Myslivecké fórum

Martine to se pleteš, celou Šumavu má v nájmu nějaký pan Kůrovec a ten tam prý se vším zatočí, snaží se ho odtud dostat pryč, dělají na něj pasti, lapáky, nahání ho jak se dá a on se tam drží zuby nehty :-))) :-))))

Včera jsem byl na Železný rudě a když sem viděl před sebe možná 5 km les do šířky i do dálky a jen les a nic jiného, tak bylo hned jasné jakou tam má ta zvěř ohromnou volnost a zároveň i možnost klidného stárnutí.Nikde žádné posedy,žádná Maginotova linie, známá z klasických honiteb, kde musí jelen na cestě od houštiny ke krmelci překonat min 5 popravčích hromad atd...

Tetřev - osobně se domnívám, že krom příčin uvedených Ing.Bergmanem se do značné míry podílí na jeho úbytku i nevhodná druhová skladba porostů, resp. změny biotopu (vymizení bříza, olše atd., + tokaniště + civilizační tlak + predátor). Ale s tím asi nic neuděláme. NP je jinak kapitola sama pro sebe, včetně rysa. MS

Jen drobnou poznámku k pokračujícímu vymizení tetřevů. Mohu z vlastních praktických zkušeností z Beskyd konstatovat, že na strmém úbytku až vymizení tetřevů v současnosti nemají predátoři rozhodující vliv a ani v minulosti to tak nebylo. Rozhodující u této královské pernaté zvěře na její úbytek má stress - civilizační tlak (zejména trvalé zpřístupňování dříve po staletí klidných horsko-lesních původních tetřevích lokalit, strmý nárůst mechanizované lesní těžby a stavění trvalých svážnic pro odvoz dřeva, motorizace obyvatelstva a následný turismus v takto zpřístupněných lokalitách a řada dalších cvilizačních vlivů).
Vývoj nabral rychlý trend postupně od cca 70. let minulého století a z toho vyplynuly stresové faktory, které pro tetřevovité jako rozhodující znamenaly pohromu pro jejich rozmnožování. Potravní a predační vlivy se téměř nezměnily a pro úbytek na rozdíl od enormního poklesu populace nemají rozhodující význam. Proto dnes i u nás v Beskydech zůstává už jen pár utajených lokalit s tímto nádherným tvorem. Ze stejných důvodů se bohužel vytrácí i jeřábek, i když u něj se zdá přizpůsobivost vývoji trochu větší. Při zpřístupňování prvních zón NP Šumava to stejně s tetřevem dopadne i tam.
K lovu vysoké v NPŠ. Je pravdou, že regulaci stavů provádí převážně personál v oblasti holé zvěře a trofejových jedinců I. a II.VT nevhodných do chovu. Nabídkový poplatkový lov oficielně není, ale v rámci reciprocity se to s posvěcením MŽP dá na průběrného jelena uskutečnit. Na Šumavu mám v tomto směru jen ty nejhezčí vzpomínky a místním lesákům držím palce, aby si i do budoucna reprodukci tetřeva v NPŠ udrželi. M.B.

Ale chlapci fuj. Snad nechcete říct, že ti tři co vypadají jako pašeráci šňupavého tabáku z dob ticha lesních samot (Krejčí, Hubený, Bláha) by cokoli udělali špatně. Vždyť oni vždy chtěli jen to nejlepší, pouze nevyšel "podnikatelský" záměr. Toto zaklínadlo přece omlouvá vše. Či se opět mýlím? Jsem to já ale hňup. Zachovat zelenou Šumavu, to přece umí každý lesnický nevzdělanec (jak bylo několik století dokazováno), ale během deseti let z ní udělat sušinu, na to už musí být fištrón, talent a neomezené možnosti ochránce přírody a hnití DUHA. Tak a nyní chlapci do rachoty, aby neziskovky měly ty správné zisky pro svá vedení. Jo a večer se jděte uklidnit do lesa, dokud je do jakého. Zdraví F.D.

To je teda zvláštní, že se v NP stejně intenzivně nevěnují lovu lišek, když se jim tak jedná o tetřeva. Podle výsledků závěrečné zprávy AOPK je totiž predace liškou nejčastější příčina úhynu tetřeva v NP :-). Asi maj spoustu umělých nor atd. O prasatech se tam teda moc nepsalo :-). MS

Děda z lesa - inu celkově to asi odpovídá tomu, co si řada normálně uvažujících lidí myslí. Jenom jsem trochu překvapen, že nebyly vystaveny lebky rysa :-), třeba nějaká "zlatá", a třeba s komentářem jistého akademického pracovníka. No a o těch prasátkách raději nehovořit :-), asi sanitární lov:-), nejspíš škodná, asi v těch smrčinách dávali moc zabrat sviluškám:-) protože přece v NP :-)..... V každém případě děkuji za zprávu z výstavy trofejí. MS

Tak jsem se vrátil nesmírně zklamán z Vimperka.
Žádný katalog trofejí, žádné prospekty, žádný propagační materiál.
Jediné, co se dalo vyčíst na štítcích na stojanech je to, že celý NP a CHKO Šumava je rozdělen do devíti honiteb : Povydří, Chlumský les, Stožec, Prášily, Srní, České Žleby, Chlum, Modrava a Borová Lada, průměrná velikost honitby by měla být necelých 8.000 ha.
Přesto slabé trofeje, nejsilnější jelen 178 b., celkem jen 30 ks podprůměrných srnců vesměs 3-4 letých a pouze 10 ks kňourů, jejich zbraně v igelitových pytlících s visačkou (!), např.váha 76 kg (4 letý), 55 kg (3 letý), 45 kg (3 letý)...
Popírá to i teorii o tom, že v lokalitách s výskytem rysa je trofejově silná zvěř.
Opakuji znovu - velké zklamání.

