Myslivecké fórum

Karle, Tvé vysvětlení zní logicky, protože v dřevěné rouře o vnitřním průměru 35-50 cm se úkryt strakapoudovi zatraceně špatně buduje, pak ale obdivuji vytrvalost těch pracantů jak to zkoušeli stále a znovu. Ale to už je nějakých 35 let passé, tak zpět k meritu věci. Starám se o několik kazatelen, starých i novějších ale na žádné z nich si ani datel, ani strakapoud ještě nezabubnoval. A přitom jich u nás je. Možná je to tím, že je nezateplujeme a pravidelně čistíme, hlavně má drahá polovička. Lovu, lesu IN

Zdravím všechny, nemyslím si, že v tomto případě datel černý nebo strakapoud velký se dobýval za potravou, nebo budoval úkryt. Před mnoha lety, kdy se pro konstrukci speciálních vysílacích a přijímacích antén používaly dřevěné stožáry z lepené stáčené dýhy jsme měli velké potíže se stovkami vyklovaných děr což vedlo i k havariím. Obrátili jsme se na ornitology z Akademie věd a jejich zjištění bylo pozoruhodné. Velká anténní pole vedla soustřeďování datlů a strakapoudů, kteří jak se odborníci vyjádřili, \"předváděli samičkám svá tlukadla\". Každý stožár, dřevěná roura se choval jako obří hudební nástroj. Vysílače o kterých mluvím byly vždy v blízkosti lesa na odlehlejších místech a řešením byly občasné návštěvy sokolníků s dravci. Myslím, že se jedná o podobný případ. IN

Pane Jaroslave, divil bych se moc, kdyby se jednalo o datla černého, nikdy jsem se s tím nesetkal. Vysekávání děr do staveb je charakteristické pro strakapouda velkého (mě ničí budky pro pěvce), jiný z pěti dalších druhů strakapoudů tuto vlastnost nemá, pokud event. ano, tak zcela minimálně. Někdy i žluna zelená vysekává na sousedním činžáku zateplovací polystyrén. Strakapoudi velcí si do staveb tesají úkryt na nocování, otvory při hledání potravy bývají menší. Jak psali již někteří přede mnou: překryl bych prkna celoplošně moderní překližkou (stačí tenká), linem, térpapírem, pokud to nemá kdo kritizovat, tak v nouzi i kobercem - takže odhlučnění zevnitř i zvenku... principem je, aby se na hladké ploše neudržel, event. tuhý materiál (lino, koberec) mu nedovolí vyštipování třísek. Tipnul bych si, že kazatelna je na otevřeném prostranství, v lese má dostatek dřeva pro své vyblbnutí... Mně takto rozšířil otvory na všech budkách pro vrabce polní na betonových sloupech v otevřené krajině, kdy jsem se bláhově domníval, že je ani nenajde. Kromě myší (myšic) mohou i plši obývat meziprostor stěn kazatelen. Chce se z těchto poznatků poučit a meziprostor nevyplňovat polystyrénem, to je ideální materiál pro vykusování a tesání. Raději dvě vrstvy koberce na dřevěný základ.

Já by to viděl tak, že vhodnější je \" zateplit\" sebe, tam mi nelezou myši ani neklove datel a kazatelnu pouze z materiálu který neprofukuje, maximálně utlumit starým kobercem či jekorem.

Se strakapoudy problém nemáme, ale ty zkur.... myši vylezou po straně žebříků nahoru, najdou malou dírku kterou prokoušou tak, aby se dostaly dovnitř. Nejhorší je, že sedíte potichu uvnitř zateplené kazatelny a slyšíte pod kobercem jak koušou polystyren. To mě čerti berou.

Obávám se, že datel nebo strakapoud nereagují na přítomnost hmyzu, ale na dutý zvuk desky na polystyrenu. Kolega v práci je nešťastný ze strakapouda, který mu již vyrobil několik děr v čerstvě zateplené a natažené fasádě, kde rozhodně hmyz nepřebývá. Spolehlivé řešení vidím proto pouze v oplechování, proti výkonnějším datlovitým potom 2cm pancíř.

Já bych zkusil ta prkna zvenčí natřít nějakou smrdutou karbolkou. i když nevím - datel tam zcela jistě nehledá nějaký dřevokazný hmvz, ale něco, co si tam zalezlo k přezimování.

Za pár dní si datel na tu siluetu dravce zvykne.

Myším nevadila ani čedičová vata již nevím název žrala jak sviňa.

Zlikvidovat mu papání co tam bydlí