Myslivecké fórum

Ahoj Jendo, já to střílím ve 20-76 a musel jsem se odnaučit střílet na kachny, tzv. z třetího patra, protože to nefunguje. Dále vypracuješ ránu, kachna má plný zásah a když dopadne na vodu, ožije a hned se potápí a ty dohledávky pak stojí za to...
Není to dobré, ranivost je mizerná...

Jsem dost starej že se svět v pr.. obrací pozoruji hodně dlouho poslední roky tempo markantně narůsta

Já si teď přečetl a doplnil si své ubohé znalosti, že munice s ochuzeným uranem humanitárně dodávaná
na Ukrajinu, je lidskému zdraví a přírodě neškodná. Daleko horší je mít v kapse papírovou holubářku s osmičkou olověným brokem a pohybovat se s ní na břehu rybníka.
Nezdá se vám, že se ten svět v p.... obrací? Asi jsem starej a nerozumím tomu. Lovu

A co se stane když budou dál všichni střílet olovem?

Říkal mi v týdnu kamarád myslivec, že se ve spolku dohodli, že nebudou chodit na kachny. Chlapi do svých zetpéček a zetháček cpát ocelové broky nechtějí a že nějakým 3 mm ocelovým brokem stejně kachnu na 40 m nestřelíš, a než aby zvěř mrzačili a vytloukali si flinty železem, že ty tři kachní hony a tahy oželí...Asi nebudou jediní.
Bohužel jsou i střelnice ,že začínají mít nebo řešit problém. Někde vpředu v ohroženém prostoru teče "potok" nebo je tam podmáčená louka a mění se podmínky provozu...Co Romane?

Nařízení je přímopoužitelný právní předpis, není třeba národní (zákon).

Použití ocelových broků (nejen) na zkouškách loveckých psů.

Od února 2023 platí zákaz použití olověných broků na mokřadech podle nařízení Komise
(EU) č. 2021/57
Mokřadem se dle nařízení rozumí území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů. Tato definice zahrnuje jak plochy, které jsou jednoznačně v terénu identifikovatelné a zpravidla i pozemkově vymezené (vodní toky, jezera, nádrže a jiné vodní plochy), tak plochy, které jsou charakterizované svojí vazbou na vodní prostředí, vysokou hladinu vody v půdě, jako jsou rašeliniště či slatiny apod. Tyto typy mokřadů jsou zpravidla specifické z hlediska své vegetace a jsou podchyceny v rámci mapování biotopů, které bylo realizováno v rámci celého území ČR.
Otázky vzbuzuje, především zahrnutí „dočasných mokřadů“.
Těmi nicméně nejsou myšleny náhodně vzniklé louže, ale jde jinými slovy o „periodické
mokřady“, tedy o pravidelně, opakovaně zamokřované plochy jako jsou slaniska nebo
periodické polní mokřady (tvořící např. typická hnízdiště čejky chocholaté). Rozsáhlejší periodické mokřady jsou typické především v jiných částech Evropy, např. v krasových oblastech.
Obecně je podle Evropské Komise v případě definice mokřadu nezbytné vycházet z cíle právní úpravy, kterým je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky olova, zejména ochrana ptáků, a tedy soustředit pozornost na mokřady významné z hlediska výskytu vodních ptáků. Příslušným kontrolním orgánem je podle zákona č. 350/2011 Sb. (chemický zákon), kterým je mj. zajištěna adaptace požadavků nařízení REACH, Česká inspekce životního prostředí, a kromě sjednocení přístupu, který umožní zvedená mapová vrstva, bude MŽP s ČIŽP samozřejmě průběžně řešit i další metodické otázky spojené s kontrolou dodržování nařízení Komise (EU) 2021/57. Z hlediska praktického provádění kontrol je předpoklad, že ČIŽP bude kontrolní činnost koordinovat s dalšími orgány, zejména s Policií ČR, která v řadě případů provádí preventivní akce při konání společných lovů, s orgány státní správy myslivosti (které jsou nadále příslušné ke kontrole ustanovení o použití olověných broků při lovu vodních ptáků na mokřadech podle zákona o myslivosti) a při zmíněných společných lovech bude využívat součinnost vedoucího lovu, který by mj. kontrolu zbraní před zahájením lovu měl také zajistit.
Podle nařízení se zákaz „nosit“ olověné broky (brokové střelivo) vztahuje na nošení během střelby anebo při cestě za účelem střelby – jde tedy o zákaz sloužící k posílení vymahatelnosti vlastního zákazu používání olověných broků při lovu na mokřadech (stejně jako stanovení 100 m ochranného pásma). Nejde tedy o jakékoli „nošení“ a v praxi bude tedy případná kontrola spojená bezprostředně s lovem, resp. jak uvádí nařízení, střelbou. Půjde tedy např. o kontrolu před zahájením lovu apod., přičemž zákaz se netýká pouze osoby, jež používá zbraň, ale i např. loveckého doprovodu apod.
Společný lov, kdy by probíhal současně (resp. v přímé časové a prostorové návaznosti) lov bažantů a kachen nad vodní plochou, na mokřadu, bude spíš výjimkou. V praxi, byť by šlo o jeden společný lov, by zřejmě byly jednotlivé leče oddělené a mělo být tedy možné dostát požadavkům nařízení výměnou střeliva před přechodem k leči s přítomností mokřadu.
Samozřejmě ale není vyloučené již od počátku využít střelivo bez obsahu olova a tím se pochybnostem vyhnout. V rámci společného lovu by měl vedoucí honu účastníky poučit mj. i omezeních souvisejících s používáním olověných broků a před zahájením honu tak bude jistě prostor i pro dohodu účastníků, jak lov zorganizovat, aby proběhl v souladu s požadavky právních předpisů.