Myslivecké fórum

Během oblevy jsem teď taky přemýšlel o tom si sednout k loukám, v sobotu jsem seděl do půl desaté a nic. Louky netknuté, projítý okolo po poli s řepkou. Za chvíli přijde doba, kdy začnou luxuvat uhynulá srnčata z řepky. Co ty čuníci papkají, vnadiště navštíví jednou do 14dnů, nerpřerývají louky, o poli vůbec nemluvím.
No asi u sousedů letos nakrmili žaludy s kukuřicí nebo nevím :-)

Takže čunící během oblevy jednou se podívali na dobrůtky. Na obou vnadištích co máme s tatou. Ale pravidelně vůbec nechodí, navštíví a pak zase klid. Holt mají své trasy a zkušenosti

Tak jak vám ti štětináči chodí? U mne je situace následující: 6.1. převrácené vnadiště, znovu doplněno jablky, kukuřicí, pečivem, lehce posoleno:-):-):-) a od té doby navštívil vnadiště 1, slovy jeden zajíc. Stopy od černé jsou i 1 m okolo, ale na mlsoty se ani nenatočí. Chápu, že černá může k zemi, na polích slezl sníh a tak tam preferují myši, je úplněk, srnčí se stahuje na řepku, vnadí se i v okolí, ale při dobré vůli by se černá mohla stavět častěji.

Tak já mám tedy trochu jinou knížku od zmíněného autora "O životě divokých prasat". Tak nevím jestli je to akorát jiné vydání nebo napsal dvě takové knihy.
Čuníci opět k mému překvapení na oblevě courají zase jen okolo. Asi spíše zase prošli, ale max 3kusy. :-)

Kdysi jsem někde četl (zdroj už si bohužel opravdu nepamatuji), výsledky telemetrického sledování několika kusů černé zvěře. Oproti často uváděným údajům, ta migrace zdaleka nebyla tak velká, jak se zde uvádí, dokonce ani u lončáka. Samozřejmě to asi taky záleží na místních podmínkách.
Tu knihu samozřejmě nelze brát na 100%, ale např. sociální vazby v tlupě apod. jsou věci, které asi platí obecně.
Jinak podle mých zkušeností jsou žaludy absolutní č. 1. M

Ne, nemyslitelná je v našich podmínkách od jara tak početná tlupa a pak "přivázaná" prasata na jednom místě bez jejich pověstné (i 50 km) migrace za noc.
Asi to dělá krmení...

Autor není žádný vědecký pracovník ani spisovatel, ale fotograf, proto je kniha psána téměř laicky a srozumitelně, zejména vztahy v tlupě.
Ale propastný rozdíl podmínek mezi touto zvěří a normální zvěří ve volné přírodě je patrný třeba z těchto údajů :
- "jeho" tlupa čítala třeba v r.1976 na jaře 9 bachyní a 55 selat, tedy celkem rudl o 64 kusech (!)
- za 8 let označkoval plastovými značkami celkem 513 ks černé kvůli sledování migrace, z toho 282 ks bachyní, ze kterých ani jediná (!) se nevzdálila dále, než 3 km (!!!)
U nás nemožné.

Jasný, že všechno neplatí na 100%. Ale jako na základní znalosti je to podle mě dobrá kniha. Zajímavé je celkem i ten varovný zvuk bachyně proti škodám na polích:-) To by mě vážně zajímalo.

Milane já ji nikomu nepůjčím :-) Jenom jsem ji vrátil tomu od koho jsem ji měl půjčenou. Bohužel nejsem majitelem této knihy. Jak se někde objeví je o ni strašnej zájem. Tak mi nezbývá nic jiného než si ji půjčit. U nás jdou na řadu prvně žaludy. Aspoň co jsem sledoval samotnej kus na vnadišti. Jen to křupalo. Ale zajímají mě ty houby. V knize psal Heinz, že prasata houby nežerou. A tady se kolikrát psalo jak jdou prasata po houbách. Tak jaké máte zkušenosti?

