Myslivecké fórum

Mé zkušenosti s bažanty jsou sice z doby před 40 lety a z místa, kde byly podmínky přímo ideální /vládní bažantnice/, ale snad si přece mohu dovolit se k tomuto tématu vyjádřit, i když dnes už to je o něčem zcela jiném...
1/ Bažant, jak všichni víme, není naší původní zvěří a jeho chov vyžadoval a vyžaduje tolik péče, že se to s žádnou jinou zvěří nedá srovnat.
2/ Přesto bylo naše české bažantnictví vzorem pro celou Evropu po několik staletí. Že tomu tak již není, to má několik hlavních příčin : V průběhu staletí se podařilo vypěstovat tzv. českého bažanta. Jeho největší předností bylo to, že se poměrně dobře adaptoval na naše podmínky a ztratil svou toulavost. S nástupem moderních velkokapacitních líhní však šla ruku v ruce i snaha o zvýšení intenzifikace chovu a proto se k nám začali v 70. letech minulého století dovážet bažanti, kteří měli sice proti našim podstatně vyšší snášku, ale to byla také jejich jediná přednost. Český bažant přestal existovat. A aby se omezily ztráty na těchto "velkokapacitních" bažantech, přestali se všichni odchovaní bažantíci vypouštět, ale z nejlepších, nejrannějších kuřat bylo vytvořeno chovné hejno, které sloužilo pro reprodukci v příštím roce. Již po několika málo generacích tito bažanti ztratili schopnost hřadovat, některé slepice ani nezasedly na snesená vejce a o schopnosti krýt se před útoky škodné raději ani nemluvím. Toto dřív neexistovalo. V Kladrubech jsme to dělali tak, že chovné hejno jsme si vždy v měsíci únoru odchytali do podražců. To skýtalo záruku, že v něm budou jen ty kusy, které prokázaly svou schopnost přežít po značnou část roku ve volné přírodě a že aspoň jeho část budou tvořit jedinci divoké populace, kteří svoje geny předají dál.
3/ Pracovní den bažantníka v době líhnutí a odchovu kuřat začíná před svítáním a končí po setmění, volné dny neexistují. Ten, kdo jen krmí a napájí zvěř ve voliérách a čistí odchovny, může mít nějakou pravidelnou pracovní dobu jako v drůbežárně, ale denní ranní a večerní obchůzku revíru spojenou s kontrolou dostatečného množství sklopců a případným odstřelem škodné nelze vynechat. A líhně vyžadují dozor prakticky 24 hod. denně.
4/ Granulovaná krmiva nejsou všechno. Tvoří sice základ potravy, ale vždy jsme do nich přidávali veškerá při kontrole v líhni vyřazená vejce vařená natvrdo a hodně zeleného krmení - jetel, vojtěšku, kopřivy, mladé lodyhy kukuřice. A také klíčkový olej. K výrobě této směsi sloužil řeznický kutr.
5/ Jako prevenci proti kanibalismu jsme zavěšovali do kójí hlávkový salát /za sezónu jsme ho zkrmili několik tisíc kusů/, který hajný pěstoval kvůli bažantům ve velkých foliácích. Kuřata se jeho ozobáváním zabavila a neoklovávala se navzájem - ale pokud přesto, museli jsme je rozdělit do větších prostor.
6/ Hned po vylíhnutí jsme kuřata značkovali amputací konce jednoho prstu, abychom později měli přehled o slovitelnosti, které se pohybovala kolem 50 %, spíš ale o něco méně. Před vypouštěním, respektive před rozvozem osminedělních kuřat do vypouštěcích voliér, jsme jim dávali do voliér u odchoven uříznuté smrčky, na nichž se bažantíci učili hřadovat.
7/ Líhli jsme cca 5000 kuřat, ztráty do vypuštění činily asi lO %, takže jsme vypouštěli kolem 4500 kusů. Přesto, že jsme druhý hon prodávali Francouzům /první byl vládní/ a pro ulovenou zvěř z těch prvních dvou honů si jezdili Němci s chladírenskými kamiony, bylo hospodaření ztrátové. Ale protože se jednalo o vyhrazenou honitbu ministerstva zemědělství, nebylo co řešit.
8/ Bylo to mé první působiště po ukončení trutnovské lesárny, Když jsem se tam v 90. letech jednou zajel podívat, bylo mi až do breku z toho, jak to tam po privatizaci vypadalo. Hájenka neobývaná, zpustlá, vlastní líhnutí kuřat veškeré žádné, líhně Victoria prodané, kuřata dovážená z jiných bažantnic... Od té doby jsem tam nebyl. Nemáte někdo přehled o tom, jak kdysi slavná kladrubská bažantnice vypadá dnes ?

Děkuju Ivanovi (Ivošovi?) za zajímavý příspěvek.

