Myslivecké fórum

Moje drahá žena mně dnes dala dárek k narozeninám a to Nikon Action 10x50 CF který sama vybrala.Vzhledem k její nechuti k mojí myslivosti je to od ní obrovský projev lásky.Dědo držím palce na rekonvalescenci a hodně radosti z návratu do přírody.Lovu!

Dědo z lesa - taky Tě vítám zpátky mezi námi ! Však jsem Ti napsal, ať koukáš, abys byl do říje doma - a vidím, že sis mou radu vzal k srdci !
No a já mažu nasypat prasátkům a vysoké pár jablek a hrušek a pak si s čubinkou chvilku posedíme...

Dědo právě mně to zarazilo že tak brzy,možná to byl vtip.

Dědo zdravím,to je dobře že už jste fit.stihl jste to ještě před říjí.mimochodem na loveckém fóru jsem četl že už někde troubí.

Pavlíku, příští týden ju omrknu, jsem zvědavý.Z

Taky jsem včera vyrazil. Nejdřív jsem se zastavil u našeho jediného rybníka, kam chodíme na tah,jak to tam vypadá.Už z dálky se mi něco nezdálo a když přicházím blíž, vidím,že se rybník vypouští. No rybník, přehodíš to kamenem, ale pár kachen tam po začátku z přehrady létá. Rybáři ho snad "tradičně" před lovem kachen vypustí. Nevím, co je k tomu vede. Rybník patří Kormoránům a není ani chovný nebo plůdkový. Přesto tam na prostředku na louži jezdilo asi deset kačen.Se soumrakem jsem zasedl na žebřík v místech,kde vím ještě o jednom paličkáři.Po půl osmé mi postupně na louky vytahovalo srnčí, ale samá holá. Jen srny se srnčaty. Srnce jsem včera neviděl. Pár kachen nalétlo na silážní jámu u starého kolchozu, kde po čase na té opuštěné jámě vznikla louže stojaté vody zarostlá rákosem. Vloni jsme zde ve třech lidech chytili pár pěkných tahů. Uvidíme v sobotu a jestli vůbec najdu nějaké oceláky...Lovu

Václave,taky chodím ven,taky o první věkovku nemohu zavadit a taky mám přítelkyni.Je nutné s ní podniknout nějaká speciální opatření,nebo vykonat jakousi speciální činnost,aby se dostavil úspěch,jako v Tvém případě?Lovu zdar!

Poslední dobou chodím sice do revíru denně, ale neviděl jsem nic, co by stálo za sednutí k počítači - snad včera večer. 3 m ode mne se zavěsil na větev puštík, zřejmě letošní mládě, a čuměli jsme na sebe. Povídám mu - polohlasem - "Co tady chceš ? Koukej lovit, ať máš větší kliku než já. Jenže když já neulovím, celkem nic se neděje, ale ty budeš mít hlad !" Po celou dobu mého proslovu pumpoval hlavou, jak už to sovy umí, pak mě poslechl a neslyšně zmizel někam do pryč. A dnešní ráno to stálo za to. Kousek nad barákem je pastvina, hraničící s neudržovanou loukou - viz můj příspěvek z 22.8. - a v 5 ráno jsem už hačal. Až do 7 hod. jsem viděl jen pár sojek a kvíčal. A přesně v 7 hod. mi koncem louky asi na 150 m přešel jelen. Šel sice pomalu, ale bez zastavení a než přešel těch 30 m louky, stačil jsem ho přečíst jen částečně. Mladý jelen, špičák - ale jaký špičák ! Výška nejméně 50, ale spíš k 60 cm, vytlučený, asi čerstvě, soudím podle světlého paroží, na jedné lodyze v místech, kde by měl být opěrák, znatelný puk. Jsem přesvědčen že se jedná o druhé paroží, ale na 100% jsem si jistý nebyl a i kdybych byl, stejně by se pro nedostatek času nedalo vystřelit. Takže za pár minut tam jdu znovu, nasypu do louky tašku jablek a snad se večer nebo zítra nebo později ještě potkáme. Ovšem pokud by to bylo první paroží, to by za ty výčitky svědomí rozhodně nestálo...

Fesoj - no, velká slecha jsme myslela jako v porovnání třeba s kočkou, zas takové plachty to nebyly, takové nějaké liščí, možná o něco menší a u základny dost široké. Prašivé to určitě nebylo, byl to celkem huňáč :-) Kousek odtud je usedlost tmavších občanů a ti mají smečku psích pytláků, tak jsem pak uvažovala, jestli to nebyl některý z nich, ale toto vylučuji, jelikož vždy chodí minimálně dva a ikdyby šel tentokrát jen ten menší, tak tohle bylo zas na psa dost malé a hlavně, ti jejich jsou šíleně plaší (moc dobře vědí proč...) a určitě by si takhle nesedl a nekoukal co bude. Jestli u nás jsou nebo nejsou psíci nevím, zatím ho nikdo neviděl ani neulovil, ale taky bych spíš čekala, že už někde budou. Když bych to měla tak nějak obecně zhodnotit, vypadalo to jako kříženec lišky a kočky... Kurňa jestli to nakonec nebyl tmavý bordík se vztyčenýma slechama!!! :-)))
Emile, fenek berberský to nebyl, nejspíš to byl pšeničník strnišťový, poddruh kukuřicový tmavý :-)

Tak dnešní večerní čekaná byla zajímavá. Po dlouhé době jsem neviděl prasátka,které chodí celkem pravidelně,ale zato mi tam dnes 29.8. troubil jelen,nechápu. A nebo to byla ta stračena,co někde utekla...-::)))))

Eriko, spíš bych se divil tomu, že se ten psík u vás zatím ještě neobjevil - vždyť už je prakticky všude, od nížin až do hor - ale u toho Tebou pozorovaného tvora mě matou velká slecha, psík je má v porovnání s liškou znatelně menší. Ty ostatní znaky by odpovídaly. Já když jsem ho před několika lety u nás v honitbě viděl poprvé, dlouho jsem se domníval, že pozoruji jezevce - šel totiž naostro ode mne a nevidél jsem mu "do ksichtu", ale když se pootočil, tak jsem už byl doma... Anebo - co by to snad také mohlo být - lišče v určitém stadiu prašiviny, kdy se postižená liška zdá být hodně tmavá. Jednou - to už je hodně dávno - jsem v zimě na sněhu střílel na lišku, která byla dost daleko, aspoń jsem si to myslel - a po zásahu celopláštěm z Foxky tam ležel kuňák jako hrom. Ale spíš bych sázel na psíka. Až to potkáš podruhé, neřiď se podle zásady "poznej a chraň" ale podle "střel a poznej". V daném případě by snad ani ochranáři nemohli mít žádné námitky. Jo, být to v USA, tak by to stoprocentně byla čupakabra...

Tak jsem byla venku jen jednou, ráno. Změnila jsem stanoviště - sedla jsem si na žebřík u cesty s výhledem na strniště po máku, kukuřici vlevo, vpravo i vpředu :-) a takový travnatý "mokřad". Dlouho se nedělo nic, v půl šesté si mě do špičky kukuřice přišla zkontrolovat prasátka, ale ven se jim nechtělo. Pak až před šestou v dálce 1x srna + 2x srnče :-) Zas chvíli nic a pak tryskem běží ke mě tři kusy srnčí. Myslela jsem, že je to srna, čiplenka a srnec, až když byli tak na 100m, tak jsem zjistila svlj omyl, všichni byli srnci. Jeden mě nezajímal, měl něco nad slecha s výsadama :-) Ten taky brzo zalezl do kukuřice. Ti dva mi přišli až na nějakých 30 kroků k žebříku, oba špičáci, jeden kousek pod slecha, druhý kousek nad ně. První tutově roček, u druhého jsem váhala, váhala, až jsem ho prováhala. Asi jsem to měla zmáčknout, no, tak zas nic :-)

O dovolené jsem si koupil v Táboře v antikvariátu knihu "fotoreportáží" od Slávy Štochla. Až doma jsem si všiml, že je od autora i podepsaná - to potěšilo...