Ta kniha je skvělá, hlavně jí Lukáši nepůjčuj:-), ať nedopadneš jako já :-). M

Lukáši to je velice dobrá knížka,a poznatky z ní Tě hodně dají do praxe při poznávání života a lovu černé.

Výraz "bachna se selí" nebo "bachna je oselená" se asi v praxi opravdu moc nepoužívá, možná krajově. "Metání selat" se používá běžně, i v odborné literatuře. Ale pro jistotu vstávám, hledám a šátrám v knihovně a cituji z publikace autorů Kovařík, Rakušan, Myslivecká mluva, kde na str. 24 se uvádí: "Kňour pokládá bachyni. Ta je plná, selí či metá selata. Když se v zálehu oselila, vodí je." M

Selí jsem teda já osobně neslyšel, ale to neznamená, že nemáte pravdu.

Oprava: samozřejmě vrhají a ne (kladou)

Tak já taky přidám nějaké novinky, co zkouším už druhý rok a "šlapou". Krmím velice málo a často - nic nového. Přímo na zem a přikrývám to širším prknem, asi 2m dlouhým, které má na obou koncích plechovku (tu zabijačkovou). Jenom zmáčklý vrch a uvnitř 3-4 křemeny. Jedno je taky umístěné na "příjezdu" a pod ním dva kukuklasy. Ne přímo na vexlu, ale asi 2m bokem. Vlašáky samozřejmě používám už mnoho let, ale sluch se mi horší, bývám často unavenej - prostě chrápu jak jezevec. Taky jsem vnadiště umístil přímo do rozlehlé smrkové mlaziny - pár nocí jsem tomu věnoval, najít správné místo. Důležité je, odhadnout dobu lovu a polohu měsíce. To je velice důležité!!!! Kazatelny jsem postavil přímo na zem. Na kmínku u vnadiště mám plechovku, v ní budíček od Vietkongu za 35K dole se šlicem, mezi spodkem baterie a kontaktem plastovej pásek z lahve od destilky a dlouhou nit s kukuklasem. Když se pásek vytrhne, budík se rozejde.....Pásek je samozřejmě ještě připevněnej silnějším provázkem ke kmínku.. Pozor na sojky, radši kuku zahrabat do sněhu, nebo pod prkýnko.

Nedivil, protože se to stát samozřejmě může, ale na jaře není větší pravděpodobnost, než v září u kukuřice, právě naopak. Letos z mých třech řepkových tlup nevodila žádná lončačka selata, u 3 bachyní vodila největší a nejmenší, druhá větší pravděpodobně nevodila. U 5 kusů o vedoucí bachyni, dvou větších kusech a 3 lončáčkách vodila vedoucí bachyně a jedna ze dvou větších bachyní taky dohromady 13-15 selat. Další samotná bachyně měla pozdní 3 selata. Nic to sice nedokazuje a samosebou nemám 100 procentní jistotu, ale jsem o tom přesvědčen. Na druhé straně v půlce září na opačné straně revíru z kukuřice v noci vyšla tlupa o 15 kusech s 10 čerstvě narozenými selaty (váha 2 kg, jedno můj pes chytil na strništi druhý den, další jsem vyčekal o 14 dní později samotné na čekané). A když vidím u sečení řepky, že stáří selat je 5 měsíců až pár dní, tak plnou bachyňku může člověk ulovit kdykoliv během roku.

Radku, to by jsi se divil, jak i ten nejmenší kus v rudlu může vodit.....

Já jsem lovil zatím pokaždé z tlupy a tam se snažím vybírat nejmenší kus, s tímto přístupem se chyba nedá udělat v žádnou roční dobu. Když vidím, že na jaře staré bychyně už mají malá selata a tlupa je pohromadě, tak nelovím, aby nedošlo ke zranění drobotiny. Na samotný kus jsem ještě nevystřelil, a že letos příležitostí bylo více než deset - protože zaprvé nepřišel žádný kus, co by za to stál (všechno tak 80-100 kg, 160 kg a více žádný :-) a já bych pak asi neulovil ani takového), za druhé jsem moc pohodlnej, abych se po ulovení dřel s větším kusem.