Jinak jsem tuším kdysi slíbil, že poiformuju, jak to u nás vypadá. Jenom v krátkosti, přes všechny těžkosti se vypustilo přes třicet kusů. Něco pochopitelně roztrhala škodná, ale v podstatě denně je i po měsících od vypuštění vidět tuhle i támhle bažant u zásypu. Slepice, v souladu se svým zbarvením, jsou téměř neodhalitelné.

Úmrtnost je podle mých zkušeností téměř 100% do druhého dne. Zkoušel jsem betonový, drátěný a dřevěný. Ta dřevěná klasika se mi osvědčila nejvíc, nejméně úspěšné byly drátěné. MS

Už jsem to výstražně zablokoval, jestli to nepomůže, tak pak přitvrdím :-).

Ivo Ondráček - ty sklopce je třeba pravidelně kontrolovat, nejlépe ráno a večer, pokud je to možné. Stejně tak se zajíc chytne i do betonové nory. A skutečně tam zhasne :-). Je to starost a sebere to dost času. Ale je to taky velmi účinné a výrazně to pomůže. MS

Jardo škoda že už ten flašinet nemáš.V Roudné jste nám mohli s Věrkou zahrát a zazpívat jarmareční písničku o Myslivci Bohouškovi.Na melodii /Na hranici města německého/Na záchranu naší myslivosti ......... Jěště sehnat nějaké obrázky a ukazovátko.

Honzo, víš kolik jsi si zbytečně zabil nervových buněk kvůli blbosti jiného? Jen na takové lidi se musíš koukat se soucitem a porozuměním.Nereaguj. Bohoušek si napíše otázku sám si ji zodpoví a čeká, kdo mu na to skočí. Myslím si, že Bohouš ve svém okolí viděl tak maximálně bažanta skleněného a proto plácá bláboly.

Ty fando selské myslivosti ,povídáš o něčem, co jsi pouze někde slyšel. Můj děda mi o selské myslivosti vyprávěl, jak si buržoazní smetánka, pan továrník,pan rada, fořti, sedláci a podobní lovili a obyčejní lidé a hajní jim dělali pohuňky. Oni se zase o zvěř tolik nestarali ,jak píšeš. Většinou jí pouze lovili (brokama a všechnu). I srnčí. To se ti líbí? K tomu se chceš vracet? To s nějakýma pozemkama vůbec nesouvisí. Jen v tom vidím "buržoazní" manýry a nadřazenost "vyvolených", byť k tomu to pomalu i současná myslivost kráčí..Ať jsou pozemky soukromé nebo státní, tak ta samotná podstata myslivosti je pořád stejná a všechno mají v rukách pouze ti konkrétní lidé se svým přístupem. Pokud fandíš těm svým teoriím a představám, máš možnost. I současný zákon ti to umožňuje, tak se realizuj po svém a na svém a neříkej všem, jak to dělají blbě a že jen na svých pozemcích to jde dělat nejlépe! Píšeš blbosti a čiší z toho zaujatost, nehledě, že se opakuješ pořád dokola. Zdar

Kdekoliv se objeví B.Nekola (byť pod různými nicky), skončí rozumná diskuze nebo diskuze vůbec... - viz celé dnešní odpoledne.
Nabádat jej k založení nového vlákna je úplně zbytečné, jakékoliv téma se vždy skládá z několika obehraných neměnných a stupidních vět, které už stejně všichni známe a spíše vyvolávají soucitný úsměv.
Za tu řadu let, co na sebe na různých webech občas narazíme, jsem ještě nepoznal jedinou osobu, která by s ním nebo s jeho výlevy sympatizovala - snad pouze Mgr.Petrová z SVHP...

Takže Tomio.
sám přiznáváte, že jste přebral model komunistických lovců z MS při JZD, že necháváte bez povšimnutí devastovat polní část honitby bývalým JZD (nemáte tam kolegy z MS\ jako zaměstnance, jak je obvyklé?), necháváte jim zemědělské dotace jako ostatní myslivci-koníčkáři, a pak se divíte, že není drobná. Zajímavé, věnovat se jen lovu a označovat se za myslivce.

Do těch scelených lánů pak vypouštíte bažanty?

K honebním společenstvům.
Před uzavřením nájemních smluv v r. 1993 zkomunizovaná ČMMJ metodicky s právnickým aparátem za zády iniciovala jednotlivá sdružení lidových myslivců -MS (většinou komunisté a bezzemci), jak získat moc v honebních společenstevech nad rozprášenými a nic netušícími vlastníky, jejich potomky( ,,babičko, jako se vám postarám, nikam nemusíte jezdit, váš mladej je v Praze, bvyřídím to sám, tady mi to podepište :)))'')..Tzn. v reálu mj. obsazení funkce honebního starosty -nejlépe lidovým lovcem a bezzemkem je dle zákona o myslivosti z dílny ČMMJ č. 449/2001. Sb., možná.. Takže honebního starostu si zvolili sami lidoví myslivci na základě nabraných plných mocí pro hlasovánína valné hromadě HS, uplácením zvěřinou, pomocí tlaku bývalých jezedáků, často lid. myslivců hospodařících zemědělsky na pozemcích vykořeněných vlastníků......