Tak večer jenom srnčí holá. Ale za to deset kusů. Za těch letošních třetinových stavů je to slušné. Jinak večer krásný, slunečný bezvětrný, ale doslova podzimní. Ve vzduchu už viselo takovéto "něco" co člověk cítí, když se loví rybníky, padá listí ze stromů a z dálky se nesou tlumené rany z tahů na kačeny. A při návratu k autu mě zase vyškolila jedna toulavka. Je prostě dobrá. Jak zahlédne člověka, mete do krytu jak se psem za patama.

V pátek odpoledne jsme zjistili že námi udržovaná vnadiště byla zase bez pohybu a rozhodli jsme se navštívit strniště po pšenici. Nebyl to zas tak špatný nápad, ale… Se soumrakem přišlo lišče, byl to jeho poslední večerní lov. Nebylo o moc větší než dospělá kuna. Před jedenáctou bylo jasně slyšet tlupu černé, šla blíže k mému kolegovi a už jsem každou chvíli čekal výstřel. Místo toho přišla úplná kanonáda . V nedaleké obci někdo spustil ohňostroj a prasata se stáhla do rákosí. Do rána jsem je slyšel a trochu i viděl ještě několikrát, ale neustále se měnící vítr je udržel v bezpečné vzdálenosti od našich stanovišť. Při svítání doplatila na své toulky ještě jedna toulavá škodná. Pokud vydrží světlé mraky, mohlo by být dnes přece jen lépe vidět. Na tom strništi se pořád něco děje asi budu dnes u toho. Zdar Karel

Dnes jsem si dal hrachovou kaši, to by v tom byl čert, abych něco o víkendu nezastřelil... :-D V.P.

Ještě za šera dnes ráno usedám na čtyřnožku, za zády kukuřice, před sebou posečené pšeničné strniště. Dobu sedím, je klid jak v kostele. V půl šesté dělám přesun, pomalu šoulám remízem, který je obklopen kukuřicí. Mám výhled na posečené pole po ječmeni a zdá se mi, že vidím za kopečkem čouhat nějaké větve. Koukám tam dalekohledem a on daněk, lopatáč. Chci si ještě kousek popojít, abych na něj nekoukal přes vršky kukuřičné rostliny, ale daněk zmizel jako duch. Vím o něm, až bude jeho doba, pokusím se ho ulovit.
Co se tak šourám dál v porostu, uslyším zalámání a kvikot selat. Pátrám zrakem, kde se co děje a najednou vidím na strništi dvě selata, tak okolo 20kg. Perou se, strkají do sebe plecema, až hlína odlétává. Zkouším mířit, ale je to špatné, napálil bych to do vršku kukuřice. Hledám mezeru k výstřelu, ale vše marné. Pak se vyloupla i bachyně, pak druhá menší selata, která měla ještě znatelné pruhy a já tam stojím jak vytesaný - prostě se střílet z mé pozice nedalo. Chtěl jsem to ještě obejít, ale bachyně zavelela k odchodu a po černé se zavřela kukuřice. Prostě čistokrevná smůla... Tak snad jindy, ale zas jsem byl rád za to kouzelné ráno. R.

Dnes večer jsem si sedl v lese, kde mám upravený pařez s dobrým výhledem i výstřelem do protisvahu, kde je v zarostlé pasece slanisko - dlouho jsem tam nebyl, tak jsem byl zvědavý. Uvelebil jsem se, nabil flintu a koukám- asi na 80 m kus srnčího. Hlava zakrytá bukem, ale podle tvaru těla a tenkého krku soudím na srnu, což se později potvrdilo. Nic jiného jsem až do tmy neviděl, vyjma silné krahujčí samice, která se zavěsila na javor asi 10m ode mne. Ale divná mi byla jedna věc. Ta srna stála bez pohnutí, vyjma občasného pootočení hlavy a jištění, na stejném místě 3/4 hodiny. Kdyby zalehla, nedivil bych se, to je normální, ale takhle dlouhé setrvání na jednom místě vestoje... Pak pomalu odešla strání vzhůru za občasného uždibnutí nějakého sousta. Asi je ta zvěř z těch veder taky jak praštěná, nehne se dokud nemusí a kdovíjak dlouho tam třeba předtím ještě ležela. Srnčata neměla, nebo jsem je aspoň neviděl.

Když jsou taková vedra, tak se mi ani ven nechce :-( Než člověk dočmajdá někam na žebřík, tak se může svlíkat - a jít zas jen tak nalehko v tričku taky není ideální, protože mě pak do pěti minut po usednutí skoro sežerou komáři repelent-nerepelent. Ikdyž, ono je to jedno ikdyž jsem navlečená, protože ty potvory "prokousnou" i silné kalhoty :-(
Za poslední dobu jsem večer byla venku jen jednou, jen tak narychlo se spíš projít, našoulala jsem srnu se srncem, na nějakých 30 kroků na mě zírali jak na blázna :-) Špičák po slecha, asi spíš dvouletý, ale je to "asi" a to nechávám flintu v klidu :-) Je to bída, hic je ještě v osm večer, jenže v půl deváté už se srnci blbě čtou.
Ráno je pohyb větší, viditelnost lepší, ale zas to je jen na chvíli, srnčí brzo zaleze zpátky do kukuřice nebo zalehne někde v lese. Když jsem byla venku předevčírem ráno, tak liščata jsem tentokrát neviděla, zato u vedlejší kukuřice docela slušný srnčí frmol, na prostoru cca 50x50 metrů bylo venku šest kusů - den předtím posekli mák, tak courali po tom strništi. Mají to tak nějak s divočáky asi rozdělené, protože z druhé kukuřice (ani z lesa který je hned vedle) už několik rán nevylezl ani kus, asi jim tam ti čuníci nějak vadí :-)

V těchhle vedrech večer taky moc nechodím, včera jsem se ale na chvilku podívat šel. Vlezl jsem do průseku v kukuřici a rozhlížím se, kde bude nejvhodnější pozice, vítr jsem měl zprava doleva a průsek před sebou. Zapálil jsem cigárko a najednou vlevo ode mě rachot jako blázen, já stál tak pět metrů od nich!!! Vzali to přede mnou přes průsek, ani jsem je nestačil spočítat, bylo jich kolem deseti. Vpravo ale zvedli tmavého tak stokilového pantátu, ten se zastavil v průseku, tak jsem si alespoň zasušil.
Škoda, že jsem musel ráno do práce. Po těch průtržích, co pak v noci přišly, musel být za rozednění venku docela provoz.

