Myslivecké fórum

Nevím, kam to napsat, tak nejspíš sem. Při brouzdání po internetu jsem se setkal s výrobou toho opravdu nejnejnejprimitivnějšího lapacího zařízení na divočáky. Autoři se zřejmě inspirovali u lovců mamutů, vykopali dostatečně prostornou jámu, zvrchu ji zakryli větvičkami a listím a nad její střed umístili návnadu, zavěšenou na jakési šibenici. Bohužel, pak video končilo, takže nevím, jak a zda vůbec to fungovalo - ale nápad to je v každém případě zajímavý, ovšem využitelný zřejmě jen pro toho, kdo má k dispozici traktorový nakladač a příhodný ne příliš kamenitý terén.

Karle, uvědom si, že i za předpokladu, že máš stoprocentní pravdu, je střelba v noci v prostorách, kde víš, že se mohou pohybovat lidé, vždy o hubu. Mírně přehnáno - dobře, s granátem v kapse bys skutečně mohl být králem honu - jenže nikdy nemůžeš vědět, zda Tobě podobný šikula nestojí na druhé straně rudlu, v možném doletu střepin.
A tohle je typický příklad, jak se mohou dva lidé lišit v názorech a přesto mít oba pravdu.

Jiří má s tím šouláním či spíš znemožněným nočním šouláním bohužel naprostou pravdu. Dřív jsem v noci - a nejen na sněhu - lovíval prasata velice rád. Ale Karle, za všechny ty roky se mi moc málokdy povedlo střelit při noční šoulačce lišku a když se nad tím zamyslím, tak vlastně jen v Orlickém Záhoří, ale tam jsme lišky lovívali opravdu jen od sv. Huberta do sv. Josefa a na nočních šoulačkách jsme lovili lišky jen dva a to jsme chodívali výhradně po silnici a stříleli jen v jejím nejbližším okolí. A asi tři lišky jsem takhle - s pomocí myškování - ulovil přímo v centru obce, jednu dokonce před MNV. Tam by nebyl problém lovit přímo z okna obýváku, ale to jsem měl přísně zakázáno kvúli rušení nočního klidu.

Pro pana Zvářala.Ono hezké šoulání v noci za prasaty ,když máte v honitbě klid.Já střílím v příměstské honitbě.Takže ráno za tmy pejskaři ,celý den pejskaři,kolaři,motorkáři a běžkaři,ty běhají ještě večer za tmy ,někteří i s čelovkou.Nedej bože když hojně rostou houby.Minulý týden napadl na asi 4 dni sníh a večer v deset hodin na 30 m od kazatelny dva běžkaři na lyžích.Tak jak jsem v dřívějších dobách rád lovil na šoulačkách tak dnes šoulám minimálně ,protože se v lese bojím vystřelit nebo jen do protisvahu.

Fesoji, děkuji moc, že jsi tu koňskou sílu při pomoci lovci nezahodil a správně doplnil o včasné seskočení (uvázání). Ale to bylo jen jako doplňek, jde šoulat i ve dne, jak jsem svému nešťastnému “obdivovateli” ukázal na fotu, kdy posměšně zpochybňoval přiblížení k tlupě na 35-40 m. Ano, nikdy mě nemrzelo, že jsem se nestal hráčem béčkového týmu, neb nikdy jsem v noci šoulajícího myslivce nepotkal. Nikdy jsem při odchytech nepotkal v noci myslivce lovícího lišku. Ale kazatelny nad hromadami vytrvale obsazované… Tolik promarněného času!

Je starou osvědčenou metodou, jak snížit stav prasat, a to ulovením vodící bachyně od starších selat, která během měsíce bez problémů jdou následně odlovit. Záleží, kolik tlup v honitbě je. Jedna je málo, v podstatě není co snižovat. U 2-3 a více je to už na úvaze. A době, kdy celá západní Evropa téměř šílí z přibližujícího se AMP, je enormní tlak zcela na místě. Kdo to ještě nepochopil, tak zřejmě svítí petrolejkou, nesleduje media a nečte.

