Ochrana při senosečích



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Karel Zvářal | 22.02.2016 18:05
Rone, kdybych chtěl napsat stať Proč jsem se nestal myslivcem, lepší důvody bych asi nenašel. Jinými slovy: myslivci jsme, ale na myslivost nemáme čas. Mně stačí ta odezva pana Václava... stačí, když jeden pochopí, mlčící většina mě nezajímá. Mít psa a nechávat ho řádně nevyvenčeného... to je LUP a jeho pán je potom l...! Aspoň jednou týdně ty exponované pozemky projít a zvěř zneklidňovat, tj. přimět ji odejít s kladením zranitelných mláďat jinam. A jestli toto není argument, tak nevím, proč se tolik čílíte nad motorkáři, čtylkolkáři a pejskaři v honitbě? Dyk vo h... jde! No ni? ... Jako nervák nesnáším hurá akce, jsem pro dlouhodobou systematickou práci. Hodinová procházka po vzcházející vojtěšce porost nepoškodí a hned zkraje říká srnce: tady raději ne! A jak jsem uvedl, pokud jsou v katastru stovky ha, dokonce 90%, tak to je opravdu neřešitelný problém. Jinak navrhuji tzv. dělenou sklizeň. Tj. na konci května posíct měkké seno pro telata a do krmelců, na konci června pro dospělý dobytek. Ale kdo by se s tím mazal? Všechno z jedné vody, jaképak s...í!

Autor: Leon Zumr | 22.02.2016 15:19
Tak že znova je dost lidí který vám jsou ochotný pomoc,tak tady přestaňte brečet že na to nemáte lidi.Loni se díky FB skupině Zachraň zvíře před sekačkou nabízelo dost lidí na práci a zadarmo !!! Letos díky aplikaci se to dostane ještě mezi více lidí.https://scontent-lhr3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xfl1/v/t1.0-9/12742596_760798194051129_1812257889914398003_n.jpg?oh=8f53e43b165299430f41840d3f2d22a0&oe=572A9FA3
https://www.facebook.com/groups/ZachranZvirePredSekackou/permalink/1052135208163182/?comment_id=1052369108139792&reply_comment_id=1052371364806233¬if_t=group_comment

Autor: Ron Gordon | 22.02.2016 13:25
Popravdě ti můžu odpovědět, že z 25 členů dva, další čtyři, kteří by byli ochotni nemůžou z důvodu vysokého věku a nemoci. Nevím čím to ale je, že když se kosí řepky či kukuřice tak se tam nějak náhodně sejde kolem deseti právě těch zaměstnaných , nevím kdo je svolává či jím dává echo ....
Takže tak, měl jsem toho původně rozepsáno více , ale nějak mi to padá na počítači, tak alespoň tak.

Autor: Jan Slavětínský | 22.02.2016 11:59
Rone jen tak pro zajímavost. Kolik lidí ,ve vašem sdružení,dáš ráno v pracovní den na takovou akci dohromady? Řekni popravdě,kolik se jich sejde?...

Autor: Ron Gordon | 22.02.2016 11:06
Honzo, nepleť do toho socialismus, pracovat se muselo i tehdy a pracovat neboli být zaměstnán musel byt každý na rozdíl od dneška. Těsně před sekáním se akorát můžeš dívat, jak ti ta širokozaběrová monstra při své rychlosti vyrábějí ze zvěře fašírku. Je ovšem velmi pozoruhodné, že na činnost k ochraně zvěře před senoseči nemá nikdo čas, všichni jsou zaměstnaní, ale jakmile se vjede do řepky či kukuřice má spousta lidi času dost(další snad nemusím rozvádět). Vždy je lépe udělat alespoň něco málo, než nedělat vůbec nic.

Autor: Jan Slavětínský | 22.02.2016 07:30
Nechci se nějak zdlouhavě rozepisovat a řešit zde věci kolem sečení. To je v každém spolku jiné . Také je jiná doba než byla za socialismu a dnes prostě většina zaměstnaných si nemůže jen tak nepřijít do práce a zaměstnavateli s úsměvem a v klídku oznámit, že jde prohánět trávy a že si to nadělá. Sice máme křehkou demokracii, ale ta je tak křehká, že zítra už do práce nemusíte chvátat. Ale je pravda, že jsou lidé, kteří mají úplně jiné možnosti a pracovní morálku neřeší, ale ty většinou v loukách a do pasu promáchané od rosy neuvidíte. Kdo organizoval prohánění travin tak ví s čím vším se potýká a co všechno řeší. Odpoledne lidi seženete a není problém kapat Hukinol kolem luk a procházet kultury, mít psy a zvěř z toho vyhnat. Můžete zapojit majáky, světla a houkačky, ale to hlavní ,aby to mělo největší efekt je, mít tam ty lidi těsně před sekačkou. Přes noc se vám tam zvěř vrátí a může to tam svítit, houkat i smrdět a když potom do toho najedou, tak ta předchozí činnost lidí byla jen tak z 20% účinná. Víte, to je jen psychologický efekt pro ty ,co tam odpoledne plouhali ty trávy a myslí si,co pro to neudělali. Udělali, ale...Určitě má každý v těchto věcech své zkušenosti.
Vyhánění zvěře z kultur má efekt, ale musí se to udělat těsně předem než do toho najedou. Hukinol,majáky ,houkačky má podle mě úspěšnost tak 50/50, ale i to je dobré a lepší než pro to neudělat nic. Prohánění s rojnicí lidí a se psy den před sečením, je defakto o ničem. Ta zvěř se tam vrátí.

