Myslivecké fórum

Pane Posluchač můžete mi polopatě říct jak podle Vás dnes může zvýšit stavy drobné obyčejné sdružení kde nikdo nemá na pronájem celých lánů aby byly ladem.berte v potaz že musíme respektovat co si chce dělat ZD.napište mi to .dík

Pro Posluchače - Ani jsem snad nechtěl reagovat, anžto to asi nebude mít efekt, přesto pár vět:-D. Aby jsme si vyjasnili vše hned nazačátek - pane kolego, jsem sedlák, mám vystudováno MZLU v Brně a ESAP v Toulouse, jsem členem ASZ, z ČMMJ jsem pod dojmem vedení Ing. Palase vystoupil, vlastním statek a aktivně na něm hospodařím, 13 let se aktivně věnuji myslivosti. To aby jste mě hned nenazval lidolovcem:-D a komunistou. Také si myslím že ne všechno v odvětví myslivosti je v pořádku, zákon také není dokonalý. Ale to co píšete, jsou z 99% cinty a hovadiny. P.S. V Anglii jsem byl také a mám přehled o tom jak to tam funguje, srovnáváte nesrovnatelné. S pozdravem Ing.Antonín Straka

Takže pro Myslína. Vaše maloměštácko -komunistická závist vám nedovolí pochopit, že myslivost začíná na poslední loučce, od metru čtverečního.. Musíte se o ni starat, aby na loučce byly byliny, aby zvěř měla kvalitní paši..

Jenže když na ni rádobymyslivci nechají stříkat kejdu, či aplikovat strojená hnojiva a loučku nechávají bez povšimnutí v JZD i s dotacemi....

Vy (Myslíne) jste zřejmě chtěl primitivně opětovně operovat s min. výměrou honitby, že?? S tím neobtěžujte, když zužujete katastrofální stav české myslivosti jen na ni. Máte i jiné argumenty?

Myslivost se posuzuje dle kvality a úspěšnosti chovů drobné zvěře. Tedy na selskou myslivost současní lovci -koníčkáři nemají ani náhodou...

Pokud děda z lesa za několik desítek let rádobymyslivosti prohlásí, že končí s bažanty, protože jsou drazí..Přitom v Anglii vlastníci -myslivci na nich vydělávají:))))))). Ale že si tam nezavedli komunistická rádobymyslivecká sdružení, aby si zničili honitby:)))

Takže u něj (dědy z lesa) se nedá ani mluvit ani o myslivosti.Také kde se ji měl naučit, když myslivostí opovrhuje, a komunistický svérázný lov -přecházení cizích pozemků bez povšimnutí, vytváření podmínek pro zvěř je španělská vesnice.

Jsem zděšen, jaký ,,výkvět'' se promenádí v ukradených honitbách. Přečtěte si, co o vás prohlašují myslivci, o vás lidových lovcích z ČMMJ.

Je to děs, jak vás odsuzují.
Vyjádření jednoho mladého myslivce o lidových lovcích z ČMMJ:

http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2011/Duben---2011/Vyznam-keru-v-biopasech.aspx?threadid=8134

Cituji:
,,Fungování většiny mysliveckých sdružení a priority jednotlivých členů bych shrnul asi takto: maso, chlast, povolenka k lovu, můj žebřík, můj srnec. O nějaké odborné způsobilosti těchto fousatých pánů myslím není třeba diskutovat. Už nevím který z nich se mi chlubil, že zkoušky z myslivosti vykonal díky zodpovězení otázky, kdy se konala VŘSR.''

Hezký večer přeji a doufám, že se jednou do naší ukradené honitby vrátí po odchodu lidolovců myslivost. Už je na čase.

Pane Posluchač 2, vaše příspěvky čtu rád, obzvláště, když je mi smutno, protože po nich je mi zaručeně veselo :-).
Nevím, kde žijete vy, ale v našem HS ze zhruba 20 lidí je pouze jeden, co dělá v zemědělském družstvě (a to jen v sezóně). Ono je to totiž stejné, jako za první republiky - zemědělci na to nemají čas, ani chuť - někde vysedávat po večer, nocích a ránech, chodit zvěř krmit a vykonávat další činnosti s myslivostí související - většinou nezájem - BOHUŽEL. O myslivcích si myslí, že jsou to blázni, co jim všude staví překážející kazatelny (tedy o mě si to myslí určitě a oprávněně :-)) a nestřílí dostatečně divočáky (to si o mě myslí taky, ale tentokrát neoprávněně). Bohužel se o myslivost nestarají skoro vůbec, takže ani netuší, jaký je zákon a jaká je realita - což je jejich mínus, já být zemědělcem, tak vysoudím na státu takový peníze, co celé družstvo za 30 let nevydělá. Za další - vztah myslivec-zemědělec není jen my pěstuje, vy lovte, když člověk s těmi lidmi bydlí v jedné vesnici-na jedné ulici, tak se snaží, aby se nemusel pořád s nimi dohadovat o tom, kde zase co divočáci poryli. Mě jako vlastníkovi pozemků nestojí zajíc za to, abych si rozhádal půl vsi, protože všude naprat remízky a biopásy a pak zjistit, že těch příčin úbytku drobné bude mnohem víc, a které těžko kdy ovlivním, nemá cenu.