Takže lidoví myslivci -bezzemci sami sobě určili nájmy ve společenstevních honitbách a nekontrolovatelně přemnožují spárkatou v cizích lesích. Nebo zastrašují, anonymně udávají. Na teto stav byl upozorněn mj. i místopředseda ČMMJ Papež, jak se ti lidolovci z ČMMJ chovají na cizím a nepronajatém..

Min. výměra honitby 500 ha a nemožnost pronajmout jen část honitby (viz. z historie prvorepublikový Honební zákon č. 49. ve znění, dnešní kontinuální rakouské zemské zákony, Bundesjagdgesetz v SRN), umožňuje lidovým myslivcům ovládat i teoreticky 499 ha pozemků nesouhlasících vlastníků,jejichž nepronajaté pozemky jsou automaticky státní správou přičleněny k honitbě nebo zůstávají součástí..

Jedním z důležitých prvků, jak se zkomunizované ČMMJ podařilo odkopnout vlastníky je i novela zákona č. 59/2003 sb. zákona o myslivosti, která umožňuje nesvolávat valné hromady HS třeba 10 let a někde na místě desítky km vzdáleném mimo honitbu.

Touto novelou porušil Palas a zkomunizovaná ČMMJ gentlemanskou dohodu mezi zaniteresovanými subjekty, že se nebude měnit myslivecká legislativa 10 let.

Je škoda, ži lidoví lovci z ahistorickými tradicemi z ČMMJ brzdí, a ještě 20 let po listopadu se nemůžeme normálně bavit o myslivosti, už jen kvůli špatné mysl.legislativě z dílny ČMMJ, která podvazuje jakoukoliv snahu vlastníka -myslivce obnovovat zdevastované honitby, včetně chovů drobné zvěře....

Já se tedy Ivovi omlouvám.
Dám svůj poslední koment.
Jak jsou vlastníci odstrkováni, honební společenstvo je vrcholný orgán složen z vlastníků pozemků, jakou vyšší moc do ruky vlastníka může bý vložena. Rozhodují o svých pozemcích.
Myslíte si snad, že velké podniky zaměřené na velkovýrobu budou chtít ve svých honitbách na svých "pozemcích" starat o drobnou zvěř. Tyto podniky pokud vlastní honitby ve své režii. Tak honitby jsou reprezentativní, a tudíž zaměřené na nosnou zvěř spárkatou. Protože je to část reprezentace a každý z vedení si raději uloví knoura,danka,jelena než bažanta.
Takže já si kladu otázku. Jak se starají oni o drobnou zvěř lépe než myslivci. Odpověd zní, že pokud by nebylo práce myslivců už by byl bažant raritou.
A pokud si myslíte, že změníte poměry velkých zemědělských podnuiků. Přesvědčte vlastníky pozemků, kteří tyto pozemky pronajímají za kč/ha ať začnou hospodařit a pak se můžeme bavit. Jenže 99% vlastníků ví, že by hospodařit nezvládlo a nemůžou soupeřit, proto je vaše přání jen snem, který se nevyplní, ale ne kvůli myslivcům a lidolovcům, ale kvůli vlastníkům, kteří své pozemky pronajímají a o jejich využití nemají zájem, chuť a čas či finance, nebo by raději zvěř spárkatou a především královskou v přírodě a těch bude možná tak 80%

Tomio - jste úplně mimo..

Ale pro vás. Zeptejte se postbolševika Palase (už jak brzdil pozemkové úpravy),předtím Fencla, Luxe,apod., jak upřednostnovali bývalá JZD za každou cenu jako ministři zemědělství, jen aby se rodová hospodářství neobnovovala...A jak jsou vlastníci dodnes odstrkováni od myslivosti...

Sám jak přiznáváte, klidně necháváte bývalým JZD a lid. myslivcům (situace u nás) z jejich managementu celých 20 let po listopadu ničit honitby a sám jim nepřebíráte pozemky a zemědělsky nehospodaříte..

Jak pak se chcete kvalitně starat o drobnou zvěř?

Zde je odkaz na můj článek k drobné zvěři v Anglii a jak vynáší řádná starost o honitby http://www.asz.cz/cs/regiony-a-svazy/ceske-budejovice/zpravy-z-regionu/zive-ploty.html

Zde je odkaz na článek v angličtině, jak se stará (např. speciálním krmením -semena, hmyz, dostatkem vody, krytem, ) anglický chovatel bažantů Kevin Rolls - VLASTNÍK POZEMKŮ -ZEMĚDĚLEC -LOVEC v JEDNÉ OSOBĚ), aby mu z jeho pozemků obepnutých zelenými ploty nerozutíkali bažanti:)))

http://www.basc.org.uk/en/how-to/gamekeeping/keepers-tips-on--stopping-your-birds-from-straying.cfm

