Myslivecké fórum

Vrátím se k tomu období \"myslivecké sklizně\". Zajíce nelovíme již víc než 20 let, naháňku na černou či vysokou pořádáme 1 až 2 x do roka se střídavými úspěchy - ale je neoddiskutovatelným faktem, že společná lovecká akce zakončená poslední lečí je v každém případě společenským zážitkem, bez kterého myslivost není myslivostí. Horší je to, že mnozí z nás jsou už staří chromajzlové a absolvování několika lečí v horském terénu je už spíš honem na lidi. Proto za současné situace považuji za nejlepší řešení večer se sejít, napevno se domluvit, které posedy či kazatelny ještě za tmy obsadíme, stanovíme hodinu ukončení akce - a na lovecké chatě již čeká patřičná poslední leč. Výhodu takovéto akce vidím i v tom, že můžeme bez problému lovit i slabé srny a senčata, pro které je dle zákona při naháňkách a nátlačkách vyhlášena amnestie. Děláte to někde podobně ?

Jsem rád, že Rici diskusi k \"myslivecké sklizní\" nadhodil, protože to považuji za dobré a aktuální téma. Ano:...nějak bylo, nějak bude: včera, dnes i zítra na h...o. V minulosti jsem vedl bezpočet pří i s mladými myslivci, kterým byla otázka ochrany bližší než starým pardálům. Ale jak jedni, tak i druzí argumentovali stejně: Lovem není možné druh vyhubit! Nechápal jsem, odkud tento blud mají, až jsem se seznámil vcelku nedávno s bývalým lektorem mysliveckých kursů. A ten se na mě také vytasil s tímto moudrem... Aha, směr větru je znám!

Výstižně to popisuje B. Ambrož: historicky (nedávno) byli, dnes se neloví. Argument, že je to vysoko, po posledních zimách nehraje roli. Sníh je minimálně jak ve 200m, tak i v 500. Takže mortalita vlivem povětrnostních vlivů naprosto srovnatelná, konkrétně u zajíce zanedbatelná. Přesto zajíci nepřibudou. Proč tomu tak je, říká v předposlední větě. A to je bohužel věc, kterou když otevřu s chovateli papoušků, jsem rád, že přežiju bez úhony. Na sborovou nenávist jsem již uvykl, to je jejich nejsilnější \"argument\". Ač jsem také jedním z nich, slovo kompromis mi není cizí. Nikdo asi nezjistí, kdo to vzpomněl jako první, ale každopádně to byl genius: Všeho moc škodí.

Rone, kdybych napsal o kilo míň, asi bys mi dal pokoj, ale ani ten s 8 není žádná sci-fi. Že jsi něco neviděl, neznamená, že to neexistuje. Dělal jsem přes 30 let intenzivně na puštíkovi, včetně hmotnosti. Mám údaj, který nenajdeš v žádné literatuře, 800g u F. Nebyl to (špatné určení) bělavý, ale obecný. Krava s 40l honěná jádrem je za 2-3 laktace na odpis. Před porodem kulica, po třech měsících ji můžeš zahrát na žebra a na obratle, má 100-150kg dolů. Jako odpůrce intenzifikace, chemizace a všeho \"moderního\" (tj. lámání rekordů) jsem pro selský klidný život, dnešní hohem honem mě zabíjí. Zajíc se také synantropizuje, a jak vidíš, nepotřebuje pestrá políčka, příkrm, ani napaječky. Několikrát sečený trávník, víc ke štěstí nepotřebuje. Starého zajíce kočka neohrozí, z těch mladých se vždy něco zachrání. Kočka chytne jednoho a dá pokoj, rojnice prasat je nenasytná. Bylo to i v příspěvku S. Haase, zajíc vyžije na plevelu, když má kryt a klid, viz. také mufloni a jeleni na severu na výsypkách. A ve městě není pernatá, auto aspoň slyší přijíždět a má jakousi šanci uhnout, když jede max. padesátkou a umí brzdit. Děkuji Pavlovi za uvedená čísla, jen jsem nepochopil, jestli v r. 13 skončili s lovem škodné. Jinak zajímavý příklad, že i v průměrně udržované honitbě se dá dosáhnou pěkných výsledků.

