Myslivecké fórum

Když to ještě zákon umožňoval, ulovil jsem s kulovničkou 222 R Fox 4 kusy jelení zvěře. Kolouch na 30 m naostro na krk - tam nebylo co řešit. Čiplena na 60 m - vyšší komora - vzepětí na zadních bězích, vrávoravých pár kroků a pád. Laň na 80 m -střed komory - typické značení výskokem s dopředu nataženou hlavou, úprk asi 50 m, pád. Kolouch na 100 m - zcela stejné, jako v předchozím případě. Žádný kus nebyl prostřelen, ovšem orgány v hrudním koši na maděru. Jinak ve slov. časopisu Polovníctvo a rybárstvo před lety vycházel velmi dobře psaný seriál o všech možných kulových rážích, který podle mne velice objektivně hodnotil jejich klady i nedostatky. U r.222 R a 223 R vzdvihovali jejich přesnost, plochou dráhu letu střely a neznatelný zpětný ráz - označovali je za "typicky dámské" zbraně. Paradoxně přesnost a plochá dráha letu je i určitou nevýhodou, svádí totiž ke střelbě na extrémně dlouhé vzdálenosti, převyšující nejen schopnosti střelce, ale i možnosti zbraně a střeliva. Zvěř v tomto případě daleko odchází, nebarví a velmi špatně se dohledává. Doporučovali : Do 1oo m a do 100 kg. Myslím, že měli pravdu. Dnes to však řeší zákon, takže tato diskuse se už týká jen historie.

Honzo, co tam pro zajímavost doporučují u 9,3x72R?
Začíná mě moc zajímat...

Dovolím si připomenout notoricky známou pravdu. Smrtící účinek je dán v tomto pořadí důležitosti: 1. místem zásahu, 2. konstrukcí střely, 3. ráží. Při zásahu v místě odstupu srdečních cév (aorty a plicnice), při zásahu oblouku aorty, při zásahu hrudní a břišní aorty až k bifurkaci stačí obyčejný celoplášť i slabého kalibru k spolehlivému usmrcení i velké zvěře. Podobně při zásahu mozkovny. Při zásahu páteře slabým kalibrem zvěř ochrne, ale může ještě dlouho přežívat a je nutný dostřel. Při méně přesném zásahu je rozhodující, zda v dosahu tlakové vlny je srdce, velké cévy, event.mícha. Tady jsou ve výhodně rychlé, i když méně výkonné ráže, třeba jako zmiňovaná 222, 223Rem. Dochází sice k významně většímu znehodnocení zvěřiny, ale smrtící účinek je spolehlivý. Sám jsem lovil s nejmenší ráží 243W, ale doprovázel jsem dobré střelce s rážemi 5,6mm bez obav z dosledů.

Naši z dnešního pohledu pradědové lovili převážně rážemi odvozenými ze zbraní typu Mauser ze světových válek tj. osmičkama a sedmičkama a v menší míře 6,5. Jako vysloveně lovecké se i v kulových tehdy prezentovaly zbraně zlamovací a to rovněž ve větších kalibrech.
Lehké malorážové kulovničky s tehdy nebývalou rychlostí střely, plochou balistickou křivkou, nekopající a mimořádně pohodové při střelbě a velmi lehounké pro pohodlné nošení s původem v USA se k nám postupně dostávaly od poloviny šedesátých let 20.století a pro své vlastnosti doznaly v krátké době velkého rozšíření. V 70. letech také pro vysokou poptávku Zbrojovka Brno ve svém pobočném závodě v Uh.Brodu začala vyrábět slavného FOXe 222 a 223R.
Osobně si myslím, že na tehdejší dobu, kdy prakticky v polních honitbách nebyla černá a nejsilnější zvěří tam byl 20 kg srnec, se jednalo o o velmi vhodnou zbraň. Zbraň, která lehce a přesně dosáhla na reálně až 250m vzdálenost s vysokou přesností s dostatečnou razancí jak na srnce, tak zejména lišky a škodnou. Pro polní honitby tehdy prakticky universální ráže. S příchodem černé zvěře pak logicky počal návrat k razantnějším kalibrům. M.B.

Já vždycky, když sleduju tyhle diskuze, tak nabývám dojmu, že ti naši dědové tloukli zvěř čepicemi a šlo to. Proč tedy je dnes obecný odklon k velmi výkonným rážím? Jaký je důvod?

Z pohledu fungování honitby, kde se ročně loví několik desítek kusů vysoké vás samozřejmě na poplatkový lov nebo hostovačku s ráží 5,6mm dnes nikdo nepustí. Není však příliš vzálená doba, kdy 223Rem a 22-250 se našimi členy pro průběrný lov holé běžně a bez dosledů používala. (Ostatně nejvíce dosledů bývá do dneška po 308W, což je zajímavé a zdánlivě nemá logiku....ale statisticky je to tak.Nahlášení lovce s 308W pak autonmaticky znamená zamluvit si dopředu barváře).

V 90-tých letech jsem si i já občas bral 223R na průběrný odstřel a lov holé .Ale výhradně pro lov z kazatelny, kdy bylo možné využít její úžasnou přesnost při klidové střelbě na krk nebo páteř zvěře. Dohledával jsem jen jednou a to ještě ne moc daleko. Dnes je použití v zásadě vyřešeno zákonem i když lze přebíjet řáži 223 u zbraní s twistem (stoupáním) vývrtu 1:10 a strmějším a se 6g střelami Berger VLD, kde výkon lze nalaborovat kolem 2000 J/100m, nebo si nechat dovést střelivo od Federalu s kulí Nosler Partition. A u ráže 22-250 je účinek i výkon i se standardními střelami dostačující. Co je však důležitější než použitá ráže jsou hlava a ruce střelce. Dnes se výkonné ráže zbytečně přeceňují ale je pravdou, že se občas objeví i myslivci, kteří při setkání s jelenem jsou schopni při míření opisovat s hlavní zbraně i půlmetrovou kružnici. Pokud přece jen zasáhnou zvěř, pak při výkonné ráži se pravděpodobnost dohledání zvyšuje.
A konečně při pohledu nedlouho let zpět - revírníci i hajní tehdejších Státních lesů vyfasovali většinou do služby jen kulovničku .22" Hornet. A pokud byli nemajetní a nepořídili si posléze něco vlastního a silnějšího, pak tím Hornetem lovili vše co jim lovit bylo uloženo. Ale lovili s rozumem, zpravidla jen na krátko, neboť neměli čas na to, aby hodiny něco museli dohledávat. A dohledávek bylo tehdy jen zlomek toho, co dnes. M.B.

To já vím že je nezákonná,ale zajímá mě teorie.Že je to nezákonné jsem dotyčnému řekl.

Je to tak.
Energie zvěř nezabíjí, není důležitá.
Víc k tomu psát nebudu, tato ráže je na vysokou nezákonná.
figi