Dron v akci - Podhajský se v hrobě obrací....



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Karel Zvářal | 10.07.2017 13:12
Tomáši, samozřejmě že tam, kde je honitba z poloviny zaloučená, druhou polovinu tvoří les a zástavba, je prohánění A) nesmyslné B) neúčinné. Mám na mysli nejčastější případ z polních honiteb, kde z plochy honitby (1000 ha) tvoří proháněná vojtěška 30-50 ha. V té vojtěšce rodí zdaleka ne všechny srny a zdaleka ne všechny zaječky, přesto je to významná část populace. A projít s ohařem trasu 3 km je i tak pěkná zabíračka, zejména pro psa, který zabíhá i do středu plochy. Ten naběhá násobek obvodu, za tu hodinu až dvě musí mít žízeň jak Dán:-)
Ten vliv stresu z přítomnosti lidí se hrozně přeceňuje. U nás právě je největší koncentrace zvěře za tou nešťastnou nemocnicí, protože nad/za ní je téměř absolutní klid. Pohyb lidí a zvuky civilizace 100-200 m od nich je zvěři šumák, to je vidět např. u zajíců odpočívajících u rušné dálnice. Ta prasata (1-2 tlupy) nechodila na den do lesa vzdáleného přes kilák, ale právě do houštin za nemocnicí. V lese jsou lidi, cyklisti, houbaři... tam kromě mě (jednou za měsíc) nikdo.

Autor: Fesoj | 10.07.2017 11:09
Tomáši, v 70. letech jsme s kamarádem pravidelně chodili cvičit psy do ohrožených kultur. Ta zvěř poměrně brzy přišla na to, že po opuštění této plochy jí už nic nehrozí. Byli jsme jen dva, ale chodili jsme tam i několikrát týdně. Ztráty při senoseči byly nulové ! Objektivně však musím přiznat, že se nejednalo o tak rozlehlé lány, na jakých se hospodaří dnes a že všude v okolí bylo dost vhodných ploch, kam se zvěř mohla uchýlit a kde jí žádné plašení nehrozilo.

Autor: Fesoj | 10.07.2017 10:59
Poslední odstavec Fidova článku by chtělo vytesat zlatým písmem do kamene - nebo spíš natlouci dubovou holí do hlavy všem, kdo o osudu naší přírody rozhodují - a nejen zemědělcům. Samotná novela Zákona o myslivosti nic nevyřeší. Chtělo by to - já vím, že je to utopie, ale stejně - chtělo by to úplně nový Zákon o managementu volně žijících živočichů, od zubra až po mravence, a Zákon o myslivosti by byl pouzr jeho nedílnou součástí. Mělo by se přestat s nesmyslným zaváděním živočišných druhů, které tady nemají dnes už co dělat, jako třeba divoký kůň, pratur, vlk a medvěd a věnovat prostředky na zvýšení biodiverzity v širokém měřítku, aby se do krajiny vrátily koroptve, motýli, žáby a ostatní havěť. A pokusy myslivců o záchranu srnčat, ať už s pomocí plašičů, psů, dronú a čehokoliv je nutno všemožně podporovat a propagovat, už proto, že v očích veřejnosti působí aspoň trochu pozitivně.

Autor: Tomáš ČENĚK | 10.07.2017 10:41
Nedá mi to se nepřidat. Souhlasím s webtaťkou, i když to napsal dosti nadneseně/provokativně. Doba cválá kupředu, co bylo v době sedláků je nenávratně pryč a rozhodně za vše nemůže dřívější politický směr. Zdokonalují se traktory, sekačky, příslušenství, atd. Traktory jezdí po poli bez zásahu řidiče podle satelitního signálu. Proč se ta samá technika nerozvíjí i v ohledu ochrany přírody - zvěře? Nu protože z toho nic nekápne. Abych přidal i něco k tématu - některé zemědělské subjekty se drony inspirovaly, ovšem vzali to z opačné stránky - hlídají jimi škody na kulturách a myslivcům pak pošlou účet i s fotodokumentací.
Karle, Pepo - nemyslím si, že pravidelně prohánět pole celé jaro je dobrý počin. Zneklidňovat zvěř v době, kdy je i tak revír plný lidí, podle mně zanechá na zvěři následky (účinek stresu). Nebo si zvěř zvykne a při sečení pak neuteče. Jak to říkal ujo ušák v Roudné - kam má ta matka s tím drobečkem z toho lánu utéct???

