Myslivecké fórum

Nechtěl jsem, ale nakonec mi to nedalo. Přátelé, MOJE, TVOJE nepovažuji za dobře nastavený způsob využívání lov. zařízení. Základ vidím v Provozním řádu MS a jak někteří píší, vše je v lidech-myslivcích. Píši nyní ne jako člen MS (přišli jsme o honitbu), ale jako uživatel honitby, který umožnil v honitbě výkon práva myslivosti bývalým členům MS. Honitbu mám velkou přes 2000 ha, normovaný stav jen drobná a srnčí, přesto vykazuji roční odlov cca 170 ks černé. Moje zkušenost je taková. Nikdy nedonutím všechny, kteří u mě loví jako stálý hosté na povolenku k tomu, aby dělali, tj. opravovali a stavěli lovecká a krmná zařízení. Každý rok utratím tisíce za nákup materiálů na tato zařízení a další tisíce na nákup krmení, tzn. že po nich chci jen to, aby krmili, vnadili, opravovali a stavěli. Zkušenost je taková že z počtu cca 25 SH jich cca 7 toto dělá, ostatní ne. Honitbu mám rozdělenou na úseky, kde musí zvěř přikrmovat, je-li tam vnadiště vnadit a také se starat o provozuschopný stav lov. zařízení. Každou sobotu vydávám krmení, chodí stále tak 5-8 SH. Nikoho nenutím, ale ti aktivní mají ode mě výhody, v povolence mají uveden odlov nejen srnců I.-III. VT, černou, ale také dančí, sičí, vysokou, kterou mám také OSSM k lovu povolenou. Ostatní loví jen lončáky do 2 let věku a povolenou škodnou. Jednou za rok se sejdeme, zhodnotím aktivitu a dle toho ne/vydám povolenku.
Lov.zařízení, kterých mám cca 70, mohou využívat kdekoliv. Samozřejmě je tlak na ta lov. zařízení, kde předpoklad úspěšného lovu černé je vyšší. Na čekanou se píší do sešitu a po zápisu, musí do půl hodiny sedět na posedu. Do půlnoci se píší modrou propiskou a hodlá-li jít i popůlnoci, tj brzy ráno, tak se hned napíše červenou. Po několikerém porušení odebírám povolenku. To vše jsem zapracoval do provozního řádu, který podepsali. Samozřejmě, že se stále objevují nějaké problémy a nářky, stačí pohrozit odebráním povolenky a je klid. Ulovenou černou do 20 kg si ponechávají hned, do 40 kg mohou, ale jen ti aktivní. Vše samozřejmě kontroluji a ulovenou zvěř vážím a eviduji.
Samozřejmě, jak to vyznívá z řady příspěvků, je situace v jednotlivých MS odlišná. Je ale dobře uvádět jak to kde chodí a případně zvážit implementaci. Filip Doza