Mě taky obecně vezmou cokoliv, v různých dobách během roku se to mění. Jediné, co berou po celý rok, je kukuřice, tou nepohrdnou nikdy, před ječmenem dávají přednost pšenici, hrach jim taky šmakuje, přes zimu a hlavně na jaře mají rádi řepu. Sypu od žní, zpočátku na to moc neslyší, když jsou ještě strniska, ale od půlky září začínají chodit a pak až do toho prosince přijdou na cokoliv a pravidelně. Jak jsem napsal už dříve, to nebude jen o tom žrádlu, ale také o klidu v blízkosti, intenzitě lovu, zemědělském hospodaření atd. Např. zemědělské hospodaření hraje u mě nejdůležitější roli, protože letos jak to pěkně chodilo po strništi, tak po zaorání do zasetí tam neprošel ani chlup - ze dne na den totální změna. Řepka a kukuřice je samosebou kapitola sama pro sebe :-).

Jak píše Honza Slavětínský, únor - březen, plné bachyňky hledají zálehy a chodí na vnadiště samotné, v tomhle období je největší riziko se záměnou za samotného lončáka, většinou chodí brzo. Kdysi se na starém webu vedla diskuse, zda v tomto období lovit bachyňky o váze 30-40 kg, vlastně selata z rudlu. Obvykle jsou plné. Co si o tom myslíte?
Jinak stejně jako Martin Novák - mě vezmou cokoliv. M

Je zajímavé,jak se místo od místa v republice černá chová jinak.Já,cokoliv jim nasypu,vemzou vše.Hromadu mám na holé,5m široké mezi,mezi dvěma poli 250m od lesa a chodí mi denně.Začínám vnadit od podzimu,ale lovím na vnadišti až pokud potřebuji nutně kus a černá přestává migrovat do polí.To bývá až na sněhu.Přes zimu mi chodí 1 až 2 tlupy a několik samostatných větších kusů.Přicházejí obvykle už na setmění,nebo je pozoruji,jak u sousedů u lesa ryjí kořínky a přijdou až okolo 21hod,jak píše Honza.Letos je na Karlovarsku zajímavé,jak není umrznuto pod tou spoustou sněhu,chodí černá do polí i za světla.Buď na řepku,nebo na zaorané brambory. maro maro

Je to dáno i tím (přelom zimy a jara), že plné bachyně před "kladením selat?" z tlup a rodinných tlup vyženou lončáky-kňourky, kteří vytvářejí pak malé rudlíky ještě nezkušených jedinců, již snadno lovitelných bez dohledu zkušených bachyní.

Souhlasím s názorem, že je potřeba znát dokonale honitbu. Co platilo třeba před 5 lety dnes už neplatí. Tam kde jsme ještě před pár lety sříleli prasata jak na běžícím pásu, dnes se tam neuloví ani kus a tam kde prase prošlo jednou za měsíc tak, tam je letos prasat dost. Třeba od listopadu do tohoto dne bylo střeleno na jednom místě 3ks černé a to se na místě nevnadilo. Poorane kukuřičné pole. Máme polní honitbu, tak že těch prasat moc nestřelíme kolem 15ks ročně, ale sousedíme skoro přes půl honitby s lesem. Rozhodně černá potřebuje klid a pokud je v lesích velký pohyb tak se odstěhuje jinam. Jinak docela dobrý čas na lov černé je únor až březen, těsně po chrutí kdy se bachyně chystají na kladení selat, a tak ti ostatní bloudí sami.

