Myslivecké fórum

Mnohokrát jsem na sněhu v noci pozoroval zajíce, kterak na téměř holé pláni okusuje nějakou trávu. Pak se objevila liška, Jeden o druhém moc dobře věděli. Zajíc zpozorněl, vztyčil slechy, ale nenechal se rušit při svačince. Liška si ho zpravidla nevšímala a šla si svou cestou, jakoby ho nebylo. Ale někdy, zřejmě pokud se jí zdálo, že je dostatečně blízko, se vydala milého zajíčka prověřit, ovšem jakmile zjistila, že se jedná o zdravý kus, okamžitě nechala zbytečného pronásledování. Je ale fakt, že se zpravidla jednalo o starého zaječího mazáka a pravidelně jsem na nošní čekané vídal víc lišek než zajíců. A v Orlických horách jsem získal tu zkušenost, že za vysokého sněhu zajíc lišce bez problémů uteče, ale srnčí mnohdy nemá naději, bez ohledu na to, o jak silný kus se jedná. Jednou jsem na lyžích sledoval stopu srny, která si na ledové krustě odřela spárky, takže barvila. K pobarvené stopě se přidala stopa liščí, pak druhá, třetí a nakonec jsem našel tratoliště barvy a trochu vlny - ani kosti nezbyly, lištičky si je odnesly. Tenkrát jsmr v Orlickém Záhoří srnčí téměř vůbec nelovili, jen zřídka nějakého srnečka střelil nějaký papaláš coby lovecký host, a stavy zůstávaly stále velice nízké.
Ondro, že kde se zdržují zajíci, zdržují se i lišky, to je sice pravda - ale v těch místech také zpravidla bývá zvýšená koncentrace hrabošů a jiných myšovitých, kteří jsou pro lišku jejím chlebem vezdejším. Tím ovšem nechci říci, že bys měl polevit v lovu, právě naopak. Lovu zdar !

Kdyby mi někdo před padesáti lety řekl, že (proč? jen) JEDEN myslivec dokáže ulovit za půl roku 35 lišek, tj. 1 na 20 ha, když norma je 1 na 500 ha, měl bych ho za blázna. No, jak vidět, všechno je možné! Sice není to rekord, kdesi kterýsi rok střelili 200 lišek na 2000 ha (1/10ha), ale i tak těžko uvěřitelné! Tak nějak to vypadá v místech, o kterých se zmiňuji, ale tam není ani ten jeden...:-(( Gratuluji, takové nadšence považuji za Pravé Myslivce. Oba palce hore! Chce se mi křičet, jako kdysi na hokeji: Holeček! Holeček!

To Figi ! Nešlo by to lépe vyspecifikovat? Tzn. zlepšit metodiku sčítání (odhadu), podchytit roky bez myší, bez lišek (resp. lišek s prašivinou/psinkou). U nás nic takového není, prašivina 0, psinka 0. Jinak bych se tomu věnoval, mně tyhle věci (cykly) vždycky braly. Podle mého názoru ti zajíci právě v těch letech bez lišek se dokážou namnožit, a je pravdou, že pokud mlaďošky nevyloví v době odchovu liščat, tak na podzim a v zimě je to pro lišku více než rovnocený soupeř. Zvláště na sněhu, kdy na svou hmotnost má širší tlapky (a la “sněžnice”), tak liška není s to zdravého zajíce dohnat, leda by udělal fatální chybu (k plotu atp.). Na východě loví zajíce s barzoji, a tam při poměru 1:1 má velké šance kličkováním uniknout. Ale pokud je psů více...zajícův konec. Proto si myslím, že spíše než štvaním je schopna ho ulovit ze zálohy, tj. nikoliv jako gepard antilopu, ale levhart či rys, tj. krátkým skokem. A je otázka, zda to, co člověk odpozoruje ve dne, je vše, co se tam odehrává!! Podle mého, zajíc je noční tvor, a to jeho chroustání slyším já na 50m. Ta liška ho musí mít v doslechu už na 100-200m a dokáže se přiblížit...pak už jen rychlý výpad...

