Myslivecké fórum

Včera jsem cestou na koncert zažil příjemné překvapení. Už dva roky pozoruji v Letenské stráni zajíce, ale včera tam byli dva. Možná je to páreček.No každopádně si i na tak frekventovaném (lidé i psy) místě pěkně lebedí.

No, ono takové množství zvěře už zátěž pro prostředí docela je...

Jaká je to plodina Matěji, to mě zajímá, jinak u nás je to pořád střídání kuku, pšenice, ječmen a řepka. Takže tady ti zajíci škodu moc nenadělají...

Cesta ke zlepšení stavu v žádném případě nevede skrz vypouštění a přikrmování, ale hlavně vytváření dobrých krytových podmínek a přiměřenou přítomností vodních zdrojů, které jsou dnes tím největším kamenem úrazu, a dále usměrňování lidí v jejich činnostech v přírodě. Drobná zvěř nemá rada ani zarostlé absolutně neobhospodařované pozemky, ani zemědělsky obdělavané dnešním stylem s diktátem dotované zemědělské politiky státu a EU. Já jsem přesvědčen, že ta hranice, kdy drobné zvěře může být relativně dost není až tak daleko a situace není až tak beznadějná, jak se na pohled může zdát. Ale chce to zákonná a organizační opatření, než to dohánět lovem škodné.
Mimochodem, letos v mé části revíru mám dvě koroptví hejnka, jedno má ještě teď 12 kusů a druhé 9, jsou asi 500 metrů od sebe. Je zajímavé, že zatímco bažantů a zajíců pocitově malinko ubylo a celý rok bylo poměrně dost vlhko, tak koroptve, kterých jsem v mé části revíru nikdy moc nepozoroval a troufám si říci, že tam nějaké hejnko bylo jednou za 3 roky, tak letos jsou tam rovnou hejnka dvě. Obzvláště to jedno, co se sdržuje na kraji vojtěšky, je pro mě překvapením, protože když jsem vyháněl zvěř před sečením, tak jsem pár koroptví tam vyháněl - jeden z páru odletěl, druhý simuloval poranění. Přesto nedošlo k zasečení hnízda, jak jsem předpokládal, a teď jich tam je těch 12 kusů.

Větou >Predátoři na to nemají větší vliv< jsem myslel zejména to, že kdyby měli výraznější vliv, tak stavy nikdy znatelně neporostou. Významnou redukcí predátorů se supluje vliv mnoha jiných negativních faktorů, kterých bohužel spíše přibývá, a které lze ze strany myslivců jen těžko ovlivnit - zejména počasí, zemědělské hospodaření a dopravu. A to neplatí jen pro dnešní dobu, v sedmdesátých a osmdesátých letech ta krajina byla stejná již jak dnes, a kdyby se nelikvidovala škodná ve velkým všemi prostředky, tak drobná zmizela rychle z krajiny již v té době. Můj děda když vyšel za zahradu, tak nikdy nešel bez flinty a nikdy se nevracel bez úlovku zvěři škodící v myslivosti, říkají pamětníci :-). Já si nejsem jist, jestli je toto cesta, kterou se vydat, čimž nechci říci, že nechám odejít lišku, když na ní svíti bod v puškohledu. Ale jediná cesta, jak zvyšovat stavy drobné zvěře a stabilizovat její populaci je vytvářet vhodné životní podmínky a pak i s relativně vysokým množstvím predátorů bude drobná zvěř životaschopná.

Pavle, zajímavé. Problém u zajíce :-) je ten, že narozdíl od jiných druhů zvěře je jeho prospívání zavislé na mnohem více faktorech, a proto se na negativa mnohem hůře a rychle reaguje případným třeba snížením počtů lovených kusů.
U nás poslední dva roky do loňska stavy poměrně výrazně vzrosly, ale né z lovitelných počtů, ale de fakto z nuly, na počty vyšší než nula :-). V roce 2020 bych řekl, že zajíců zase mírně ubylo. Má to souvislost s množstvím hrabošů, protože do roku 2020 jich bylo každým rokem víc a víc a loni na jaře se u nás dokonce stutoxovalo do nor, ale loni dle mého názoru díky znovuobnovené orbě na větších plochách a díky vlhkému počasí ubylo hrabošů (stutox podle mého na to vliv žádný neměl), a ubylo i zajíců - takže hlavní věcí, co v současné době zacloumá nejvíc s počtem zajíců během jednoho roku, je počasí na jaře a v létě kvůli přírůstkům, a pak zima. Predátoři na to nemají větší vliv, divočáků je spíše méně a lišek je mrak pořád, krkavců, sov a dravců čím dál víc. Samozřejmě predátoři nadělají škody tam, kde je na čem nadělat škody, v případě naší honitby asi moc né.
To, že na určité lokalitě se udržuje zhruba stejné množství zvěře, ať se loví nebo ne, je tím, že každé prostředí má své maximum, které významně nikdy nepřeroste. Já to pozuruju u divočáků, kteří se dřív - dejmetomu 20 let zpátky - v nějakém vyšším počtu vyskytovali jen ve dvou z našich sousedních honitbách, jinak v oblasti dejmetomu Náměšťska se jinde vyskytovali spíše v jednotkách kusů. Za těch dvacet let se to posunulo o řád výšší skoro ve všech honitbách, kde se ulovil jeden divočák za rok se uloví 5-10, a kde 20 tam dnes 50. Odněkud se divočáci tam rozšířit museli a já se domnívám, že v těch našich sousedních honitbách to už před léty dosáhlo onoho maxima, protože u nás počty výrazně setrvale nerostou a razantně výš to už nepůjde, a začala se zvěř ve vyšším počtu šířit do okolí a osídlovat méně atraktivní prostory, ale v těch centrech už to nepůjde trvale na dvoj nebo vícenásobek. Takže těch vašich 120 zajíců v oné lokalitě je maximum onoho prostředí, a s příhlednutím k začátku tohoto mého příspěvku, můžete lovit pořád poměrně dost.