Radku je to přesně tak jak říkáš. Když je obleva a prasata chodí z lesa ven. To u nás funguje taky dobře. Jinak z lesa nevyjdou. Není to můj poznatek, ale prasata opouští les, právě proto, že jak je obleva ze stromů padá sníh a pořád se někde něco hýbe. Prasata se v lese cítí neklidně a proto jdou raději na pole. Kde navštíví kukuřičná strniska apod. Nevím jestli to platí všude, ale něco na tom pravdy může být. Sousedíme s velkým komplexem lesa a jak napadne sníh je konec. Sousedi dobře krmí a tak nemají prasata potřebu chodit ven. Sem tam je projíto od velkého samotnéhu kusu v době chrutí ale to je vše. Jak je obleva tak se tam jednou ukážou a zase klid.

Pokud vím, že budu mít časový prostor pro lov, připravím si předem dvě vnadiště na dvou různých místech v honitbě ,tak aby každé bylo na jinou světovou stranu od svého posedu. To dělám pro možnost volby podle větru. Zásadně vybírám místa přiléhající ke krytinám, aby mohla zvěř přicházet až do těsné blízkosti vnadiště s pocitem bezpečí. Vnadím malé množství( max jedna igelitka) tvrdého pečiva s hrstí kukuřice,nebo hrachu, kterou občas předem namáčím. Někdy přidávám magi.Předkládám i jiné dobrůtky co dům dá.Vnadím ale každý den! Vozím to v autě a cestou z práce si prostě kousek zajedu a doplním. Jak to začne pravidelně mizet alespoň dva-tři dny po sobě, je čas vyhodnotit směr větru a zasednout. V blízkosti dělávám malou újeď občas doplněnou o krátkou vlečku. Prasatům to rozhodně nevadí a zvědavá kmotra se občas přijde podívat. Pokud to zakládám na místě,kde jsem dlouho nebyl, tak udělám z jednotlivých zrn kukuřice takovou linku nebo svod končící u vnadiště. Když na to černá narazí, tak je to spolehlivě přivede na správné místo. Lovu zdar Karel

Velice se mi osvědčilo následující : Sazeč na lesní stromky (takový rýček) a na vhodném místě v lese tím zarývat kukuřičné klasy.Srnčí to nesežere a když přijde zima tak si to černá najde.Ve dvou lidech (stačí i dítě)- jeden odrývá jako když se sázejí ty stromky a druhý tam hází klasy to jde velice rychle.Já sbírám klasy jako posklizňové zbytky, několik let jsem si kukuřici i sel na záhumenek.

Tomio-jen si svoje jméno nech.Jen jsem se slušně ptal kdo jsiŽe to ode mě sedí není zrovna slušná odpověď.Například Maro Maro je tu napsán jinak.Tak mě zajímá zda jsi již nepsal na starý web.Moc se ti nebo vlastně Vám pane Tomio omlouvám.Opracdu moc.Já se jmenuji Pavel Konvalina.

Vnadiště na poli jako já mám je z mé zkušenosti vždy o náhodě, protože divočáci nechodí prvotně na vnadiště, ale na pole, a to vždy bez výjimky. Spíše mám podezření, že když jdou přímo na vnadiště, tak mají prostě jen cestovatelskou náladu a jejich cesta vede přes vnadiště. Jinak je to přesně jak napsal Miroslav Šafr, jak zamrzne, tak nemá cenu tam chodit, od konce listopadu, kdy zamrzlo mi tam po 3 týdny nic nepřišlo, kromě jednou jednoho samotného kusu. Poté se lehce oteplilo a pohyb jednou týdně nastal. Před Štědrým dnem jak byla rychlá obleva a roztál sníh už tam byli každý druhý den - a 23.12. jsem tam ulovil sele z tlupy o 25 a více kusech, kterou jsem tam celý rok neviděl (a jsem tomu upřímně řečeno rád :-)). Jinak jsou tam doma dvě tlupy o +-11-13 kusech, obě jsou to ty z mých videí od řepky. Při oblevách je ten pohyb vždy nejlepší a je to tím, že se divočáci dostanu snadněji na zasetou plodinu. Nejlepší období k lovu je tam na jaře a na podzim - jaro je úplně nejlepší, teplý únor, březen a duben, podzim už je opatrnější - od žní po listopad. Jaro a počátek léta je taky lepší proto, že jsou selata a jejich náklonnost si člověk získá lehce, protože s ním nemají tu zkušenost jako dospělé kusy. Také selata svým bezstarostným chováním strhávají k neopatrnosti ostatní dospělé kusy.