Tenhle expert na myslivost je znám už skoro všude :-), jmenuje se Bc.Nekola a provozuje diskotéku v Břehově, kde má pár hektarů. Založil remízek :-), teda natahal větve na mez a čeká, až tam ptáčkové naserou semínka a remízek vyroste z toho bordelu :-):-). Sem tam přes těch pár hektárků přeběhne zajíc, což vykládá jako svoje úspěchy v chovu drobné zvěře :-):-). Myslím, že není třeba se kvůli němu vzrušovat, už Gausova křivka ukazuje zastoupení extrémů v polích vlevo i vpravo od středu, ale taky ukazuje, v jakém počtu :-):-) a významnosti :-):-). MS

Doba, kdy sedláček oral s kravkou je nenávratně pryč, to by si měl Bohoušek uvědomit. Hospodařit se tak v dnešní době nedá, ale je to pochopitelně můj názor.Z

Jsem rád, že konečně vím, kde si můžu napást kozu :-):-):-):-). (Krajinné prvky plnily i sociální funkci, když zde sedláci nemajetným lidem umožnovali si sušit seno, pást kozy.)

Jako kluk jsem často poslouchal dědu ( ročník 1890) a jeho kamarády, když vzpomínali na staré časy. Sedláci hospodařili myslivecky na svých pozemcích, kteréžto podnikání mělo podobu dnešních společenstevních honiteb. Lovil se zajíc a srnčí. S předpisy si nikdo hlavu moc nelámal, zajíců bylo dost a byli jejich. Když se zapřáhlo a jelo se pro zelený, flinta u toho nechyběla. Pokud v jeteli zapanáčkoval zajíc, měl smůlu. Zajíci se prý často lovili individuelně i v noci a max dvakrát do roka se dělal malý zaječí hon.Na jiné způsoby lovu a myslivecké vyžití sedláci čas neměli. Za dlouhých a tuhých zim se předkládalo trochu sena a soli. Ostatní péče vedla pouze skrze broky č. 6. Také se nemilosrdně hubilo vše co sneslo označení škodná. Zajímavé bylo, že každý lovil srnce, ale kulovnice nebyla ve vesnici ani jedna. Srnci se vybírali podle toho, který byl na dostřel. V trofejích jsem nenašel ani jednoho bulkaře nebo paličkáře, zato slušné vidláky a šesteráky. Na stěně mi visí jeden šesterák, který měl po vyvržení s hlavou prý, dnes těžko uvěřitelných , 27kg. Dnes máme za sebou desítky let managementu srnčí zvěře, selektivního odstřelu slabých jedinců a na 27 kg mi nestačí ani dva kusy dohromady. Toť jen trochu jiný a dávno zapomenutý úhel pohledu. Zdar Karel. PS: Pana Nekolu nechte svému osudu, vždyť nemusíme číst nutně každý napsaný příspěvek a svoboda slova zůstane zachována.

Nechám ho ještě chvíli se vypovídat. Třeba se konečně dozvím, kdo je lidolovec :). A jeho názor na to, že myslivci se o zlepšení krajiny a tudíž lepší podmínky pro drobnou moc nestarají, i když jsou vlastníky, taky v podstatě platí. Jenže zapomíná, že myslivec je ten poslední, co to může ovlivnit, a opomíjí při tom mnoho aspketů: ekonomických, sociálních a dalších. Jinak nevím, proč svůj mindrák řeší tím, že ho píše na všechny fóra, kam ho pustí.

Radku, taky bych se přimlouval o trvalé zablokování. Nikdy jsem k tomu nevyzýval na www.myslivost.cz aby Nekola nedštil síru že ho blokuje Palas a ČMMJ.
S Nekolou jsem se setkal osobně ve Velkém Meziříčí a tak vím že zde logika ani argumenty nepomůžou, nepomůže nic ... snad jen porušení zákona :-).

