Střety zvěře s dopravními prostředky na komunikacích
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: Jan Slavětínský | 23.11.2023 11:51
Žádost o sdělení stanoviska k problematice zraněné zvěře a kadáverů zvěře na komunikacích, vzniklých při střetech zvěře s dopravními prostředky
Vážená paní vedoucí,
Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství obdržel Vaši žádost o stanovisko ve věci poraněné zvěře a kadáverů na pozemních komunikacích. Odpovědi na Vaše otázky uvádíme níže.
1.
V souladu s ustanovením § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), je obecně povinen překážku provozu na pozemních komunikacích (tedy včetně uhynulé zvěře) odstranit ten, kdo ji způsobil. V případě, že tak neučiní, nastupuje povinnost vlastníka pozemní komunikace, aby tak učinil na náklad toho, kdo překážku způsobil. V tomto ohledu dovozujeme odstranění kusu zvěře z jízdního pruhu a to tak, aby nepřekážel provozu na pozemní komunikaci, tj. z jízdní dráhy. Při střetu dopravního prostředku se zvěří současně vzniká riziko škody na zvěři, která podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), ať ulovená či uhynulá, náleží uživateli honitby. Obecně v případech, kdy dojde ke střetu se zvěří, lze doporučit přivolat na pomoc Policii České republiky, která má k dispozici kontakty na uživatele honiteb. Stejně tak policisté mohou ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky pomoci s odstraněním překážky na pozemní komunikaci nebo zajistí její označení do doby odstranění.
2. Tvoří-li zraněná zvěř překážku, je nutné postupovat v souladu s ustanovením § 45 zákona o provozu na pozemních komunikacích a současně s ustanoveními zákona o myslivosti. Opět lze doporučit obrátit se v tomto případě na Policii České republiky, která informuje uživatele nejbližší honitby, aby mohl přijet na místo a zkrátit utrpení zvěře
33231/2017-MZE-16233 2
a její trýznění. Zvěř i v tomto případě náleží uživateli nejbližší honitby (viz § 43 odst. 3 zákona o myslivosti).
3. V případě, že dojde ke střetu dopravního prostředku a zvěře, jehož následkem je zvěř poraněna a jejíž utrpení je nutné co nejdříve skončit, lze doporučit kontaktovat Policii České republiky, která informuje uživatele nejbližší honitby. Rovněž přivolaný policista může posoudit případné splnění podmínek pro jednání v krajní nouzi, tj. usmrcení zvěře, aby mimo jiné předešel střetu zvěře s dalšími vozidly, ohrožení bezpečnosti aj.
4. Kadáver je vlastnictvím uživatele nejbližší honitby bez ohledu na stáří tohoto kadáveru (viz § 43 odst. 3 zákona o myslivosti). Teoreticky po třech letech lze považovat kadáver za „věc opuštěnou“ ve smyslu § 1050 občanského zákoníku. Z pozemní komunikace (jízdní dráhy) by ji měl neprodleně odstranit ten, kdo překážku způsobil, pokud je to v jeho silách (§ 45 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Nikoliv však z místa nehody. Uhynulý kus zvěře totiž náleží uživateli nejbližší honitby.
5. V souvislosti s ustanovením § 43 zákona o myslivosti přichází v úvahu uložení sankce pouze v případě neprovedení dohledávky nebo dosledu, popř. situaci, kdy uživatel honitby nebude postupovat podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). Vždy je však nutné posuzovat každý konkrétní případ individuálně s ohledem na jednání toho, kdo ustanovení svým chováním porušil, včetně následků takového jednání. Teprve až po celkovém zhodnocení případu, lze posoudit, zda je na místě uložit sankci podle § 63 odst. 2 nebo § 64 odst. 3 písm. b) nebo c) zákona o myslivosti a stanovit její konkrétní výši.