Zkusím porovnat popsaný stav se svými zkušenostmi.
V naší bývalé honitbě (1630 ha) jsme měli normovaný stav 371 zajíců. Koeficient přírůstku byl 0,8. Po většinu let zcela nereálný. Proto, chtěli-li jsme slušně lovit, museli jsme držet vyšší jarní stavy (v tomhle je myslivecké plánování zcela mimo realitu - příroda, resp. chemií a mechanizací zdevastovaná polní honitba se nechová podle tabulek). Lovili jsme každoročně maximálně 2/3 plochy s limitním počtem 30 střelců na honu (obvykle 22 až 26). Poctivě jsme každoročně před jarem sčítali stejnou plochu cca 300 ha. Sčítané počty postupně narůstaly. Nejvíc jsme nasčítali v roce 2008 - 368 ks (zkusil jsem tehdy odhadnout jarní stav v celé honitbě a vyšlo mi 900 až 1200 ks) a v tomto roce jsme také nejvíc nalovili - 508 kusů. Bylo to málo!!! Přišla na naše poměry tužší zima s více než dvěma týdny(!) sněhu s horní zmrzlou krustou a přes snahu přikrmovat a rozvézt všechno dostupné seno (stařina na zbylých mezích byla sežraná ke kořínkům) zajíci zeslábli a padali - rozvinula se tularémie. Na jaře 2009 jsme nasčítali 312 ks a v sezóně nalovili 368 ks. V té době stále narůstalo používání chemie na polích včetně desikace podrostlých strnišť a pokles už se nezastavil a v dalších letech pokračoval.
Ještě jedna o cca 20 let starší zkušenost s touto referenční sčítací plochou: dva roky se zajíci vůbec nelovili, aby se zvedly stavy - výsledek: stále stejný počet tehdy cca 120 zajíců. Tohle tedy také nefunguje. Je třeba zajíce přiměřeně lovit a hlavně nepřiměřeně lovit predátory!
Takže zpět k Matějovým otázkám: zajíců je možno ponechat tolik, kolik prostředí + přikrmování v době vegetačního klidu uživí. Jinak se uplatní přírodní zákony.

Bohumíre-otázka je myšlena takto: Jak velký by zde bylo vhodné nechávat kmenový stav zajíců.Sečíst to umíme a již nyní-i když předčasně-to sečtené také máme,stav prozradím později.Jde mi o to,zda jich tam necháváme málo,hodně či akorát,proto žádám o názor.

Význam zajíce spatřuji především v tom,že zapadá do potravního řetězce predátorů-včetně člověka.Máme v naší honitbě jednu lokalitu,kde se zajícům na dnešní dobu poměrně daří a každoročně jej zde lovíme.Jedná se o nepravidelný skoro obdélník asi 260 hektarů velký,obvodem asi 7 kilometrů,v průměru asi 270m nad mořem, 25 km východně od okraje Prahy.Podélně suchá zarostlá svodnice a neprůjezdná cesta obrostlá buření,sem tam biopás,bez vody-pouze malý mokřad obrostlý křovím max 10 arů .Jinak kvalitní orná půda na které hospodaří 3 zemědělci,plodiny posledních snad 25 let výhradně obilí,řepka a kukuřice(včetně černé zvěře v ní),nejsou zde pícniny ani řepa.Lovíme to celé jedním kolem,na podzim zde uloveno 91 zajíců.Prosím o laický i odborný názor,jak velký by zde mohl zůstat kmenový stav.Na sněhu se poměrně dobře a přesně počítají,tak je zde již máme sečtené,ale nechci to říkat předem.Děkuji.

A já pořád,kdože nám ty zajochy žere!A on Karel,bo predace je jeho parketa!:-)
Kárl,voni jsou třída,protože diskutovat na Ekolistu např.s p.Hanzlem(protože studoval VŠ v Brnečku,předpokládám VA A.Zápotockého a do penze šel min.v hodnosti pplk.)a nemít pak řídkou stolici,dokáže jen echt tvrdý jedinec.

No, mě Karel sere taky, ale z trochu jiného hlediska. Názory má velice rozumné, ví, o čem mluví a píše, například o sovách a sýčcích toho nejspíš ví ze všech ornitologů nejvíc, z větší části je jeho pohled na myslivost a ochranu přírody stejný, jako nás \"skalních\" roudnařů - a sere mne právě to, že ač jsem se snažil sebevíc, písemně i osobně, dosud se mi nepovedlo ho ukecat, aby přijel mezi nás. Holt je to takový vlk samotář.