Mě by zajímalo, jaké podmínky by si pan Nekola přál. On totiž vidí za všechny problémy myslivost.
Pokud mám rozlehlé panství nic mi nebrání vytvoření vlastní honitby a praktikování vlastních metod hospodaření, pokud budu náležitě vzdělán v oboru. Jenže jsem v ČR a každý kohout by chtěl mít svoje smětiště, a to takový kohout, které dříve smetiště neměl by ho chtěl ještě více.
Vidí svět ve stylu, že právě myslivecká lobby ovlivňuje hospodaření v zemědělství., což už je znak silně narušeného jedince.
Proč jsou myslivci jedni zmála, ještě někteří soukromí zemědělci, ale ti jen pod notou dotací přistupují k obnově remízků,. které dříve rozorali. Proč vidíte na našich polích žluté palivo, proč zcelené lány? Pokud by snad někdo chtěl říct, že je zatím ekonomický boj o přežití daných subjektů, či minimalizaci nákladů, to není správně, chce to myslivecká lobby, to právě ten myslivec u 200ha monokultury chce trávil večery.
On myslivec si přeje používání chemických prostředků k lepšimu vývoji rostlin. To všechno hospodařící podnik dělá pro myslivce a sám na tom tratí. To, že 80% pozemků pronajímají lidé těmto společnostem místo aby samotní hospodařili jak si přejí.
To vše dává mozaiku naprosto chaotického obrazu. Ale třeba by nám pan Nekola řekl, co by honitby o 200ha přinesly, možná by si střelil dva zajíce, se začátku nějaké srnčí. A když by mu sebrali dotace, celý svůj honební pozemek by zasel tou pravou ekonomicky výhodnou plodinou a zakonzervoval na bažanta by ani nevzpomněl.

No,i já jsem ten bandita lidolovec přispívající na dotace zemědělcům a doufám,že se nějaké vlákno pro tohoto génia najde.

Pane Elhenicky.

Domnívám se, že když jsem ze selsko - myslivecké rodiny,kdy tato selská myslivost měla světový ohlas za +. republiky díky i vysokým, divokým poulacím bažantů, mohu se k chovu bažantů vyjadřovat stejně jako vy lidový lovec.

Mohl byste za těch 20 let po pádu komunistického režimu uvědomit si, že když vám myslivecká legislativa vám umožnuje si poroučet na cizích pozemcích (jak ještě dlouho?), na tomto webu už asi ne.

Takže se snažte u vás vytvořit v honitbě podmínky pro drobnou zvěř (i bažanty), když budete mít výsledky, rád se nechám poučit.

Zdar,jeden zkušební komisař na kurzu hospodářů nám povídal(měsíc zpět),že se došlo k závěru,že na slabý přírůstek bažantí zvěře má největší vliv minimum živočišné potravy v době rústu mladých bažantíků.Možná na tom něco bude.Přeju Všem mnoho úspěchů v chovu!

Dovolím si jen malou polemiku k vývoji početních stavů bažantů od poválečné doby k dnešku. V poválečném období stavy bažatů rostly,protože se ještě hospodařilo na malých plochách, prakticky bez chemizace. S postupujícím zcelováním pozemku do větších lánu a nastupující chemizaci na toto jako první zareagovaly koroptve již v konci padesátých lét. S dalším postupem zvětšovaných lánu a likvidovaných mezí a remízů, odvodňování ploch nastoupil i pokles bažantí populace. To se však v počátcích začalo řešit doplňováním chybějící populace uměle odchovanými a vypouštěnými bažanty, nastal rozmach " uznaných bažatnic " a s tím ji odstřel slepic. Lovili se bažanti jak z přírozeného, tak umělého chovu, což mělo za následek zde vzpomínané bájné odlovy v 70 létech. Přirozena bažantí populace začala slábnout, uměle vypouštěna populace začala ztrácet své přirozené pudy a s nástupem ochrany dravců začalo bažantů ubývat. Jak píše Ellhenický, divoký kohout rád příjme uměle odchovanou slepičku, ale je otázka, zda tato slepička bude umět založit hnízdo, vysedět snášku a naučit potomstvo ostražitosti a hřadování. To je divoký kohut učit nebude. Mám za to, že k poklesu bažantů jsme přispěli sami a to zejména vypouštěním uměle odchované populace mezi dosud divoce žijící. Mnozí se snaží zlepšit stavy pomocí vypouštění vynesených slepic z bažantic. Pokud takové slepice vůbec založí snášku, jakou životaschopnost může mít jejich potomstvo vzhledem ke kvalitě vajíček od již vyčerpané slepice ?