Ach rici, nevím zda jsi tak mladý či najívní. Tak já, šoulající dědek mám být ohleduplný. Kde je ta ohleduplnost ze strany vysedávačů na posedu, kteří mně během šoulačky lesní cestou svým terénním autem div nesrazí, jak mají napilno v dojezdu pod posed. Oni mně neruší, nezrazují mi zvěř? Ano, myslivci sedícímu na posedu se vždy vyhnu, protože ho vidím, pokud je někdo uzavřený ve vytopené boudě, tak asi těžko můžu posoudit jeho přítomnost a je jen jeho chyba, že svou přítomnost neoznačí . Ano, napsal jsem to co jsem řekl jednomu místnímu mládenečkovi a také ti mohu říci proč. V místě, kde je veksl, měl jeden starší kolega posed. Obyčejný žebřík se sedačkou v hraně lesa na dubu. Na opačné straně vede krajem lesa takový šikovný chodníček, jako stvořený k šoulání, který již od nepaměti používám. Tudíž posed versus chodník, ale na posed bylo vždy dobře vidět, zda je obsazený. Mnoho let nám nečinilo potíž, že on coby špatně chodící chodíval na posed, já šoulal a když jsme se náhodou sešli, tak jsme pozvedli klobouky na pozdrav a nic se nedělo. Místo se zalíbilo jednomu mládenečkovi a protože má dobré vztahy s hospodářem, bylo dohodnuto, že si vedle posedu cca 50 metrů postaví kazatelnu a zřídí vnadiště. Nikoho nenapadlo se toho starého člena zeptat na jeho názor a když měl připomínku na členské schůzi, bylo mu sděleno, že může chodit na kazatelnu. No, dopadlo to asi tak, že mládeneček se na kazatelnu skoro nastěhoval, buď tam byl on nebo jeho kolega a tak bylo stále obsazeno. Takže lidově řečeno \"vyjebali\" z dědkem za přispění hospodáře a na tento případ se mé vyjádření vztahuje, proto jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. S tím zrazením zvěře šouláním to nebude až tak horké, letos jsem prošoulal kolem kolegy sedícího na posedu aniž mně zaregistroval a asi 200 metrů od něj jsem střelil srnce a než jsem jej stačil vyvrhnout, tak on střelil prase.
Marcel to dobře vyhodnotil, nenápadný šoulající myslivec, kdy nikdo neví kdy a kde ho může čekat není zrovna v oblibě. Né, že při šoulání vidí podstatně více zvěře, ale i věci, které nejsou zrovna \"košer\", například našouláte předsedu spolku spolu se synem - adeptem při lovu srnce a samozřejmě, kdo asi loví ? Narazíte na kolegu na posedu, který na něco míří, přikrčite se ke stromu a bác rána a již ho vidíte jak jede dolů z posedu, jde k ulovenému srnci, popadne ho za parohy a již ho vleče z kopce dolů, žádný vývrh, žádný poslední hryz, žádná plomba a když ho pak nenápadně doprovodíte až k autu a při nakládání úlovku do kufru mu popřejete \"lovu zdar\", to je překvapení. Tak by mohl pokračovat poměrně dlouho a věřte nevěřte, není to žádná myslivecká latina.
Podle mně zde neobstojí ani ta uspěchaná doma, kdy nikdo nemá čas - jak nemá čas, když každodenně má čas kontrolovat a doplňovat hromady a po nocích u nich vysedávat, ano není čas něco udělat pro spolek, to je každý zaneprázdněný, ma směny a dalších tisíce výmluv.

Naprosto souhlasím s názory Richarda. Všechno je to o lidech, slušnosti a ohleduplnosti. Rád kombinuji čekanou se šoulačkou, ale přeci nebudu šoulat kolem posedu, kde ještě někdo sedí! O tom je dobré mít přehled nebo se z dálky přesvědčit, že je tam volno (když to terén a světelné podmínky umožňují), nebo z dálky bliknout, když dovnitř není vidět.
A jak správně napsal: pokud slušné chování u části členů chybí, je třeba nastavit pravidla.

zaujal mne postřeh Rona, nevraživost na šoulající myslivce. V sousední honitbě kamarád má občas nepříjemnosti, protože šoulá a říká, že vidí mnoho zvěře (víc než z kazatelny) a dění v honitbě.. a to je možná ten problém :-)
U nás se to vůbec neřeší. Ale je to taky tak, jak píše Ellhenicky, času je sakra málo a většinu toho volného zaberou brigády, připrava akcí apod. a do lesa se opravdu na lov, se člověk dostane málokdy. Osobně běhám po revíru s foťákem, máme tu úžasný výhledy na krajinu a teď na podzim je to paráda :-)
Ovšem kamarád co fotí zvířata a pobývá po lesích, tak také narazil u myslivců na velké problémy a byť to všechno bylo dohodnutý, tak viděl, jak mu rozmlátili fotokryt... asi obava, aby se nenafotila nějaká levota :-(

