Myslivecké fórum

Jarda má asi na mysli metodu Biegrovu, tedy odhad stáří kňourů podle délky obrusné plochy an páráku. Cituji J.Lochmana: Jak se však ukázalo, tato metoda závisí zejména na postavení a tvaru klektáků, na úhlu jejich nasazení, na zakřivení apod. Tato metoda dává jen přibližné výsledky a je jí možno použít jen jako doplňujícího ukazatele. Obdobně nespolehlivá je metoda odhadu věku podle obrusné plochy klektáků, jejímž autorem je opět Bieger. Konec citace.
Nicméně našla jsem jednu tabulku, která uvádí toto:
Věk - obrus v mm: 2 roky - 0-20 (30)mm, 3 roky - 24 - 40 (45)mm, 4 roky - 36 -48mm, 5 let - 40 - 56mm, 6 let - 49 - 64mm, 7 let - 54 - 70mm, 8 let - 65 - 80mm, 9+ let - 69 - 80mm. Je fakt, že obecně se uvádí 1 rok = 1 cm, ale je vidět, nemusí to tak být, neboť např. sedmiletý kňour může mít obrus "pouze" 5,5 centimetru, což by svádělo k určení věku na 5-6 let..
O nespolehlivosti metody vypovídá i různé rozmezí "překrývající více věků" (no to je strašná věta :-))) Třeba kňour s obrusem 56mm může být dle tabulky pětiletý, šestiletý i sedmiletý. Přesnější určení pak musíme získat další metodou, a to Brandtovou (jak popsal Fesoj níže). Domnívám se, že Biegrova metoda je dobrá pro rychlé zhodnocení uloveného kusu na místě - tedy střelím obrovskou almaru, kouknu, odhadnu a hned vím, že když má to skoro dvoumetrákové prase obrus zhruba 3 centimetry, že jsem to pěkně zes*ala :-)))))

Ne, žádného takového jsem neulovil, ale mám dotaz. Zaboha nemůžu najít určení věku, podle "nabroušení" páráků. Bylo to nějak obroušená část mínus 1 cm = věk....nebo naopak? Víte někdo? Prý je to víc než spolehlivé.

Kdysi nám náš učitel na myslivost, budiž mu země lehká říkal. Co jsem viděl a slovil, tak bych řekl, že u nás jsou dva druhy, nebo poddruhy či variety prasat. Jeden typ černé, podlouhlá lebka, váhově skoro trhá rekordy, ale zbraně mizérium mizerné. Druhý typ lebka oproti prvnímu kratší, váhově je spíše pod průměrný, ale zbraně kapitální. No a jak tady píšete, tak to v tom skoro poznávám.

U nás máme taky jednoho pořádného dvounohého "kance", ale s délkou "pírka" to nemá nic společného:))

Nejsilnější kňour, který byl u nás a v okolí uloven, byl střelen na vnadišti v domnění, že je to lončák... Měl kolem 80 kg, zbraně zlatá medaile, odhad věku 10 +. Ve škáře a pod ní broky všech velikostí, staré zhojené zranění po zásahu kulí na kýtu... Jinak hmotnost živého kusu lze opravdu jen velmi těžce odhadnout a o délce a bodové hodnotě zbraní vlastně nic neříká - hmotnost odpovídá úživnosti a zdr. stavu, síla zbraní věku. Wolf a Rakušan ve své monografii Černá zvěř uvádějí, že od pěti let výš je určení věku živého kňoura ve volné přírodě téměř nemožné a proto lze považovat za lovné všechny kňoury starší 5 let - zároveň však dodávají, že v dobře vedeném chovu by se aspoň někteří měli dožít osmi, ne střílet každého na potkání. Poměrně spolehlivým ukazatelem věku živého kusu je, pokud se to dá přečíst, délka a síla pírka.

