Myslivecké fórum

Rone, za Marie Terezie nebo v dřívějších dobách bylo řečeno poddaným, což byli skoro všichni, že nebudou mít co žrát, když jim vlk sežere všechny ovce, a pak se chytalo, trávilo a mordovalo všemi zpúsoby - lov 24 hodin denně, 365 dní v roce. Neznám dnes jediného lovce, co by se lovu tolik věnoval :-), nebo-li nelze porovnávat dnešní humalní způsob lovu s tím dřívějším efektivním.
Na jaře lišky moc nelovím, jednak na ně nemám štěstí a nerad bych pak vykrmoval liščata od zastřelené lišky. Norovaní mně není cizí, a to ani na jaře - když máte dvě nory obsazené liščatama 500 m od sebe o kterých víte, tak je na místě alespoň jednu vynorovat, je-li to na příhodném místě, s omezenými lidskými zdroji se toho stejně víc ani nestihne. A co si budeme namlouvat, je to dřina, nejen to norování, ale taky průběžné obeznávání obsazenosti nor.

Jsem rád, že se diskuse pěkně rozběhla, ikdyž jsem nebyl zcela pochopen a je ji podsouváno, že jsem proti lovu lišťat a lišek. No třeba jsem to neuměl správně napsat. Pro Karla - asi nejméně mně bolí hnízdoši pochopů, ne že by neměl dravce rád, ale musí se o sebe postarat jako každý jiný, bažantí slepici také nestavíme ohrádky, koroptvím jak by smet a malé zajíčky také nezavíráme dok kleci. Zobáním jetele či vojěšky se pochop asi neuživí.
Pro Figiho - můžu se přihlásit hrdě k tomu optimistovi, který má za to, že lovem se stavy lišek dají regulovat, ale je zapotřebí, aby byl takový optimista každý myslivec v revíru a lovem lišek se zabýval, přeci nám ty lišky napadají z nebe a když naší předkové dovedli zlikvidovat medvědy, vlky, rysy a za M. Terezie i téměř divoká prasata s podstatně omezenějšími loveckými prostředky, měli by jsme být schopni se vypořádat i s liškou. Nemám na mysli její vyhubeni, ale udržení stavu na přijatelné úrovni. Co se týče natažení z okolních honiteb - to není jen u lišky v 500 ha honitbě, to je i u jiné zvěře pokud je ji v okolních honitbách dostatek bude vždy migrovat na uvolněné místo. Ještě by zmínil lov lišáku v době, kdy někteří co jsou schopni to rozeznat jej loví i v době, kdy neloví lišku. Přeci lišák se rovněž podílí na zásobování lišťat potravou a když jej ulovím, ponechám celou starost o lišťata na lišce, která pak musí usilovněji lovit a pouští se ji do větší kořisti, zatímco spolu s lišákem by byla schopna z větší části pokrýt jídelníček myšmi. Norování lišek se mi vzpříčilo již v mládí, kdy při jednom norování jsem zažil, jak liška zalehla svá malá mláďata v noře a nechala si stáhnout oháňku a rozcupovat zadek ikdyž měla možnost útěku, ale neopustila a do konce chránila svým tělem mláďata před psem. Takže ikdyž je to liška, je to stále živý tvor a tak by se k ní mělo přistupovat. To píši ji poté co mně právě jedna kmotřička začala navštěvovat a odnesla si již tři kachny, holt bydlím v místě sousední honitby, kde je lišky moc netíží a já je tam můžu pouze fotit.

Už můj děda říkal, rána nevadí. Těch zážitků, kdy jsem ulovil kocoura a do dvaceti minut prase, nebo lišku a poté prase je hodně. Jeden takovej nejsilnější je ten, když host z rakouska střelil srnca, ten od nástřelu odešel na kraj lesa do kopřiv, asi po půl hodině jsem šel do auta pro psa a srnec nikde... Po cca 200 metrech pes našel hlavu s dekou. Když jsem to před hostem zvednul a zeptal jsem se ho, čím to střílí, tak čuměl jako puk...:o) No jo, prasátka měla hlad

Když myslivec v jarní době zasedne si na čekanou.
bez výstřelu měl by pustit liščí mámu utahanou.
To, že odpustil si ránu, dokazuje jeho klady -
nenechal liščata v noře zajít strašnou smrtí hlady.
Lišek sice žádná doba hájení se netýká,
ale tam, kde mlčí zákon, nastupuje etika.
Pokud je nezbytně nutno jejich stavy omezovat,
vezmi psa, lopatu, krumpáč, běž liščata vynorovat.