Nedá mi to a vyjádřím se také, i když jsem nechtěl.
Kdysi dávno, když se černá začala ukazovat více, zakládala se pro ni krmeliště. V pravém významu slova, krmilo se přes zimu a nesmělo se samozřejmě u nich lovit. Po letech, kdy ( ať už z jakýchkoli důvodů ) se rozšířil lov černé u návnady, bylo nutné začít rozlišovat, co je vnadiště a co krmeliště. Jako pomůcka byla s držitelem honitby často dohodnuta běžná igelitová taška. Pokud předložená návnada v jakékoli chvíli nepřesahovala objem té igelitky, bylo to vnadiště a mohlo se u toho lovit. Jakmile bylo krmiva více než do igelitky, bylo to krmeliště s tím, že lov v době nouze byl možný podle zákona 200 m od tohoto zařízení. Jakmile se předložila i sůl, automaticky šlo o slanisko a lovit se v době nouze také nemohlo.
Zároveň se musí respektovat to, že umístění jakéhokoli zařízení podléhá souhlasu majitele pozemku, který si musí vyžádat a zajistit uživatel honitby.
Osobně jsem právě kvůli možné nevraživosti a hádkám proti rozlišování co koho je, a všichni ať loví všude. A podle zákona.

Richarde,toto vytesat do kamene!Jen mi trošku(docela dost) vadí,když na krmelištích pro černou střílí i ostatní spárkatou,včetně parohatých a to dokonce i o říji!Ale okrádají sami sebe,o tu krásu a umění lovu.
P.S.Aneb komu to Pán Bůh do hlavy nedal,ani palicí mu to tam nenatlučeš...

Ramo,čím a co, jako \"polňáci\"v řepce a kukuřici krmíte? :-))

U nás ve spolku je to tak, že máme rozděleno na úseky po pár členech. Ale každý může lovit kdekoliv a kdykoliv. Společné zařízení, tj. postavené na brigádách, jsou všech, kdokoliv tam zakrmí, nemá žádné privilegované právo. Jsou všech, všichni se podíleli na jejich stavbě.

Každý člen ve svém úseky může mít zříženo 1.vnadiště, kde si vlastními silami postavil zařízení, pak si zde za vlastní usílí vnadí, potom je morální povinností, aby kdokoliv ze spolku, kdo si tam chce jít sednout dal tomu, kdo tam vnadí vědet a po telefonu se s ním domluvil. O tomto zařízení vědí ostatní členové.

Už jsme měli taky takový případ kyblíčkových metod. Toto neuspěje. Můžeš ve svém úseku si sám zbudovat jedno zařízení, kde od listopadu do března máš přednostní právo lovu, pokud zde vnadíš za své.

Funguje, je nás pár na dost hektarů.

Osobně si myslím, že případné \"dohady\" jsou hlavně dány zazvěřením honitby.Když je loveckých příležitostí dost, bude většinou každému jedno kam se \"posadí\". Když se jedná o \"prázdnou\" honitbu, kde zvěř většinou pouze přechází, mohou tyto situace vzniknout. Já na posedy, kde jsem nepřidal ruku k dílu prostě nechodím.Je mi to proti srsti.A dokonce existuje i úsek kam nechodím, protože prostě tam chodí \"Franta Vomáčka\", má to nejblíž od domu, tak co bych mu tam lezl. Názor kolegy Honzy Sl.- souhlas. Bohužel někteří členové to nepochopí nikdy.... Dělat vše společně, jak píší kolegové, je také zajímavá alternativa.Někdy však pro někoho z časových důvodů nereálná a zase může vzniknout to - na brigádě nebyl a na kazatelně dřepí :)

z mé velmi krátké zkušenosti jsem se s podobným jevem taky setkal, ale výhradně od služebně výrazně starších myslivců. Jinak co to v posledních letech vedou kluci v mým věku (44), tak se striktně staví společně, materiál kupuje sdružení (striktně) a krmení taky, takže pak nemůžou bejt dohady. Jinak je bráno za samozřejmost se vzájemně informovat kdo kdy kam jde. Popř. se přátelsky domluví, že teď si bude tam a tam týden, dva, tři vnadit zvěř a všichni respektují a nelezou tam. Ono stejně dneska loví jen pár členů.
A jak tady zaznělo, spolupráce utužuje vztahy. Samozřejmě pitomci jsou všude a u jakékoliv zájmové činnosti. Určitě doporučuji věc řešit hned a bez odkladu, jinak vznikají ještě větší problémy ... ale to je na dlouhou diskuzi a myslím, že tady všichni s tím už nějakou zkušenost mají a netřeba to rozvádět.

