Myslivecké fórum

K nějaké "pravdě" se stejně nedobereme, protože ji mají všichni :-) Ikdyž chodím do revíru často je "čumět", i tehdy si zkouším odhadnout věk a vše ostatní a říct si "tebe za xx dní-týdnů ulovíme (když Diana dopřeje, samozřejmě :-)" nebo "ty nám tady doufám ještě nějaký ten rok vydržíš.."
Odlov holé je kapaitola sama pro sebe, to je opravdu na nové vlákno. U srnců máme pro posouzení prostě navíc ty parohy, srny v tomhle mají "smůlu" a tak by se o to víc zodpovědněji mělo k jejich odlovu přistupovat. Bohužel dnes se to většinou děje tak, že se plošně střílí jakékoli srnče, jakákoli čiplenka a jakákoli "nevodící" srna. Když už někdo začne trochu víc vybírat, často taky ne ideálně. Loví se pak podle kondice, nikoli konstituce, a to je velmi špatně. Málokdo totiž zauvažuje, proč je daná srna trochu pohublá (když nevykazuje žádné známky onemocnění nebo poranění) - ikdyž je jinak pěkně stavěná. Ona totiž mohla vodit dvě velmi silná srnčata a tak je logické, že její kondice šla dolů.. A tak by se dalo pokračovat dlouho a dlouho, týká se to i srnců - je logické, že velmi silný šesterák na tom může být kondičně hůř než slabý vidlák - dal totiž hodně do trofeje, zatímco ten slabší si prostě "žral pro sebe"..
Ale abysme se vrátili k tématu (založte už někdo to vlákno o odlovu holé :-)))
je prostě při objevení nějakého atypického srnce (myšleno z hlediska trofeje) nezbytné pořádně pozorovat, odhadnout, zkoumat a uvažovat :-) Pro někoho je rarita cokoli, mě by prostě silný tříletý šesterák s jednou lodyhou ulomenou radost neudělal. Je to na každém a samozřejmě splést se může taky každý. Ono né každá abnormalita jde snadno zařadit, můžeme si myslet, že parůžek je ulomený a není to tupé protože je to "ohlazené" a zatím ten domělý pahýl může být "typicky netypický" paroh po jako následek poranění běhu.. A naopak, můžeme si myslet, že ten špičák, který má na jedné straně "čudlík" je klasická palička kvůli nerovnoměrně vyvinutým pučnicím a ona to přitom původně byla taky špička, ale to ulomené.. Jsou trofeje, které lze zhodnotit a zařadit snadno ikdyž je srnec 80m, jsou trofeje, které takto určit nejdou ani když máme srnce skoro ve dveřích kazatelny (a pak taky ty, které "nevysvětlíme", ani když už to máme vybělené v ruce :-)))

Já v podstatě nic jiného nepíšu.Fenotyp (tedy to jak zvěř vypadá včetně trofeje)je projevem jejího genotypu navenek :-D.Pokud zlepšíte úživnost, tak samozřejmě se rapidně zvedne kvalita zvěře a následně i trofejí.Jen to prostě bude mít strop, který je pokaždé někde jinde.Snad si rozumíme:)

Ach jo, já vám zase všem garantuju, že v momentě, kdy zlepšíte úživnost honitby na maximum, tak tomu budou odpovídat trofeje i kvalita populace z tohoto hlediska, na veškeré debaty o červených bodech, chovnosti, abnormalitách, průběrných odstřelech a podobných volovinách můžete "vcukuletu" zapomenout. Genetika ano, ale podstatnější roli hrají jiné věci. MS

Pro Jarina- nezaměňovat genetickou hodnotu a chovnou, to je velký rozdíl! Pro příklad, kosterně slabá srna nikdy nemůže dát silného potomka i kdyby byla pokladána tím nejlepším srncem. Geneticky má srna i srnec stejnou hodnotu, ale chovná hodnota je mnohem důležitější u srny. Jen silná samice, má předpoklad dát silného potomka..Na kvalitu srnčí zvěře mnohem více působí vnější vlivy než genetika.

...Jasně. Medailový srnec je srnec trofejový a na vrcholu síly, bezpochyb a tak je tím "sklizňovým". Pořád ulovení např.4. letého pěkného šesteráka s jedním ulomeným nebo zalomeným parohem je pro mne "podtržení" takového srnce. Za rok by udělal víc..Vyloženě záleží na posouzení, jestli takového srnce chci v revíru mít nebo ne. (jako ve vlastní honitbě...) .Podle toho střílet.