K tomu výše uvedenému od Pavla Černého - lišky jsou velmi úspěšné při lovu zajíců čekáním u ochozů. S tím mám osobně několik zkušeností. Opakovaně jsem viděl lišky lovit ve dvojici, jedna čekala zalehlá u ochozu, druhá stahovala kruhy k ní. Ovšem při pronásledování zajíců jsem ještě neviděl lišku, která zdravého zajíce dožene, a ani vytrvalostí se mu nevyrovná. Všechny lišky, které jsem ulovil přitom, když honily zajíce byly lišky ve stáří do jednoho roku. Takže mladé a nezkušené.
Jsem přesvědčen, že lišky tolik škody na drobné neudělají, u nás trvale stavy zajíců a bažantů rostou přes vysoké stavy lišek - ročně na šoulačkách a čekaných zaměřených výlučně na lišky ulovím cca 20-24 lišek. Podle mých zkušeností a pozorování lišky přednostně loví myši a vždy a pravidelně obejdou veškeré komunikace a sbírají vše sražené. Určitě byly roky, kdy v naší honitbě bylo víc lišek, než zajíců. Přesto stavy narostly prakticky na úroveň normovaných. Jenže chybí řádná péče, třeba krmení černé je naopak na vysoké úrovni.
A škodné se věnují 3 lidi z osmnácti.

Nechce se mi věřit, že letos, tj. leden-únor to je 12 mývalů... není to od dubna? V součtu 46, to je hotová kalamita!

Lov lišek OK, ale já preferuji norování. Zažil jsem v jednom MS, že k norování se stavěli odmítavě, byť měli v honitbě 2 umělé nory. Zastávám názor, že pokud liška vrhne liščata, tak je u pozdě. Začne shánět potravu a když je hodně sněhu a nedostane se tak lehce k myším, loví jinou potravu. Poznávám to nyní, byť si myslím že lišek u mě ubylo, že při poměrně vysoké sněhové pokrývce \"kradou\" lišky domácí zvířata. Mám hlášeno cca 6 případů.
Ten úbytek lišek přisuzuji 2 faktorů. Jednak velký zemědělec tráví plošně myši a pokud jich liška pár sežere, má problém. Druhým faktorem je velký nárůst mývalů, kteří vyženou lišku i z nor. Dokonce jsem byl svědkem toho, kdy mýval přišel na vnadiště a bachyně se selaty vzala nohy na ramena. Ten početní nárůst střelených mývalů je obrovský. Loni 34 kusů, letos 12. Zabrat dostává i drobná zvěř. Připočtu-li k tomu krkavce, norka, kunu, jezevce, atd. tak ta drobná, ale i srnčata nemají na růžích ustláno.

Desítka za rok je pěkný výsledek, určitě nikdo ve spolku nemá víc. Ovšem není podstatné, kolik se ulovilo, ale kolik jich zůstane!! Tak jako když se někdo kasá, že mají za rok 150 prasat, ale už jaksi skromně nedodá, že “stovečku jsme si nechali:-)” A že prasátko masíčkem nepohrdne, vo tom žádná:-(... Bohužel, to zemědělství má i na vysočině, dřívější Mekce koroptve, zásadní vliv. Ale ani tam, kde je zaloučené a nechemizuje se, a ani nemulčuje, jen pastva a senoseč, koroptev není, zajíců tak kus na 20 ha, bíídáá!-(( A s nimi právě hospodaří predátoři, liškou počínaje, pernatou konče. Proto je zázrak, že nějací ušáci jsou. Ti ani příkrm velice nepotřebují, úživnost je pro ně dostačující. Spíše potřebují krytinu (stařinu, vrbník), kde se před dravci dovedou zašít. No ale “pro kmotro či kono” (jak říkají Hanáci) no problem, ty proniknou vším. Proto každá dobrá rána se počítá! A těch 30 zajíčků zmíněných Pavlem nemusí být daleko od reálu. Když jsou, vytvoří si na ně systém slídění a pečlivě se jim věnuje. Protože líp se v mordě nese jeden půlkilový zajíc, jak 20 hrabošů...

Pánové už to tady padlo a já si myslím, že né neoprávněně - krkavci! To si myslím je pro zajíce (tam kde jsou v hojném počtu) skoro určitě srovnatelné s tou kmotrou... Takový konec února a brzké předjaří (málo krytiny) jim hodně hraje do karet!
A říct mi někdo u nás (drobná tu je), že nevystřelil na lišku, nebo kunu, když čekal třeba na černou, tak bych ho nejraději kopl do ři.i !!!
Škodné zmar

Radku, jeden důležitý postřeh: zajíc dobře ví, že mu hrozí nebezpečí od dravců. Proč? Protože už několikrát viděl, jak pochop nese naříkajícího zajíčka, nebo jeho samého pronásledoval a sekl jestřáb. O lišce to neví, protože takový zajíc, který přežil její útok, téměř neexistuje. Takže i u nás někdy pozoruju na dálku lišku, kterou zajíci jen tak lehce kontrolují, nebo jen zapanáčkují a lehce popoběhnou. Ona dělá, že ji nezajímají. Ona je neškolí, ona je loví! A to ve chvíli, kdy nejsou ve střehu!
Po čtyři jara, kdy jsem chodil beze zbraně, jsem jen kontroloval nory s liščaty. Přes den bylo před norou to, co v noci nestihla spotřebovat. Běžně několik křečků, které berou až naposledy, ale také čtyři nenačatí malí zajíčci + dva dospělí (jeden načatý), druhý den jen půlka dospělého zajíce + načaté srnče a domácí slepice, další den nový dospělý zajíc + peří z divoké kachny...