Autor: Ron Gordon | 21.02.2016 23:05
Ach jo, to je tady najednou „knížecích rad“. Začnu tedy po pořádku rolnička či zvonec, no já by potřeboval opravdu spíše nějaký zvon, protože opravdu na třicet metrů by asi nic jiného neslyšel a nehledě k tomu, že když pes při vystavení zarazí, tak se zpravidla ani nehne a to pak můžu hledat psa.
Karle, rušit pravidelně od března to až tak není třeba, to by pak musela být zvěř jen v lese. K tomu každodennímu rušení jen úsměv, je problém někoho přesvědčit, aby se to dělalo alespoň před kladením a po dobu než dojde ke kosením. Správně píše Leon, že dneska je prvořadé plnit hromady a lovit černou, z té mám užitek, to lidově řečeno sežeru sám, co se tam starat o nějaké srnčí, když ho ulovím, tak z toho mám jenom práci, to snad ještě nějakého dobrého srnce, aby se mohl pyšnit jaký jsem já lovec. Projít se se psem opět úsměv, na co by se někdo obtěžoval s chozením kolem psa, když k ničemu není, drobnou nelovíme. Ten je tak dobrý na dosledy postřílené černé, k tomu nikdo nebude držet ohaře, to nějakého teriéra či barvaře a to jsou ti nejvhodnější psi pro vyhánění zvěře před kosením. Ano Karle, úkoly se musí ve spolku rozdělit – vy staří paprdové máte čas tak choďte, rušte, vyhánějté, my mladí nemáme přeci čas, musíme do práce, starat se o děti, trochu si užít, my tak máme akorát čas na vysedávání u hromad a tlumit černou je přeci velmi záslužné. A samozřejmě, když nemáme čas, tak k posedům musíme přijíždět autem, jak to jinak máme stihat. Není mladých myslivců ? Staří pardálove je vyštvou ? Ano mladých myslivců moc není, zato mladých nadržených lovců je jsou hordy, dobrého mladého myslivce nemá důvod nikdo vyštvávat, ale nikdo nestojí o nadrženého mladého lovce, který nikdy nemá čas na práci pro spolek, ale na vysedávaní u hromady má času dost. Nabídky přes aplikace , opravdu většina těch starých paprdů si to nepřečte, protože v jejích mládí současné vymoženosti nebyly a ani je nepotřebovali, protože se uměli sejit a dohodnout . Vidím že to je všude stejné, staří paprdové jsou tak dobří na to , aby pracovali pro spolek, starali se o zvěř a mladým přenechali lov , vládu nad spolkem a hlavně pracně nahospodařený majetek.

Autor: Václav Sládek | 19.02.2016 13:54
Pravda je také že mladý jsou na tom v dnešní době s časem podstatně hůř než ti \"páprdové\"u nás tomu tak je.Možná jsme jen špatně vybírali mladý.Určitě je lepší zvěř v TTP zneklidňovat v dostatečném předstihu než to nechat těsně před sečí.Pro úplnost v katastru jedné obce v revíru máme cirka 90% pozemků TTP zemědelci na to vlítnou a toje mazec těsně před sečí se to nedá zvládnout.

Autor: Leon Zumr | 19.02.2016 12:33
Kde by jsi Karle sehnal mladýho myslivce.Pomalu všude je svým přístupem staří pardálové vyštvou a nebo zblbnou tak že i na netu omílají ty jejich pravdy a když se jim nabízí díky aplikaci lidé na práci tak nejsou schopný si to ani přečíst.

Autor: Jan Slavětínský | 19.02.2016 12:03
Karel Zvářal - představ si, že děláš MH nebo předsedu, že vás je ve spolku 15 kusů, že máte 3 LUPy a kolchozníci ti oznámí, že po neděli začnou síct. Tak na pondělí (a na ostatní pracovní dni) sežeň na ráno na sedmou ,než do toho najedou, alespoň deset lidí na prohnání travin. Nebo alespoň ty tři chlapy s LUPy a řekni jim, že se bude síct až do pátku a že se sejdete opět zítra ráno. Ať si ti tří zajistí dovolenou a počítají s tím....Ono je to složité a jinak se o tom mluví,ale...