Tomio, neber to od Pavla ve zlém :-), celkem jsme byli všichni zvyklí se znát pod pravým jménem, fakt to neřeš a Daksl je víc než čitelný a identifikovatelný, neb je "prostorově výrazný". Holt z minula jsou nějaké vazby, což nic neznamená :-) a doba je "poněkud vypjatá :-)". Podle mě lepší než truhlíky je pár klád, pod které nasypeš kukuřici, páč to tě vzbudí líp, než odsunutý prkno z truhlíku :-). Já taky nemám možnost krmit denně, i když to je ta lepší varianta, holt to chce vymyslet jiné vychytávky :-). MS

To DakslKopov: Na starém webu jsem občas taky přispíval.Jesli jde tolik o moje jméno, klidně si udělám novou registraci, i když od Vás to vyloženě sedí. Já si naopak myslím, že diskuze není o jménech a navíc ani nevíte, kdo všechno, kdo by vás rád vykoupal tyto diskuze čte. To jen tak na okraj. Napíši Vám mail.

Na starém webu toto vlákno je, mě třeba by zajímaly Jardovi vzpomínané truhlíky.
Jelikož mám zařízení podobné nasypci, ze kterého vypadá samospádem zrno a zvěř zespodu odebírá,je už 5měsíců založeně a vždy něco našli, doplňováno určitě týdně, a to většinou ubyde tak půlka.Takže o tom, že by nenašli to není. O tom, že se do nich střílí, nestříleno za celou zimu ani jednou. Zrazeny jednou.
Dvakrát přišli přímo dva dny před společnou, ty místa se nehonili. Spíše jde o to, že se mi zdá, že taové jádro či zrno je tolik nepřitáhne,když je uschované, jako kdyby mokváním na zemi nasmrádlo a pak je větší šance, aby to ucítily prasátka.
Možná trefil na hřebík na hlavičku Milan s tím, že s prasaty mlátí chrutí, nejvíc chodí pravidelně začátkem února a to už je cermixová sezóna.Tomáš

Tomio,kdo jsi??Jsi nový a nebo se ti jméno popletlo??Teď jsem byl s kamarádámem plnit elektriku.Polkla tři metráky kukuřice a do jara bude pokoj.Pokud budeš TOMIO chtít,pošlu ti fotečku.U nás není s prasátkama problém,ovšem tam co kamarád ještě jezdí,má stejný peklo.Nejdou na hromádku.Uvědomte si,že jsou stále žaludy.Možná tomu je třeba přičíst problém docházky!!:)))))

Je ještě větší lákadlo než kukuřičné zrno - taková ta siláž z drceného kukuřičného zrna pro dobytek, co jí zemědělci uskladňují v těch velkých bílých rukávech. Nevím, jak se to jmenuje, to by nám mohl říct Nikola. Bohužel je k tomu dost omezený přístup. PS Nikolo, nebylo by trošku? :-))

Ano, většina lovců v okolí sype obrovské hromady řepy a siláže, ale v tom to není. Já sypu 3/4 kyblíku obilovin, 10 klasů kukuřice, řepu, jablka když jsou, ořechy. Ale dělám to skoro každý den, protože si čas najdu, a pak jak si to zvykne, tak to určitý čas chodí. Je pravda že více kolem novu, než kolem úplňku. Více přes léto, i když je všude potravy dost, než v zimě.
Ořechy můžu jen doporučit, i když u divočáků jsem to nikdy v praxi neviděl, ale rád na to chodil letos na jaře jezevec a ve dne strakapoud. Nejoblíbenějsí na vnadišti je samozřejmě kukuřice v jakémkoliv stavu, loni jsem zkoušel i žaludy, ale žádnej magnet na zvěř to nebyl.