Tak dneska moc nescházelo a toho vysněného jsem málem ulovil - autem na cestě do práce a kousek za vsí. Nejdřív jem si myslel, že z kravína uteklo tele a stojí za příkopem, pak mi v klidu přešel přes silnici, to už jsem skoro stál. Nedá se to opravdu říct jinak než "to byla almara!".

Tak jako pro Jardu Miňhu,je pro mne srdeční záležitostí,lov šouláním.A tak potkat se s kňourem na krátkou vzdálenost není pro mne až tak vzácný.Zatím jsem žádnou negativní zkušenost ze setkání neměl,takže ještě zrazený nejsem.To neznamená,že z nich nemám respekt.Zbraně se dají dobře posoudit na sněhu na hromadě(kolem 35m),když jim předložím tvrdé pečivo,nebo ještě lepší jsou zmrzlá jablka.Používají při drcení potravy zadní premoláry a při pohledu z boku jsou proti sněhu dobře vidět zbraně.maro maro

Omlouvám se za hrubku, chce to holt po sobě číst:-(

Ahoj Niky Rýdláčku :-)... víš... hele ....Sabinku ti dát nemůžu... ta je Pájovo a hlavně všech radílků z Roudné. Ale když se zůčastníš příštího srazu- je i tvoje :-)
Doufám, že to nevadí- že nepřispívám k tématu ale vždy jen tak odlehčuji :-)

Jojo, povídky "starých" zbrojnošů, tak to má být :-)! Já jsem opravdu velkého kňoura viděl 1x v životě, bylo to na Šumavě hned po smotání drátů, kdy tam nebylo ještě tolik turistů. Šoulal jsem při měsíčku po jelenech, stál jsem na cestě a pozoroval mladé jeleny, jak se potýkali. A najednou mi za zadkem něco zachrochtalo, otočil jsem se a na mezi stál velikostí hroch, alespoň se mi to tak jevilo. Úplně jsem ztuhnul, nebyl jsem schopen zasadit kulovnici do ramene a málem jsem se po......Ráno jsem si došel změřit stopu, 18 cm. Když jsem to povídal fořtovi, tak nevěřil. Když jsem přijel za měsíc, povídal, že mu přitáhl na hromadu, také nestřílel a od té doby ho tam nikdo nezahlédl.
Druhého menšího kňoura jsem měl trvale blízko včelína, také jsem tam pravidelně celoročně vnadil kukuřicí, tak každý druhý den cca 2 kg. Bylo to v rozsáhlé pasece, dnes už bych tam neviděl ani žirafu. Posekala se řepka, na kterou navazovalo pole s hrachem. Odpoledne jsem šoulal na srnce a najednou vidím, jak po strništi se blíží větší kus jako by se nechumelilo. Zůstal jsem stát na volném prostranství, kňour přitáhl na pár metrů a zůstal stát. Dobu jsme se pozorovali, nakonec jsem zadupal a on odtáhl. Do zimi jsem jej ještě 2x pustil a nakonec jsem jej, já vů, já kráva, střelil na sněhu v kukuřici, špatně jsem odhadl velikost, vyvržený 102 kg. A Eriko, už se také někdy v lese bojím, dneska na mne zafunět v noci na cestě takové prase, tak bych se sice nepo..., ale pumpa by nevydržela :-)

Mě jednou přišel velký kňour v zimě v noci na cestu, kde jsem měl zaparkované auto a stál jsem u něj. Prošel kolem mě asi na 4 metry, celkem nevšímavě, ačkoliv o mě moc dobře věděl. MS

Loni před Velikonocemi musel kamarád sanitárně ulovit těžce poraněného kňoura, pravděpodobně sraženého kamionem. Byl v tak zuboženém stavu, že mi ho bylo opravdu moc líto, musel přežívat několik měsíců s těžce poraněným během a kdoví, s čím ještě. Jaké bylo překvapení, když se ukázalo, že je to minimálně osmiletý kus, páráky myslím kolem 22 cm, na háku tím, co musel vytrpět 56 kg.Takže velcí kňouři jsou, ale jsou nesmírně opatrní a málokdy je spatříme, kolikrát stojí ve stínu klidně hodinu a jistí, aby se pak ztratili jako duchové, stejně tak jeleni.K tomu odhadu zaživa, nevěřím, že to jde v noci poznat podle délky páráků, spíše je možno trochu posoudit podle délky pírka.U staršího kňoura také neplatí, že má dvě třetiny páráku v čelisti, bývá to tak větší půlka. M.P.