Srnčí a pšenice? To máte opravdu silné myslivecké kořeny... Ptal jsem se, jak to bylo za první republiky u nás. Selské pozemky tvořily honitbu pronajímanou několika pánům z Tišnova, sedláci totiž na myslivost neměli vůbec čas. Čili prakticky stejná situace jako dnes, pozemky byly pronajímány. A ty "selsko-myslivecké kořeny"? Vždycky se říkalo, že jak se sedlák chytne flinty, je s hospodařením konec.

Česká myslivost č.2 - únor 1927

K úpravě našeho honebního zákona (zasláno kruhům poslaneckým).

...Zákonem musí také býti zakázán další nešvar - střílení koroptví na sněhu v době, kdy trpí hladem a zimou, kdy se k sobě tulí a tísní, aby snáze nepohodu snášely.To není myslivost, to je újednictví hrubého zrna.Místo soucitu s trpící zvěří, místo ochrany v době nouze - krmení olovem.
...Rovněž budiž zákonem zakázáno chytati zvěř do sítí všeho druhu, neboť dají se tímto způsobem schytati celá hejna koroptví najednou.Že takový síťový lovec nepustí ani jednu z chycených koroptví je na bíledni.
...Budiž bedlivě kontrolováno, aby revíry nebyly vystřelovány, aby majitel neb nájemce byl odpověden za určitý stav zvěře, aby byl donucován k tomu, aby se v zimě o zvěř staral a ji krmil a hájil, škodnou pak pronásledoval a hubil.
...Rovněž odstřelovati zajíce na čekání nebo v pekáči není umění a je to nemyslivecké.Jest to prohřešení na stavu zvěře, protože to pravidelně bývá ramlice, která vydrží v pekáči na dostřel nebo která první vychází z lesa.
...V některých revírech jest čekání tak zahnízděno a rozšířeno, že se stává vášní, že jednotlivci se nemohou dočkati 1.srpna - ano, již 31.července zalehnou na pokraji lesa.Ticho této noci je přerušováno bezpočtem výstřelů.Jaká škoda tím vzniká, nedá se ani odhadnouti, zničí se tím nejméně dva vrhy, čili nejméně 6 mladých zajíců.
...Sousedské poměry jsou rovněž opravdu zvláštní a zajímavý stav.Velká většina majitelů a nájemců revírů se dívá na sousední revír jako na nepřátelský - jest to zjev čistě psychologický.Sousední revír jest majetkem cizím, přeběhne-li tam zvěř z mého revíru, jest pro mne ztracena a stává se majetkem sousedovým, který tam má jistě více zvěře než já.To zase budí závist, každý přeje sobě nejvíc.Takové jsou prameny zlé vůle mezi honebními sousedy.Proto se honí stále jen na hranicích z oboustranné obavy, aby soused nemohl kořistit.
...V pruhu určité šířky kolem hranic nešetří se ničeho, odstřeluje se i zvěř nedorostlá.A ta radost, to lahodné uspokojení, když se podaří upálit sousedova ušáka.Hranice revírů bývají v noci hustě obsazeny, někdy jsou podél hranic vykopány díry, teple vystlané, aby střelci z obou táborů netrpěli zimou.Odstřelí se všechno, ať to jest zajíček nebo plná ramlice, srna nebo srně.Jedná se docela dle zásady : z cizího krev neteče ! Nejhustěji bývají obsazeny hranice panského nebo hleděného revíru, kde se zvěř nevytlouká, ale chrání.
...Sousedská nevraživost a touha po cizím majetku nedá spát, nutí ku přemýšlení a povzbuzuje vynalézavost.Poněvadž zvěř nemá v lese dostatek paši, musí na pole.Této vlastnosti se pak využívá tak, že za noci, když zvěř mešká na poli, natáhnou se zradidla před lesem.Nad ránem vracející zvěř pak běží podél nich až k místu, kde končí, tam však dlí v úkrytu střelci, kteří nemilosrdně odpravují vše.
...O dobrých sousedských vztazích nesvědčí ani běžné praktikum, když obsazeny jsou ony hranice revíru, v jehož sousedství pořádá soused hon.
...Vyssavači revírů jsou rovněž majitelé a nájemci, kteří chytají živou zvěř a tuto prodávají do ciziny.Nejen, že jest to jednání nemyslivecké, ale jest to také ztráta národo-hospodářského významu.
NA TYTO MOMENTY BUDIŽ PŘI ÚPRAVĚ HONEBNÍHO ZÁKONA NUTNĚ PAMATOVÁNO !