Tohle asi už trochu přesahuje rámec debaty na fóru. To bychom to tu Radkovi pěkně zas....
Tak ve stručnosti: Spolupráce se zemědělci nebyla nic moc, skladba plodin dnešní klasická mizerie, o biopásech nechtěl slyšet ani náš člen - soukromý zemědělec. Skladbu postřiků neznám a radši snad ani znát nechci (desikaci pozná i laik).
Přikrmovali jsme ale tak, jak jsem popisoval (osvědčila se hlavně ve správnou dobu předložená odpadní zelenina), dávali vodu do patentních napáječek (fotky jsou i na tomto webu). A lovili v pár lidech poctivě škodnou (ve třech velmi úspěšně). Pár čísel od roku 1987 do března 2013, kdy jsme prozatím skončili:
liška 481 (včetně vlastních 205), kuna 97, přebíhavá prasata 38. Ostatní škodnou evidovanou nemám, protože jsem nedělal MH, ale bylo jí hodně :-).
Pro úplnost: výměra honitby 1635 ha, a nejvyšší úlovek zajíců byl v roce 2008: 508 kusů. Lovili jsme rozumně, kdy nejvyšší počet flint na honu byl 26.

Jo jo. Ale já nemám pocit, že se topím! To jako že se topíš ty?
O karpaťákách jsem slyšel a četl. Také o zajíci bělákovi, a že Křovák v Africe nepřeroste 150 cm. Ale to všechno jsou zase geny, Karle!
Ale já nemám potřebu se hádat a věř, že o zajících něco málo vím. Motám se kolem nich už skoro padesát let. A když jsem se díval do níže citované statistiky, tak rekord vlastních úlovků mám v roce 2007 - 38 kusů. A můj host byl ještě v roce 2010 králem honu s jedenácti ušáky. A jednou kamarádův host, na dotaz, proč nestřílí, odpověděl: Nezlobte se, ale já se jenom dívám. Nevěřil bych, že tohle ještě někdy uvidím...

Karle, s hmotností si začal ty :-)
Samozřejmě, že je to o početnosti. Ale ty meze, alespoň dnes a u nás, už nejsou o třezalce a řebříčku, protože jsou stříkané stejně jako okolní pole a přežije tak leda pýr. Ale to, co popisuješ, je že se zvětšila rozloha krytu! Ten je samozřejmě k přežití také důležitý a u nás dnes po velkou část roku zoufale chybí.

Karle, bez nějaké ironie nebo zášti jsem se zasmál těm tvým odhadům váhy. Já jsem takový dost prdlý statistik, který si všechno eviduje a zapisuje už od klukovských let, kdy jsme s tátou chodili k myslivcům nakupovat bažanty a zajíce. Od adeptských let mám pak statistiku doloženou. Zvážil jsem stovky zajíců. Navíc jsem si vždy u nového váhového (dnes hmotnostního :-)) rekordu udělal hvězdičku. Krásně se tak dalo doložit, jak vzrostla průměrná váha bažantích kohoutů v souvislosti s vypouštěním, resp. s výběrem chovných hejn v odchovnách. Tak jsem se teď podíval a u zajíců mám hvězdičku u čísla 5,37 kg! A věř, že jsme se snažili a zajíci se u nás měli dobře.