Vložila jsem do Fotogalerie pár snímků, tak snad už si budeme rozumět, o čem téma vlastně je.. :-)

Koukám, o co to mám jednodušší. U nás je roční odstřel srnců menší než počet členů a tak ne každý rok řeším jaký kus ulovit. Když už něco lovím, mám určenou věkovou třídu a v té poté vybírám nejvhodnější kus ve svém úseku. Za spávný výběr se poté zodpovídám především sám sobě, nanejvýš kolegům z MS. Nějaká hodnotitelská komise na okresu, nebo jiní chytráci jsou mi ukradení. Svůj revír znám dobře a tak většinou ještě před dobou lovu, někdy i rok dopředu mám vytypované jedince. Když přijde v době lovu nějaký "cizí" srnec se zvláštní trofejí a mám ho na povolence, pokud to nebude jeden z nejsilnějších srnců v honitbě, rád ho s čistým svědomím ulovím. Přece místo měho nestřelím "Pepíka", který mě tam dělá společnost na každé čekané.

No to je podle mě zrovna mechanické poškození. MS

Kdo chce tady pokračovat v diskuzi, ať se napřed mrkne do fotogalerie. Vložil jsem tam srnce, který JAKŽTAKŽ vyhovuje tomu o čem chci mluvit. Přimyslete si patrnější místo zlomu, které je u takových trofejí často k vidění a k takovéto trofeji se vyjadřujte. Pro jistotu ještě jednou - poze k takovéto. Ne k vývrtkáčům aspol. Kéž je v tom konečně jasno...:)

O tom, že velký vliv na trofej má matka daného srnce není třeba diskutovat (pro ty, kteří mají stejný názor, je to zbytečné, protože to vědí a praktikují, ti kteří střílí holou na potkání, prostě aby byl kus, je to zbytečné taky - nenaučíte je to). Takže by možná bylo vhodné založit novou diskuzi, a sice o odlovu holé.
Zde bylo téma o něčem jiném a sice zlomené parůžky, parůžky atypické následkem MECHANICKÉHO poškození a tím pádem otázka lovit - nelovit.
Když objevíme "podivného" srnce, vždy se samozřejmě nabízí několik variant, jak tato podivnost vznikla. Jestliže mi přijde srnec, který má na jedné straně dlouhou vidličku nebo šesteráka a na druhé sotva 5cm špičku, je jasné, že to není mechanickým poškozením, ale spíše nestejně vyvinutými pučnicemi, příp. poraněním dlouhých kostí běhu. Pokud se objeví srnec, který nosí na jedné straně normálního šesteráka a na druhé různě pokroucené cosi, pak je nejspíš na vině poškozená pučnice.. A tak by se dalo pokračovat a takovéto srnce bych řadila do kategorie "lovní". Jestliže mi však přijde srnec, který nosí šesteráka na straně jedné a na druhé straně má třeba 5cm tupý pahýl, pak bych už váhala, protože pravděpodobnost, že se jedná o lodyhu ulomenou, je velká. No a zda takového srnce lovit či nelovit, to už je na každém. Někdo na něj zmáčkne bez přemýšlení, protože je to prostě atyp. Já osobně bych ale nejprve odhadla věk, dále konstituci a kondici daného kusu a v neposlední řadě i druhý "zdravý" parůžek. Jestliže by srnec byl v těchto ohledech "v pořádku", nechám ho odejít. Pokud to bude kus slabý ve zvěřině, nemocný, jinak poraněný nebo "celý" parůžek nebude odpovídat kritériím (např. nízký, slabý, neperlený, krátké výsady atd.atd.atd.), pak srnce ulovím jako průběrného, stejně jako bych ho lovila, kdyby měl parůžky oba.
Doma máme několik srnců z posledních let i pár trofejí hodně starého data (některé naše a některé získané), které lze souhrnně označit jako "raritní", já osobně ale parůžky zlomené či jinak mechanicky (a tedy DOČASNĚ) poškozené jako rarity neoznačuji. Vložím do Fotogalerie pár snímků, tak se můžete vyjádřit, jestli byste tyto srnce lovili či nikoli...

Zdravím kolegové. Sám rád lovím raritní srnce a mohu říci, že z naprosté většiny není možné poznat, zda je proží deformováno mechanicky, či nikoliv. Jako balzám na moji mysliveckou duši zapůsobil příspěvek Figiho a jen dodám, a už se opakuji Xkrát, že pokud neupravíme lovem poměr pohlaví srnčí zvěře na 1:1,5 minimálně, je naprosto jedno, jaké trofeje lovíme. L a L!