Pozn.: Asi před dvěma léty jsem podobné články přetiskl na Silvariu B.Nekolovi (když jsem s ním neprozřetelně občas diskutoval).Od té doby jsem komunista, lidolovec z ČMMJ, travič zajíců a příživník, co krade na cizím...
Po tom jeho odhalení teď nemůžu ani spát.

Česká myslivost č.2 - únor 1927

K úpravě našeho honebního zákona (zasláno kruhům poslaneckým).

...Každý, kdo žádá o zbrojní pas pro loveckou ručnici, budiž nucen zároveň zaplatiti honební lístek (nejméně na 3 roky).Mimo to budiž majitel resp.nájemce revíru společně s honebním starostou zodpověden za to, že všichni hosté v jeho revíru lovící mají obě listiny v pořádku.
...Nejhorším a snad nezhojitelným vředem myslivosti jest pytláctví, bylo odedávna, jest a bude.Za starých časů byl pytlák trestán velmi krutě.Bez dlouhých okolků byl přivázán na živého jelena, který jej pak ku smrti usmýkal.Dnes rozvoj pytláctví podporuje i naše soudnictví - pytláka přistihnouti při činu podaří se zřídka a nesnadno a když provinilec přijde před soud, vyjde velmi často bez trestu.
...Má-li se myslivost novým zákonem povznésti, musí býti trestní zákon o pytláctví upraven tak, aby tresty byly přiměřeny provinění, aby jejich tendence směřovala k znemožnění pytláctví, aby trestáni byli také ti, kdož zvěř od pytláků kupují, aby byli před soud poháněni i ti, kdož vědí, že ta či ona osoba pytlačí a přece ji chrání.
...Správně poukazují okresní komise, aby čekání na zajíce bylo zakázáno.Dokladů je více než dost, že i dobře zazvěřené revíry byly tímto způsobem úplně vystříleny.
...Trestným by také mělo býti úmyslné, škodolibé ničení vajec koroptvích nebo bažantích.Touha zničiti všechno, z čeho by se druhý mohl těšiti a radovati patří k naší zkažené povaze.
...Docela jinak by česká myslivost vzkvétala, kdyby bylo více přátelských styků mezi majitelem resp.nájemcem honitby s domorodým obyvatelstvem, kdyby toto se nedívalo na zvěř jako na živočichy, kteří se na jeho poli vyživí a z kterých má užitek někdo jiný, třebas docela cizí člověk.Naproti tomu nutno zase přiznati, že v mnohým případech vystupuje a jedná majitel či nájemce revíru skutečně jako pán odpudivě a povýšeně.

Trochu jsem připsal přes oběd, večer tu vychvalovanou selskou myslivost již dokončím .

Takových článků je plno i ve Strážích myslivosti z těch časů. Tvrdě je kritizován třeba i slavný Vrba, který psal o pravodatných myslivcích a jeho pronajatý revír byl od něj totálně vystřílen, a co živého se objevilo, neodešlo.
I děda mého táty vzpomínal, jak se šlo lovit, s brokovnicemi, a honci táhli po travách mezi sebou provaz, aby nic nepřešli. Co se hnulo, vše se střílelo včetně srnčí.

Česká myslivost č.2, únor 1927, str.21 :

