Kazatelny, posedy nebo šoulačka!
Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: Tomáš ČENĚK | včera 19:26
Oldo, popsal jsi toto téma precizně, jako vždy. Jsou vidět Tvé zkušenosti a přehled. Smekám!
Co se týká mé osoby, já jsem byl vždy více specialista na srnčí zvěř, než nějaký "prasobijec". Jenže okolnosti donutily i Dalibora housti, mně pak pořídit výbavu na noční lov a přidat svou ruku k dílu při redukci černé zvěře. Osobně mám rád posezení na mysliveckých zařízeních, ať už je to posed, nebo kazatelna. Mezi nimi vybírám podle počasí a s přihlédnutím k dalším vlivům. Dává mi to jistotu pevné opory zbraně a tak jistější rány.
Taková zařízení ale nemohou být všude. Sedám proto i na sedacím batohu, který mám vždy při sobě a nosím v něm všemožnou vhodnou výbavu. Stejně tak sebou nosím šoulací hůl. Výhodou posezení na zemi je, kromě široké možnosti výběru stanoviště, i možnost rychlé reakce na pohyb zvěře a možnost našoulat ji podle větru. Je to taková kombinovaná šoulačka. Co si budeme povídat, když nevnadíte, nebo je nadbytek atraktivní přírodní potravy (jako letos), zřídka kdy se vám tlupa "zareje" na mysliveckou ránu. A buchtující prasata nám dávají slušnou šanci došoulat k nim s dobrým větrem na opravdu blízko a vybrat si lovný kus.
Jak píše Olda, mnoho myslivců kontroluje úsek autem. Já ne. Vždy jsme domluvení s přáteli ze spolku a mám-li tu danou noc možnost širšího pole působnosti chodím pěšky po vrcholcích kopců a kontroluji pole. Také se tím zahřeji. Jsem hold ještě mladší ročník, ovšem extrémně citlivý na chladnutí prstů. Chápu chlapy, co mají problémy s pohybovým aparátem a popojedou si autem.
Ještě zmíním jednu podskupinu šoulačky - ranní v době krátkých nocí. Když mohu, chodím takto ráno rád. Černá zvěř často zatahuje až za dne a dá se potkat (samozřejmě i další druhy zvěře a toulavé škodné). Jenže takto chodím především o víkendech a to potkávám už i tak brzy ráno procházkáře. V létě, rostou-li houby, je doplňují houbaři. Když nevyrazím opravdu za tmy, stává se mi, že jdu do lesa a houbaři jdou už proti mně. Pohyb lidí po revíru je rok od roku hustší, ale to znáte všichni. To už je ale jiná písnička :-(.
Co se týká mé osoby, já jsem byl vždy více specialista na srnčí zvěř, než nějaký "prasobijec". Jenže okolnosti donutily i Dalibora housti, mně pak pořídit výbavu na noční lov a přidat svou ruku k dílu při redukci černé zvěře. Osobně mám rád posezení na mysliveckých zařízeních, ať už je to posed, nebo kazatelna. Mezi nimi vybírám podle počasí a s přihlédnutím k dalším vlivům. Dává mi to jistotu pevné opory zbraně a tak jistější rány.
Taková zařízení ale nemohou být všude. Sedám proto i na sedacím batohu, který mám vždy při sobě a nosím v něm všemožnou vhodnou výbavu. Stejně tak sebou nosím šoulací hůl. Výhodou posezení na zemi je, kromě široké možnosti výběru stanoviště, i možnost rychlé reakce na pohyb zvěře a možnost našoulat ji podle větru. Je to taková kombinovaná šoulačka. Co si budeme povídat, když nevnadíte, nebo je nadbytek atraktivní přírodní potravy (jako letos), zřídka kdy se vám tlupa "zareje" na mysliveckou ránu. A buchtující prasata nám dávají slušnou šanci došoulat k nim s dobrým větrem na opravdu blízko a vybrat si lovný kus.
Jak píše Olda, mnoho myslivců kontroluje úsek autem. Já ne. Vždy jsme domluvení s přáteli ze spolku a mám-li tu danou noc možnost širšího pole působnosti chodím pěšky po vrcholcích kopců a kontroluji pole. Také se tím zahřeji. Jsem hold ještě mladší ročník, ovšem extrémně citlivý na chladnutí prstů. Chápu chlapy, co mají problémy s pohybovým aparátem a popojedou si autem.
Ještě zmíním jednu podskupinu šoulačky - ranní v době krátkých nocí. Když mohu, chodím takto ráno rád. Černá zvěř často zatahuje až za dne a dá se potkat (samozřejmě i další druhy zvěře a toulavé škodné). Jenže takto chodím především o víkendech a to potkávám už i tak brzy ráno procházkáře. V létě, rostou-li houby, je doplňují houbaři. Když nevyrazím opravdu za tmy, stává se mi, že jdu do lesa a houbaři jdou už proti mně. Pohyb lidí po revíru je rok od roku hustší, ale to znáte všichni. To už je ale jiná písnička :-(.