Autor: Fido z Řáholce | 10.07.2017 09:37
Nemyslím si, že Česká myslivst se ubírá správným směrem. Na straně jedné tu máme technický pokrok, prezentovaný v myslivosti stále účinnějšími zbraněmi a náboji, nočním viděním, fotopastmi, nyní drony a na straně druhé vzpomínáme (v dobrém) na naše předchůdce-viz z Karel Z. Říká se,že technický pokrok nezastavíš, mám jen obavu, aby nám ten technický pokrok v myslivosti nepřerostl přes hlavu. Jsou tu ale i jiné paradoxy. Hasíme se k mysliveckým tradicím a zyklostem, kritizujeme jejich opomíjení, porušovaní nebo „inovaci“. K čemu nám budou, když konec konců vše za nás bude dělat technika.
Dříve měl zemědělec na traktoru různé plašiče. Nevím, jak účinné byly, ale byť jejich účinnost byla jen poloviční, byl to pozitivní krok. Dnes jsou to širokorozchodné sekačky, rychlost sečení a v neposlední řadě podnikatel ani nevyrozumí myslivce, že jde kosit louky. Ale vina je na myslivcích. Ne přátelé, můžeme od jara vyhánět srnčí z luk a nebude to nic platné, pokud i ten zemědělec, resp. podnikatel v zemědělství nebude mít za povinnost to přírodní naše bohatství chránit. Ono nestačí, že máme přemnoženou černou zvěř, která má svůj nezpochybnitelný podíl na úbytky srnčí zvěře, ale i nezodpovědné podnikatele, kterým jde jen o dotace a zisky bez ohledu na to, jaký vliv to na faunu a floru má. Nedávno dávaly v TV pořad o erozi půdy, kdy ta úrodná část půdy je odplavována a zbývá jen ta méně úrodná část. Tu pak podnikatelé dohánějí častějším a účinnějším hnojením bez ohledu na důsledky. Ale dle představitele AK je to nesmysl, k žádné erozi nedochází!!!
Ne přátelé, pokud nedojde k zásadní změně v chování některých velkopěstitelů zemědělských plodin, kdy stejně svoji úrodu exportují do zahraničí, pokud dojde jen k novele ZoM, ale ne zákona o půdě a přírodě, povinnosti všech, kdo na půdě hospodaří a v přírodě se pohybují, chovat se k ní šetrně a ohleduplně a přestupky tvrdě postihovat, tak nás čeká pozvolné „myslivecké umíraní „.

Autor: Karel Zvářal | 10.07.2017 07:19
Fesoji, máš jednu dnes velmi vzácnou vlastnost, a tou je umění pozitivní kritiky. O některých celý rok nevíš, jak trpělivě čekají, \"až se soupeř splete\", a pak vystartují, aby mohli skórovat:-)) Nakonec musím dát J. Slavětínskému za pravdu. Kdyby mnozí staří myslivci viděli, jak se problém \"řeší\" v hodině dvanácté, moc by toho nenaspali. To srnče je ve vojěšce nikoliv z vlastní vůle, nýbrž z rozhodnutí matky. Proto pravidelně procházet potencionální nebezpečný kryt od konce zimy, ještě než se zazelená, je podle mě daleko účinnější opatření. Posílat psa od krajů doprostřed, aby zalehlé kusy vyhnal, a to dennodenně. V takových místech srna, ba ani zaječka, určitě rodit nebudou. Za městem je cvičák. Na hezké louce, která se seče. Ale ani v zimě, ani v létě nehrozí, že by tam člověk viděl odpočívat nějaký kus zvěře, maximálně hodně rychle přechází. Mám tam kryt i krmení, ale ten tolik žádoucí klid pro dobu kladení tam není, proto i ta \"hloupá\" zvěř jde rodit daleko od těchto míst.