No jo za 1 republiky sedlák jel s žebřinákem na seno pod senem flintička a jak viděl zajíčka tak bum na nedělní obídek paní mámě.A vo vo vo tom to jeeeee.A proto to asi někomu chybí:-)))))))))

U toho čísla zajíců z roku 1979 chybí jedna 1 ve předu:-)

proto je podle mě nutné se zamyslet a začít něco dělat ne jen sedět se založenýma rukama a odrazovat ostatní řečmi např. To je na prd to zkoušel Franta deset let a podobně

Ještě bych dodal ,že i přes to ,že se stavy začaly snižovat málo koho napadlo zastavit odlov-lovilo se vesele dál i když se na honě střelilo jen 5 zajíců.Bohužel nikdo se nad tím moc nepozastavoval to byl další negativní faktor.Populace klesly na mez ze které se nemohly vzpamatovat.Taková genetická labilita.Ale to už je na odbrnou diskuzi a do té se radši pouštět nebudu:-))

Kolegové zamysleme se taky nad tím ,že největší přírustky a stavy byly v bájných 70 letech-to už dávno byla kolektivizace zemědělství meze více jak 20 let rozorány vodoteče upraveny a chemie v plném rozmachu již několik let .A přece to evidentně drobné (zajíc,bažant) nevadilo.Stavy koroptví se bohužel rapidně snížily už koncem 50let možná i dříve.To je asi ale jiná kapitola.No nemám pravdu?

Nato přijít,tak by jsme byli u jádra věci.Podle mě to bude vliv chemie a určitých látek v ní.Já ještě pamatuji dost dobré vyřady bažanta tady na Vysočině.Divoká populace byla všude,kde byl pro ní kryt.Dnes jsem vykázal na honitbu 2 celé kusy a t jsou ještě od sousedů ty co přežili hony.Je to smutné do přírody patří.U koroptve záleží na roku předloni 40ks,letos 6ks,mokré jaro i léto si vzalo svou dan.Z.K.

Opravdu to bude pravda.Už to zase našel.Ale proč si tito lidé nekoupí oboru a tam at si dělají co chcou.Chovat drobnou se 7 hranicema je uplná utopie a to by chtěli ještě ponížit hektary.Z.K.
A posluchači ještě dodám byl jsi někdy ve Skotské vysočině?Tam se drobné musí dařit protože v každém filmu slyšíš skolení lišky a kodrcání kohouta....

Bohoušek se VRÁTIL!!!!!

J.K. já ti za ulovený kus který bude na podzim ulovený dám klidně stovku a když mně zruinuješ budu jen rád.říkáš na 100ha max 10ks ,kolik má vaše MS ha? to bys vypustil 60bažantíků? po celém revíru máte tak dobrou krytinu? a co na to prasata které máte skoro všude? myslím že ten tvůj kolega tu sázku mohl přijmout :-).

to J.Kříž: Jardo teď jsme asi 5let dělali bažanty pod kvočnama,máš to k nám kousek můžeš se přijet podívat jaký to mělo efekt.bažanti byli max do honů do podzimu.odchovalo se cca 300ks ,ulovilo se tak 25kohoutů.

No "zachraňbrouci" to aspoň tak tvrdí :-). Viděl jsem, jak lišák ulovil silné srnče atd., ale proč ne, všichni žerou vlastně jenom myši, taky proč by se to jmenovalo "myšilov". Mimochodem, máte tam v té lokalitě nějaké sklopce? Jestli ne, tak jich tam dejte 10 mimo dobu vyvádění mladých bažantíků a použijte hlavu z uzený makrely a valeriánský kapky. Člověk se nestačí divit, co za 6 měsíců nachytá :-). M

Sím, sím pane učiteli, bažanty žere fšechno:) Ale je-li vážně míněný dotaz tak nám největší škodu udělal neškodný pochop,kterých máme na několika sousedních rybnících několik párů ,pak lišky a kuny a co zůstalo na zemi sebrala černá.

Aj, sešla se tu taková záplava, že ani nevím na koho bych reagoval. Snad z toho jen vytáhnu do podstatné - když nebudeme pomáhat divoké populaci vypouštěním, budeme si během několika let "hýčkat" posledního mohykána a poslední mohykánku u některého ze zásypů. Populace tam dodnes žije kvůli dřivějšímu aktivnímu vypouštění, co se dělo během minulých nájemních smluv (a mě tehdy bylo asi deset let, tož to znám to jen z doslechu). Podle hesla "kdo nic nedělá, nic nezkazí" tam ten bažant brzy vymře sám ai bez naší pomoci...

A ještě se zeptám schváně od lesa, jako v práci, když zkouším děcka u tabule: Která že škodná konkrétně ty bažanty loví? Já to vážně nevím, tak mě poučte...:)

Kdo nic nedělá nic nezkazí, taky řešení. Když se tu mluví o původních bažantech divokých, tak to převáženě nejsou desítky ale kousky. Divoký kohout rád přijme odchovanou slepičku, protože divokou delší dobu neviděl. V přírodě se slepičky snadno přehlídnou. Kdo tvrdí, že vypuštěná slepička nikdy nezasedne, tak nemá pravdu. Některé zasednou a vyvedou kuřata i ve volieře.Milan Soukup uvádí ing.Dyka a jeho zásady v bažantnictví. U nás máme kryt, vodu,podmínky jak vyšité, ale bažanty ne. V loňském roce jsme poprvé zkusili vypustit vynesené hejno, část jsme si ponechali pro letošní rok a uvidíme jak se povede snůška a odchov. V loňském roce nám vypuštěné slepice, kohouti z části přežili do dnešní doby, prokazatelně zlikvidovali pochopi. Proto kdyby se tlumila veškerá škodná,bod 2. což v roce 1942 nebyl žádný problém, tak by nám také přežilo dost slepic. Nechtěli jsme to na lov, pouze ona obohacení přírody.Důležité je, aby celá akce nezůstala na pár lidech, ale aby se to vypouštění a další ochrany zapojilo co nejvíce členů.