K úpravě našeho honebního zákona ( zasláno kruhům poslaneckým).
Letošní kritický stav zvěře nutí ku přemýšlení a zároveň volá po úpravě honebního zákona.Starý honební zákon není však tak špatný, aby byl celý šmahem zavrhnut, mnoho se z něho dá vybrati do nové úpravy.
Příčiny kritického stavu jsou různé : (zastručňuji)
...Honební zákon nynější není nakloněn nízké zvěři, třebas doba odstřelu koroptví byla stanovena již na 1.srpna.Za normálních poměrů nebývají kuřátka z druhého líhnutí schopna letu a bývají majitelem nebo nájemcem zbavena v době honební rodičů a jejich ochrany.
...Nynější zákon dovoluje stříleti zajíce již 1.srpnem a tu bývají plné ramlice stříleny při koroptvích honech nejen v srpnu, ale i v září a říjnu.Je chtivost někde vystříleti zajíce již v srpnu a dále provozovati újednictví u sousedů.Jest tedy rozhodně nutno, aby doba hájení zajíců byla prodloužena o měsíc srpen a září !
...Vzpomeňme si, kolik bylo střelců před 10-20 léty a kolik jest jich dnes, kdo se tenkrát hlásil do našeho cechu a kdo se dnes do něho tlačí, kdo jest členem dobrým a kdo příživníkem? Nutno se zamysliti nad tím, že se počet milovníků střelby zmnohonásobil a hlavně nad tím, kdo všechno se chápe ručnice, aby se účastnil tak zvaného honu.Někde se poměry utvářily tak, že rozumní myslivci raději se honům vyhýbají, neboť se nemohou dívati, jak se hanobí ušlechtilá myslivost - a pak mají rádi svou zdravou kůži.Hon zvrhuje se v jakýsi druh rabiátství odrostlých selských synků, tovaryšů či čeledínů.Tady jest hlavní kořen zla, odkud musí vycházeti náprava.
...Z řad střeleckých musí musí zmizeti nepovolané živly, které o myslivosti nemají ani zdání, jímž celou myslivostí je střelba.Budiž zákonem stanoveno, že každý majitel či nájemce musí se podrobiti zkoušce ze základních rysů myslivosti.Zkouška tato budiž podmínkou ku propůjčení práva myslivosti.
...Dalším bodem budiž nutné kontrolování zbrojních pasů a zvláště honebních lístků.Jest neuvěřitelno, jak se v tomto směru hřeší.Odvažujeme si tvrditi, že dobrých 75% střelců honí bez honebních lístků ! Kolik peněz tady každoročně uniká zemské pokladně !

Toliko zatím část dobové ukázky kritiky selské myslivosti z vlastních řad.
Článek je dlouhý (i když dělám jen zajímavé výňatky) a ač jsem rovněž ze selské rodiny, prvorepubliková myslivost mně nenadchla, proto ani návrat k ní.
Pokračování příště...(až bude trochu času).

Já z vyprávění dědy zase vím, že myslivosti jako takové se na malém městě věnoval: 1. největší statkář (často byl i starostou) 2. pan lekárník 3. pan řídící a jako 4. do počtu měli pana učitele, když si ho pustili mezi sebe. Drobní sedláci a záhumenkáři na to jednak neměli čas, jednak si to nemohli dovolit. Sem tam spíš tak něco upytlačit na přilepšenou. MS

Protože tenkrát zvěře bylo hodně,především drobné, tak se opravdu jen střílelo a nikdo to moc neřešil, byl na svém .Každý kdo jel s kravkou nebo s koníkem na pole,tak měl ve voze flintu a vždy něco přivezl domů. Jelikož je "myslivost" krom poplatku za lístek a patrony nic nestála, jen z ní lovem těžili, tak se jim to určitě líbilo ,to věřím. Kdyby tenkrát do zvěře a do péče o ní musel každý investovat, měl nad sebou několik zákonů a vyhlášek, určitě by pamětníci mluvili jinak. Jo, byli nadšenci (feudalové aj), kteří sem dovezli zvěř, zakládali obory ,chovy, dali základy chovům , přinesli určité změny a dali té vznikajicí myslivosti nový směr,nějaké tradice atd. Ti jsou v knihách. O tom by se nechalo dlouze psát a diskutovat, ale já musím ještě makat...Lovu

Bylo to tak, mě to vyprávěl otec ročník 1915. Můj děda měl s ostatními sedláky selskou honitbu nedaleko Soběslavi, vlastně naproti Roudné přes řeku. Byly koroptve, zajíci. Srnčí bylo u Maška. Což byl velkostatek v Plané nad Lužnicí. A jak táta říkával, když vystrčilo hlavu z "Maškovo", tak ji nemělo. Koroptve jako kluk chytal do žíňat a nosil do Soběslavi na trh. Lovily se pořád. Děda měl zbrojní průkaz a brokovnici, za lovecký lístek se platilo a to mu bylo líto. Tak vlastně ve "své" selské honitbě pytlačil. Psa měli vořecha a zase vzpomínal na jednoho, který našel v brambořišti zajíce i kdyby byl poslední. Akorát když ho střelil musel být u něj první. To byl obyčejná selská honitba a myslivost, protože zas jak otec říkal, sedlák který se věnuje myslivosti a ta se mu nerentuje příjde na buben. V těchto honitbách to byla normální hospodářská činnost, možná více jak by se dnes řeklo adrenalínová. Jiné to možná bylo v panských honitbách s personálem atd.

Psal jsem něco podobného "Bohouškovi" - viz Posluchačovi do "bažantů" . Ale to nemá cenu...