Pro Fesoj: pšeničné otruby kupuji v Proagru a předkládám již řadu let. Srnčí je bere, ale musí na ně přivyknout. Míchám je s ovsem a začínám předkládat už v září. Ze začátku to vždycky přebírají. Dokážou ze směsi odseparovat oves a otruby tam nechají až na konec.Později v průběhu sezony už berou všechno najednou. Dával jsem v zimě i otruby míchané s zozdrcenými kaštany, jeřabinami, nebo ječným šrotem. Mám zatím výhodu , že krmeliště které takto zásobuji nenavštěvuje černá, protože v blízkosti prochází často hlídky ostrahy nějakého objektu. Tam kde chodí i černá jsem otruby s ovsem přestal dávat, to byl vždycky rychlý proces. Naproti tomu samotný oves tam černá tolik nebrala, to raději převrátila naruby zásyp se zadinou a plévami. Zdar Karel

Pro Fesoje. Můžu se Vás zeptat jak s jeřabinami nakládáte(postup) krom toho ze je dáváte do sudu? letos se u nás urodilo, tak chci take neco zkusit. díky M.Z.

No, u nás mají dva druhy žádostí. Resp.a zkáceně 1)Žádost o vydání ZP a 2)žádost o vydání nového ZP po skončení jeho platnosti. Číslo loveckého lístku jsem zatím od éry zbrojáků včera řešil poprvé. V podstatě o nic nejde a jsem rád, že jsem se tam s chlapama domluvil, že to pošlu emailem a nemusím tam znovu letět z okraje okresu. Cesta tam a zpět je pro mě téměř 100 km. Jinak při převzetí nového ZP se vozí zbraně ke kontrole všude, i u nás. Lovu

Tato pozdní vedra už jsou prakticky k ničemu, v myslivosti způsobují krátkodobou "okurkovou sezónu", kdy nějaký pohyb zvěře je jen na chvíli za rosy před rozedněním.
Snad jen ti holubi se častěji létají napít a chladit do hustých listnáčů.
Ale je to pouze dočasné, blíží se (aspoň pro mne) nejhezčí myslivecké měsíce, resp.babí léto - září a říjen, ale musejí být slunné, nikoliv dušičkové...

Fesoj - 2 sudy jeřabin máš na přikrmování, nebo na jeřabinku?
Promiň mi mojí zvědavost.
Já pomalu začínám nakládat švestičky. Zatím cca 100 litříků :-)

V těch vedrech to snad ani nemá cenu někam chodit. Předevčírem jsem navečer šel omrknout kukuřice,kališťata,doplnit vnadiště u kukuřice a vzal jsem si jen brokovnici, že si potom chvíli sednu na hřivnáče. Zvláštní, že u kališťat zatím nějaká velká činnost není. Černá jen pendluje mezi kukuřicemi. Po pár krocích ze mě teklo, košili přilepenou na zádech a s vidinou orošené Plzně jsem se vrátil domů...
Včera jsem po práci jel na okres na Policii dát žádost na prodloužení ZP,který mi bude na podzim končit. Trochu mě překvapili, když po mě chtěli ke skupině C i číslo loveckého lístku nebo lístek ofocený a vidět starý ZP pro kontrolu čísla. Kdyby někomu vystavovali první ZP pro C-čko,tak to chápu, ale u prodloužení...Samozřejmě jsem to sebou neměl, tak jsem ráno žhavil emal...

Na co vy chlapi hned nemyslíte... :-)

Eriko,my chlapi říkáme "je potřeba si zatepla máknout" a ono to někdy i funguje!
Nevím,jak to funguje v opačném případě,ale určitě to vyzkoušej!

Eriko taky jsem se poučil od těch "věčně zaneprázdněných" kolegů. Poňádž čímž víc člověk chodí po revíru, tím víc revír připomíná měsíční krajinu. Popřípadě člověk vidí pořád dokola ty samé kusy. Letos jsem zatnul zuby, nechal flinty doma a trávil pět dní na chalupě, dva tři dny doma a hned zase pryč na chalupu. Ve výsledku to zatím vypadá, jako bych si vždycky dojel na čekanou vyzvednout lišče a zase jel:)
Jo a ještě k těm liškám, letos jsem z toho doslova u vytržení. Ještě vloni když někdo i jen viděl (nikoli ulovil) lišku, byla z toho na schůzi diskuze, jako kdyby byl v revíru jednorožec. A letos? Co kukuřice, co řepka, to jedny liščata! Pro mě neuvěřitelné...!

Tak jsme včera odvezli navnadit a navonět, ještě kosou trochu poupravit plac - to aby byla vidět liščata a těšení na ráno. Zázrakem se mi konečně podařilo přesvědčit i toho mého a tak chviličku po třetí vyrážíme oba směr kukuřice. Auto necháváme v kraji lesa, jdeme potichu lesním chodníčkem (mnou vyhrabaným :-) k žebříku. Tam se loučíme, já lezu nahoru a partner pokračuje hranou les/louka o cca 200m dál na kazatelnu u potoka (pěkné místo - letos je tam kukuřice, cca 30m široký travnatý pás podél lesa, zarostlý potok a zase kukuřice, loni jsem tam ulovila dva srnce). Sedím jak pecka, výjimečně ani nekouřím. V lese to občas zašustí, praskne větvička, jednu chvíli zlehka zašustí kukuřice, ale jinak se neděje nic. Až něco po páté hodině, kdy už je vidět skoro jako ve dne, už poněkolikáté zkouknu louku před sebou a na nějakých 120-140 metrů vidím rezavý pohyb. Zdá se mi, že jsou to dva kusy srnčí těsně za sebou, asi srna se srnčetem.. Ve vyšší trávě se mi ale po pár metrech zdá, že se srnče na mámu lepí až moc a moc dlouho... No jistě! Není to srna a srnče, ale liška a její dlouhá hustá oháňka :-) Jenže je to dálka a navíc mi mizí v trávě v kraji lesa. No nic, flintu už mám v ruce, třeba se přijde podívat blíž.. Za pár minut zahlédnu vedle kukuřice něco hnědorezavého, co tam před chvílá nebylo. Koukám přes puškohled a mým směrem kouká další liška! Popojde pár kroků do louky, zvažuju, zda to odmáčknout - je to pořád nějakých 120 metrů, nakonec to kmotra vyřeší za mě a zmizí zpátky v kukuřici. Čekám, co se bude dít dál, občas mrknu přes optiku a najednou zachytím v trávě vedle kukuřice rychlý pohyb - to není možné, třetí liška! Je o kus dál než ta druhá, ale "cválá" podél kukuřice, pak se zastaví a postaví pěkně naširoko. Už už chci střílet, ale liška bleskově mizí v trávě vedle lánu. No nic, ty se ještě ukážeš, pomyslím si. Je půl šesté, říkám si, že to je akorát čas, kdy by se ještě mohlo ukázat nějaké prasátko, vracející se z lesa do kukuřice.. Za pár vteřin mi za zády třeskne rána.. Hned mě napadá, že druhá liška proběhla kukuřicí a šla se podívat na louku a partner byl úspěšný (taky mi takhle jednou ráno u oné kazatelny vylezla dvě liščata) a tak žhavím drát.. "Mám prase!" :-) je odpověď na otázku, zda střílel a na co. Takže Lovu zdar!
Přišla mu z lesa kukuřicí za zády partička lončáků, odhadem 5-6 kusů, ukázali se dva, první si návštěvu potoka rychle rozmyslel, druhý už to nestihl :-) Bachyňka, osma a RWS Evo, v ohni.
Upřímná gratulace, poslední hryz, foto a pak hurá pro vozidlo a domů.
Když tak nad tím přemýšlím, je to ale k nasrání :-) (citliví prominou) - jsem venku co nejvíc to jde a prd, ten můj byl letos venku..no jestli desetkrát, tak je to moc. A má uloveného srnečka a 4 prasata! Diana mě prostě nemá ráda. Ale samozřejmě mu to přeju, protože ho mám ráda já :-)

