Myslivecké fórum

Františku - pirštok, štont i veksl používám taky běžně, bastl tady u nás na paroží moc neroste, ale ač to není zcela české, uvedené výrazy mi v zásadě nevadí. Stejně jako Ty mohu vyletět z kůže kvůli koze a kůzleti, nejedná-li se ovšem o kamzičí zvěř, o Lovu dík raději ani nemluvit. Naproti tomu v používání výrazu \\\"paličkář\\\" nevidím žádnou chybu, i když nebožtík Olda Tripes vždy tvrdil, že paličkář je ten, kdo paličky vyrábí - jako by je snad ten srnec kupoval !

Paličkář či paličkáč, knoflíkář či knoflíkáč ?

Jsem ctitel mysliveckých tradic,
někdy je mi však z toho nanic.
Na stará kolena se dozvídám,
jak naši mluvu prznívám,
hovořím-li o paličkáři či knoflíkáři. Člověče,
místo EŘ má být správně ČÉ !

Jenže i kdyby blesk bil ve staré duby,
to \"čé\" mi ne a ne lézt z huby...
Jak znám své myslivecké druhy,
jistě víc z nich, než každý druhý
o \"paličkáři\" hovoří,
čímž - prý - nám mluvu potvoří.

Profesor Mimra mne učíval.
Vždy správnou mluvu používal,
špatné výrazy netoleroval,
od tabule nás vyhazoval.
Dohnal by ho k smíchu či k pláči,
kdo by mluvil o \"paličkáči\".

Nebo snad ne? Že bych se splet´?
Je to víc než padesát let
a člověk stárne, zapomíná,
na všechno přesně nevzpomíná...
Mmry se nezeptám, zaspal jsem dobu,
těžko kvůli mně vstane z hrobu,
však jeho hlas zní ke mně shůry :
\"Podívej se do literatury !\"

Poslechl jsem - a mohu říci :
Javůrek ve své učebnici.
Nečas i další autoři
o \"paličkáři\" hovoří.
Byl dobrý pro ně - pro mne taky.
Dál říkám PALIČKÁŘ. Jaképak fraky !

Stanovisko Ústavu pro jazyk český je následující : Výrazy PALIČKÁŘ - PALIČKÁČ, KNOFLÍKÁŘ - KNOFLÍKÁČ a PARUKÁŘ - PARUKÁČ ve významu \"srnec\" jsou vesměs spisovné, správné a vzájemně rovnocenné. Neudělá chybu, kdo použije kterýkoliv z nich. Ovšem je-li některý z nich prokazatelně starší, měli bychom mu z úcty k tradicím dávat přednost.

Když už si tady tak hezky píšeme o myslivecké mluvě, pojďme si veřejně přiznat naše nejčastější prohřešky.
Když jsem to nakousl, tak začnu i se sypáním popele na hlavu. Střelecké stanoviště jsem snad ještě neřekl - vždy štont. Zvěřní ochoz - vždy veksl.Lýčí - bast jsem již zmínil.Pirštok je u mne také běžný výraz.
Ovšem nikdy a to zdůrazňuji, jsem nepoužil výrazy koza a kozle. To mi přijde zcela neuctivé a hrubé vůči krásné srně a srnčeti. Vůbec jakýkoli neuctivý výraz vůči zvěři je pro mne zcela nemyslitelný a okamžitě se při jeho zaslechnutí okamžitě ohrazuji a vypadám jako purista - čti blb.
Také mne velmi irituje špatné používání výrazů úlomek x zálomek a paličkáč x paličkář. A za odpověď na Lovu zdar - Lovu dík bych byl schopen vraždit.
To je tak zhruba vše, co mne nyní napadlo. Kdo se chce přiznat k nějakému tomu malému prohřešku, může.

Já jsem vyrostl v Řakomi ( dovedu si představit jak nad tím jménem kroutíte hlavami)a pořád tam pravidelně jezdím. Tam v tom kraji, jak píše František Dušák, je to často používaný výraz. No a v Litvínově je dost velké procento německých potomků, pročež jsou zde germanismy docela běžné. O parozích v bastu je tady slyšet dost často.

Michale, jsem od Plzně a používání tohoto názvu je zde hodně rozšířené. A já se zde veřejně kaji, jelikož když si nedám pozor, tak mi tento název automaticky naskakuje a hojně ho používám. Musím se opravdu soustředit, abych použil lýčí či mech. Prostě srnec v bastu a basta.

Bast tomu říkají v Německu. Je to německý výraz pro lýčí (lýko). S ohledem na historii našeho národa se nelze divit, že některé německé termíny nám přešly pod kůži a jsou používány i v myslivosti.