Myslivecké fórum

Kdepak,Petře,nakročeno!Já jsem tam už dávno....:-)

Tak jsem dnes zase potkal kamaráda-raritního srnce.Známe se od začátku června,co do slechů,to pomalu přes ně,na pravé lodyze dobrý šesterák,i když přední výsada by mohla být delší.Na levé pouze špice,tak o dva cm kratší a od růže mu jde podle čela dolů deseticentimetrová výsada,tmavá,zcela vytlučená.Prostě nádhera!Jediná jeho chyba je věk-tři roky.A přesto,že raritní srnci jsou volně,vždy mu jen zamávám a poradím,kam nemá chodit.Příští rok z něho bude dobrý srnec,jakých u nás moc není-výška,síla,perlení a barva.Zřejmě si to poškodil v lýčí a až schodí,bude z něj \"jen\"šesterák.
Druhý kamarád-čuník zvaný Pakůň(má na pírku bílou štětku jak dlaň)dnes nepřišel.
Třetí kamarád-nedávná známost-veliký lišák mi přišel na čtyřicet kroků a když na mne vykoukl z pšenice,hrot se mu usadil na hlavě a padla rána.Myslel jsem,že broková,ale přehmátl jsem kohoutky a pustil tam kuli,samo že bez štechru.Lišák se směje ještě teď a já už taky.Dobrou noc a takovým zážitkům Zdar!

Každej,Péťo,každej...:-)))

Tak jest,na Pražáka narazíš všude...:-))
P.S.Víte,kterej Pražák je nejhorší?

V současné době mám 14 dní dovolenou a tak jak můžu,chodím ven. Včera se tak vracím z revíru a po silnici jdou dvá chlápci s batohy na zádech. Autem je mijím a ve zpětném zrdcátku vidím známou tvář... Hádejte kdo! Mě by to nenapadlo ani ve snu...Petr Havlín s nějakým kamarádem si vyšli na tůru. Pánové ,svět je malý...
P.S. Je řije, ale já po čtyři ranní čekané neviděl srnce. U nás je total mrtvo. Asi díky těm vedrům..Jen škodná, tu tlumím. Už jsem vystřílel krabici brokových patron....

Hele,Pepo,když práce polidštila opici,třeba to funguje i na Peťana!A nebo že by měl kladný vliv ten hřbitov?Pozdravuj ho.

Sice to bylo včera,ale néšť....Sv.Hubert mi večer pustil film,kam se hrabe NG či Viasat.Dva srnci,tři srny a srnče,maminu bachyňu s dětmamama a taky jednoho velkýho kluka pěkně přes metrák.Na dvacet krokú,no nádhera!A jěště daňka s druhým parožím,jasně že v lýčí,na pravé lodyze očník,opěrák a náznak koncové vidlice.Jo a taky ještě s nádočníkem,ten ale směřuje dozadu!Na levé jen holá lodyha s čímsi,co vypadá jako očník ohnutý dolú.Dobrá raritní trofej,ale je slabý ve hmotě i v délce,takže je odstřelový i bez této parády.No,nepookřeje dušička stárnoucího chlapa?

V dávných dobách,kdy prasata byla jěště hloupá a myslivci chudí(tolik nekrmili)jsme takto s kamarádem párkrát počítali.To ještě divjaci vycházeli na pole a hledali něco k snědku a neváleli se v lese kolem hromad.Krásný lov v zimě ,na sněhu,při měsíci,když jsi je našoulal na pár metrů.Někdy byli dva čuníci,někdy jeden a jednou jeden s dvěma ranama....Po mé ráně sele padlo naostro proti nám a Láďa ho vzal od hrbu až mezi panenky,krásně rozseknuté podél::-)Jojo,mladost-radost.

Oziris, je potřeba u toho rozum a druhý střelec si musí umět případně odpustit šikmou ránu. Neb potom je výsledek ten, že jedno leží a druhé se do rána hledá a je to s otazníkem. Ale jak píše Pavel, nechá se. Někdy dokonce zmatená černá po ráně v poli zarazí a jistí, šachují a někdy se podaří ulovit ještě jedno i tobě samotnému. Kdo chodí ,tak to ví....Lovu

oziris: mám to úspěšně za sebou. S kamarádem jsme takhle na Šumavě ulovili dvě odrostlá selata, našoulaná v noci při rytí na zasněžené louce. Byli jsme za stromy tak 8 metrů od sebe po předchozí domluvě, že já střílím vpravo, on vlevo. Kamarád, výrazně zkušenější kulový střelec, střílel až po mé ráně. Já mohl ještě po přebití celkem pohodlně střílet jedno do boku odbíhající, ale nevěděl jsem, jestli to není to střelené od kamaráda (moje odbíhalo jiným směrem), tak už jsem radši nevystřelil. Ale dvě selata byla do třiceti metrů od nástřelu. Je to, myslím, lepší způsob, než si počítat do tří, protože nezasažený kus ještě zlomek vteřiny po výstřelu stojí, a pohotový střelec, který má namířeno, toho dokáže využít.

ahojte, neviem, kam tuto otazku zaradit, tak ju pisnem do vseobecneho tematu. je mozne, aby dvaja strelci strielali sucasne na dva rozne kusy? napr. ciernej zveri? priklad: sedime spolu na posede (proste kolegovia, kamarati...) a pride crieda diviakov, medzi ktorymi su lovne kusy. da sa strelba skoordinovat, napr. vystrelit na raz-dva-tri?