Vynasnažím se a doufaje v to, že NP snad již bude sdílnější v zajímavých informacích...

Ve dnech 22.-24.března se ve Vimperku uskuteční výstava s názvem "Honitby národního parku Šumava".
Mimo trofejí bude vystavena expozice Šumava, výstavy fotografií a projekce fotografií z NP.
Zajedu se tam podívat, bude to určitě zajímavé a pokusím se na místě "vyšpiónit" i tu pro mne nejasnou situaci okolo honiteb v NP a další.

Šumava, Šumava..., nekonečné téma a dvacetiletý nesmiřitelný boj dvou na krev znesvářených táborů, navíc vtažené i do politiky.
Dřívější tandém Bursík - Krejčí, který neviděl, neslyšel, nekomunikoval, nečinil a čekal na proměnu hospodářského lesa v pralesní divočinu za pomoci kůrovce byl vystřídán snad rozumnější dvojicí Chalupa - Stráský, ale to ukáže až čas...
Kde už jinde by se mělo hospodařit s vysokou zvěří, než na 69.000 ha lesa v NP ?
Jinak zbudou již jen obory a farmové chovy.
A teď ženu na výročku, to bude dlouhá noc, snad ale bude alej čistá.

Na Šumavě v parku je to tak, že je největší "poptávka" po jelenech do osmáka bez rozdílu věku, korunový je tabu. Tudíž bychom tam měli o jeleny na vrcholu a starší přímo zakopávat. Ono je to i vidět na říji - hlavní jelen párkrát broukne a je ticho, bajhiršů je pomálu. Ale - velice záleží, kdy napadne první sníh. Jestli brzo, tak se vysoká začne stahovat k Vimperku, přes okolní honitby a nazpět se žádný dobrý jelen nevrátí, málokdo odolá, nezáleží na tom, jestli má povolenku. Pár trofejí jsem viděl pověšených tam, kde je každý nevidí a slyšel - to víš, takový se nepouští. A když sníh padne pozdě, vysoká už neodejde a zůstane v obůrkách. Ale i ty nejsou všemocné, jaký tam má zvěř klid, když si lehne rys k jeslím a jen čeká. A i jelen se dovede udusit kusem zmrzlé řepy :-(. Český les moc neznám, jen Kladskou a okolo Mnichova, tam hlavně jednoho podvodníka.

Pokud se týká dlouhověkosti některých jeleních jedinců pak jistě každá oblast má nějaké extrémy. I u nás v Beskydech se objeví čas od času nějaký takový co na hlavě a v čelistích už téměř nic nemá. Osobně si ale myslím, že v těchto případech to musí být jelenní impotenti co nechodí do říjí a celý svůj život žijí skrytě a velmi opatrně, neboť přežít v říjích hodně do druhé desítky let dnešní lovecký tlak pokládám za téměř nemožné.

Je skutečností, že v centrální Šumavě se dá potkat opravdu starý jelen, určitě častěji, než v jiných horách, nevím proč, ale je to tak.
V Krušných Horách se také sem tam ještě uloví jelen 12 plus, známe s kamarády jelena, kterého za rok někdo jednou, dvakrát zahlédne na pár vteřin, hlavu vodorovně a na ní jen krátké, silné "bakule".Říkáme mu Štucák, je jako přízrak a ty bakule má minimálně 5-6 rokem.Co měl před tím nikdo neví, ale je to fakt starý pán.Škoda, že se s jelení zvěří nehospodaří jako s královskou zvěří, zaslouží si to. M.P.

Znám jednoho člověka, co byl na poplatkovém lovu v ČR, ulovil jelena bulkaře, odhad věku kolem 20let, poslán také na univerzitu, ale bohužel nevím výsledek. Foto vložím hned do fotogalerie. V.P.

Dědo, malá perlička...

V 80 letech byla u závodní chaty Sigmy Lutín, obec Horní Lipová - Lázně, Jeseníky, malá "obůrka" a v ní byli "chováni" jeleni. Ten nejstarší, říkali mu Honza, se mám dojem dožil cca 21-22 let. Nepamatuji si to už moc jasně, ale nejsilnějším parožím u něj byl nepravidelný dvaadvacaterák. To paroží pak viselo nad barem v závodní chatě.

Zajímavé bylo, že od svých cca 14 let žil jen s jedním světlem, neboť to druhé mu vypíchli opilci. Naučil se tak chodit kolem plotu jen jedním směrem, aby měl přehled :-)