Myslivecké fórum

Tak Martine omluva. I když pivo můžu, dnes jsem si jedno vykroutil :-)

Pivo piju ale lezou na mně :-).

Martine, traduje se, že kdo pije pivo, nějakým způsobem prý klíšťatům smrdí a nelezou na něj. Nechal bych si to napsat u doktora jako součást terapie proti klíšťatům.... :o)))
Jinak jako malý kluk jsem se jich (zmijí) nachytal dost a dost, ale nakonec mě lehce uštkla jedním zubem při prostém sběru sena. Nabíral jsem malou kopku od spoda rukama a co čert nechtěl, byla tam...Jen mi bylo blbě, trošku jsem si pozvracel a dodnes mi zůstalo na ukazováčku pravé ruky takové bílé místečko po vpichu...
Všechno dobře popsal Míra Soukup a není k tomu co dodat. Snad jen zdůraznit plachost, užitečnost, velikou podobnost s užovkou hladkou (Coronella austriaca, snad to nepíši z hlavy chybně), značnou variabilitu zbarvení a v neposlední řadě velikostní rozdíl mezi samcem a samicí....jo a rodí živá mláďata. Z mé zkušenosti se nevyskytuje daleko od vody. Mylné je, že vyhledává teplá místa na vyhřívání. Nesnáší vyšší teploty a hřeje se jen do cca 20st C. L a L!

Martine, někam to posílali. Za mrtvou prý platili 50 a za živou dokonce 100 korun. Dali se tím vydělat tehdy slušné peníze. Využití asi v lékařství, především na výrobu séra. Dnes by tě za to asi zavřeli.

Míro co s nima dělali?

Milane anafylaktický,solenoglyphní to je akou rečou? :-) teda hadolog.

Obecně platí, že had se vždy snaží utéct. V mládí jsem se přes akvaristiku dostal k teraristice a herpetologii i profesionálně a chytit hada v přírodě je někdy dost velký problém :-). Na cestách se obvykle koncentrují např. v podvečerních hodinách, kdy tmavý podklad je vyhřátý. V každém případě je nejlepší nepodlehnout panice a počkat. Kdysi nám do toxinol. laborky volal majitel uštknutého jezevčíka s prosbou o dodání séra, ale pes přežil víceméně bez problémů i bez zvlášní péče. Ale je to skutečně individuelní případ od případu (těl. hmotnost, místo intoxikace).
Tchyni bych v žádném případě od péče o zahradu neodrazoval :-). MS

Nevím, co je smyslem dotazu, ale těžko zde lze asi mluvit o léčbě, resp. léčba je možná symptomatická = např. aplikace calcia, ale jediným možným prostředkem u lidí je de facto serum, jehož použití ale nese riziko anafylaktického šoku, u psů se nepoužívá. Hadí toxiny se liší složením (i třeba v rámci poddruhů, např. u naší zmije Vipera berus berus se toxin liší od poddruhu Vipera berus bosniensis, kde převažuje neurotoxická složka) a molekulárně to jsou neuvěřitelně komplikované látky, v zásadě jsou toxiny neurotoxické (např. kobra, rod Naja, působí na CNS) nebo hemorhagické, ale u obou typů dochází k celé řadě doprovodných symptomů, které se mohou řešit např. i chirurgicky (otoky, incise při plášťové blokádě a anestezii atd.). Jen pro zajímavost, toxin naší zmije se řadí co se účinnosti týče zhruba na 10. místo, ale množství, kterým had disponuje, je poměrně malé a nedosahuje letální dávky pro člověka (LD100). V případě intoxikace pak záleží na celé řadě dalších faktorů, cca 50% "uštknutí" je tzv. obranné, kdy ani nedojde k vypuštění toxinu do rány, (had sice tzv. kousne, jsou patrné jeden nebo dva vpichy solenoglyphního jedového aparátu, ale k vypuštění toxinu do rány nedojde), při skutečném "uštknutí" u hadů disponujících jedovým aparátem typu zmije (solenoglyphní typ)dochází k aplikaci cca 1/3 obsahu jedových žláz, což v případě naší zmije obecné obecně nepředstavuje letální dávku pro člověka, ale může být letální např. pro psa, zase obecně, hodně záleží na tělesné hmotnosti, na místě kam byl toxin aplikován (žíla,céva samozřejmě jsou velmi rizikové, stejně tak oblast hlavy a krku vzhledem k prokrvení a rychlému nástupu účinku toxinu) a pak následně na lokálních příznacích. K úmrtí může pak dojít např. v důsledku lokální infekce vzniklé u nekrozy měkkých tkání v místě intoxikace atd., ale nikoliv na přímé působení toxinu v organismu. V toxinologické literatuře jsou popsány i případy úmrtí u lidí několik měsíců po uštknutí, právě jako důsledek buď lokálních problémů nebo naopak poškození určitých fyziologických funkcí vnitřních orgánů (např. toxiny druhů rodu Bothrops nebo Echis). U zvěře bych předpokládal, že tato příčina není nikdy objasněna a maximálně se najde uhynulý kus, kdy není stanovena příčina úhynu.
U psa bych se obrátil na veterináře, obvykle se používají analgetika (zmírnění bolesti) a antibiotika (zabránění infekce). V literatuře je řada uštknutí u psa a následný průběh a terapie popsána celkem podrobně.
MS