Pak už je jedno, čím se vnadí, ale zmiňované hromady pečiva jsou opravdu ostudné a nedělají dobré jméno cechu. Když už se někdo dostane ke zdroji, buďto ať se o něj podělí, nebo pečivo nasuší a dávkuje postupně. Celý vozík pod kazatelnou nedělá \"kazateli\" lichotivou vizitku. Tolik pohled přemýšlivého návštěvníka lesa.

Chlapi, já vím z vlastní zkušenosti, že hluk působený koňským povozem nebo saněmi zvěři nevadí a to ani když mají koně v zimě rolničky, rovněž z tichého hovoru dvou lidí na tom voze si - aspoň srnčí - nic nedělá. Vysvětluji si to tím, že pro zvěř je prioritním smyslem čich a koňský pach je natolik pronikavý a navíc zřejmě ne nepříjemný, že zvěř ostatním smyslovým vjemům nevěnuje pozornost. Jo, pokud by se z toho vozu vystřelilo, bude asi reakce zvěře při příštím setkání jiná - ale když lovec sleze a povoz jede dál, pak si ani ta zvěř výstřel s povozem nespojuje. Navíc střelba z vozu může být za určitých okolností velice nepříjemná i pro koně a pří výstřelu směrem dopředu - tzv. přes uši - může dojít i k splašení spřežení, já to jednou z blbosti udělal. Střelil jsem z kozlíku brokovnicí na před námi letící káně a kočí měl móóóc práce se zklidněním koní, taktak nás nepřevrátili - a to, prosím, držel opratě v rukou mistr světa ve vozatajství pan Kocman.

Strejdo, já mám trochu jiný problém. Černou nemám normovanou, čili žádnou v honitbě nemám, ale realita je jiná. Převážně polní honitba s kousky nesouvislých lesních ploch ožije černou zvěří v době zrání polních plodin. Loňský odlov cca 224 kusů. Aby bylo co nejméně škod, vnadíme na hodně místech. Černá jak víme je všežravec. Za dobu mé dlouholeté myslivecké praxe jsem vnadil co bylo k mání. Jedno jsem však poznal, vnadiště musí být \"živé\", tj. neustále tam pro černou musí být nějaká potrava, nejlépe něco co voní/páchne. Vzpomínám, že jednou mě byla nabídnuta „fůra“ brambor silně zapáchající. Vysypal jsem to na jednom vnadišti a hned večer tam byl rudl prasat a chodili tam skoro každý den, dokud ty dobré brambory nesežraly. Obdobně je pro ně zajímavé magi, resp. co z jeho výroby zbude. Mě jsem možnost si z Vitany odvézt asi 2 pytle. Byla to černá hmota. Rozředil jsem to vodou a polil vnadiště a okolní pařezy a jiné dřeva. Za pár dnů byly pařezy rozebrané. Časy se však mění a sehnat dobré krmení, zejména kukuřici je velký problém. Dát 650Kč za metrák se mi nechce, zbývá jen pšenice.
Je pravdou, že pokud se jeden den u vnadiště ulov kus černé, že se tam pár dnů černá neobjeví. Po pár dne ale vždy přijdou, jsou však opatrnější, zejména bachyně se selaty. Zejména bachyně jsou alergické na rány. Kolega, cca 3 km ode mě střelil na vnadišti na prase, byla to vzdálená rána, ale to stačilo, aby bachyně se selaty, které se blížily k mému vnadišti se daly na úprk. Černou lovíme jen u vnadišť, šoulat v polní honitbě není možné.

:-))

:-))

:-))

-------

:-D. Jak začne někdo o kmenových stavech černé..., tak už je jasný odkud vítr fouká. Co takto ještě kmenové stavy bažantů, zajíců... Tam se zastavil čas

A kde nejsou buky, tam nejsou prasata, takže to vyjde úplně na stejno... :-D.