Naprostý souhlas s romanem i s figim ,jenom si myslím ,že "průběrný" lov nemá podstatný vliv na kvalitu populace ale jak napsal roman je to souhra jiných faktorů např. ůživnost prostředí ,klidu v honitbě apod.S ůsměvem si prohlížím trofeje srnců ulovených někdy v roce 1930-1940 po předkovi ,kde o průběrném odlovu nemohla být ani řeč:-)

Nad trofejemi nejen srnců myslivci vemi často a velmi rádi dlouze a učeně diskutují. Takže jen ve zkratce - takto deformované srnčí trofeje si nikdy nenechám ujít.
Důvodů je několik.
Diskuze o chovnosti samčí zvěře jsou sice pěkné, ale ve své podstatě k ničemu. Tím nechci říci, že to není důležité. Ale. Drtivá většina diskusí by měla být o chovnosti ulovené samičí zvěře, protože z hlediska chovu je právě holá geneticky několikanásobně důležitější. A právě zde nám to trochu pokulhává, protože je jednoduché čučet na parohy a přitom učeně rozvíjet plky na téma chovnosti, ale u té holé není moc o čem diskutovat ..., většina myslivců holé stejně nerozumi, nepoznají ani věk, a ani se o něj nezajímají, natož posoudit chovnou hodnotu, takže mluvit není vlastně o čem.
Zaměřujeme se úplně špatným směrem.
A jako bývalý člen hodnotitelské komise jsem diskuzím nad takovými trofejemi vždy zamezil jednoduchou otázkou : " pánové, ruku na srdce, stříleli by jste na něj ? ", a červená nikdy nebyla.
Pokroucených trofejí mám na zdi několik, a z vlastní zkušenosti p. Ondráčkovi mohu jen doporučit jejich lov, udělá to vždy radost ( a spoustu závisti ).

Ivo, pokud srnec má na jedné straně ukázkového šesteráka a druhý paroh v půlce ohnutý, tak je lov na zvážení situace (na stáří kusu,hmotnosti atd.) a potom když tento srnec shodí, je předpokladem,že v příštím roce bude mít paroží normální. Pokud má paroží průběrné, takové,že by ho člověk normálně lovil i tak,tak naopak se ten vyhnutý druhý parůžek pro mne stává zajímavou trofejí. Je to trochu o citu ,o posouzení a o podmínkách honitby...

Jak píše Erika, a jak jsem to záměrně uvedl v zakládajícím příspěvku tématu: Bavíme se o obeznání a lovu srnce, např. 3-4letého silného šesteráka, který někde narazil a MECHANICKY si poškodil rostoucí parůžek tak, že mu v polovině výšky uhýbá do pravého úhlu. Na podzim pak normálně shodí a příští rok z něj bude zase krasavec. Podle mě takový srnec odstřelový není. Zkusím někde najít nějakou odpovídající trofej a vložit ju do tématu...Samozřejmě, kdo nepozná vylomenou pučnici od zlomeného parůžku, tak má asi s tímto tématem trochu problém.
Ps.: Závist je strašná věc. Od léta, co jsem na louce s povolenkou v kapse pravidelně pásl neskutečně silného srnce osmeráka, se sám sobě nemůžu podívat do očí, že jsem nestřílel. Doma na zdi by byl určitě mnohem užitečnější, než kdyby v revíru ještě pár let předával svoje vynikající geny...Sem já to ale ostuda :-) Ale vlastně co, byla to rarita, měl sem ho na potkání fláknout že, hlavně že chlapi budou závidět...

Pane inženýre, trochu nechápu váš komentář, tady nikdo nikoho nesoudí zda odlovil správně či nikoli, téma bylo pouze "zdá se vám zlomený parůžek jako důvod k lovu?" Což se snad shodneme, že toto jediné by důvodem k odlovení být nemělo - samozřejmě pokud není naplněno nějaké další kritérium, které by srnce řadilo k průběrným.
Nevím, proč by to mělo souviset se závistí, samozřejmě že "zahnutý" parůžek je svým způsobem "rarita", otázkou je, zda by takový srnec byl "raritním" i další rok.. Zlomený parůžek osobně za raritu nepovažuju (stejně jako třeba tříběhé prase nebo nosohltanové střečky..), ale je-li např. druhý "zdravý" parůžek vidle a srnec je pětiletý, pak není co řešit. Jedná-li se ale o dvouletého srnce, který by za "normálních" okolností průběrným nebyl, tak nevidím k jeho odlovení důvod..

PS:Abnormality jako vývrtkáře ,losovité parůžky ,různě pokroucené apod.považuji za raritní trofejní srnce.

Taky jsem nad tím při prohlížení různých fotek přemýšlela. Záleží na lovci, jak daného jedince posoudí, ono někdy je obtížené poznat, zda jde o deformaci parůžku nebo i pučnice, zda je pučnice slabá nebo má srnec zhojené poranění běhu... Samozřejmě vyloženě ulomené parůžky nebo různě "ohnuté", takové srnce bych pouštěla, pokud by nesplňovali další kritéria odlovu (špatná konstiuce, kondice, průběrnost dle "zdravého" parůžku apod..) a bylo by pravděpodobné, že se jedná o deformaci, která je získaná v době růstu paroží a po shození a opětovném nasazení parůžků bude srnec "normální"..