Ovšem jen tehdy, jak napsal Karel, neohrozím-li psa - pouštět jen do takové nory,
kde mu v případě nutnosti mohu přijít na pomoc. Jinak plně souhlasím s Figim - nejsem-li si jist, zda jde o lišáka či lišku, od 1.3. do 30.6. nelovím.

Aby nedošlo k mýlce,lištičky v mrazáku mám pro našeho kynologa na cvičení.Příští rok je u nás Podhaják,tak musí cvičit,aby ho vyhrál.:-)
Jinak lišku jsem ještě neochutnal,i když jinak má kočička na koňaku je vyhlášená!:¨)))
P.S.Plnou fenu nemám problém střelit,\"ocucanou\"ano.

Jen idealista si může myslet, že jako lovec dokáže regulovat stav lišek.
Opakovaně jsem na ploše cca 500 ha lovil každoročně více než 20 lišek, a stavy se měnily jedině tehdy, když vypukla prašivina. Lovem se nedají lišky nijak omezit, a představa, že v lednu či únoru ulovím fenu a díky tomu nebudu mít v honitbě na jaře liščata, je legrační. Za každou ulovenou lišku se do čtrnácti dnů natáhnou dvě nové ( neplatí u liščat).
Lovit celoročně, kdo nepozná lišku od lišáka, měl by si ránu od 1.3 do 30.6 odpustit. U liščat platí - využít délky dne a lovit na potkání, na podzim už to tak snadné není.
Navíc - v rákosí, kde mám zasyp, žijí v průměru tři lišky každou zimu. Zajímavé je, že bažantů je tam stejný počet po celou zimu. Ty lišky na ně nemají, hloupé chytnou hned na začátku a ti do chovu dobří se nedají.

Jak tu bylo řečeno, jinak se kouká na lišku, kde je drobná, nebo zbytky drobné a jinak v podhůří. Při nočních službách se mi ještě nestalo, aby několik lišek a ještě více kun mi nepřeběhlo přes cestu,ale určitě to nebude 1 liška na 500 ha,mnohem více. Patřím k těm, kdo nenechá lišku odejít,ale v jednom okamžiku, když jsem viděl jak auto přede mnou přejelo malé liště a stará se pro již mrtvé vracela a před námi ho odnesla ze silnice, to bylo trochu jiné kafe. To záleží na každém z nás, jak se k lovu lišek a liščat staví. Jak říkali staří praktici, lišty se ale nedají vystřílet, vždy se na opuštěné místo natáhnou ze sousedství.
Strejdo, ve starých mysliveckých kuchařkách jsou recepty na pochutiny z lišek,ale neznám nikoho, kdo by to zkoušel.Když tak dej vědět:-)

Jak tak čtu reakce, tak jsem nějak nebyl pochopen. Já nikde nepíší, že by se lišťata neměla lovit, ale narážím na to, že lovit lišťata v červenci, kdy již nám vyžrala část revíru nás nespasí. Něco jiného je utlumit rozrůstající se populaci, ale tam kde jsou stavy soustavně udržovány, tak není možné, aby se to liškama v revírů jen hemžilo. Smutné na tom je, že v zimě , kdy je lov nejvhodnější je liška často pouštěna, protože se čeká na \"prasátko\" a nikdo si nebude rušit klid, liška se přeci nedá sežrat a v dnešní době ani kožešina nemá hodnotu. Někdy mi to připadá, že někteří si ty lišky úmyslně drží, aby pak mohli lovit lišťata. Strejdo, nevím v čem si protiřečím, z lišťat by určitě zajíci nevyrostli, byť by je adoptoval sám zajíc, ale myslím si, že kdyby jsi v zimě ulovil kmotřičku matku, tak jsi nemusel teď vyvražďovat její děti. Nepamatuji si, že by jsi se zde nějakým úlovkem kmotřičky ze zimy pochlubil. Vůbec nemám důvod zde někoho nahrazovat, chtěl jsem jen poukázat, že lepší je v lednu ulovit pět jednou ranou, než v červenci čtyři po ráně.