Prasat ubývá a tlak je enormní, přijdou i dříve, ale musí mít k místu důvěru, jakmile nemají klid tak chodí pozdě.

A šoulat na čuníky v prázdném revíru, to se člověk našoulá

Strejdo, dobrý, ne? Kam se hrabe... v podání našeho Vlasty... Koukni do mapy, jak velká byla červená zóna! 2.) Zjisti si z ofi zdrojů, kolik se tu ulovilo, našlo, odchytilo prasat. A ona nebyla rozprsklá rovnoměrně, určitě ne v zimě, kdy na polích leží sníh a bláto. Koncentrovala se v listnáčích, kde to bylo jedno oranisko. Proto mě vždycky dojímalo, když jsem prcal naše myslivečky, ať s tím něco dělají, tak prý: \"Kde jsou ty prasata?\" Pravím, všude!!! Koukali na mě s otevřeným přijímacím jak na blba... Až se ty úlovky, odchyty a nálezy posčítaly, tak vyšlo najevo, že jejich JKS byly 4-5x nižší než realita. Buhaha!

Také nikdo neříká, že život začíná po šedesátce...

V sedmi letech jsem dostal knihu Lesní noviny od V. Biankiho. Byla to moje tehdejší Wikina, neznám lepší publikaci pro začínající milce přírody a zprostředkovaného adrenalinu (lov medvěda, vlků...). Tam je také popisován lov husí, kdy lovec je schovaný za koněm a pomalu se k hejnu přibližuje. Jenže asi není první, kdo se o to pokouší. Husy jsou i tak opatrné, takže houser na stráži letí na kontrolu - a povel k odletu!
Podobné by to zřejmě bylo i u těch prasat. Kůň dosti dupe, věděla by o něm hned a spojila si to se střelbou. Proto by bylo důležité nechodit k té samé tlupě, ale místa lovu střídat. Co se týká kvality lesních cest, i s tím dvoukolákem bych si troufl po nich projet. Např. policejní koně jsou na střelbu trénovaní, takže by se nesplašil ani po lovu z vozíku. Z něho lze prasata slyšet, narozdíl od jedoucího auta, kdy zvuky lesa řidič prakticky nevnímá. Ale to jen tak pro zasmání, u nás nadále bude platit a) hromada b) naháňka. Přitom to šoulání zdraví podporuje, ne že ohrožuje:-)

Docela mě překvapila bachyně která vodí šest selat,vím oní už od podzimu,zatím je všechny uhlídala,šikovná holka.

A to měl pravdu.

Pánové zkusil jsem čekat i v lese,ale černá je pouze slyšet jak ohromně využívají nálety a paseky .Šoulání je na zmrzlém sněhu je hlučné a o zdraví.Jinak u nás černá chodí také k ránu okolo 3 až 4 hodiny.Takže jak někdo konstatoval je lepší chodit na lišky.

Jo pánové, je potřeba čekat mezi vnadišti. Já už to tak praktikuji prakticky celoročně. Černá zvěř je chytrá a pamatuje si. Kazatelny a posedy bývají dávno profláknuté. Černá se s naprostou jistotou pohybuje mezi vnadišti a i krmelišti pro ostatní spárkatou a zkušená bachna dobře ví, že je třeba takové nebezpečné místo obejít velikým kruhem a ujistit se podle větru (lhostejno jakým směrem vane), že je to dnes OK a že tam není nepřítel s hromovou holí. Chce to dobrý posedový vak, nějaké lehké sedátko trpělivost a dobré místo mezi zmíněnými lokalitami. Já se k tomu uchyluji i mimo zimní období. Černou v tuto dobu zastihnete spíše na újedi než na vnadišti, protože živočišná potrava je v tuto dobu lákavější. Ani ty pravidelné ochozy nejsou stopro spolehlivé. Už se mi kolikrát stalo, že jsem je čekal po levé ruce a objevili se na opačné straně. Pořád ale platí, že mimo známá nebezpečná místa jsou méně ostražití. Často s kolegou lovíme černou jen tak, že prostě ležíme nebo sedíme na zemi na nějakém vyvýšeném místě s výhledem na místa kudy zvěř přechází. Zkuste a uvidíte.