Ze střední moravy na hranici severní moravy je to jen kousek:))))) Už to načítam :-)

Jenom na závěr ty kvočny se vypouštěly společně s hejnkem pozvednutím voliérky tak jsme to praktikovali my.Problém je ten že drobotině nikdo nepředá zkušenosti "divoké" populace.Snad ty perličky by byly vhodnější ovšem to se taky testovalo ale rozdíl nebyl bohužel nijak vyímečně lepší.

Chápu vás doufám,že jsme se pochopili.Ale ono už neni bohužel kam toho bažanta vypustit.Rekultivace,meliorace.Uhory desikace.Vše co bylo přirozené žití a krytí je všude pryč.Pokud někde podmínky jsou je to jen dobře a fandím.Z.K.

Ono pan Jaromír vám neřekne jak správně vypouštět a pod. Protože tento pán nezná strukturu vaší honitby a taky kdyby ji znal,není na to odborník.Tady jsou dle slov jiní-:) Jen sem po dlouhé době mrkl na tuto diskuzi(k vůli pracovní vytíženosti) a hned sem se musel,podotýkam nad některými příspěvky,rozčílit!. Já sem také několikrát přispíval buď na tyto nebo starší stránky do různých diskuzí a byl jsem v podstatě smeten,ale aspoň vím,co jsem před tím nevěděl-:) Jen tak pro srandu ohledně tohoto vlákna zde uvedu,že mě letos jeden náš člen dával snad sto negativních názorů,co zde už šly ohledně bažanta,ale ani jeden pozitivní neuvedl. Když sem mu řekl,že vše pro sdružení udělám doma zadarmo,ale za každý ulovený kus z kroužkou chci 50kč,už si se mnou ruku na tento v podstatě nesmyslný kšeft podat nechtěl. Ale proč??? Vždyť on se zabýval chovem bažantů jeho pověstných čtyřicet let a tvrdil,že je to nesmysl.......

Jen pro upřesnění 100 hektarů vhodné plochy v honitbě pro bažanta má dnes málokdo a v tom to je:-)Ono pan Jaromír by nám mohl tedy vysvětlit jak to máme tedy v reálu s bažantem ve volnosti praktikovat.Myslím tím tedy postup odchovu vypouštění apod.Zatím jsem se dozvěděl jenco děláme 30 let špatně.Jedna věc je chovat slepice na dvorku a druhá bažant ve volnosti(nic ve zlém).Rád se přiučím třeba to bude fungovat.I když na tom příspěvku Jaromíra něco je!

Pánové STOP!!!
Jelikož se zajímám a jsem chovatelem hrabavé a vodní drůbeže,nenechám na tomto vláknu niť suchou. Převážná většina z vás,kteří jste zde přispěli,jste naprostí laici.(nemám v úmyslu nikoho urážet). Kdo z vás se někdy zajímal o chov hrabavé drůbeže?? Je to sice téma na domácí chov,ale naprosto to splňuje parametry na odchov bažanta. Jestli tady vidím,že někdo píše,že dělal 30let bažanta a nikdy to nevedlo k žádnému velikému pokroku,nechci tvrdit,že to dělal špatně,ale kritéria pro chov,které zde "teď" uvedu určitě nesplňoval a pak je ta práce ovšem složitější. Takže za prvé: Kdo děláte odchov pod kvočnami způsobem vkládáním vyléhlých kuřat pod kvočny,je to špatně!! Kdo vypouštíte kuřata 6-8 týdnů je to špatně!! A kdo se snažíte kvočny v různých výbězích držet a pak nechávat volný rozlet bažantího dorostu,opět je to špatně!! Běžný chovatel začátečník v běžně generativním stylu chovatelství ví,že vazba na matku se projevuje již při zárodku ve vejci! Nemá cenu vkládat kuřata pod kvočnu nosného hybridu,která je sice klidná a odvede co ji přidáte,ale absolutně nemá přirozené chování. Slepice,která má geny na to aby správně vychovala všechny schopné jedince by vám všechny tyto předložené kuřata do jednoho zlikvidovala! A proč?? Protože v dnešní době se potlačuje pud sezení na vejcích vysokou snáškou a když už domácí slepice začne kvočet,tak je to nějaká vynesená roční potvora,kterou Myslivci koupili za 35 kč,aby jim odvodila bažanty. Tak nebudete mít nikdy nic. Poslední věc kterou uvedu je ta,že v žádném případě nemá cenu dejme tomu na ploše 100Ha vypouštět víc jak deset kusů. To je pak to,co zvyšuje podíl predátorů na tomto úseku. Bažantí zvěř se dá oživit v revíru,ale vy se snažíte dělat s ní drůbež!! Jestli tu Ivo pravdivě uvedl,že mu přežilo 30procent(mě se to zdá hodně),tak mu jen můžu gratulovat,protože v běžné přírodě mám svůj názor,že rok života překročí jen asi 5 až 10 procent. S pozdravem Kříž Jaromír