Autor: Fesoj | 09.07.2017 20:09
Já musím souhlasit s Karlem Zvářalem a ještě ho doplním. Když ještě skoro v každé vesnici existovala kynologická organizace Svazarmu, ti pejskaři museli cvičit psy i v honitbách - kdepak jinde by jim našlapali stopy, že ano ? Ovšem pohyb psů v honitbě byl podmíněn dohodou s myslivci. A ti, pokud měli rozum, jim k výcviku vyhradili právě ty plochy, kde byly pícniny - a to vedlo k tomu, že tam pernatá nezahnízdila a srstnatá nekladla mláďata - ovšem za předpokladu, že se na těch plochách cvičilo co nejčastěji od sejití sněhu. Mělo to výhodu i pro svazarmovce - dobrý služební pes musí zvěř ignorovat a aby ho to jeho pán mohl naučit, musel se někde do kontaktu se zvěří dostat.

Autor: Jan Slavětínský | 09.07.2017 19:20
Jasně. Palkopale, šikovnej člověk sežene dotaci i na ten tvůj zmiňovanej záchod. Jasně že nějakou dotaci nedostane MS ,ale pro tyto nadšené skupiny co se kolem těch dronů motají a nám myslivcům to předvádí. Vy chlapi moc slovíčkaříte. Myslivci by to mohli třeba jen pozitivně podpořit.

Autor: palkopal | 09.07.2017 19:12
Dotace na drony, bože můj!
A co dotace na to, že si vůbec dojdeme na záchod?

Autor: Karel Zvářal | 09.07.2017 19:03
Už jsem to někde dříve psal a jinde četl (možná i v obráceném pořadí:-), ale moc na praktické využití dronů nevěřím, zejména pro finanční a organizační náročnost. Proto spíše sázím na prevenci, tj. venčení psů ve vojtěšce od dubna. Prohánět pokud možno každodenně atraktivní plodinu, aby srny se uchýlily s mateřskými úkony někam jinam. A pro jistotu 1-2 dny před sečí porost zapachovat nějakým člověčím repelentem, aby srna mladé odvedla jinam.

Autor: Jan Slavětínský | 09.07.2017 18:39
Přátelé ten název jsem dal takový ,jaký mě v daný moment napadl a věřím ,že ho všichni chápou jako myslivci a s jistou nadsázkou. Co se dronů týče, tak jsmě měli na dané téma školení. Problém je, že celé to zařízení stojí cca 240 tis. a termovize maká do východu slunce. Čili vy musíte ráno téměř za tmy s dronem na pole. Co stihnete do rozednění to stihnete. Funguje to, ale potřebovali byste těch dronů několik.
Možná by stálo za to, zatlačit i na kraje na dotace, možná ubrat na zástřelném u černé, možná na pachových ohradnících, které si mnohde MS platí ze svých zdrojů a nebo protlačit vyloženě peníz na tuto věc. To mě jen tak okrajově napadlo. Lovu.

Autor: Radek Chadim | 09.07.2017 16:31
Palkopale, dřív se to vyřešilo samo, jenže po bezmála 27 letech divoké demokracie v ČR a řádění EU, která toho více pokřivila než narovnala, se na domluvu nejde spolehnout.