Školí mě, školí! Zašel jsem teď na půl devátou na chvíli ke kukuřici za humna, lámali ostošest, tak že se k nim zkusím dostat řádkou. Ale asi nefuním správně, tak si mě bachyně obešla pro vítr, pak už jen chvilku vyhrožovala a najednou byli fuč jako duchové. Zítra mám volno, tak to by bylo, aby ráno nebylo :-)

Pavle gratuluji a Jardo Lovu zdar. Já vyrazím zítra, ikdyž jsem tam měla být už včera :-) Zajili jsme okouknout kukuřici, našli jsme takový krásný plácek v rohu, kde by se dalo sedět, vnadit... jnež tam blbě fouká, přímo do lánu. Jak tam tak stojíme a hlasitě hodnotíme, najednou to zafunělo a začalo lámat.. No byli tam, sotva 20 kroků od nás :-) asi slyšeli auto a mysleli si že jede žrádlo :-)
Jelikož kamarád zabíjel, zavezli jsme ještě k "mému" žebříku vnitnosti, ráno jsem chtěla jít, nakonec nešla a dopoledne už to bylo fuč... Sice se v téhle lokalitě pohybují min. 3 liščata, ale tohle by určitě nezvládla, navíc bylo kolem i slušně poryto.. No, chybami se člověk učí. Teď tu mám v pytlíčku vnitř. z 5ti králíků, tak nachystám a ráno vyrazím. Doufám, že na mě nebudou čekat někde v lese - musím jím projít, abych se dostala na žebřík ke kukuřici - to by místo lovu byl asi pohřeb (můj) :-)

Pavle, též se připojuji s gratulací ! Já jsem taky pejskař, ale na výcvik ohaře bych si v životě netroufl, aspoň v našich podmínkách, kde drobná prakticky není - a protože ubývá všude, tím víc si vážím obětavců, kteří přes to přezevšecko se ohařům věnují... Já jsem zase konečně dodělal boudu pro svou křepelačku. Přivezl jsem si ji jako starší dámu 7 a půl roku loni na podzim a dosud bydlela v bytě, ač byla celoživotně zvyklá na kotec. Hodná, milá, poslušná, s manželčinými čivavami se snáší výborně - ale stav koček velice rychle zredukovala o 75%. A když jsem ji teď do kotce umístil, zaplať pánbu, že manželka nebyla doma - tu první noc to bylo takové naříkání a vytí, že přehlušila i Open festival v Trutnově. Ale jen tu první noc, ráno jsme spolu jako obvykle šli do revíru, zjistila, že to nové bydlení nebylo za trest a už je vše v pohodě.

V sobotu jsem získal úřední glejt, že můžeme s mým čtrnáctiměsíčním NKO vytvořit dvoučlenný lovecký tým. PZ I. cena, 273 bodů. Dvakrát, při společném honu a na vlečce s bažantem, mi sice pěkně zabrnkal na nervy, ale nakonec vše dobře dopadlo. Naopak mě hodně potěšilo, že křídlovaného kohouta, u kterého byl prvně v životě, bleskově doběhl, přinesl a perfektně odevzdal živého, nepomačkaného, tak jak má dobře vycvičený ohař správně nosit pernatou. Tak mu přeji stejně bohatý lovecký život, jaký měli jeho předchůdci.

Michale, určitě máš pravdu, nějak jsem na Zetku pozapomněl. Teď si vybavuji, kdysi jsem četl dotaz ve střelecké poradně, kde odpovídal Dr. Hanák a právě se o bleskové spoušti zmiňoval a stopro to byla Galaška.
Má neznalost ale na věci nic nemění, ze zbraně jsem byl unešen.

Včera mi volá kamarád, zda bych mu pomohl nastřelit kulovnici, kterou má po nedávno zesnulém otci. Je to stará Galaška, v 7x57. Proč to píšu - nikdy mne tato zbraň nějak nebrala a vždy jsem se tak trochu podivoval nad tím, jak se zkušení kamarádi při diskuzi o této zbrani úplně "rozplývají"
Pochopil jsem to okamžitě, když jsem ji vzal do rukou. Krásná štíhlá zbraň, klapková montáž, puškohled 4x Srb a Štýs. Závěr chodil jako po másle, akorát ten motýl pojistky mne trochu pil krev.
Dal jsem první ránu, odaretoval točítko výškové korekce a odtočil jsem za ranou. Posílám druhou včelku a ta je již v černém. Ten německý napínáček a hlavně jeho chod, jsem úplně unešen jeho jemností. Myslím, že jsem lepší zbraní nestřílel. Nemohl jsem se se zbraní rozloučit...

Tak ten kopanec od mého ZH řešil doktor třemi stehy.Příště nesmím zapomenout každému nováčkovi říct ať to pořádně pevně chytne.

Nepochybně. Aspoň z hlediska toho prasete, které se už netrápí. Pokud sis přečetl můj zmiňovaný příspěvek, tak víš, jak mě to mrzelo.

25.7. jsem zde psal o tom, jak jsem postřelil a nedohledal lončáka, který téměř nebarvil a vyslovil jsem podezření, že by mohlo jít o zásah čelisti nebo ryje. Před třemi dny toto prase střelil kolega ze sdružení. Má rána opravdu zasáhla spodní čelist, ale jen ji "lízla" a vyrazila mu dolní řezáky. Rána se dobře hojila a prase bylo v dobré kondici. Ještě že to dopadlo takhle a kamarád moji chybu napravil.

Jelikož jsem zjistil, že mi bude na podzim končit platnost ZP, navštívil jsem včera svého praktického doktora i foťáka a dávám si ty papíry dohromady, abych byl v limitu.. . Potkal jsem se s kolegou, který si to také nedavno obíhal a říkal mi, že u svého doktora platil 700Kč. Má lékařka chtěla za razítko 250 kč. Tak že každý doktor měří jiným metrem....

Jinak "k tématu Divočáci" - už jsem myslela, že jsem odvážná holka - zvládnu jít brzo ráno za šera i lesem sednout si na žebřík u kukuřice a čekat na liščata a srnce - samozřejmě s přesvědčením, že divočáci tam nejsou.. :-) a teď se to tak nějak zase "šouplo" zpátky.. Stavil se totiž u nás kamarád a hospodář sousedního MS v jedné osobě a jen tak mezi řečí vylíčil zážitek svého kolegy, kterému na čekané přišla bachyně s poměrně malými selátky. Po chvíli se objevila liška a milá bachyně nechala buchtování a hnala ji jak o závod. Když se vrátila k selatům, objevil se za chvíli z druhé strany zajíc a situace se opakovala.. Tak teda nevím, asi zas chvíli budu sedět radši doma :-))) Protože prasata jsou u nás nalezlá v kukuřici (v jednom lánu bachna s 5ti selaty a partička lončáků, v druhém dvě bachyně taky s drobotinou a ve třetím "nějací nevíme jací") a kdyby něco, tak na strom vylezu, ale na kukuřici těžko :-)))
(Radku, páni pomáhající a chránící se u nás moc neobjevují a když, tak "chytají" ve vsi u úřadu :-)