Závěrem upozorňujeme, že uživatel honitby by měl být informován o každém zraněném, sraženém či nalezeném uhynulém kusu zvěře, jelikož se tyto kusy započítávají do plnění plánu mysliveckého hospodaření v souladu s § 37 zákona o myslivosti. S pozdravem
Ing. Martin Žižka, Ph.D. ředitel odboru
Vážená paní vedoucí,
Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství obdržel Vaši žádost o stanovisko ve věci poraněné zvěře a kadáverů na pozemních komunikacích. Odpovědi na Vaše otázky uvádíme níže.
1.
V souladu s ustanovením § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), je obecně povinen překážku provozu na pozemních komunikacích (tedy včetně uhynulé zvěře) odstranit ten, kdo ji způsobil. V případě, že tak neučiní, nastupuje povinnost vlastníka pozemní komunikace, aby tak učinil na náklad toho, kdo překážku způsobil. V tomto ohledu dovozujeme odstranění kusu zvěře z jízdního pruhu a to tak, aby nepřekážel provozu na pozemní komunikaci, tj. z jízdní dráhy. Při střetu dopravního prostředku se zvěří současně vzniká riziko škody na zvěři, která podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), ať ulovená či uhynulá, náleží uživateli honitby. Obecně v případech, kdy dojde ke střetu se zvěří, lze doporučit přivolat na pomoc Policii České republiky, která má k dispozici kontakty na uživatele honiteb. Stejně tak policisté mohou ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky pomoci s odstraněním překážky na pozemní komunikaci nebo zajistí její označení do doby odstranění.
2. Tvoří-li zraněná zvěř překážku, je nutné postupovat v souladu s ustanovením § 45 zákona o provozu na pozemních komunikacích a současně s ustanoveními zákona o myslivosti. Opět lze doporučit obrátit se v tomto případě na Policii České republiky, která informuje uživatele nejbližší honitby, aby mohl přijet na místo a zkrátit utrpení zvěře
33231/2017-MZE-16233 2
a její trýznění. Zvěř i v tomto případě náleží uživateli nejbližší honitby (viz § 43 odst. 3 zákona o myslivosti).
3. V případě, že dojde ke střetu dopravního prostředku a zvěře, jehož následkem je zvěř poraněna a jejíž utrpení je nutné co nejdříve skončit, lze doporučit kontaktovat Policii České republiky, která informuje uživatele nejbližší honitby. Rovněž přivolaný policista může posoudit případné splnění podmínek pro jednání v krajní nouzi, tj. usmrcení zvěře, aby mimo jiné předešel střetu zvěře s dalšími vozidly, ohrožení bezpečnosti aj.
4. Kadáver je vlastnictvím uživatele nejbližší honitby bez ohledu na stáří tohoto kadáveru (viz § 43 odst. 3 zákona o myslivosti). Teoreticky po třech letech lze považovat kadáver za „věc opuštěnou“ ve smyslu § 1050 občanského zákoníku. Z pozemní komunikace (jízdní dráhy) by ji měl neprodleně odstranit ten, kdo překážku způsobil, pokud je to v jeho silách (§ 45 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Nikoliv však z místa nehody. Uhynulý kus zvěře totiž náleží uživateli nejbližší honitby.
5. V souvislosti s ustanovením § 43 zákona o myslivosti přichází v úvahu uložení sankce pouze v případě neprovedení dohledávky nebo dosledu, popř. situaci, kdy uživatel honitby nebude postupovat podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). Vždy je však nutné posuzovat každý konkrétní případ individuálně s ohledem na jednání toho, kdo ustanovení svým chováním porušil, včetně následků takového jednání. Teprve až po celkovém zhodnocení případu, lze posoudit, zda je na místě uložit sankci podle § 63 odst. 2 nebo § 64 odst. 3 písm. b) nebo c) zákona o myslivosti a stanovit její konkrétní výši.
Závěrem upozorňujeme, že uživatel honitby by měl být informován o každém zraněném, sraženém či nalezeném uhynulém kusu zvěře, jelikož se tyto kusy započítávají do plnění plánu mysliveckého hospodaření v souladu s § 37 zákona o myslivosti. S pozdravem
Ing. Martin Žižka, Ph.D. ředitel odboru