Ten lov v tuto dobu si můžete zpestřit vábením,potrénovat ho: myškováním nebo vřeštěním, zdokonalovat se a pilovat ho, tu mladou lišku pozorovat,její reakce a podle toho se i přizpůsobovat. Není problém jí střelit kulí na 150 metrů, ale můžete si jí přitáhnout na broky. Potom z lovu máte jiný zážitek. A vovovotom to může být...

Rone, takto postavenou otázkou máš nakročeno k celoroční ochraně lišky - když revír máš \"vyžraný\" - teď už vlastně nemá na čem škodit, tak proč ji vůbec lovíme??? Mylná je ta úvaha hned ve třech rovinách. 1.) ulovení liščete není \"velký lovecký úspěch\", ale účelná (nikoliv účelová) povinnost. 2.) v červenci jsou běžné 3.-4. vrhy zajíců, pískající hloupá kuřata liška-lišče v kolejáku sbírá jak maliny. Nemluvě o mláďatech motáků v ohrádkách (proč asi), druhých hnízdech lelků apod... Takže revír je vyžraný, ale je schopný se jaksi doplnit-zmátožit z nového přírustku. 3.) I kdyby lišky lovily jen myši, tj. \"neškodí\", loví nejen sobě, ale dnes vzácnému tchoři, lasičkám, sovám, dravčíkům aj. potencionální zdroj na příští rok (tj. nežádoucí kompetice s vzácnými druhy). Proto čím více myší přežije do zimních-jarních měsíců, tím míň liška bude odkázána pouze na drobnou, resp. její mláďata a hnízda.
Jinak jsem za jarní ochranu (nelovení) lišky. Norování a zejména jeho prezentaci silně omezit. Fandím umělým norám, sklopcům apod. A J. Slavětínský jde tedy na věc vědecky, aniž by si to připustil. Lišku je třeba lovit \"celoročně\", čekat až na dobu kaňkování je čirý alibismus, ale díky bohu za to. Protože znám sousední honitby, kde mi na otázku, kolik mají lišek, odpoví, že u nich nejsou... \"Střelíme tak jednu, někdy tři\". Přitom v sousední honitbě je chlap, který jich sám má za rok dvacet... Takže raději v červenci v dlouhém dni v pohodě a na jistotu, než zmrzat v zimě u nor.

Možná že trochu hrábnu do vosího hnízda, ale nejen zde na forů, ale i na dalších s mysliveckou tématikou se roztrhl pytel s úspěšnými lovci lišťat. Je otázkou, do jaké míry se jedná o úspěchy, a zda se dá ulovení \"hloupého\" lištěte považovat za lovecký úspěch. Mně to spíše připadá jak za
Herodesa vraždění neviňátek po narození Krista. Nedivím se Strejdovi(zajíci) ten je zvýšenou populaci lišek přímo ohrožen, ale ostatní ? Zde si je zapotřebí upravit jedno rčení a položit si otázku - až se léto zeptá, co jsi dělal v zimě. Ulovením lišky na podzim a v zimě se předchází ztrátám na drobné, protože ulovená liška již není schopna přivést na svět potomstvo a pro jeho výchovu spotřebovat sousta drobné zvěře. Když se podíváme na dnes lovená lišťata, tak si musíme uvědomit, kolik potravy musela spotřebovat, takže svým počínáním jdeme jak se říka - s křížkem po funusu. Protože hodnota ulovené lišky v zimní kožežině a dnešního lištěte je v dnešní době stejná, neobstojí ani známé - když už má něco zemřít, tak aby to alespoň k užitku bylo. Takže pánové, lovit je zapotřebí v době, kdy v revíru ještě něco máme a né v době, kdy jíž máme revír vyžraný. Je nutno si uvědomit, že ulovením lišky v lednu jsem ulovil 4-8 lišťat, pravdou je že ulovení dospělé lišky je více než osmkrát náročnější než genocida rozlézajících se hloupých lišťat.
A Váš názor ?