Cha! Gordone Rone, opět jsi nezklamal...počkat si na ten vhodný okamžik s hnidopišským výpadem. To možna u vas v okoli zamořene ďury je tuberacky janek maximalně čtyřkilóvy:-). Uvědom si, že ten průměr se počítá z 70-80% letošáků, kteří mají mezi 4-8 měsíci stáří. To ještě zdaleka neukončili růst! Já mluvím o těch zabělených zasloužilých veteránech, které mám tu čest potkávat dnes. A neměj obavy, odhad mám dobrý, v osmdesátkách jsem chodil jako honec a něco jsem se jich natáhal a napodával na vlečku.
Nějak jste kolektivně odignorovali tu hloupou otázku na lesní kury. Proč jsi tam Rone nevystartoval? To jako dříve chodili chudým horalům na políčka, jinak by nepřežili?... Zpátky k zajíci. To je původní druh, žil tu před příchodem člověka a jeho polním hospodařením. Na louce a v lese má takovou zahrádku, kterou mu těch 5 tebou zmiňovaných plodin nemůže nahradit. Jetel červený a bílý jsou přirozenou součástí lučních porostů. Bílkovinný a minerální koncentrát. Kráva z toho nadojí 10 litrů mléka, zajíc udělá 100g přírůstek. A ten zajíc nepotřebuje ani tak energetické bomby, jako spíše BLÍZKÝ A STÁLÝ zdroj, což mu několikaměsíční polní plodiny nezaručují. Co mu je platná monodietní stříkaná pšenice, když v srpnu strnisko podiskují? Hlad a stres ze ztráty biotopu, to je celé!

Pavle, zajíc je jen trochu větší býložravec než hraboš (polní, mokřadní). To jsou původně stepní druhy, ale máš pravdu v tom, že blízko člověka jim bylo dobře. Ale pravdu nemáš v tom, že jim na louce něco chybí. Jistě, pokud mají řepu či oves k dispozici, nepohrdnou. Ale stejně jako zmínění hraboši se trávou celý život živí, prosperuje a množí se i zajíc (3-4 vrhy). Nic vám nebrání při těch \"trestných výpravách\" posoudit jeho výživný stav. Já ho ani na háku mít nemusím, stačí mi, když ho zvednu z lože. Jsou to normálně dorostlé kusy s váhou mezi 7-8 kg. Už podle trusu vidím, čemu dává přednost. Zaječí bobky, to je z 90% tráva, něco málo kůra. A to i v místech, kde jsou ozimy!!! Někdo králíkům nedává ani chleba, ani řepu, jen suché seno a má velké a zdravé odchovance. A jinak souhlasím s postupným přechodem na \"normální krmení\" při vypouštění, tzn. 1-2 týdny držet v obůrce v klidu a snižovat obsah příkrmu na nulu. A také je nesmysl vypouštět 20 zajíců naráz, raději jen 5 pro osvěžení krve, ale častěji.

Pavel Černý: Mezi těmi farmáři se pohybuji často a jsem i jeden z nich. Věřte mi nebo ne, ale tady se toto fakt neděje.... Ekologické hospodaření je dost kontrolováno úřady. Hrabou se vám v účetnictví, mohou odebírat vzorky krmiv, půdy i produktů a veškerou použitou chemii tam jsou schopni najít. Hlavně pohyb na polích vidí moc očí (i v noci) a nikdo si to prostě nedovolí, protože závist a udavačství světem vládne hlavně tady v ČR. Také je tu 95 % půdy v trvalých travních porostech, tam se rostlinolékařské zásahy a chemické hnojení moc neprovádí ani v konvenci. A ten vtip o hnojení v noci znám a mám ho rád, ale to jen tak pro odlehčení... těm zajícům to stejně nepomůže...

Já bych to s tou chemizací prostředí neviděl tak horké. Mám revíry v modelových honitbách: CHKO Slavkovský Les a okolí, drtivá většina zemědělců EKO farmáři, již 20 let se zde chemie nepoužívá, biotopy hlavně louky a pastviny ale i lesy a dost mezí a remízů, potravní nabídka pastvy pro zajíce a drobnou široká od března do listopadu...dost potoků a vodotečí. Ale drobná se vyskytuje jen náhodně, ano je tu populace zajíců, ale stále stejně přežívající a celou dobu nerostoucí (uznávám,že na bažanty už je to vysoko 400 - 700 m.n.m).... A teď babo raď... Drobná se zde již desetiletí vůbec neloví, z vyprávění ale vím, že za jejího \"zlatého\" věku v 80. letech byly výřady velmi slušné. V chemii to zde tedy nebude, je to hlavně vysoký predační tlak černé, lišek, krkavců a \"papoušků).... Tady opravdu když to zajíc přežije, tak se mu vždy ukloním a smeknu klobouk.... Díky. Lovu zdar. BA