To také říkávám pane Černý\"vyletěl mě zajíc\" a jeden starší člen nato vždycky reaguje\"co udělal\"?

A teď něco ke kuně. Bylo to v dobách, kdy GPS batůžky začínaly, tak co jiného vyzkoušet, než u ubývající koroptvičky! Pochopitelně se toho ujali Pražané, kdo jiný by se k tomu i z finančního hlediska dostal:-) Označili 4 koroptve. Během pár týdnů signál ustal... a kde myslíte, že techniku našli? Kousek od konečné tramvaje, v místech ideálního rudeálu, v mezeře mezi panely... Áno, jednoznačně martička! Jestli je dokáže najít nosem počas nocování v trsu trávy, nebo jde za hlasem večer čiřikajících ptáků, mohu pouze hádat. Ale výsledek je zřejmý. Kuna je VELMI podceňovaný predátor, a zaslouží si tudíž stejnou pozornost jako kmotřenka!!

Ano, jsou oblasti, kde zajíc není a kde lišky budou lépe reagovat na známý hlas. Ale při jejich zvědavosti ji lze přilákat prakticky na jakýkoliv \"podezřelý\" zvuk. Mně třeba doletují sovky k síti s atrapou, a přijde i liška, kuna, když sedím v autě u sítě, v mírném větru (1-2 m/sec) ťuká o tyčku plotnička na niti z plastu od vypnuté světelné signalizace. Je to koncem léta a zkraje podzimu, kdy liščata se toulají po okolí a reagují na kdejaký podnět, zkrátka \"nudí se\" a učí se.
Pavle, souhlas, to je právě hlavní důvod (\"Liška neškodí!\"), proč jsem toto DNES \"kontroverzní téma\" vytáhl. Kdysi mi k autu došel ani ne půláček. Objevoval se během večera několikrát, měl to jako orientační bod a jakoby zde cítil bezpečí. Najednou tmu prořízl zoufalý nářek, který však rychle utichl. Jestli liška, nebo něco jiného (kuna, kočka) mohu jen hádat. Prostě ten vliv predace je nesporný, a dost dobře nechápu chlapy, většinou už seniory, že takovou zpívají. Kdyby to byli greenpísáci, tak to pochopím, ale myslivci? S tolika zkušenostmi a stohy literatury?!

Karle, ke tvému dotazu na lov lišek vs. lišáků po kaňkování: záleží na okolnostech lovu. Když loví figi na stovky metrů a pozoruje je před tím spektivem se 60ti násobným zvětšením, může si vybírat. Já většinou lovím \"na bodák\" a na volných pruzích mezi kryty a mám čas tak akorát ujistit se, že po poprašku jede silueta lišky a sáhnout po flintě. Na přemýšlení čas nemám a lovím proto lišku vždy, když je předpoklad jisté rány (absolutní jistota neexistuje). Někdy si stačím uvědomit, že to bude silný lišák, vnímám velkou hlavu a krk s \"límcem\", jindy ovšem 5,5 kg lišáčka od 6 kg lišky nerozliším.
Jinak o vlivu predace na drobnou zvěř - stačí pár dní pozorovat okolí nory s liščaty nebo spočítat zbytky po vykopání nory na poli a není třeba dalšího teoretizování. Mám uloveno několik lišek s částí ještě neztuhlého zajíce v mordě + jednu na sněhu půl minuty poté, co si polovinu ještě teplého zajíce přihrábla pod stařinu, jednu s bažantí slepicí, několikrát jsem přímo viděl, jak liška ulovila zajíce. Mnohokrát, když jsem stopoval lišku na obnově, jsem došel k přihrábnutému zajíci, kterému chyběla hlava a jeden přední běh s plecí. U kukuřice, kde jsem čekal na odrostlá liščata, vřeštěl zajíček 3x za večer... Kdyby jedna liška ulovila za rok jen 30 zajíců všech velikostí (tam, kde zajíci jsou, je to nesmyslně malé číslo), a já mám rekord za kalendářní rok 25 lišek... násobit snad umí každý.