Autor: Karel Zvářal | 19.02.2016 11:21
Leone, děkuji za pošvalu, čekal jsem spíše spoustu \"ale\"... Tak si musí úkoly ve sdružení rozdělit, starší ať si sedí, ale co ti mladí? A také pes musí mít pohyb. Znám případy, že po jedné leči je schvácený a motá se jen kolem vůdce...má režim bouda-naháňka, mezitím odpočívá... Anebo aspoň vyvážet trus z kotce na tu vojtěšku, takový přirozený odpuzovač. Chodit až den dva před mi přijde tak trochu alibistické, i když s dobrými psy se dá něco najít. Ono dnes potkat pěšího myslivce je vzácnost, to bejvávalo. Autem až k posedu, a co je dál, to srdce nebolí...

Autor: Leon Zumr | 19.02.2016 11:05
Velice dobře napsáno Karle ale dnes má každý moc práce sehnat krmení na hromadu udržovat hromadu a pak tam jak trubka sedět,na to aby se šel projít se psem a vychoval ho aby nedávil všechno co najde už nezbývá čas.

Autor: Karel Zvářal | 19.02.2016 06:28
První velký příspěvek mi to nevzalo, tak jsem to teď rozdělil. Když jsem ještě dělal ootechnika (předtím, než to všechno krachlo - osmdesátky), měli jsme u navážení senáže chlapa, který kadávery srnčat a zajíčků vyhazoval, aby to nekazilo materii. Bývalo tam toho každoročně okolo deseti ks. V senu, které se seklo o dva týdny později (konec června-červenec), už byl jen sem tam ježek, srnče už žádné.

Srnčata, která jsem nacházel na strnisku louky, nebyla větší než 3 kg, starší už před hučící mašinou ustoupí. A nebyla dál, než 20-30 m od kraje porostu. Proto podle mne stačí procházet okraje pícnin při vysoké vegetaci, při nízké i dál, abych srnkám nedával \"zbytečné naděje\". Takto jde uhlídat n-desítek ha. Tam, kde je zaloučený celý katastr, je to sisyfovská práce. Ale pokud se podaří zachránit 30, neřku-li 50% ztrát, je to velmi krásný výsledek!

Autor: Karel Zvářal | 19.02.2016 06:18
Nechávat vše na poslední chvíli mi přijde nesprávné. Dělal bych to úplně jinak. Zvěř potřebuje 3K, že jo. Takže když bude myslivec procházet se psem porost už od března-dubna pravidelně, pokud možno denně, vyžene většinu normálních srn a zaječek. Hledat mláďata v metrovém porostu je bláhovost. Když bude srna denně vyháněná psem, odejde rodit jinam, přestože se na porostu bude i pást.

Autor: Leon Zumr | 18.02.2016 23:13
Přesně Rici rolnička co mají rybáři na pruty a pořád vím kde pes je i když ho nevidím.Ale když se někomu nechce tak bude pořád hledat důvody a nejvíc mě dostali ty prasata :D Já chodím pravidelně rušit zvěř do vojtěšky a podle káňat a krkavců to funguje protože ti posekanou zvěř najdou líp jak já

Autor: rici czech | 18.02.2016 21:58
Psa naučit hledat s rolničkou nebo zvoncem,je ho slyšet a když zmlkne člověk ví kde zhruba staví.

Autor: Ron Gordon | 18.02.2016 21:33
Já myslím, že není potřebné se hned osočovat, protože v každé honitbě jsou jiné podmínky. Souhlasím s Radkem, že vyhánět z metrové vojtěšky je donkichotovská práce. Já co by skoro \"nejmladší \" člen jsem jako jediný se psem chodil vyhánět před kosením z louky mezi lesem a vesnici. Je to takový lán asi 12000x400 metrů. Byl jsem tam čtyři odpoledne, ale jaký to mělo úspěch jsem nezjistil, protože to stihli během dvou dnů pokosit i odvézt a to jak naschvál jsem byl mimo. Od traktoristu jsem zjistil, že při kosení si nevšimli, že by nějaké srnčí pokosili a ani při skulování si ničeho nevšimli. K samotnému vyhánění, ono se dost těžko hledat i se psem v trávě, která je po prsa a když pes na dvacet třicet metrů se vám ztratí z dohledu a když bude vystavovat, tak ani nebudete vědět kde je. Bral jsem to více méně jako rušení, aby zvěř z louky odešla. Jednou mi pes vystavil srnčátko, které bylo čerstvě kladené a tak zůstalo nehybně na místě. Jinak zpravidla srnčata následovaly srny a odcházely směrem k lesu.