Autor: Radek Chadim | 09.07.2017 16:21
Rici, tobě přijde normální házet na myslivce zodpovědnost za všechny věci, co se v krajině a přírodě dějí? Myslivci snad něco sečou, nebo způsobují svým jednáním při sečení vojtěšek nějakou škodu, tak proč by se měli starat? Zvíře, jako živý tvor má být usmrcováno dle zákona, zákon stanoví podmínky a stát by měl dohlížet nad jeho dodržováním. Neznám úplně ten paragraf, kde zemědělcům je povoleno zasekávat živou zvěř, ale určitě se najde dobrák, co mi ho připomene :-). My vyháníme jak idioti každej rok, a i přesto, že pár srnčat najdeme, pár jich taky nenajdeme, nemluvě o zajících a další zvěři. Že dnes v těch velkých lánech hyne tolik zvěře, že se nám o tom nezdá, je fakt, to že zemědělci pláčou, že s tím nic nenadělají, přičemž ve většině případu nejsou ochotni něco pro to udělat, lépe řečeno alespoň to málo udělat (jako třeba včas nahlásit sečení), přičemž je to jejich povinnost, je také fakt. Takže většině myslivců nezbývá, než si pomoct sami jak to jde, třeba vyhánět za pomocí dobrovolníků.
BA: tak když může úředník chodit po krmelcích a kontrolovat, jestli v zimě dostatečně krmíme, nevím, proč by nemohl přijít na pole, zkontrolovat stroj, co provádí sečení, a říct jim, né, nemáte stroj, který může tuto činnost provádět, a sečení zakázat, nebo si dokladovat, která opatření zemědělec provedl, aby nedocházelo ke škodám na zvěři.
PS: Léky mám dost silné, děkuji za péči :-).
Jestli nevěříte, že je problém většinou jen v lenosti zemědělců, tak si přečtěte fóra. A dokud tady prostě nebude nařízení, zákon a důsledná kontrola, tak se situace ani v zemědělství, ani v myslivosti, nikdy nezmění.

Autor: palkopal | 09.07.2017 14:15
Asistence státního úředníka u každé sečené louky je zrovna jedna z celé řady zhovadilostí, zaviněných šťouráním a zasahováním státu do věcí, které se dřív vyřešily naprosto samy, resp. jako problém vůbec nevznikaly. Nejdřív to stát podělá nesmyslnou legislativou (= odtržení práva myslivosti od vlastnictví pozemků) a protože to nefunguje přirozeným procesem, dohání to nastavováním povinností a sankcemi.
Dřív nikdo žádné škody zvěří či na zvěři nemusel řešit, protože neexistovaly. A když se náhodou něco objevilo, tak si to lidi vyřešili rychle a sami bez asistence státu - protože oboje bylo jedněch, a pokud ne, tak proto, aby se nedostali do řečí, že snad někoho poškozují. Protože takový by na vesnici mezi lidma neobstál, prostě utrum.
Po traktoristovi na sekačce se záběrem 8 a více m požadovat, aby dával pozor na srnčata, která nemá šanci vidět, je nesmysl. On byl na louku poslán, aby to co nejdříve posekal a ne aby dával ještě pozor na něco, co účetnictvím firmy neprochází. Navíc žádný účinný plašič ještě nikdo nevymyslel, byť se to v naší legislativě traduje desítky let. Protože přirozeným obranným pudem mladého srnčete, jako každého jiného mláděte, je přikrčit se a nikam neutíkat!
Ano, taky procházíme travní porosty, ale nikdy ne za účelem „vyhánění“ a taky si nepamatuji, že bychom při tom „něco vyhnali“ (krom zajíců). Ale zasmradit, i hukinolem či lacinou voňavkou, přítomností znervóznit, aby si „to“ v noci mámy odvedly.
Zadarmo ani kuře nehrabe. Myslet si, že páchat dobro jen tak, bez odpovědi na otázku co za to, je přirozenou vlastností všech lidí, je utopie. Dřív sedlák louku před sekačkou prošel (i s rodinou), protože věděl, že na podzim si bude moci střelit, co na jaře neposekal. Takže procházet musí ten, kdo chce střílet (nemusí, ale nebude mít co střílet). Keci o ochraně přírodního bohatství státu (stát zvěř nevlastní!) jsou pro mne jen plky utržené od reality.

Autor: Břéťa Ambrož | 09.07.2017 13:54
To co napsal pan Chadim ve svém příspěvku dnes v 7:37 snad ani nemohlo být myšleno vážně.... pokud ano, tak doporučuji výměnu léků, nebo doktora...

