nutné, aby zemědělci dodržovali zákon a informovali přesně o průběhu sečení. Informace:\"někdy příští týden budeme postupně sekat\" je k ničemu.

To je pro to, aby se srnčata v takových porostech nenarodila nebo se to oddálilo než se louka poseká, ale co když tam právě srnče už je pár dní dřív narozené a schované? A nehýbe se, krčí se.....??

Fesoji děkuji :-)...je dobře, že jsou nějaké možnosti, s tím alobalem by to mohlo být dobré....Jinak měla jsem za to, že na sekačky dopředu se dají rozmístit něco jako termovize, které by registrovaly živé tvory na základě teploty těla nebo jiných \"odchylek\"...
Ale - ještě je otázka jedna - co když tam ta srna porodila před pár dny, kdy se ještě plašiče neumisťovaly...a najednou bude chtít zemědělec sekat (dobré počasí, jiné důvody)....takže já bych tam vlastně plašiče umístila, ale srnče by tam odpočívalo už pár dní před tím...a ještě je to to srnče, které je ve fázi, že se krčí a neutíká...
Není pak lepší opravdu \"čerstvá\" osobní prohlídka louky, kdy lidi uvidí jestli tam mláďata jsou nebo ne?

Dobrý den a děkuji všem, kdo slušně odpověděl na moje dotazy. Vaše odpovědi obsahovaly i situace, pro které jsem vlastně svoje dotazy vznášela. Byla jsem svědkem posekání srnčete sekačkou a od té doby se snažím každý rok kontrolovat louky u kterých vím, že se budou sekat. Jenomže jsem na to sama a tak sháním jednak dobrovolníky, ale také informace vůbec o tom, jak to probíhá po porodu srnčete, jak se dál vyvíjí a kdy je čeho schopné. Nicméně nejproblematičtější se jeví samozřejmě srnčata, která se tisknou instinktivně k zemi. Oslovila jsem v tomto pracovníka nedaleké fakulty, který zmiňoval možnost, že by louky mohli kontrolovat tamní studenti, kteří by chtěli. Do této chvíle jsem ale všechno dělala sama, žádnou hromadnou kontrolu jsem zatím nerealizovala, tak potřebuji informace, abych mohla zájemce motivovat. Kontaktovala jsem v této věci také místní myslivce, na které jsem dostala spojení – jeden z nich prohledal louku se psem, ale nevím, jestli to bylo účinné, pes byl mladý a neuměl moc poslouchat .., ale snad se spoléhá na čich…druhý myslivec mi neodpověděl a další dva jsem nekontaktovala, protože to nebylo už potřeba. Nicméně bych se ráda ještě zeptala na toto: Ze zákona jsou myslivci povinni louky před sečením kontrolovat a zemědělci jsou povinni jim to nahlásit. Jaké máte prosím v tomto zkušenosti a do jaké míry to myslivci (když jim to zemědělci řeknou) opravdu dělají? Toto strhává většinou bouřlivé diskuse.
A druhý dotaz – máte nějaké zkušenosti s pachovými ohradníky na odpuzení těhotných srn, hledajících místo k slehnutí? Přijde mi to jako dobrý nápad, ale z hlediska potřeb srn mě napadá otázka, jestli je to neuvede do stresu díky tomu, že budou v červnu všude narážet na pachové ohradníky a budou pobíhat od louky k louce s tím, že potřebují porodit srnče….?? To by asi nastalo jen v případě, že by se ohradníky dávaly všude. Vycházím při této otázce z konkrétní situace – v mém okolí vím o šesti loukách, které jsou mezi sebou na pár kilometrů vzdálené, je to asi časově těžké vymezit a konkretizovat situaci dle toho, jak srna potřebuje zrovna odrodit mládě a jestli narazí na tu nebo onu louku s ohradníkem, ale přece jen mě to napadá, když by měla tedy odejít a hledat místo k slehnutí jinde (kde může narazit na ohradník také, protože zemědělec bude sekat třeba hned další den nebo ob den, jelikož má hezké počasí).
Můj záměr byl ten, označit při osobní prohlídce louky případné místo nálezu srnčete, aby ho řidič mohl pak v dostatečné vzdálenosti objet. Žádné přenášení a sahání a riskování potřísnění lidského zápachu na mláděti.

Pěkné dny , s pozdravem Gabriela Rusó

by mně zajímalo co na to mohl Proud napsat :-)

Pro P a VV: https://www.youtube.com/watch?v=MPEsWO-RSPo :-)

Jinak srnče se postaví na vlastní běhy již poměrně brzo po porodu. Bohužel ještě dlouho se stejně jako mladí zajíci, selata a další zvěř tiskne při nebezpečí k zemi, než by utekla, což se těmto mláďatům často stane osudným zejména při zemědělských pracích.

Kdysi dávno jsem měl to štěstí, že jsem kladení srnčete pozoroval z kazatelny ráno po 6 hodině. Bylo to na posečené louce mezi řádky trávy. Po vypuzení srnčete jej srna hned začala olizovat, do půl hodiny srnče stálo na běhách. Tato činnost přilákala volavku, která se snažila dostat k srnčeti. Srna jej však bokem vždy bránila a pohybem se zbavila placenty. To zabavilo volavku a srna se srnčetem zhruba po 40 minutách od porodu pomalu odešla do blízkého lesa.