Dědečku lesní, vítej zpět mezi námi! Bohužel patřím taky mezi ty kouřící zoufalce :-(
Jinak lovecká úspěšnost u mě stále nula. V pátek večerní čekaná, na nějakých 60m mi podél potoka popocházel kulhající srnec, pak to vzal svižnějším tempem směr les a to už vyloženě skákal po třech :-( Být to "normální" srnec, neváhám ani minutu, ale tohle byl sotva tříletý kus, pravidelný šesterák kratších výsad, zato ale vysokánsky nad slecha.. Prostě z těch chovných ten chovnější :-( Nechala jsem ho jít. Ve středu jsem jela jen okouknout louku, jestli posečeme a kousek o potoka stálo srnčí (v 11 dopoledne). Už podle poměrně světlého zbarvení (skoro do žluta) jsem tušila, že je to on. Auto jsem nechala na louce a vzala to kolem lesa směrem k němu. Byl to on, na jeho chůzi se nic nezlepšilo. Zkoušela jsem kontaktovat hospodáře, je na dovolené, mobil nedostupný. Tak předseda. Po krátkém rozhovoru - bude-li to možné, srnce odlovit :-( Nemám z toho vůbec radost.
Vzhledem k tomu, že je zavřená silnic M.Budějovice - Jaroměřice, tak auta jezdí přes nás (Blatnice) a sousedy (Ohrazenice). A srnec má stávaniště několik desítek metrů od této silnice a jelikož z původního provozu 2-3 auta za den je to v současné době jak na D1, důvodem jeho kulhání může být střet s autem.
Zajela jsem se tam tedy podívat večer, jenže je to tam takové mizerné - lesem se jít nedá a na louce jsem vidět z kilometru :-( Takže nějaké srnčí, co bylo zalehlé v kraji lesa, mi odskočilo když jsem šla na místo, kde jsem si chtěla sednout (možná to byl on?). Do tmy akorát "dvojkový" průběrný srnec (ale na ránu daleko) a srna se srnčetem - ta mi šla tak blízko, že kdybych poseděla ještě pár minut, možná bych si ji pohladila :-)
Dnes ráno jsem vyrazila znovu, když jsem byla kousek od místa, kde nechávám auto, přehuplo mi přes cestu lišče. Přijela jsem ale dost pozdě - chvíli před pátou - na louce už byla opět srna se srnčetem a pak dva "velké" kusy, ale když odbíhali, pohyb se zdál být ok, tak "můj" srnec mezi nimi asi nebyl. Po šesté vytáhla od potoka mladá srna, bezstarostně mířil přímo ke mě, až na nějakých 20-25 metrů si najednou všimla, že tam sedím :-) Moc jsem se jí asi po ránu nelíbila, tak mi utekla :-) Pak ještě starý srnec nějakých 200m v pšenici a neidentifikovaný kus ještě dál v pšenici. Před sedmou jedu domů.

Radku: Vylezl ti ten samej rudl, co nám v pondělí? Holt budeš muset si to na kazatelně tak upravit, na opření loktu a zad, abys mohl i na těch 100m střílet. Je pravda, že vzhůru k cca 40divočákům se mi taky nechtělo v pondělí, k tomu jednomu mi to přišlo sympatičtější

Dědo, vítej.

Dědo, ač kuřák, zdravím a přeji úspěšnou a příjemnou rehabilitaci! M

Poslední dobou jsem lovecky nějak marnej. Včera jsem vyrazil na čekanou na divočáky. Ježto jsem poslední noci a především v úterý, kdy jsem byl v Práglu na koncertě Offspring (bylo to super :-)), toho moc nenaspal, tak podvečerní šlofík od 18:15 se protáhl až do půl deváté. Pak jsem se oblékl a jel na kazatelnu, kde jsem se opět uvelebil a zlehka podřimoval pouze poslouchaje, jestli něco nejde. Občas něco zakvičelo, ale jinak klid. V půl dvanácté už jsem byl tak zlámanej, že jsem chtěl jít spát domů. Prohlížím strniště a asi 200 metrů od lesa stojí divočáci a příchází pomale jednotlivě mým směrem. Po asi hodině mě přijde na 70 metrů samotná bachyně , ostatní kusy se zastavily o dalších přibližně 70 metrů dál. V jednu chvíli vidím, že z levé strany mezi nimi jde liška, hledám ji v puškohledu, ale byla pořád v poklusu, tak jsem ji nemohl do něho dostat na dobrou ránu. Po chvíli se všechny kusy vzadu seskupily a seběhly asi 70 metrů před kazatelnu, tak jsem vzal zase flintu a začal vybírat. Jenže mezi 35 divočáky, co jsou na prostoru 15x15 metrů se špatně vybírá jeden co nekryje druhý, důsledně držely formaci asi 3 minuty, co jsem vybíral, pak jeden kus frknul a divočáci se bez výstřelu uklidili zpátky k lesu, kde opět spokojeně chodili po strništi. Tak to už jsem byl rozhodnutý jít domů, ale za zady v zarostlém potoce začalo něco praskat, tak jsem čekal, jestli vyleze Pepík (samotný pravidelně chodící kňour z fotografie z fotopasti) nebo jezevec. Nakonec asi 100 metrů daleko vyběhla samotná bachyně s 7 poměrně malými selaty (v těchto místech doposud nepozorována) a běžela směrem k lesu, kde stál ten větší rudl. Když došla do prostředka pole, tak začala běhat zprava doleva a zase zpátky a nevěděla, kde má zajít do lesa, protože všude byli roztažení divočáci té větší tlupy, až to otočila šikmo ode mně a v dáli zatáhla do lesa.
Takže jsem tam nakonec čekal do půl třetí, zase nic neulovil a nevyspanej jsem zase :-), ale jinak to byl pěkný večer.

To jsme asi všichni rádi, že jsi zase zpátky. Držím palce abys byl brzy v takové kondici, která Ti dovolí i ten lov. Zdar Karel

Příspěvek Jana Rysa z dneška přehozen do tématu, ve kterém původně asi měl skončit :-).

Jardo, na holuba v letu a pokud se nestřílí na dálky jako u kachen, tak stačí 3 - 3,25 mm. Pokud na ně chodíš,když zapadají na vršky smrků nebo na dráty, chce to 3,5 mm a v košíčku.V podstatě je 3,5 mm universální brok bez ohledu jestli je to starý oranžový papírák, fortuna nebo Winchester Super Green... Důležité je krytí flinty nebo jaký máš použitý čok. Ahoj a Lovu

Ahoj Karle, co na ně máš za broky? Já ho trefil třiapůlkama na nějakých 25 m a nic, jen peří požehnaně.

Tak to tiše závidím, u nás je to bída s nouzí, srnčí není vidět skoro vůbec. Včera ve 4 odpoledne se dva kusy popásaly nějakých 500m za vsí za naší ohradou, ale večerní čekaná nic moc - spíš nic, než moc, až na tmu mi jeden kus přešel kolem žebříku. Dnes ráno - z těch "bídných" čekaných tohle byla jedna z "nejbídnějších" :-) Neviděla jsem ani zajíce, až na samý závěr šoulačky zatahovala do kukuřice čiplenka a srna se slaboučkým srnčetem. Je po říji, odpočinek a relax, takže si dám pár dní pauzu.. Už se ale smiřuju s tím, že ani letos svou první "jedničku" neulovím..