Ivo pokud máte v té lokalitě ještě divokou populaci osobně po zkušenostech bych se jí snažil co nejvíce zachovat -hájit-a nelovit.V případě že by i ta se pomalu ztrácela pak se pokusit o vypouštění odchovanců.O nadbytečné kohouty se postarají dravci a tím z části se ochrání slepičky.Tot můj skromný názor.

Kolega Červenka - na západ od Alp se bažant prokazatelně lovil již někdy ve 14.století, ve Francii existují záznamy někdy od XV.století, Filip Burgundský přísahal "při svaté panně, dámách a bažantu" na křižácké tažení proti Turkům, v českých zemích je bažant znám od XI. století, v Bavorsku se první listina o výskytu bažanta datuje 26.2.1330, jezuita Bohuslav Balbín (+1688) zmiňuje hojnost bažantů v Čechách atd., tak jaký nepůvodní druh nebo nepůvodní zvěř???? To, že došlo v důsledku změn, které velmi výstižně popisuje Ing.Bergman, ke změně podmínek a k dnešnímu stavu, tak to ještě neznamená, že se jedná o nepůvodní zvěř. MS

To: kolega Červenka. Stačí se podívat kolem sebe, jak za posledních 30-50 let zapůsobil na přírodu extremně strmý vývoj civilizačních vlivů jako např. proměna krajiny, zmenšování volné přírody v důsledku agresivního osídlování, zemědělská a sprašná chemie, rostlinná genetika, velkoplošné hospodaření při používání výkonné a rychlé zemědělské techniky, civilní a průmyslová doprava, motorizace s jedovatými exhalacemi, odpady, civilizační stress a řada dalších vlivů. A bude hůř....

Tohle to zkoušelo mnoho MS,od normálního vypouštění až po vypouštění s kvočkami.A bez valného účinku.Mizivé procento vypuštěných umněle odchovaných slepic zasedá na hnízdo.Křížením se likviduje divoká populace.Došli k tomu desítky MS ale pozdě.Tady ty uměle vypuštění velmi trpí syngamózou a kokcidiózou,tu je potřeba léčit déle jak 7 týdnů.Nech ci nikoho odrazovat aby nic nedělal ale tohle to je prostě vyzkousěné a nevede to k ničemuA přežití 30% to je utopie.

Aha, to jsou bažanti odjinud. Já bych doporučil je vůbec nevypouštět. V lednu pak odchytit 4 slepice a kohouta z původní divoké populace a s tímhle materiálem pracovat dál. Problém bude, že co z téhle lokality odejde (bažant je tulák), tak zmizí navždy, pokud v blízkosti nebudou podobná místa. Bude to jen věčný boj. MS

Nacházíte se asi v podobné situaci jako my, někdy před sedmi léty, když jsme začali s podzimním a předjarním vypouštěním slepic odchovaných ve voliérách. Stále máme, především díky přírodním podmínkám, divokou populaci schopnou reprodukce a jejího udržení. S tím výsledkem to bude tak, jak píšeš ve svém dotazu. Nečekejte žádné zázraky. Dojde k osvěžení krve. To uvidíte později, jak se začnou objevovat všelijací kříženci. Při zachování celoroční péče o bažantí zvěř v honitbě, je výsledek vypouštění odchovaných bažantů, podlé mého pozorování, mírně pozitivní. Odhaduji 5% lokálně možná10% přeživších do období reprodukce. Celoplošně po jejich rozptýlení po honitbě, to bude patrně ještě méně. To, že jsou magnetem na škodnou, která pak bere vše, je nesporné ! Vyloženě negativní dopad na kvalitu a kvantitu stávající populace jsme v žádné lokalitě s vypouštěním nezaznamenali. Podle mého názoru se dnes stává v určitých oblastech okázalé vypouštění odchovaných bažantů spíše záležitostí „politickou“. Pokud tento akt není provázen řádnou přípravou prostředí a následným dozorem, nepřinese nic. Přeji mnoho zdaru. Karel

A do tý smrkový tyčoviny přidejte ostružinu, dá se to udělat celkem snadno, nařežte kousky a nechte je ve vlhku, pak to stačí zapíchat, jak se něco chytne, tak to už jede samo. Zvýší to "užitný prostor" :-). MS

Tak už jen popřát upřímné chovu zdar:)

Z vlastní zkušenosti se bažantům daří v letitých stařinách trav s náletem dřevin.Mají tam dostatek klidu a hlavně žiočišné potravy-hmyz,a semena trav a jiných rostlin.I jaksi ten predační tlak je tam znesnadněn.