Nerad bych tady psal nějaký názor, protože náš hospodář to tady taky čte :-D, ale už léta tvrdím, že pořádat zaječí hon kvůli dvěma zajícům do tomboly je zbytečné prohánění revíru, plýtvání energií a lidským potenciálem. Jenže doposud jsem nebyl vyslyšen, a dle mého názoru by bylo mnohem účelnější udělat raději o jednu takovou marnou naháňku víc, kde by se vzali marné leče kvůli liškám, a ač máme polní honitbu převážně holého typu, tak u nás se na divočáka dá narazit opravdu všude, čímž chci říci, že společný lov by se měl organizovat na zvěř, kvůli které to má smysl organizovat. Jak částečně naznačil Honza, nebo já jsem to tak alespoň pochopil, doba se změnila, příroda a krajina se změnila, hospodaření v ní se změnilo, zvěř v ní se změnila, a dělat to pořád po staru jen aby se něco dalo vykázat nebo kvůli tombole, je blbost.
A za úbytek drobné může hlavně zemědělské hospodaření a chemie, chemie, chemie. Dřív se stříkalo dryáky, tak vyjely jednou, co neuteklo se vytrávilo, ale co uteklo, to už pak mělo lepší život, dnes když každý druhý týden ty zajíce něčím postříkáté, tak to podle mého celkově a dlouhodobě oslabuje populaci a ta pak druhotně hyne i na zdánlivé banality, nemluvě na různé epidemie. Další věcí jsou predátoři všeho druhu, tam kde chtějí mít zajíce, tak si s nimi umí poradit, ale tam kde ne, dlabou i na lišky, a bohužel těch nelovců je mnohem více. A vrcholem je doprava, myslím, že bysme se všichni divili, kolik toho požerou auta a doprava celkově. Takže svádět vše na divočáky, ti podle mého nedělají ani 10 procent celého problému s drobnou.

Období myslivecké sklizně? To už je jen nostalgická vzpomínka některých z nás. Díky stavům černé zvěře se dnes „sklízí“ na hromadách celý rok, s výjimkou několika týdnů medikace. Celá řada lovců černé nemá ani zájem o klasické myslivecké akce, jejichž význam díky stavům drobné značně poklesl. Projděte se dnes kterýmkoliv typem honitby, ať je to lesní nebo polní, ať je společenstevní, vlastní nebo režijní a téměř všude stejný obrázek. Posed – vnadiště a všudypřítomné pobytové znaky černé. Co se týče vazby početních stavů zajíce vs černé vs chemické postřiky - jisté je toto. Grafy počtu úlovků drobné a černé od padesátých let do současnosti jsou všude stejné. S nárůstem početních stavů černé začínají klesat stavy drobné VŠUDE. Jeden příklad. V obvodě naší honitby je rozsáhlý průmyslový areál, bývalý Chemopetrol, oplocená nehonební plocha s řadou průjezdních bran pro auta a vlaky . Uvnitř areálu je trvalá populace zajíce v počtu několika desítek ( odhaduji 40 kusů) , která se po dlouhá léta početně vůbec nemění a to navzdory chemické likvidaci většiny travních porostů a přítomnosti běžných dravců, nepřetržitému provozu, silném pohybu lidí 24 hodin denně, absenci/zákazu přikrmování a stálému hluku strojů. Černá zvěř se přes brány areálu ještě nikdy dovnitř nedostala. Zatímco v okolní honitbě počty zajíců klesají téměř k nule ( od cca 2006 už je nelovíme) počty černé stále narůstají. Na 2000 ha lovíme už více než 150ks/rok a k tomu téměř 100 lišek/rok. U táborových ohňů po celé zemi často slyším stejnou píseň „Hlavně nestřílejte bachyně, to by byla škoda“. Pár kohoutů nebo zajíců na nehorázné nájmy prostě nevydělá a v tom to je.