Tak včera jen na chvilku, v plánu bylo sednout si k lesu s výhledem na louku lemovanou z jedné strany potokem a vysokou trávou a rákosem (třeba by se odtud mohla vyloupnout nějaká kmotřička..) a z druhé ještě pšenice. Partner šel na posed na opačný konec téže pšenice. Já seděla dřív, ale bylo to až na třetí pokus - ty dva první nevyšly bo tam bylo plno mravenců :-( Zatímco jsem se snažila najít nějaké příznivé místo, partner našoulal srnce na cca 30m, nakonec mu odběhl a přes pšenici přímo ke mě. Celou dobu co ho pozoroval a pak i já se zdál být normální, ale až se objevil u potoka, bylo zřejmé, že má problém - v pomalé chůzi kulhal, při rychlejším pohybu skákal vyloženě po třech, přední běh v zápěstí ohnutý :-( Jenže - tříletý šesterák s krátkými výsadami ale lodyhy hodně vysoko nad slecha.. Vzhledem k jeho předchozímu normálnímu pohybu jsem usoudila, že asi cestou někde blbě šlápnul a s ohledem na opravdu vysokou chovnou hodnotu ho radši pustila.. Ale samozřejmě se tam ještě zajdu párkát podívat, ikdyž doufám, že sanitární odstřel nebude nutný a srnec se vzpamatuje..
Dnes jsem jen zajela zkontrolovat újeď u kukuřice, ryba v čudu, tak večer i ráno vyrazím, courají tam liščata, to by bylo abych alespoň jedno nedonesla domů..

Ráno jsem, jak už je pravidlem, nepřinesl zase žádného hřivnáče. Nejen, že jsou hluchý jako poleno, ale taky plechoví. Po letech dřiny a odříkání jsem konečně jednoho trefil, na poli po něm zbylo půl peřiny, ale stejně normálně odletěl s ostatními :-(

Příště už se ale určitě zadaří, tak se chci zeptat vás, co na ně chodíte, jestli se má zvěřina z hřivnáče také nechat odležet, případně jak dlouho.
A co z nich děláte?

Jane dík,to o opačném klikání jsem zjistil a Vaši poučku si napíšu na lístek a dám do krabic od kukrů.Při každém nastřelování zjistím kam správně klikat až po dvou ranách a do příště vím zas kulový.Nejsem sice Zajcev,ale s tím nástřelem do sirkový krabičky s Vámi souhlasím.Kamarádovi stačí na sto metrů tácek od piva,já to mám radši přesnější.Ale ten hlavní problém byl skutečně v tom,že si hlaveň díky dotyku se dřevem nemohla zapružit,jak potřebovala.Ono mě to taky nelítalo při seřizování výškové korekce ve vertikálu,ale do všech možnejch stran a výšek.A ke konci po tolika ranách jsem se těch ran už bál a to je nejvyšší čas na to prdnout.Jo a kontrolní rány si dávám občas stejně,páč jsem takovej magor,co tahá na posed batoh se dvěma dalekohledy,velkou baterku,kulovnici,malorážku,jezevčíka a hadry na dooblečení.To se pak snadno o něco klepne.J.H.

Tohle není jen problém Meopty, dělají to i jiné značky, pokud se s osnovou dlouhou dobu nehýbe. Třeba i zmiňovaný Leupold.

Nechci zakládat nové vlákno,tak se navezu sem.
Před časem jsem se ptal na puškohledy Leupold.Mám vyřešeno.Koupil jsem dva roky starý Meostar 7x56 RD a přendal ho na pětsetpadesátku na noční čekané.Doctera 3-12x56 s bodem jsem dal na automat na naháňky.Je ale pravda,že ten automat je teď těžkej jako kráva a taky bych řek,že ten Meo.má v noci lepší světelnost,než Doc.Problém nastal při nastřelování.Udělal jsem ptákovinu už v tom,že jsem vzal obě flinty najednou.Číza nechtěla poslouchat na klikání a já se do toho tak zamotal,že jsem totálně rozboural i ten automat.Po třiceti vystřelených ranách,tj.devíti stovkách v čudu,zkažené čekané a úprku před předsedou(trošku jsem ignoroval zákon),jsem znechucen odjel domů zpytovat svědomí.Druhý den ráno jsem si vzpomněl,že se na starém foru psalo o celopažbách,že se musí mezi hlavní a dřevem protahnout stovka.Samozřejmě to nešlo.Proto se po kliknutí nic nedělo a pak to najednou skočilo o 30cm jinam.Smirkem jsem to uvolnil,smontoval a hlavně-zaplatil si chvíli na střelnici,kde jsem to pak absolutně v klidu a pohodě nastřelil.Zaplaťbůh jsem od zimy nevystřelil na zvěř.To by asi dopadlo!Teda povím Vám,já chytrej neumřu.

Honzo, budeš dávat něco ze včerejšího zážitku do fotogalérie? Jestli to čtou chlapi od vás z okolí, tak na to místo dnes ani nechoď, bude tam obsazeno. Zdar Karel

Včera navečer sedím u kukuřice na žebříku a v tom nejlepším čase před devátou hodinou mi z boku takovou zabordelenou cestou přijíždí modrá Felicie. No,kluk s holkou. Bouchly dveře, chvíli se tam drželi, potom jí posadil na haupnu motoru a pustil se do ní. Tak jsem tu čekanou měl i s erotickou vložkou. Krom pěknýho "černýho bobra" jsem neviděl nic.... Lovu zdar

Včera u nás vjeli do pšeničného pole hned vedle kukuřice a když byla třetina posekaná, „jako na potvoru“ :-) pořádně zapršelo. Jasný signál večer vyrazit, zvlášť když se vyloupnul měsíc. Po domluvě s kolegou jsem si sedl u posekaného na stoličku, on na posed ke kukuřici asi 200m za mými zády.
Před desátou začalo být živo, čuníci se ozývali v kukuřici a vidět byli i na strništi, bohužel za hranicí dostatečné viditelnosti a z domluveného místa jsem se kvůli kolegovi hýbat nechtěl. Po další půl hodině se blízko u mě na pole vyloupnul kredenciózní kňour, při měsíčku byly vidět i vyčnívající zbraně, tak jsem začal koketovat s mojí dávnou myšlenkou ulovit si jednou pořádného trofejáka. Nějak jsem ale k tomu asi ještě nedozrál, tak jsem na něj jenom sušil a on jako by to věděl, pózoval přede mnou jak na předváděcím mole. Ani nevím, kde se za ním vzaly dva „akurátní“ kousky, ale byly v solidní vzdálenosti a navíc šly pomalu šikmo směrem ke mně. Byli to dva lončáci kolem čtyřiceti kilo, tak bylo rozhodnuto. Uvelebil jsem se na stoličce, zapřel do trojnožky a už jsem jen čekal, až se jeden z nich natočí víc komorou. A stalo se. Napnuto jsem měl, tak už jen odjistit a protože jsem měl spoustu času, soustředil jsem se na postupný tlak na spoušť, abych si ránu nestrhnul. Vtom za mnou bááác! a mně už jen zbylo zase zajistit. Po čtvrthodině se vydávám ke kolegovi, ten se motá na poli jako světluška, ale ani ve dvou jsme nenašli známky zásahu a kam dalekohled po strništi dohlédnul, neleží nic. Po další půl hodině hledání jsme to vzdali. Do postele jsem se dostal po půlnoci a ranní vstávání před pátou teda nic moc. Doufám, že dneska zůstane zataženo a budu mít alibi proč jít brzy na kutě. Ale znáte to… :-)

Radši to měla být 307 aby tam ta 8 vůbec nebyla :-).