U nás to taky už začíná, dneska mě v lese málem porazila srna pronásledovaná srncem.

Kyslíku je tu víc než dost,ale dělá nám to moc dobře.To víš Petře máme z Prahy kyslíkový dluh;-)

No tak nevím, komu ten hic přehřál mozek, ale ten troubící jelen si určitě nespletl svaté a počká si až na Václava.

Trávím dovolenou v Alpách. Nestačím obdivovat bohatství a krásy místní přírody.Ta neuvěřitelná rozmanitost a bujnost roslin,čistá voda atd.Když připočtu ochotné a milé lidi všude kam přijdem,tak to nemá chybu.Jen to vedro tu mají také,ale nahoře v horách a v lese se to dá vydržet.
Myslivost tu musí být nádherná ale velmi fyzicky náročná.

Tak jsem se vrátil z dovolené, no abych unikl tomu hicu co je na Vysočině, tak jsem jel do ještě většího tepla na jižní moravu. Každý rok jezdím do naší nějvětší obory Soutok na ryby. Ryby již tradičně moc nebraly, ale to prostředí je tam náhdherné, všem můžu doporučit toto místo navštívit... Poprvé v životě jsem slyšel troubit jelena, viděl jsem spoustu dančího, divočáků, bobry, lednáčky, roháče, ondatry, lišče, namyškoval jsem si kunu na 15 m. Prostě nádhera. Pro mě jedno z nejhezčích míst v republice.

Oziris díky za vysvětlení, zase jsem o něco chytřejší

Oziris, podle mě je 120 kg kňour dospělý kus. U vás už se můžou lovit?

Lovu zdar!

Včera večer jsem si usmyslel, že půjdu čekat na černou nikoli do lesa, ale do pole. Usedl jsem velmi pozdě asi 21:15, měl jsem doma práci. Sedím na žebříku, je to kousek za domem, čerstvě zmulčovaná třímetrová mezka, po levé ruce ječmen, po pravé ozimá pšenice, četně navštěvovaná černou. Vítr byl dobrý, foukal od severu směrem z pole ven. V puškohledu jsem viděl špatně, naproti mě zapadající slunce, za zády vycházející měsíc. Svítil až příliš. Bordík se \\\"usádlil\\\" na sedačce a usnul. V 21:45 se na konci meze objevil kus. Vidím, že je to kňourek asi 50 kg. Zatáhl do pšenice, kde jsem ho hodinu pásl. Spokojeně žral. Po hodině vyskočil ven na mez a hned do ječmene. V tom vytáhl z porostu druhý kus, asi 40 metrů ode mě. Vidím opět je to kňourek a už ho mám napichnutého. Odjišťuji, štechr, bác. Slyším úder kule Lapua Mega. Kus po ráně odběhl do pšenice, slyším jak zpomaluje, po chvíli zastavuje a slyším už jen odkazování. Je to dobré řikám si. Po chvíli snáším bordíka z žebříku dolů, z ruksaku lampu a jde se na nástřel. Bez barvy, vidím jen dráhy v pšenici kudy kus odběhl. Ani po 10 metrech žádná barva. Již předešlou noc při čekání v lese jsem si říkal, že by chtěla lampa dobít, už nesvítil halogen, ale jen diody. Po špatných zkušenostech s dosledy v noci jsem se rozhod jít domů a nechat to na ráno. V 4:00 na místě, postupuji po dráze v pšenici, po 50 metrech jsem našel barvu na straně vstřelu, za chvíli na straně výstřelu. Kus jsem našel asi 100 metrů od nástřelu, vstřel zadní komora, výstřel zadní komora, játra nakaši, obsah bachoru v břišní dutině.... Jóó hertepla 8x57JRS zůstala doma a tak jsem měl práci navíc. Stříleno celopažbou Brno, ráže 6,5x57, kule Lapua Mega 10,1 g. Mám tyto náboje nově přebité, úsťová rychlost 750 m/s. Je to druhý kus, který jsem s tím za měsíc ulovil a téměř stejná situace (kňourek 28 kg, komora, taky 100 metrů od nástřelu ovšem s masivním barvením). Lovu Zdar!