Radku, moc děkuji za vysvětlení, a je pravda, že ty dubiny jsou poryté místy, asi ty stromy rodí tak nějak nastřídačku. Jestli ho vyplivne - spíše si myslím, že to pozná už při zvedání ze země a lehký hned pustí, jako veverka nebo sýkorka zkouší ořechy či slunečnici podle váhy. Těžký plod je plný, takže to asi hodnotí už podle váhy na pysku, to rozkousnutí... no nevím, nemyslím, že lehký rozkousne... Letos je tu necelá padesátka oproti 6-7 stům z předešlých let, takže se nikde ani nepřikrmuje, stejně by nechodily. A ten optimální stav má proslulý Begalův švédský stůl:-)

Nedaří se mi vložit fotku stop prasat ve sněhu, která chodí až pod žebř kazatelny při cestě ke krmišti. Hodně chlapů říká, že při příchodu kontrolují okénko, tato chodí úplně pod žebř podívat se na stopy (?), nebo jen vezmou pach? Zkrátka nejsou to žádné trubky.

Karle kdybys věděl jak TVRDÉ ořechy jsou prasata schopná bez problémů rozlouskat, nemohl by jsi napsat, že kukuřice je tvrdá! :-))
Jestli nevěříš, přijeď mám jich 2 kýble na jaro do řepky a můžeš si to zkusit kladívkem :-))

Tak pánové,u nás chodí brzy už kolem 18 hod,včera kolem 19 h,10 selat bez bachyní předpokladám,že bachyně jsou s letošními selaty,lovil jsem v 19.20 sele bachynku 25kg.Žaludy vyluxovaly už na podzim a skraje zimy a ted berou kukuřici pod duby už nechodí.Letos čtvrté sele.

S divočákama je to v semeném roce složité, a ono je to složité i s těmi duby nebo buky - né každý strom plodí a né každý plod je schopen něco zplodit a tudíš zasytit :-). Loni na podzim po velké úrodě všeho nejprve divočáci důkladně proryli pod mladými buky, pak pod starými, ale ty asi moc úrodu neměly, a až od nového roku začali divočáci hledat žaludy, navíc když leží v nějaké zarostlé houštině, kde uprostřed je ponechaný starý dub, jak se to tak při pěstování lesa dělává, pod kterým se urodilo, tak jinam nechodí, vylezou z houštiny pod ten dub, pod ním to rozryjou, že tam ani listí do jara nezbude, a pak vychází ven z krytu jen velice náhodně a pozdě v noci a mnohem častěji i za světla z rána, ale pak už jen tak blomcaj, takže se s nimi potkat je obecně dost složité. A když přijdou na vnadiště jednou za čas (za zimu :-)), tak vyzobou jen turkyň, ale řepa a ani obilí jim moc nešmakuje.

Tomáši já bych lovil, ALE my nemáme ty duby! Vlastně žádný les!! :-))

Karle, i přes Tvojí odbornou připomínku konstatuji že nechodí pravidelně po ochozech, ale bloumají po žaludech v různém časovém rozpětí po celém lese. A při tom bloumání náhodou projdou kolem vnadiště a nic. A honit se za nimi po dubině v křupajícím sněhu je tak pro mladé odrostlenější adepty.

Chlapi, vy máte povolené lovit jenom z kazatelny??? Jestli vím, kam přesně chodí, tak si hodím přenosák tam a ani nedutám... A jinak bych na vnadiště zkoušel dávat jiné dobroty, teď třeba chodí rýt do odběhnutých sadů, berou švestky i jablka, samozřejmě žížaly (masíčko).

Stejne zkušenosti.