Ještě pro Tomáše, nikdo to tu nenapsal, na starém webu bys to našel. Velké hromady sice fungují, ale jsou zbytečné. Snad nejlepší přitahovadla jsou kukuřice a ječmen a stačí opravdu i jedno kilo, musí tam ovšem být pravidelně alespoň každý druhý den. A nesypat na hromádku, pěkně rozházet na plochu cca 5x5m. Kolega má ještě jednu vychytávku. Na posedu si v klidu zdřímne a může. Přidá jim pár vlašských ořechů a to rozlousknutí ho vždycky bezpečně vzbudí. Vyzkoušel jsem to, funguje to. A má to i další výhodu. Když čurík chroupe ten ořech, tak vás neslyší a je možné si poposednout nebo vzít flintu do ruky s menším rizikem prozrazení se.

Za těch několik málo let pozorování chování divočáků jsem nabyl přesvědčení, že jejich pohyb není až taková náhoda a lze jej tak na 50 a více % dle zkušeností předvídat. Chce to jen chodit, chodit a zase chodit, mít oči otevřené a dokanale znát terén. V každé honitbě lze vylišit ochozy - veksly, resp. hlavní tahy divočáků. Je dobré mít v honitbě místa, kde se v klidu nažerou a pak vnadiště pro lov. Vnadiště umístit poblíž vekslů tak, aby nebyly narušeny, tzn. s ohledem na převládající směr větrů, příchod k posedu, apod. Vysledoval jsem, že prasátka neradi volné prostory, jistí si nejsou ani v dospělých lesních porostech, takže vnadiště umísťuji spíše do tmavšího prostředí - např. do mezer v náletu, na kraj malziny, apod.

Těžko radit, proč Vám nechodí na vnadiště. Mně se teď děje to samé...zastaví se na kraji houštiny 2 m od vnadiště, které je již v dospělém porostu a jako před závorou, dále nejdou. Jistě to závisí na zkušenostech bachyně. Jsou chytrý a vědí, že jim tam hrozí nebezpečí a asi ještě nemají bídu.

U čuníků se nedá hledat nám pochopitelná logika, nebo alespoň já jsem jí ještě nenašel, takže proč vám nechodí na ňamky neporadím. Proč ale sedíte u vnadišť, když tam nejdou? Je sníh, najít ochozy není těžké a při současných častých obnovách se dá vypozorovat, kudy chodí často a kudy občas, navíc to můžete obeznat pohodlně ve dne bez dlouhého vysedávání. Pak trochu kukuřice přímo na ochoz, minimálně na chvilku je to zarazí a je šance na úlovek. Navíc když jdou teď v hlubším sněhu, jdou ve vláčku, v tom se i zarazí a dá se vybírat. Chce to jen mít dobrý vítr, čas a nemuset druhý den ráno do práce. Anebo když sníh nekřupe hodit na sebe něco bílého a obejít pole po loňských kukuřicích nebo na řepku. Při dobrém větru k nim dojdete na dohození kamenem.