Autor: rici czech | 09.07.2017 12:07
Proč mám neustále pocit ,že myslivci místo aby mysleli tak spíše vymýšlí jak ze sebe setřepat veškerou zotpovědnost...(škody,přemnožení zvěře atd..) teď již i vyhánění zvěře před sečí a ůkolováním všech (zemědělců,doprovolníků a nevím snad jen koho ještě jiného) k ochraně srnčat před sečením.Myslím že by bylo vhodné někdy zvednout zádel a jít pro to něco udělat.Byl jsem v honitbě kde vyhánění zvěře před sečí bylo stejně důležité nebo mělo stejnou váhu jako zimní přikrmování.To že mašiny jsou stále rychlejší a modernější je fakt se kterým se nic bohužel neudělá, ale ten humbuk za poslední cca 2 roky co se kolem sečení koná je k smíchu,neboť ta ochrana před sečí se dělala vždy ,jen se o tom tolik nemluvilo a nereportážovalo v televizi.Nicméně tvrzení že se zachraňuje jen pro to aby se to mohlo později postřílet a sežrat jsou bohužel pravdivé a není na to žádná odpověd.Bohužel tak to bylo a je.A tvrdit někomu že se loví jen to slabé a nemocné a v druhé větě zase obhajovat zvěřinu jako jediné zdravé maso v této době je přinejmenším ůsměvné :-)

Autor: Radek Chadim | 09.07.2017 07:37
Ale třesky plesky, pes je zakopanej v lidské lenosti konat dobro bez zpětně vazby jménem něco z toho mít, ještě navíc podpořenou snahou státu raději se o nic nestarat. Kdyby stát (EU) za něco stál :-), tak přijde na to pole při sečení úředník, a při nálezu prvního zasečeného srnčete by řezačce vzal klíč a hodil do porostu, prohlásil by, když neumíte za dotace, které vám stát a EU štědře dává, zajistit alespoň snahu o vyhnání zvěře z koseného porostu, tak nebudete síct vůbec, protože já jako státní úředník chránící přírodní bohatství státu vás síct nenechám, tak je situace vyřešená do jednoho dne, a celý problém na věky věků :-), ať už lidskou silou, nebo technickými vymoženostmi.
Mimochodem, nejlepší techniku má vždycky armáda, tak jsem si říkal, že by nám ty porosty mohla cvičně drónem prohlídnout ona, když nám tady můžou nad hlavama lítat vrtulníkama od rána do noci a myslet si, že to dole neslyšíme (Vrtulníková základna Náměšť nad Oslavou přes řeku na dohled), tak by občas jako odškodnění mohli udělat taky něco užitečnýho :-).

Autor: palkopal | 08.07.2017 23:45
\"tak celá rodina před ním šla a vyháněla zvěř\"
Protože tehdy ještě myslivost dělali majitelé pozemků. Ta pravá kolektivistická, utržená od vlastnictví, začala až s novým zákonem z roku 1962.

Autor: Radek Chadim | 08.07.2017 17:19
Když jsem letos šel vyhánět zvěř z vojtěšky, tak se mamka divila, proč to děláme my, proč to nedělají zemědělci - samozřejmě zprvu jsem se divil, proč se diví, protože chodím každý rok. Ale vysvětlení bylo jednoduché - protože ona když byla malá, což bylo dejmetomu do roku 1955, a děda šel síct jatel nebo louky, tak celá rodina před ním šla a vyháněla zvěř. Když tam bylo srnče nebo hnízdo, tak samozřejmě děda obsekl okolo a hnízdo koroptví nebo bažantí nechal, protože kdyby tam tam zvěř nebyla, tak by mu prý škůdci sežrali veškerou úrodu, a navíc by pak neměl co lovit, on tomu teda sice moc nedal, a myslivcoval predevším v hospodě :-). A šlo to, bez dotací, bez chemie, bez velkých lánů. U nás to ohlašování poslední leta funguje relativně dobře, tak nám dají vědět alespoň pár dnu předem, sice se jim obvykle pokazí řezačka a pak třeba jeden den nesečeou a člověk chodí pořád vyhánět, ale aspoň se snažíme vyhnat dospělé kusy, protože najít srnčata není jednoduché, i když poslední dva roky se nám poměrně i u tohoto dařilo. A to sečou relativně pomale starou řezačkou, až to nahradí novou technikou, tak to než se obleču, tak to bude pryč, to bude teprve masakr. Navíc u nás ještě ty lány nejsou nikterak velké, největší má 40 ha, ale on i dvacetihektarový stačí a člověk toho má dost, takže použití nejmodernější techniky je jistě na místě.
Já jsem viděl video drona s termovizi, a v poměrně husté a vysoké travině tam to srnče vidět bylo, a ta termovizi toho moc nechce, ta je vážně citlivá i na dost mále plochy, takže věřím, že by tam lecos vidět bylo. Pak je otázkou, jak to vynést a zároveň zabránit vynesenému v návratu.