Milane, nemusíme si nic nalhávat, obeznání kňoura, respektive posouzení délky zbraní, se podaří v jednom z deseti (?) případů - když potkáš kňoura ve dne třeba u kukuřice a nebo za úplňku a jsi zatraceně blízko... Jinak i odhad váhy u samotného kusu je spíš takové věštění. Samozřejmě pokud se jedná o tlupu, pak díky srovnání jednotlivých kusů má lovec daleko větší přehled o tom co vidí a co by mohl lovit.

Zázračná metoda není. Myslím, že jsem pár prasátek už přečetl, a ač nejsem ctibažný:-), myslím, že mám něco odpozorováno. Taky čučím většinou za tmy a jen se culím, když někdo ví, že mu přišli "dva lončáci a tři lončačky!". Myslím, že v našich podmínkách je vůbec dobré odlišit selata od lončáků. A to jen velikostí! I já jsem viděl kanečky s klama jak kukuřičný šáchy (minimálně):-), ale ti se dlouho nezdrží, asi slyšej, jak mně bakadla klapaj o dalekohled! A nikdy mě nenapadlo střelit. A nemusel bych se se 7 x 57 bát, to je jinší sichr než nějaká 308!!!!!!

Mě by docela zajímalo, když už to tady padlo, kdo z vás je při lovu schopen posoudit nebo přečíst, jaké má kňour zbraně, resp. jak moc mu to kouká. Většinu prasat jsem ulovil za zhoršených světelných podmínek a ani na sněhu a při měsíčku bych si netroufnul říct, kolik to je. A to pomíjím fakt, že takový prase víceméně "nepostojí", aspoň já jsem to nezažil a pár jsem jich fakt už viděl :-). Tak budu rád, když mi někdo tuhle zázračnou metodu prozradí :-). MS

Na záčátku prosince 2008 jsem absolvoval naháňku kdesi u Jesenice. Ve druhé leči nebylo nic, tak se můj Slovák vydal asi 150 metrů za leč a začal tam stavět prase, přidal se k němu ještě kamarádův brakýř a společně ho tlačili někam pryč. Když se ani po půl hodině nevraceli, tak jsem se za nimi vydal... Asi po kilometru loučka a na jejím kraji hlásili na velký trnkový keř. Flintu jsem neměl,jen takový párátko :).... když jsem přišel tak na 5 metrů, křoví se rozhrnulo a vyrazil proti mně kňour..... co kňour, krokodýl :) Otočka na patě a sprint přes louku pryč.. když jsem měl asi po třiceti metrech kalhoty ještě celý, tak jsem se podíval,co se za mnou děje. Naštěstí pro mne bylo prase částečně nepohyblivé,rovně běžet mohlo, ale špatně se točilo,takže psi ho dokázali neustále stavět a otravovat. Nádherně černý kňour, kolem 140 kilo žié váhy, zbraně hodně venku... Zavolal jsem, aby mi přivezli flintu, že na tohle fakt nestačím. Společně se psy jsme ho tlačili směrem zpět, kňour přešel silnici tak minutu před tím, než jsem konečně měl flintu v ruce a stoupal do prudkého svahu, tak zase ním.... Jenže jsme ho přihnali ke srazu ostatních čekajících myslivců a když ho psi dostali do dobrého terénu a scházelo mi tak dvacet metrů k tomu abych mohl střílet, tak mi ho ustřelil lovec, který ho viděl tak 3 minuty...a viděl i mne, ak tam dobíhám... :( takže můj životní kňour, okolo kterého jsem tancoval se psy tak hodinu, visí na zdi někde jinde..:( Když jsme ho vyvrhovali, tak měl zřejmě po nárazu auta poškozenou pánev a plecko, ale ten úraz měl asi před několika lety... Věk cca 6-7 let, zbraně koukaly 9 cm, takže opravdu dobrý prase... chtěl jsem, aby mi nechal udělat odlitky, že mu je zaplatím, slíbil... neudělal.. Takže Jardo, pokud jsi viděl , že mu zbraně překrývaly z velké části ryj, tak to bude taky 8 a více venku, jestli ho ještě potkáš, je to ten pravý :)