30%????? MS

Petře ta nula za trojkou tam má být? kdyby 3 to bych věřil.

Ono jiný názor má člověk, který je léta v bažantech a jiný ten, kdo má zájem na tom, aby bažanta v revíru pouze zahlédl...Každý máte díl pravdy, ale já se osobně přesvědčil o tom, že z vypuštěných ,,brojlerů" i přes extrémní predační tlak přežilo rok venku min.30% vypuštěných bažantů.

A že to teda evidentně k ničemu nevede. Kolik máte vajec od slepice? Jak máte ošetřenou tu krytinu? MS

A OPAKUJI TO ZNOVA. NECPĚTE MI SEM KRUCI KRYTINU A ŠKODNOU!!! Chlapi já vím že to myslíte dobře ale pište k tématu! Na škodnou jsem už v zimě založil vlákno Lišky...

Jak píše Martin. MS

České bažantnictví bylo vždy pojmem a tak si dovolím ocitovat z publikace prof. Ing. Ant.Dyk - Bažantnictví, 1942. "Hájení bažantů spočívá na těchto zásadách: 1.Účelná úprava životního prostředí 2.Trvalá a usilovná ochrana před škodnou všeho druhu 3. Péče o přiměřenou výživu po celý rok 4.Nerušený klid, zejména v době snášení a hnízdění 5.Udržování správného poměru pohlaví 6.Časté osvěžování krve, každým druhým nebo třetím rokem, anebo ročně po částech."
Myslím, že tyto zásady platí dodnes a je třeba zdůraznit, že i pořadí, v kterém jsou uvedeny. Vypouštění bez vytvoření odpovídajících podmínek a ochrany žádný smysl nemá, což už tady několik přispěvků naznačilo.
Metod vypouštění je několik, ale podle mě by bylo nejlepší začít bodem 1+2 a metodou ukrádaných vajíček. Z toho pak zkusit oživit stávající populaci. MS

Naprostý souhlas s panem ing.Bergmanem-naprosto stejná zkušenost(někde jsem o tomto problému již psal)vypouštění uměle vychovaných bažantů jsme realizovali několik let a jediné co se zvedlo byly stavy škodné která se do těchto míst stahovala.Podotýkám ,že odchov probíhal co možná nejpřirozeněji pod kvočnama .Velký problém vidím v tom ,že odchovanci i tak ztrácejí přirozené návyky např.již zmíněné hřadování na stromech,plachost a podobně.Vypouštěním bažantů odchycených z bažantnice se nic nezachrání ba naopak.Kdo byl někdy v bažantnici ví o čem mluvím.Má to jen smysl ke "krátkodobému zazvěření"honitby,řešení je třeba hledat trochu jinde.

Vysazování odchycené zvěře z divoké populace je dnes prakticky nereálné, protože kdo má, ten nedá. Každý kdo to zkoušel narazil pouze na ,,okecané" bažanty z voliery s pohádkou o tom jak jsou z přírody, v lepším případě se jedná o bažanty z bažantnice, kteří jsou odchycení na jaře po honech. Takový bažant je schopný bez výrazných problémů v přírodě přežít. Umělé vysazování geneticky dost pokazilo,ale na druhé straně to byla jediná možná cesta jak bažanta do revíru vrátit a někde i skutečně udržet...

Ivo u nás střílíme v dobrých letech cca 70 lišek a stejný počet prasat, pernatých dravců tu máme jak smetí. Pouštěli jsme vloni v úseku 14 slepic na zazvěření po roce zůstaly cca 4, pouštěli jsme králíky, těm se daří dobře i přes to, že přes ně přešla nemoc a predační tlak je značný. Když proto člověk něco udělá, tak je to znát. Kamarádi na Moravě měli v revírů posledních 50zajíců, zamysleli se, šli do toho hlava nehlava a po 5ti letech střílí pravidelně více jak stovku zajíců na honě i přes to, že sousedi pouze melou hubou a zajíce nemají...sám asi víš, že takových myslivců, kteří melou u piva o věcech o kterých netuší není málo. Přeju hodně štěstí.

Jeden nejmenovaný admin tohoto fóra mě přiměl, ať na toto téma založím nové vlákno...:)
U nás ve sdružení začínáme letos. Chceme oživit divokou populaci, která se ještě stále přes všechny známé nesnáze úspěšně drží. Jaké se to daří/dařilo u Vás ostatních? Nemáme iluze, že během jednoho roku vyletí stavy na několikanásobek, ale myslím že každoroční vypouštění může mít alespoň mírný efekt. Než mě začnete koupat v neúprosné realitě, je mi naprosto jasné, že ztráty ze strany predace aspol. budou drtivé...