Rone máš sice kus pravdy, všichni víme, že všechno konzultujeme s vlastníkem i MH, ale podstata věci je člověk-jedinec, který šetří, je mu líto dát stovku za hřebíky, něco postavit, mrzí ho dvacka za telefon , litr benzínu kdyby měl někam něco dovézt, ale jak vysvitne půlka měsíčku, tak ví kam jít... A tady je potřeba bez ohledu na spolek a provozní řád nebo úsek, takového rádoby myslivečka pořešit a jemu vysvětlit, jak to funguje a on bude ve spolku fungovat. Na štěstí u nás nic takového neřešíme, ale kolega není jediný, který má ve spolku podobné kamarády.. Všichni víme o čem se tady bavíme a věřím, že to čtou i ti, kterých se to týká...

Cokoliv postavím je společné ,ale...Je tu otázka kamarádství a slušnosti, jelikož já mohu také postavit a udělat totéž, ale jsem buď líný, časově nemohu nebo mi to zdravotní stav nedovoluje a proto mám hubu a můžu o věci a problému pohovořit...
Jo kamaráde všude se najde někdo, kdo nic nepostaví, nic si nesežene, ale objíždí a dívá se, nikoho se neptá na všechny sere a potom vyrazí...Je zapotřebí si na schůzi o věcech udělat jasno a nebát se si stoupnout a říci si své. Možnožst vnadit si a sednout si má každý,ale né každý je ochoten si sehnat krmivo, koupit si to,obden tam jezdit a věnovat se tomu a je i líný zavolat kolegovi,kterého dobře zná a domluvit se s ním dál. A to je to, co toho druhého naštve. Tak že, dát jasná pravidla, respektovat se a komunikovat. Ale s takovým vychytrálkem jak píšeš jít mezi čtyřma očima do konfliktu, vyříkat si věc ať se chytí za rypák.. Řekl jsem ti to velice lidově ,ale jasně.Mezi dobrými kamarády tohle není. Proto se neboj a udělej pořádek...

U nás to taky Neřesime.pouze ctíme,ze když si někdo někde zakrmi,pripadne dotáhne pojízdnou kazatelnu na kukuřičné strniště a má s tím práci na víc,tak se ho člověk zeptá,jestli tam bude v tu a tu dobu volno...když jdu na posed a nekdo tam už je,jdu jinam.v noci stejně chodíme tri,ctyri,tak není problém se po telefonu domluvit.co se týče úseku,tam kde je mají je s tím akorát problém,staci že si závidí sdruzeni mezi sebou,natoz uživatele jednotlivých useku

Zdravím kolegové. Již delší dobu přemýšlím, jak je to asi jinde, v jiných sdruženích - modelová situace: Obeznám si, dle pobytových znaků, spádové oblasti, nebo stávaniště např. černé zvěře. vyberu vhodné místo a v následujících čtrnácti dnech, když práce a rodina dovolí, při každé volné chvíli, seženu a navozím materiál, vybuduji posed, sedačku, kazatelnu....následně, jak to dnes bývá, trošku navnadím, kukuřička, obilí, něco soli, případně vodu člověk nanosí....a po odvedené práci člověk čeká \"tu\" odměnu v podobě nějakého toho úlovku... jdete jednou,podruhé, potřetí.Pak Vám do toho něco přijde a vy týden nejdete.Po týdnu vyrazíte a z posedu na Vás bliká světlo. \"obsazeno\" Jak se k to mu stavíte? Vyhodíte kolegu, nebo mu popřejete lovu zdar, i když na práci nešáhl????