Ahoj kamarádi :-)
Koukám, že jsme s Jardou na roztrhání :-))) Pájo Lecitin :-)))

K prvnímu příspěvku bych napsal toto. Tomu nedozrání jak napsal Jarda Miňha v prvním příspěvku rozumím, mě trofejová zvěř obecně nebaví, já jsem ještě nedozrál ani na srnce, tož teprve daňka, jelena, kňoura. Jednak jsem ještě mlád, jednak jsem raději, když to vidím v přírodě běhat, než když by mi to viselo na zdi. A momentálně to vidím tak, že možná ani nikdy nedozraju :-). Stáří kňoura se podle velikosti těla ani zbraní poznat nedá, u nás chodí občas ani né lončáci se 100 kg a naopak 70 kg kňour může mít 4 roky, velký kus nemusí mít žádné zbraně a naopak 100 kg může mít medaile. Kdybych se jednou rozhoupal k ulovení kňoura, tak spíše nějakého statného na preparaci hlavy, než že mu svítí zbraně, ale nemám to zatím v úmyslu. Navíc těch co by za to stáli je opravdu málo, a není se čemu divit, když se bohužel odloví většina samotně chodících kusů.

Věruško,pozvu Pepu na souboj.Vždyť svatbu jsem měl domluvenou já!!Sakra,byla jsi to vůbec ty??Jak že se jmenoval ten lék??:)))))

Ahoj tady Věrka tentokrát bez pytlíka... :-) dneska jsem vařila svíčkovou a neměla jsem smetanu, šla jsem ke kamarádce si jí půjčit, a když jsem přišla zpět domů, Jarda na mě vyjel... že mám žádost o manželství na MF od Pepy Hanzlíka. No tak pak jsem teda zjistila že si Jarda nepřepnul uživatele...
Všem přeji hezký večer. Jo a Pájo- ten lék se jmenuje LECITIN :-* :-)

Milá Věrko s pytlíkem!!!:))))
Jde o srandu a tak jsem tam zakomponoval i ten kříž!!!Paměť mám dobrou.Jak že se jmenuje ten lék!!!:)))))

Věrko,nechceš si mě vzít???:-))

Jardo Miňho a až ten kňour přijde, tak hlavně dlouho neváhej, ať nedopadneš jako jeden, o kterém vyprávěl kolega.. Jeden večer střelil sele, pěkně za slecho. Druhý večer mu přišel obrovský kňour a chlapská ješitnost se ozvala - že ho střelí taky tak pěkně "čistě" za slecho.. Jenže kňour měl hlavu za stromem, komoru odkrytou snad půl hodiny, pak najednou zafuněl a byl v čudu.. Od té doby ho nikdo neviděl :-)

Ahoj Jardo.Jak píše Děda z lesa,nekoukej na hmotnost,ale na zbraně.Pokud mu koukají jak píšeš,tak to bude určitě kolem medaile a zvlášť Tobě ji přeju.A pokud to nevyjde,tak budeš mít alespoň mustr do budoucna.Ideální doba k ulovení je 7 let.Potom zbraně sice sílí,ale zase se ubrušují.Já na toho svého taky ještě čekám.Několikrát jsem pozoroval kňoury kolem 150kg,ale byly to samý mladý kusy.Prostě jim toho tolik nekoukalo a tak jsem taky ještě na žádnýho nevystřelil.A jestli k tomu budou přistupovat všichni jako Milan Soukup(buď to vyjde,nebo ne),tak si ho ani nestřelím.Další věc, na kterou je potřeba brát ohled je,jestli je v okolí další mladý kňour,který nahradí v chrutí toho uloveného.