Autor: Oldřich Vopršal | 20.11.2024 11:47
Vzhledem k tomu, že otázka míří přímo na noční lov zvěře černé a škodné s použitím nejmodernější dostupné techniky, tak tu vidím z mého úhlu pohledu dvě skupiny lovců. Ta první, co preferuje lov zvěře na čekané, byť si často pomůžou fotopastmi, které jim napoví, která zvěř v konkrétní dobu kde vytahuje nebo přetahuje a v neposlední řadě i ušetří spoustu drahocenného času těm, co jsou pracovně činní. Čekanou předpokládám, že většinou preferují na zateplených kazatelnách, i když znám i řadu lovců, které si podmanil zejména noční lov lišek vábením s pomocí vřeštidla či myškovačky a ty často dávají přednost otevřeným posedům v teplém oblečení doplněné často i posedovým vakem. Já poslední tři roky, ještě když jsem měl před operací kyčel ve trojce a nemocnou nohu tahal za sebou, navíc kombinovanou s častou bolestí zad, rád lovím na čekané i ze země z rybářského křesla, které má opěrky na ruce a záda a stavitelné nohy. Kostra je z duralu, lehká, vše v zelené barvě. Je vymakané do detailu, když pak na něm právě třeba rybáři vydrží sedět celý den u vody bez problémů. To je vhodné zejména pro dříve narozené myslivce, co mají nějaký ten zdravotní hendikep a dělá jim již problém vylézt na posed či kazatelnu. Křeslo ale i ostatní sedačky nebo stoličky jsou mobilní, můžeš je použít všude tam, kde nestojí posedy či kazatelny, ráda v těch místech přetahuje zvěř nebo fouká zrovna obrácený vítr, kterým by sis předem obeznanou zvěř na posedu jinak zradil. Pak je tu skupina lovců, kteří dávají přednost autu s termovizí, projíždí noční honitbou a termovizí zvěř obeznávají a sledují, kde se právě nějaký ten rudl černé zvěře na poli či louce právě nachází. Pak většinou šouláním, s dobrým větrem v zádech a s připravenou trojnožkou v ruce se k ní snaží přišoulat na vhodnou vzdálenost, ze které pak zvěř loví. Obojí je v souladu s platnou legislativou. Mě však přeci jenom, jako staré škole, láká mnohem více ta čekaná a očekávání již toho výše napsaného překrásného momentu překvapení, kdy se před vámi náhle objeví liška přivábená hlasem zaječího vřeštění nebo myškováním, anebo kus černé zvěře. Čekáním také neruším lov ostatním lovcům, co právě ve stejnou dobu čekají jinde a přejíždějící a šoulající lovec jim nechtěně jejich čekanou a často i celý večer nebo noc zkazí, pokud se předem mezi sebou nedomluvili. Chápu však i tento způsob lovu, zvláště v těch spolcích, kde loví ročně 100, 200 i více kusů černé a musí řešit škody na polích a loukách. Našoulat buchtující tlupu černé zvěře s dobrým větrem v zádech na pár metrů a vybrat a ulovit z ní správný kus je plné adrenalinu doplněné zkušeností, rozhodnosti a také rychlosti a střeleckého umu lovce. Nakonec stejně platí, že kde funguje ve spolku domluva mezi aktivními lovci preferující lov zvěře v noci, a kde je navíc zvenčí zvýšený tlak na lov černé zvěře, tak mají většinou na WhatsAppu již založenou skupinu a domluví se mezi sebou.
Autor: Jan Slavětínský | 18.11.2024 10:17
Já osobně dávám přednost kazatelně. je to pohodlné, máš tam prostor a plac na odložení věcí co máš sebou, netáhne na tebe jako na otevřeném žebříku, přivřeš si okno atd., máš tam deku. To čekané v zimě. V létě je to jedno. Šoulám rád, ale lovím tak srnce a při tom i škodnou a toulavky. Vzhledem k mému problému s kolenem mám po šoulání a jsem rád, že vylezu na boudu.
Autor: Václav Sládek | 17.11.2024 16:31
Preferoval jsem kazatelny i posedy občas jsem sedal na nizķé stolíčce teď chodim málo a jen ze země stoličky
Autor: Polák Jiří | 15.11.2024 20:30
Zdar chlapy,s používáním nočních vidění,termovizí a celkově lovu v noci,by mě zajímalo co preferujete! Lov z kazatelny, posedu nebo šoulačku?