Karle je to možné i pravděpodobné,nevím,nebyl jsem u toho. Protože je to zkušený myslivec a černé má uloveno už pár set kusů a většinou Zetkou 7x57, tak mi tuhle zkušenost s 308 mou, kterou má v kulobroku Brno 500,dával jako takovou perličku, nad kterou se sám pozastavil. V podstatě o nic nejde pokud zvěř po ráně leží...Já jsem JRSkou a s SPCE také pár lončáků neprostřelil. Pokud šla kule přes plec, tak někdy zůstala zdeformovaná na druhé straně pod škárou. Ale to bylo u těžších kusů. Zajímavé ale je ,že 243W prošla vždy. Možná by byly tyhle zajímavosti na samostatnou diskusi. Lovu

No jo, 308mička:-):-):-), to by se osmičkářům nestalo :-):-):-):-). M

Už se tu zase někdo naváží do třistaosmičky? :-))
Taky přidám jednu "zajímavost". Třistaosma mi neprostřelila dvakrát. O druhém případu jsem psal nedávno, v tom prvním to bylo sele cca 25 kg. Stříleno šikmo zepředu, kule se nějak chytla v páteři a prošla od krku celým míšním kanálem až za svíčkovou , kde v páteři zůstala. Všechny obratle rozloupané, ale dál už nešla. Je to prostě ráž na špejle na střelnici :-)

To je vidět,jak je ta třistaosma slabá-:)))) Po tom,kdy kamarád na třicet metrů neprostřelil Jezevce z 30-06 už věřím všemu. JK

Ve čtvrtek a pátek jsem zůstal doma, protože se mi pokoušela zachvátit nějaká choroba. V pátek ráno už jsem ale nevydržel a musel jít zkontrolovat vnadiště. Bylo nedotčené, tak jsem přidal jenom hrst kukuřice, pár kousků pečiva a na zatlučený kůl dal trochu čerstvého bukového dehtu. Na zpáteční cestě se mi podařilo dostat podél zarostlé meze na dostřel pod hřivnáče, kteří seděli na drátech. Po první ráně jeden spadl a ostatní se rozlétli mým směrem. Střelil jsem na tupla ještě druhého nad hlavou. V neděli jsem se vrátil z víkendu a znovu kontroluji vnadiště. Všechno pryč a čerstvé stopy.Rozhodím dvě hrsti kukuřice a v devět večer již sedím. V půl jedenácté přišel úplně neslyšně samotný lončák, prozradilo ho chroupání kukuřice. S mlaskáním chroupáním a funěním vybíral z trávy jednotlivá zrnka. Dvakrát odešel stranou aby se zase vrátil a pokračoval. Když se zastavil u kůlu s dehtem, byla právě trochu lepší viditelnost.Chvíli jsem koketoval s myšlenkou zastavit tečku na krku , ale lončák nebyl chvíli v klidu. Posunul jsem tedy tečku na komoru a vystřelil. Po ráně jsem slyšel krátké odkazování a nastal klid. Divočáka jsem neviděl a byl jsem z toho trochu nervozní. Zbytečně. Ležel na nástřelu v terénní prohlubni. Kňourek asi těsně pod 50 kg. 270 W RWS KS Zdar Karel

včera se mi dorvaly feny(drsňačka s dráťačkou) skrz ježka na dvoře.než je otec roztrhl má ta menší prokouslý krk.jsou v pohodě ale když někdo mezi ně hodí kost nebo zvěř,hotovo a natvrdo.už se to stalo po druhé a vždycky když jsem nebyl doma.v kotci vyjí a puštěné spolu už být nemůžou protože po třetí už by to dopadlo asi ještě hůř.dvě ostré feny jsou na jeden dvůr na prd.ach jo.zas platit veterinu,já si na toho bavoráka asi nevydělám :-). P.S. Martes nepojedeš na " Burčákovou mušku" ?

To jo,ale tam je zase pořádne podléváme.

Pár jich u sousedů máme :-), ale u nás je to stejné. Dokud se neposeče řepka a pšenice tak nemá moc cenu na divočákÿ chodit, protože na poli není nic vidět a lesa moc nemáme. To pak člověk jen čučí na cestu, divočáci přišustí, bachyně vyleze, zbytek udělá hop hop a jsou zase ve vysokým porostu. Teďka po částečném posečení už je aspoň něco vidět, když už člověk nic neuloví :-). Zajímavé je, že v této lokalitě je často vidět jen bachyně se selaty - bude to tím, že sousedi se divočákům opravdu hodně věnují (taky aby ne, když jich uloví tolik kolik jich uloví na tak malé výměře) a že celkem slušně odloví přírůstek, takže stavy se nikterak dramaticky nezvyšují, což je jedině dobře :-).

Včera večer jsem byl odholán jít si sednout na kraj lesa ke pšeničnému strništi. Mé odhodlání trošku nahlodal slejvák kolem sedmé hodiny, ale jsa oblečen, po zdánlivém konci deště jsem vyrazil ven. Déšť byl mnohem vydatnější, než jsem původně myslel, a taky ještě nebyl úplně u konce :-). Když jsem přijížděl k zamýšlenému místu, tak jsem změnil plán a jel si sednout na kazatelnu na křižovatce cest. Po dešti z lesa začalo vycházet srnčí - ani ne do 20 minut bylo na poli při okraji lesa 30 kusů srnčího na zhruba 1,5 km - když pak člověk chodí na srnca nebo na holou tak by si mohl nohy uběhal a teď toto :-). V devět hodin jsem na kraji lesa uviděl černý flek větší než obvykle a u kraje lesa stálo kolem 25 divočáků, protože bylo ještě světlo, tak bachyně je vždycky po chvilce zahnala zpátky do lesa. Až při větším šeru vyšli ven a obešli mě obloukem jako vždycky, zajímavé je, že jeden z větších kusů pronásledoval poblíž stojící srnčí dobrých 200 metrů. Kolem půl desáté vyšel o 100 metrů dál další tlupa, tentokrát jen bachyně se selaty - po setkání s první tlupou odbíhají přes cestu dál do dálky. Po té vychází z lesa další tlupa - opět jen bachyně se selaty. O asi 250 metrů dál pak skoro zároveň opět bachyně se selaty. Když se tyto dvě tlupy setkávají, tak jedna bachyně s malými selaty odchází kolem mé kazatelny opět dál do pole, druhá zůstává předemnou asi 120 metrů a poté zatahuje zpátky do lesa. V půl jedenácté prázdné pole. Jakoby tam nikdy nic neprošlo :-). V jedenáct jsem se odhodlal jít domů, tma jako v pytli i na strništi, z lesa to zase chrochtalo, ale už jsem na nic nečekal a vyrazil k autu.
Nádherný večer dotvořilo to, že když jsem šel domů, tak za zády se blýskalo a přede mnou bylo modré nebe s hvězdama.

Ráno mi na pískání přišel takový vidlák, že jsem čubrněl. Nikdy jsem ho neviděl. Výška tak pět ščísel nad slecha, hned od růže mu šly přední výsady a dlouhé snad 15 cm.Silné perlené paroží. "Jak vidlice na prak". No, nestřílel jsem, jelikož mám v trojce odloveno, ale winchestra jsem svíral spocenou rukou....Během rozednění mi do jetelotrávy vyšly dvě srny, jedna s kůzletem a z meze vytáhla jedna daněla, která napříč prošla polem a zatáhla do spodní meze. Pár hřivnáčů zakroužilo okolo jív nebo odlétlo a po východu slunce byl klid. Lovu. P.S. Teď u nás začínají srnci chodit na píšťalu. Teď to nemá chybu.

