Myslivecké fórum

Jednoznačně černá, lišky a drobná. Lov černé a lišek v noci na sněhu je pro mne to nej. Pak lov drobné s ohaři, ať už kachen nebo bažantů hlavně když psíci dobře pracují a dohledávají. Velice rád chodím na hřivnáče. Srnčí, byť je jí u nás nejvíc mne nikdy moc "nerajcovalo", ale bulkaře lovím na potkání. Muflony máme, střelil jsem nějakou holou a jednoho berana, ale neprahnu po lovu této zvěře. Lovem daňčí a vysoké jsem zatím nepolíben. Byť bych jednou rád ulovil daňka i jelena, vysněn mám lov dobrého kňoura. Tak až budu velkej...
Naháňky na černou mám rád jako společenskou událost, chodím do lečí a těšila mě práce jezevčice, ikdyž letos už pro její pokročilý věk budu chodit na naháňky na štont, mladá na naháňky nejspíš nebude.

Pre mňa je lovom č.1 jednoznačne lov vysokej, hlavne počas ruje. Nieje nič krajšie, ako keď sedím na posede a z lesa najskôr vyjde vedúca laň. 10 minút istí na všetky strany, potom vyjde na pole a začne sa pásť. Až za ňou vyjdú ostatné kusy a na konci majestatny jeleň, ktorý obchádza lane, zháňa si ich do kopy a popri tom ručí... Tomuto sa nič nevyrovná.
Č.2 je pre mňa lov diviakov na spoločných poľovačkách. Keď kopovy hlásia v húštine predomnou zaľahnutých diviakov, ktoré väčšinou idú naspäť do pohonu. Už zostáva iba presne strieľať. To je to pravé pre ozajstného poľovníka.
Je to iné ako popravovať diviačatá na krmovisku alebo nič netušiacich srnčekov na poli.... To nieje nič pre mňa, aj keď občas nejakého srnca ulovím... Lov drobnej mi absolútne nič nehovorí, strieľať vykŕmené bažanty alebo kačiče sa mi hnusí.

Já bych řekl, že nejraději lovím černou a to asi proto, že je to jedno z mála zvířat, co se dokáže postavit i člověku tváří v tvář, dál mám rád lov kachen (tím myslím divokých, ne vypuštěných co krouží nad rybníkem tak dlouho než se unaví a sednou zpět)

Na obeznaného srnce jsem někdy nemohl dospat rána proto má u mě první místo.I když by se lov srnců mohl zdát pořád stejný, není.
To se mi u černé nikdy nestalo. Ještě bych dopsal, že mě celý rok baví tlumit škodnou a v regulích zákona "toulavou škodnou". To je také lov s adrenalinem ,o šoulání a přemýšlení ,o rychlém a přesném střílení... Lovu

1.) Na plné čáře vítězí noční zasněžené čekané na škodnou. Liška za svítání je taky krásný zážitek, ale noční lov má svoje nezaměnitelné kouzlo.
2.) Čekaná/šoulačka na srnce. Přičemž srnec pro mě znamená paličkáč. Nebo výjimka českého jazyka, která se skloňuje: srnec bez srnce jako zpátečník bez zpátečníka:) Šesterák je pravda taky srnec, ale ne na lov.
3.) Tahy na kačeny, srpnoví holubi, tady je to nerozhodně. Na Vysočině jediná možnost, jak si užít lov s brokovnicí a má cenu si brát nábojoví pás:)

Ps.: Z ostatní spárkaté jsem se zatím potkal jen s černou a jejich lov mi nijak extra neimpouje, to raděj kunu na čekané než lončáka na hromadě...:)

Tak tomu říkám dilema. Hned jak se toto téma objevilo začal jsem nad tím spekulovat abych nakonec došel k závěru, že vlastně nevím. Nedokážu se ani jednoznačně rozhodnout, zda upřednostnit určitý druh lovu, natož pak druh zvěře. Líbí se mi čekaná ve všech podobách, ale ve svém žebříčku bych na její úroveň postavil atmosféru dobře organizovaného společného lovu. Cítím na jedné straně to napětí při příchodu černé nebo vysoké ale současně se nemohu myšlenkou oddálit od kouzla zářijového lovu kachen nebo předvánočního zaječího honu. Když čekám v mrazu při újedi, běží mi hlavou film o tom jak jsem v srpnu čekal na hřivnáče někde pod solitérním stromem v poli a zase naopak. Jedno je jisté, na začátku srpna si nenechám ujít hřivnáče, to si vezmu i nějaký den volna. Lov černé a lišek na sněhu je mi také velmi blízký, zvláště v místech, kde je možné setkání i s vysokou. Z běžně se vyskytující zvěře jsem nikdy nelovil daňka, muflona a siku. Zdar Karel

Jednoznačně černá zvěř :-), navíc romantiku zimních nocí v lese nic nenahradí :-). M

Jeníku S, piš, prosím, s interpunkcí...spletl jsem si soulacku se soulozackou a nerozuměl jsem proto celku. L a L!

Cokoliv na šoulačce. S kulovnicí a loveckou holí, nebo s dvojkou bez hole. Taková šoulačka podél lesa na hřivnáče dokáže z lačného střelce udělat pokorného lovce. L a L!

Pro mne je dominantní zvěří srnec. Ne srnčí, ale srnec. Asi proto, že je naší běžně lovenou parohatou zvěří se širokou škálou zajímavých trofejí. Rád se srncům věnuji ať od května, přes říji ,tak i v září na strništích.Každé období má své. Vychodit ,obeznat a ulovit srnce s raritní trofejí, je kus umu a pár hodin strávených v revíru . Je to jiné než lov černé,která chodí pravidelně nebo skoro pravidelně na vnadiště nebo do pole... Vysoká v době řije má také svá kouzla, ale ty příležitosti k lovu jsou pro mne osobně trochu jiné a jinde...Rád chodím i od srpna na hřivnáče. Černá má své kouzlo na sněhu a za úplňků. Je to jiné,než v létě sedět u řepky nebo u pšenice.V podstatě každá část mysliveckého roku přináší něco, co k tomu období patří... Lovu

u mně vede jednoznačně černá a mám rád naháňky.

U mne jednoznačně vedou lovy kulovou zbraní, a pořadí oblíbené lovené zvěře je
lišky
vrány, straky a hřivnáči
srnčí, dančí, jelení
černá

nejvíce každý rok ulovím srnčí a na druhém místě jsou vždy lišky

V souvislosti s videem s hřívnáči mě napadlo toto téma - jakou zvěř chodíte v průběhu roku lovit a jakou zvěř lovíte nejraději?