Musím dát za pravdu ,že stavy lišek jsou nadmíru vysoké,jelikož jsem se jejich lovu za loňský rok moc nevěnoval i tak jich mám 7 ,kdy se zadařilo na šoulačkách a čekaných při lovu srnčího a divočáků.Zrovna dnes jsem při práci na zakázce pozoroval jednu na cca 400 metrů pod hranou lesa na sněhu v 11 hod. dopoledne,a kolik jsem jich napočítal při cestách na zakázky kolem 8 ráno ani nepočítám.Prašivinu jsem nezpozoroval už dlouho.Jinak musím dát figimu za pravdu ,že taktéž si myslím ,že liška až takový vliv na stavy drobné ,tak jak se jí přisuzuje nemá.....

U nás,(NJ),taky rekordní stavy lišek,zatím se psinka,prašivina nevyskytla.

Jo, Fesoji, souhlasím! Většinou je k tomu vyprovokuji, když je kritzuji, že lišky neloví, tak se s takovou obhajují, že loví, rozuměj- \"aspoň jsem to zkusil\". A co bych ještě chtěl zdůraznit – nevyhýbejte se (Pavle) blízkosti zástavby. Několikrát se mi stalo, že vracaja sa po půlnoci dom, jsem lišku potkal 50-100m v obci na výpadovce, podobně jako i zajíce, někdy dokonce srnce. Liška tam asi chodí dojíždět po kočkách granule, nebo ji lákají jiné pachy. Proto bych kromě tichých odlehlých míst nevynechával ani blízkost obce, zejména v blízkosti družstva, kde liška je téměř vždy. A právě v těchto místech ztrácí nezvykle(?) svou pověstnou plachost.

Dobrý článek, škoda, že vyznavačů tohoto adrenalinu je dnes poskrovnu. Zde by našli nejeden důležitý poznatek. Co si neodpustím nekomentovat, je ta zmínka o nepouštění lišky bez rány. Zaslechl jsem to mnohokrát, většinou však liška odešla, aniž by se ji pokusil dohledávat, či se aspoň zajímal o místo nástřelu. Potom statitisticky vykazovaný úlovek je významně podhodnocen, podobně jak je tomu i u prasat, navzdory přesným moderním zbraním a rozporuplným nočákům. Já se s liškami (o hodně méně kunami) setkávám při odchytech sov, kdy někdy velmi rychle přiskočí na první zavábení, a dokáže se neskutečně rychle i ztratit, doslova se propadne do země (příkopky, brázdy). Jsou ale případy, kdy facinována zvukem vábničky se přikrade až pod zadek (stoličku), hledí mi do tváře, jako by se chtěla zkamarádit:-), nejblíže 5 a 7m - po půlnoci v měsíčním světle – nepopstelný zážitek!!, když se člověk ohlédne a nevěří vlastním očím. Vtlačený do země hledí lišáček na toho blázna. A mohu potvrdit, že místy je pohyb lišek ráno větší než večer, z jednoho místa jdou pozorovat až tři lišky, na brokovou by to ale bylo málokdy. Proto souhlasím s tím, že je zbytečné s ránou spěchat, i liška sbírá zkušenosti, a tam, kde jí člověk neublíblíží (neruší) se příště pohybuje s jistotou- “ten je neškodný”:-)

Letošní sněžná zima mě potěšila poměrně slušnými stavy zajíce, rovněž bažant se jako by vracel do míst, kde dříve býval hojný, byť zatím je to v jednotkách kusů. Co mne však překvapilo velmi nepříjemně, je enormní stav populace lišky a kuny skalní. A to nejen v okolí města, ale i ve vzdálených vrchách. Neuděláte pár kroků, abyste nenarazili na počárovanou stopní dráhu lišky nebo kuní dvojstopu. Nikdy dříve jsem takto doježděný les neviděl. Jsem přesvědčen, že letošní počty jsou nejvyšší v historii a promítnou se i do výše přírůstku těchto šelem. Ne že bych se na to těšil, ale bude to zajímavá zkušenost.

Líbí se mi článek Pavla Č. ve Světě m., kde správně poznamenává současnou lhostejnost k regulaci srstnaté škodné. Rád si přečtu jeho další zimní lovecké úspěchy a ocením další plodící liškovník:-), ale samozřejmě i od jiných myslivců. V tomto směru mne zajímá, zda po kaňkování přednostně lovíte lišku, nebo je celkem jedno, zda se objeví na mušce lišák. Domnívám se, že vysoké počty liščat v jednom vrhu pocházejí od dvou lišek, kdy jedna či obě přišly po kaňkování o partnera. Tím se dostávají do pozice např. kuny, která zůstává rovněž na odchov mláďat sama. Takové vrhy by bylo asi záhodno přednostně vynorovat, horší asi je obsazenou noru najít:-( Ale určitě je lepší začít s lovem po žních, než to nechávat na dobu kaňkování. Už jen z důvodu, že liščí kožešina je dnes prakticky bezcenná, navíc spotřeba zvěřiny do té doby naroste minimálně do řádu q. Lovu zdar!