No to jsem rád, že se zde tento příspěvek objevil. Také já se poslední dobou připadám jak ušatý adjunkt. Vezmu to trochu zeširoka. Do roku 2002 jsem dělal myslivost velice intenzivně, prasátka se mi vysloveně dařila. Myslím tedy prakticky jen lov na čekané, na naháňce jsem za život ulovil 1, slovy jedno, naháňky se mi znechutily, když jsem to na nich viděl...darmo mluvit. Na tento myslivecký rok jsem dostal příležitost si povolenku koupit, tak jsem to zkusil. Na místě, které se mi zdálo vhodné a kde mi to hospodář dovolil, jsem si postavil sedák a začal vnadit. Jak já těm štětináčům podstrojuji a výsledek skoro žádný, zatím 1 lončák. Dávám pečivo, kukuřici, jablka, zadinu, šroty, lehce posolím.....a výsledek je ten, že prasátka tahnou třeba 1 metr okolo a pochoutek si nevšimnou. Maximálně se poryjí v hromádce staré shnilé siláže. Od podzimu se ještě nestalo, že by bylo vnadiště vybrané. Bohužel jsem si sedák postavil asi na někoho oblíbeném místě, mlaziny jsou soustavně zcourané, třeba 3x za týden mi tam někdo jezdí autem, prakticky přes vnadiště. S Dakslem souhlasím, že klid je prvořadý, ale když prasátka tahnou okolo, proč se nestočí na hromádku? Na nějaké cinknutí místa to nevypadá, srnčí je přes den pravidelně navštěvuje. Další důvod bude asi ten, že se vnadí na moc místech a hodně, prasata nemají potřebu migrovat mezi místy. Tak ještě vyzkouším bukový dehet, ale jinak už nevím co. Byl jsem zvyklý, že když se pravidelně vnadilo a byla bída, prasátka chodila jako hodinky. Ale když už jim ani kukuřice nešmakuje? Asi už umím houby :-(

Teď na silvestrovské dopolední vycházce jsme s dvěma kolegy vedli zajímavou diskuzi a já bych byl rád, kdyby i ostatní přispěli svou špetkou do mlýna.

Samozřejmě jde opět o ty naše štětináče. Už dva roky tak nějak každý vnadíme, jelikož nemáme možnost velkého odběru zadiny,siláže,kukuřice. Tak vnadíme po různu, někteří v malých plevnících,někteří do vyrobených samospádových krmítek,jiní přímo na zem.

Ale je zajímavé, že ani jeden z nás neslaví úspěch. Všem prasata občas přijdou, a pak opět zmizí. jelikož je přes měsíc sněhová pokrývka, jde sledovat, že prasátka chodí klidně i 50m od vnadiště a nepřijdou si vzít.Pravidelnost návštěv mizivá, kompletně vyplení a pak týden opět nepřijdou, přitom pobytové stopy v lesním komplexu cca 500ha jsou. Přitom mají v krmítku neustále něco, ječmen a trochu kukuřice. Už jsem měl pochyby, že zkrátka jim zařízení nesedí. Je mi líto ječmen házet na zem a čekat až mi proprší. Ale nechodí ani na klasické pohození na zemi. a při mrazech už vůbec nechodí, při oblevě je hned vidět, že navštívili alespoň okolí.

Napadlo mě mnoho příčin. Někdo nám cinknul naše místa, ale zase srnčí i dančí chodí pravidelně. Krmivo jim nevoní, přeci jen dva pytle v zásobníku nemají ten správný aroma efekt. Není zmrznutá půda, mají se stále k čemu dostat. Máme nejchytřejší čuníky v republice, nechodí po kupách.
Právě starší kolega říkal, že nepamatuje takovou loveckou sezónu. Že neulovil a že viděl jen dvakrát, a ani nechodí. Vyprávěl jak dříve zakrmil,a když přišla bída prasata začala pravidelně chodit, zvláště na siláž, které bylo dříve dostatek.
Teď čundi přijdou vybílí, týden nic, obejdou asi ostatní pochoutky a přijdou. Neodzvonilo už tomuto lovu a nebudeme se muset vidat cestou společných honů a střílet prasata na viděnou na společných. Podle stop prasat přibývá každým rokem. Odlovy na čekané, ale klesají. Jak to vypadá u Vás. Podělte se zážitky. Jak vnadíte? Co radíte pro vnadění v malých dávkách. Nemám možnost vysypat půl tatry do lesa :-).
Děkuji za každé poznatky.