Já minulý týden vyrazil na čekanou s Yorikem po týdnu nebo 10ti dnech, že obhlídnu, co kde chodí a až bude svítit, tak abych měl něco vyhlídnuté. Vylezli jsme na kazatelnu na mezi, divočáci v řepce kvičeli, ale domníval jsem se že daleko, neb nikde nic nešustilo. Po deváté hodině kdy byl klid jsem řekl Yorikovi, že půjdem zašoulat a potáhnem domů. Dal jsem si při slízání Yorika na rameno a lezu po žebříku dolů, najednou takový podivný zašustění, jářku že mně něco vypadlo do trávy, Yorik se ale celej třepe a začíná popískávat, tak asi něco mi jde za zády. Slezu dolů, nikde nic, ticho, v trávě nic neleží. Tak jdu pomale po cestě, mrknu do vyschlého rybníka pod dráty, kde je to pěkně vykácené a vyčistěné, a tam vidím lišče pohazovat si něčím černým. Rozdělám si trojnožku, dám na ní flintu a měřím lišče. Moc se mi to nezdá, je to dobrých 80 m daleko, lišče chvili nepostojí, když už jsem odhodlán, že tam pošlu pozdrav, v rybníce to velice hlasitě zapraská a zakvičí, Yorik sebou samozřejmě cukne, a tím i se mnou, no to už je jasný, že dneska nevystřelím. Balím to, ličšičku nechávám na jindy, jdu po cestě, divočáky chvíli vidím v obilí a pak zatahují zpátky do rybníka a potoka.
Druhý den po práci hup do auta, že si vyspravím posed, co je z něj výhled pod ty dráty v rybníce, divočáky mé opravování vůbec nebere a vesele si kvičí v řepce. Ve čtvrt na 8 teprve odjíždím odsud, doma rychlé občerstvení, pár hadrů na sebe a už valím na posed. V půl deváté vylézám po žebříku, pod drátama stojí srna, mrknu na flek v pšenici a už tam stojí jedno prasátko, do 15 minut už je vidět z pšenice dalších hafo hlav a spousta malých hlaviček. Říkám si, že by bylo prima, kdyby se pohli nějakým směrem a nejlépe pod ony dráty, ve čtvrt na deset už se pasou pěkně pod drátama, odhadem kolem 8mi velkých kusů a přes 15 selat kolem 8-10 kg, vybírám jednoho lončáka a střílím, kus zůstává v ohni, ostatní zabíhají do řepky. Volám kolegovi, jestli mě pomůže, a než přijel, kus jsem vyvrhl, aby se nám lépe táhl. Další den že pojedu na liščičku, co přijde na vývrh, bezva plán :-).
Druhý den vývrh pryč, liščička nikde, divočáci na stejném místě jako předchozí večer, akorát se drželi ve vysoké pšenici a nebyli vidět, však oni chybu udělají zase znova, říkám si. Bez zrazení s tmou odcházím - od toho večera prase tam ani nebylo vidět, a ani nekviklo, tak už jsou zase někde o dost dál jinde.
Jel jsem tam předevčírem na to lišče, celej večer v rybníce jen srna a srna se srnčetem. Pod posedem v trávě mně pořád něco šustilo, ale nebylo nic vidět. Po čtvrt na deset jsem slezl a jdu po cestě, najednou na mě kouká lišče, já koukám na ně, pak mizí po stezce, co jsme udělali táhnutím divočáka v rybníce. Vylézám zpátky na posed a když se usazuju, v rybníce sedí půl metra od sebe dvě liščata a koukají na mě. No nic holky, nastal váš čas, mířím na jedno, trošku se bod mele, ale když je tam, mačkám spoušť, po výstřelu nikde nic nevidím, přebíjím a prohlížím v puškohledu, krajem vidím pohyb a lišče se vrací zpátky, mám je v puškohledu tak mačkám podruhé, po výstřelu opět nic nevidím, už si říkám, že flinta střílí za roh asi (né je to rukama), no a když prohlížím prostor, sedí tam lišče zase skoro na stejném místě, tak mířím chvíli dýl a mačkám spoušť, po ráně zase nic ležet nevidím. Pak chvíli nadávám sprostými slovy, za 10 minut slézám a jdu se podívat do rybníka. V rybníce je to sice vykácené, ale pařezy od vrb a dalších stromů jsou dobrýho třičtvtě metra vysoké a za jedním z nich 20 centimetrů od sebe leží dvě liščata již zhaslá. Říkám si, že jsem zase vyvraždil jednu liščí familií, ty liščičky celkem pravidelně sedávaly u silnice a sledovaly provoz na silnici, v sobotu jsem málem jednu autem srazil a div kvůli ní neboural. Včera večer jsem se těmi místy opět vracel a dvě liščičky zase sledovaly provoz na silnici, i zastavit hned u nich mě dovolí, tak nevím, jestli jsou vstajíc z mrtvých ty dvě ulovené, nebo nějaké další :-).

A to je jen začátek, nějakých 30C, normální léto, ale až o víkendu a začátkem příštího týdne zatopí na 35 a více, to bude teprve hnus.

Holt než do lesa tak do bazénu

Lovu zdar! Já raději v těch současných vedrech nikam nejdu. Je to pakec něco ulovit, nedej bože dohledávat a rychle řešit. Trochu starosti navíc, které komplikují další den.

Strejdo, Lovu zdar!

No vidíš Strejdo v jaké jsi kondici.Lovu zdar!

Zajochu LOVU ZDAR!!!Za pana Červenku zasloužíš za slecho.

Červencové Dnes.