Autor: rici czech | 18.02.2016 20:21
Leon to popsal krátce a výstižně :-) souhlasím. Vy co tvrdíte ,že vyhánění před sečením se míjí ůčinku ,nebo, že ohař nevystaví několikadenní srnče si raději běžte sednout na \\\"hromadu\\\" do kazatelny na divočáky....uděláte lépe :-)Tvrdit ,že to nejde ,nebo nefunguje je jen populismus nic více,já vím že to jde a funguje.Hovgh

Autor: Leon Zumr | 18.02.2016 16:10
Slušně řečeno kecy

Autor: Radek Chadim | 18.02.2016 10:25
Několikadenní srnče vám žádnej ohař nevystaví, protože takto malé srnče nemá žádný pach, a hledání v někdy i metrové husté vojtěšce je velice náročné pro všechny, proto nalezení třeba srnčete je náhoda (a to i u divočáků). Jediná ochrana mláďat spárkaté zvěře je kosit travní porosty nejpozději do začátku května a pak zase až co nejpozději v červenci. Zajícům a bažantům to ale stejně nepomůže.

Autor: Leon Zumr | 17.02.2016 22:41
Pro ty co mají zájem spolupracovat je na FB skupina Zachraň zvíře před sekačkou

Autor: Čestmír Kunetka | 17.02.2016 18:32
1. Souhlas s Leonem.
2. Nejsem členem parlamentu, členem vlády a už vůbec ne ministr zemědělství abych mohl řešit a odstraňovat příčinu, tak aspoň nesedím se založenýma rukama u televize a snažím se zmírnit co nejvíce ten následek. Nejlépe by bylo změnit myšlení zemědělských podniků, ale jak, když obrázek na bankovce je pro ně Bůh ke kterému se modlí nejraději.

Autor: Leon Zumr | 16.02.2016 20:24
Jo tak to si musíš pořídit ohaře co vystavuje místo dávení

Autor: Vladimír Soukup | 16.02.2016 13:17
Blahoslavení chudí duchem, nic jiného mě nenapadá. Proboha jak může nějaká aplikace zabránit posečení mláďat? To, že se tam sejde pár nadšenců a bude vyhánět zvěř je prakticky k ničemu, zvěř která může utéct zpravidla odejde sama, ale malé srnče se jen přitiskne k zemi a čeká, pokud na něj nešlápnete, zůstane. Vzít tam psy? Na 90% to skončí zadávením nebo aportováním srnčete. Co by pomohlo je sečení mimo dobu kladení mláďat, a když už nic jiného tak alespoň omezení šíře záběru a hlavně snížení pojezdové rychlosti.
Pro poučení, mám 0,5 ha vojtěžkotrávy na kraji obce, každý rok tam bylo posekané srnče, tak jsem to loni celé oplotil, akorát jsem nestačil udělat vrata. Ta potvora srna tam vlezla 5m dírou vynechanou na vrata, výsledek 2 posekaná srnčata. Na 0,5 ha jsem je nejen nenašel, ale posekal je starý pomalujedoucí zetor s dvoububnovou sekačkou 1,2m záběr. Mám 2 psy, ohaře a jezevčíka, pravda, aplikaci teda nemám.
Argumenty typu je lepší dělat něco než nic jsou platný asi jako tvrdit, že kdyby vodu z Titaniku vybírali sběračkou, nemusel se potopit tak rychle.
Pokud chci řešit problém, musím začít od příčiny a ne od následků.

Autor: Čestmír Kunetka | 16.02.2016 12:31
Po přečtení článku jsem stále pesimistou, neboť z článku vyplývá, že jde pouze o vylepšení informačního systému \"Senoseč online\". A jak se píše v článku, tak k této aplikaci je přihlášeno 2095 uživatelů, z toho pouhých 76 zemědělských podniků a 99 mysliveckých spolků. Vylepšený informační systém je sice dobrá věc ale pořád musí být informace od zemědělských podniků pravdivá a následně pak dostatek lidí-myslivců s LUP-y a fyzicky louku projít. Navíc jsem přesvědčen, že pouhých 76 zemědělských podniků je zoufale málo. Pokud ze do této \"akce\" nezapojí více jak 90% zemědělských podniků, pak sebelepší informační aplikace toho mnoho nezmůže.

Autor: Petr Havlín | 16.02.2016 00:53
To by mohl být konečně začátek pořádné ochrany:
http://zpravy.idnes.cz/senosec-mobilni-aplikace-zvirata-ceska-zemedelska-univerzita-richard-brabec-1v9-/domaci.aspx?c=A160215_164111_domaci_fer