Ještě jsem zapomněl dodat, že trochu se dá odhadnout, zda jde za nima kňour, podle chování rudlu. Pokud se motá někde kolem nich, jsou o hodně víc nervozní, je tam víc neklidu. Nedá se to asi popsat, jen odpozorovat. MS

Máš stejné životní přání jako já, zkouším to už řadu let. Pominu teď vhodnost lovu velkého kňoura ve vztahu k populaci atd. V podstatě používám 2 způsoby. První - v době chrutí nechávám na vnadišti tlupu prasat nažrat a odejít, kňour chodí za nima, takže čekám 1-2 hodiny. Pár prasat jsem takhle střelil, ale ten životní mezi nimi zatím není. Samozřejmě to nefunguje nikdy na 100%, většinou se spíš nedočkáš, je to tak 1:10. Ale na druhou stranu uvidíš neuvěřitelné věci, protože se neřídíš pravidlem "prase na hromadě viděti, okamžitě stříleti". Druhý způsob - šoulačka v noci na sněhu a za měsíčku, chrutí, musí být dobře vidět a musí se nechat tiše chodit. Dojít podle stop nebo když je slyšíš. Větší vzrůšo. Na úspěšnost zhruba stejné, jen těch vhodných dnů je mnohem, mnohem méně. Už jsem s tím strávil tolik času, že kdybych dělal něco užitečného, tak bych musel být za vodou. Výsledek zatím žádný :-), teda ne ten, který čekám. Jestli má někdo něco lepšího, rád se to dozvím. MS PS - velkých kňourů je relativně hodně, ale je to velmi opatrná zvěř. Trofejově to nejde ruku v ruce s váhou, nejlepší zbraně mám z prasete o váze cca 90 kg, stáří 7 let. Váha není zdaleka všechno. Většina trofejových kňourů na výstavách pochází z obory nebo byla ulovena víceméně náhodou.

Trofejového kňoura v tom správném věku (6+ a výše) potkáte snad už jen v oborách (např.Sedlice), ve volné přírodě to je zázrak, pokud se náhodou kňour tohoto stáří ve zdraví dožije.Zajímavé je, že tito trofejoví jedinci žijí převážně mimo prasečí oblasti (kromě chrutí), náš vousatý kdysirekord byl uloven u Kolína, kde v té době černou ani neznali.Hmotnost kusu je sice ovlivňující, ale neplatí vždy.Také kdysi světový rekord legendárního Todora Živkova náležel kňourovi z honitby Voden s hmotností pouhých 90 kg ! Vodítkem by měly být zbraně resp.jejich viditelná délka, což je v běžné praxi (mimo obory) téměř nezjistitelné.Zbývá pouze náhoda a myslivecké štěstí...

Přátelé, k dnešnímu datu už je to sice neaktuální, ale není všem dnům konec a doba lovu zase přijde. Jako asi hodně z Vás bych si jedenkrát chtěl ulovit „životního“ kňoura a nějaké už jsem i viděl, jen se mi zdálo, že pro mě jako pro zatím myslivecké nedochůdče ještě nenastal ten správný čas. Začínám s tou myšlenkou ale vážně koketovat, tak se ptám na Vaše názory, v kolika letech stáří už takového kňoura nebude škoda. Ten, co jsem na něj vloni dvakrát koukal má podle mého odhadu dost přes 150 kg, taková opravdu velká almara, zbraně má až k horní části ryje. Druhá část dotazu, ta důležitější zní, jak u takhle velkých kusů odhadnout stáří? Vůbec netuším, protože třeba lončáci jsou u nás už na podzim v rozmezí 50-90 kg.