Autor: Pavel Černý | 08.07.2017 15:36
Já chodím s kraťasem vyhánět každý rok. Převážně do travin a menších vojtěšek. Běžně nám v poledne zavolají, že teď jdou na to... (?) ... že se právě rozhodli, opravili sekačku... Velké lány vojtěšky ani projít nelze, tak se zaměřujeme jen na oblasti, kde čekáme zvěř. Ve 140cm vysoké trávě pes za půl hodiny chrchlá a sípe, protože má plnou mordu a průdušky pylu a bordelu z trávy a ve 28 stupních je utavený.

Autor: Karel Zvářal | 08.07.2017 15:03
Pokud je ta vojtěška do pasu, tím porostem se pach šíří velmi špatně, vzduch tam doslova stojí. Proto si myslím, že ani s těmi ohaři se toho moc nenajde. A drony už jsou nějaký ten rok na světě, určitě to s nimi někde zkoušeli, chtělo by to hodit nějaké video, nebo aspoň napsat článek. A právě z takto vysokého porostu, zda ta termovize pronikne krz ten hustý zápoj. Jsem si jist, že KP by to jedině uvítal, kdyby viděl stav dnešního zemědělství. Za jeho éry to byly ještě nudličky, hodně sečené ručně, maximálně hlučnou a pomalou sekačkou.

Autor: Radek Chadim | 08.07.2017 14:47
Pavle, zbytečné nakupovat, stačí si na to najmout lidi, co tu techniku mají, a pak je zorganizovat, a když dostávají dotace na hektar, tak taky zaplatit, i když ty peníze nejsou to hlavní, protože nejhorší smrt je smrt z lenosti a hned v těsným závěsu za ní smrt z blbosti, a zasečení srnčat není nic jiného.

Autor: Pavel Černý | 08.07.2017 13:22
Já jsem pro, aby kolchozníci, když nemají takzvaně povinné plašiče, měli povinnost koupit ze svých vysokých dotací drony a ve spolupráci s myslivci ohrožené plochy prohlédli. Při dnešních výměrách a rychlosti strojů, ale také množství a kvalitě (praxi) ohařů, má prohledávání se psy jen malý význam. Málokterý pes srnče vystaví a neublíží mu, a s dlouhou šňůrou se ve vysokém porostu moc práce nenadělá.

Autor: Radek Chadim | 08.07.2017 10:49
Tak kdyby KP dnes viděl, co a jakou rychlostí se prohání po polích při sečení metrové vojtěšky zaseté na 50 ha lánech, kdy pak z toho odnesete 5 a více zasečených srnčat, ačkoliv to poctivě proháníte a prohledáváte, třeba by sám prohlásil, že ani s cvičenejma ohařama se na takové ploše zázrak neudělá :-). A pokud to byl pokrokovej člověk, jistě by už sháněl kontakt na dronáře s termovizí, já už o tom taky uvažuju, čimž dám za pravdu laické veřejnosti, že to zachraňujeme jen proto, abysmte to na podzim zastřelili :-).

Autor: Petr Havlín | 07.07.2017 08:46
Myslíš Jendo ty s termovizi proti sečení srnčat?

Autor: rici czech | 07.07.2017 08:29
Když nejsou kvalitní stavěči tak dron je zastoupí :-)

Autor: Jan Slavětínský | 06.07.2017 20:53
Co si přátelé myslíte...