Zdar Riso,
Jsem rád zes to napsal,bez debat souhlasim.Jen doufám že letos neodmitnes pozvání s čistě kamaradskeho hlediska.

Tady na černou nikdo nic nesvádí. To je prostě holý fakt. Dříve v kraji černá nebyla, ale byla tam drobná. Viděl jste už někdy, jak černá na neposekané louce udělala rojnici a sebrala všechno živé, včetně čerstvě nakladených srnčat? Já ano a několikrát. Zahnutých zobáků (já říkám papoušků) a ostatních predátorů je také hodně a drobná prostě nemůže takový tlak ustát. A to nemluvím o zemědělcích a způsobu dnešního hospodaření. LOVU ZDAR!!!

Jak napsal Honza Slavětínký, jestli se v honitbě vyskytuje černá, tak na drobnou můžete zapomenout. Ostatních predátorů(papoušků a lišek) tam je také dost. Vypouštění drobné je jenom zajištění dobrého krmení pro škodnou. V dnešní době bych společný hon pojal spíše jako společenskou událost, kde se člověk sejde s kamarády, které dlouho neviděl a už není důležité kolik zvěře se uloví. Po vycházce v přírodě si určitě po dobrém obědě dobře popovídáte a podělíte se o lovecké zážitky. LOVU ZDAR!!!

Jakmile začnete mít v honitbě černou, končíte s drobnou i přes veškeré snahy, investice, zazvěřování atd. Po čase nad tím zlomíte hůl, protože je to neřešitelná situace i přes mnoho chytrých rad, možná i rad zde až si to zde někdo přečte, ale je to tak. My jsme před 20ti lety šli do zazvěření honitby ne každoročním pouštěním bažantů, ale zapracovali jsme a vypustili dančí, vedle v honitbě muflona. Už deset let máme NS a lovíme dančí ve všech VT. Změnila se myslivost na spárkatou zvěř, ztráty minimální a dnešní investice jsou pouze do jádra a soli. Bohužel, to je nenávratná skutečnost a i kdyby nám někdo dal milion nenávratné dotace na zajíce, z honitby zmizí jako pára nad hrncem...Prostě podmínky životního prostředí se rapidně mění i přístup civilizace a hospodaření....

Pod to bych se klidne podepsal. Cely den trmaceni a na konci jeden uloveny zajic.

Vždycky jsem se na tu dobu slavnostních podzimních honů na drobnou těšil.Připravoval psy,brokovnici,oblečení a nedočkavě dospával do sobotních ran.Posledních pár let ,jsem nějak odpadl z tohoto nadšení,a poslední roky pozoruji ,že již mne toto období \"myslivecké sklizně\" jak se to nadneseně nazývá,vůbec nebere.Z povinnosti se zůčastním jednoho či dvou honů,zpravidla jen z pozvání dobrými přáteli a kvůli psům,jinak s díky pozvání odmítám..Důvod je jeden ,a to ten ,že období \"myslivecké sklizně\" už dávno tímto obdobím není ,a je to spíš pánové jak to napsat ...fraška na lov.Ůbytkem zajíců ,a to doslova rapidním(o bažantech nemluvě) mne připadá nelogické,nemyslivecké,nezotpovědné vůbec provádět jejich lov.Né že se nenaloví dostatečný počet,oni doslova ani vidět nejsou,a to ve většině honiteb.Přesto se hony zvesela pořádají..pokud se tomu dá takto říci,spíš bych to nazval trestnými výpravami za posledním zbytkem populace.Nevím,ve většině honiteb vůle k ůplnému zastavení lovu není.Převládají názory ,že nějak bylo nějak bude.O ůbytku drobné se ví roky,řešení zpravidla není ,náprava stavu za současných zákonů,vyhlášek a vztahu k majetku(honebních pozemků)na cestě není a pravděpodobně nebude.Vidím to se zajícem tak jako s koroptví,..nebude dlouho trvat a budou stejně vzácní.Nebylo by na místě přistoupit k plošnému zákazu lovu? Není přeci zajíc v naší přírodě důležitější ,než zaběhnutý kolorit podzimních honů?