Jaromíre, super :-))) Ale husy nemáme, nešlo by to nějak z králíka? :-)))
Jinak u nás zatím posečeny dvě řepky (myslím ty řepky, co mám kousek za barákem), ale srnčí divadlo patrně skončilo, jelikož včera to pojezdili a na hlínu se jim většinou moc nechce (zkušenost po posečení kmínu). Navíc hned vedle (přes cestu) stojí pšenice, ječmen a ještě nějaké "bordely" (trávy, keře, mez se stromy atd..) a co jsem viděla včera, tak srnčí je hlavně stažené tam, je to blízko silnice, tak doufám že v zápalu lásky neskončí některý milovník pod koly auto-závodníků..
Jinak jsem byla venku předvčírem večer - daleko v obilí srnčí závody, běhalo to tam jak zajíci. Šla jsem po cestě směr náš posed, nějakých 30m od kazatelny našoulán srneček na sotva 20 kroků, ještě se proti mě rozběhl, až jsem myslela, že ho budu muset v sebeobraně zastřelit :-) Špičky po slecha, chovný zdálky, natož zblízka. Domů už za šera, pár kroků od cesty v obilí srna, myslela si že není vidět (ikdyž jí koukalo půl těla a krk s hlavou :-) a nechala se pěkně v klidu číst, pak jsem ji obešla a šla domů :-)
Pak včera ráno, na pískání se přihrnul srnec až z opačného konce pole (tehdy ještě "normální" strniště), bylo zábavné ho sledovat, jak hledá, rozhlíží se, nakonec došel na cestu a poklusem to bral přímo směrem ke kazatelně.. Paráda, došel na nějakých 10 kroků, ale co chcete dělat s tříletým šesterákem...
Už si začínám myslet, že tu jedničku letos zase neulovím :-(

Tak jsem si naběhl.Jardo,dobrý.Zdenek.

Jaromíre, Jaromíre.... :-) A lovil jsi alespoň ocelákama?

Jaromíre,to jsi teda,,FRAJER,, když to sem hodíš.Zdenek.

Tak jsem se dnes opět vypravil na hřívnáčky:-)Vybaven 20 a jedním psem jsem pomalu brouzdal k remízu uprostřed polí.Rádi tam přetahujou a někdy i nalétavají.Sotva jsem tam došel vzlétli 2, každý jiným směrem, tož jsem zkusil toho bližšího a holub padá k zemi.Tak trochu jsem ho naaranžoval a hurá do stínu remízu.Po chvilce přetahujou další 2 ,na druhou ránu jeden z nich "slyší" a dopadá nedaleko prvního.Zapálím cigaretu a jen tak vychutnávám slunečné odpoledne když mi nad hlavou přelétá další,ten letí dál bez rány -nějak s tou zapálenou cigaretou to nešlo:-)Po chvíli se to nějak všechno uklidnuje a holubi dosedají doprostřed pole ,k remízu již nic neletí tak se pomalu sbírám a odcházím k autu.Cestou vidím jak v nedalekém křoví krahujec mistrným letem chytil ptáčka a odnáší si chutnou večeři:-))

Dnes ráno parádní říje. Dva šesteráci mi přišli během hodiny a každý se svou srnou. Každou chvíli jí vodili ve smyčkách po louce s větrníkem nataženým...Ze záhumenky brambor mi pod posedem z krajní brázdy vytáhla "toulavá škodná" Mini magnum 4 mm na ně platí 100%. Na konci řádku skončila její ranní toulka. Cestou k autu jsem v pšenici narazil na dalšího srnce se srnou. Pouze odskočili dál do pole a jistili než jsem přešel. Ty současná rána nemají chybu. Ten klid venku, nikde nikdo. Prostě balsám na duši. Lovu zdar

Tak jsem včera navštívil kamaráda. Zakoupil si sadu sedících i letících balabánů, tož jsme neváhali a vyrazili vyzkoušet, jak to funguje, než vrkáči odletí na Moravu a dál. Cestou přes posečené hrachové pole jsme zvedli cca 100-120 holubů, rozmístili balabány a pak to začlo. Něco takového jsem zažil jedinkrát před dvěma lety. Laufy mě pálily do dlaně!:) Za dvě hoďky jsme měli výsledek 16 holubů, nalétali krásně, jen tak o 10-15m výš než by mi bylo milo. Kolik padlo ran se ale radši ani neptejte - na kačenách mám průměr nějakých 2,5 rany na kačku, tady to bylo "malilinko" více...:) Pro mě, co dá brokovou ranu jednou za týden po strace parádní zážitek! Dnes ráno už bohužel jen sem tam holoubek, zbytek se kamsi ztratil...

Tak jsem dnes ráno prodrbala "životního srnce" :-))) Knoflíček, no jestli moc, tak jeden centimetr.. :-) Ale od začátku (pro ty co rádi čtou :-)
Včera konečně!!! vjeli do řepky, takže jsme nedočkavě vyrazili okouknout situaci. Je kolem půl deváté, pomalu šouláme zarostlou cestou "do kopce", vlevo strniště po řepce, vpravo pšenice. Jakž takž krytí šípkovými a všelijakými dalšími keři zahlédneme prvního srnce, není až tak daleko, ale nespolupracuje a odskakuje - stihneme ho ale rychle přečíst, je to jednička, špičky po slecha, jestli roční tak slušný, jestli dvouletý tak lovný, no už je moc daleko, tak nic :-)
Blížíme se k horizontu a na strništi zahlédnu další kus a je to opět srnec. Tento už je o poznání silnější, pomalu jde směrem k cestě a my mu opatrně jdeme naproti. Všimne si nás, ale nijak ho to nerozčiluje, přeskočí cestu a zůstane stát v pšenici. Snažím se ho přečíst, zdá se mi, že má jen dlouhé perlené špice, možná i vidláka, no každopádně minimálně 4letý, takže lovný kus. Najednou se z trávy u cesty vynoří další kus - na hlavě nic nevidím - srna. Přesně v těchto místech jsme totiž už několikrát potkali srnu se srnčetem, takže si všímáme hlavně srnce a na druhý kus maličko zapomínáme :-) Ten se prudce rozbíhá proti "starému pánovi", který ustupuje. No jistě, mámě tam někde odpočívá srnče, tak nic neriskuje - říkáme si, když vtom se domnělá srna rozbíhá cestou přímo proti nám a na nějakých 60m se zastaví. Znovu zvedám dalekohled k očím a nevěřím - "srně" narostly na hlavě špičky! :-) "Je to srnec, střílej!" šeptám rychle partnerovi a ten už na nic nečeká. Večerním tichem zahřmí výstřel, srneček značí komorovou ránu a odbíhá do pšenice, po pár skocích ale zpomaluje, nakonec se zastaví a převrátí. "Lovu zdar!" Mám úsměv od ucha k uchu, ale jen do té doby, než vkročíme do obilí - kus před námi vyskočí z klasů srnče! Panebože, snad to přeci jen nebyla srna! To není možné, jsem si na 120% jistá, že jsem viděla mezi slechy špice! Partner mi na klidu taky nepřidá, několikrát nadhodí "My jsme určitě zmázli tu srnu.." nebo "Starší srnec by se přece nenechal zahnat ročkem.." Srdce mi buší rozčilením, no nedá se nic dělat, musíme ho - nebo ji? - najít a uvidíme. Nevěřila bych, jak je těžké najít v nízké polehlé pšenici kus, chvíli nám to trvá, ale nakonec partner zavolá "Tady je!" Utíkám jako o závod a následuje obrovská úleva - je to samozřejmě srneček, průběrný roček. Přeci vím, co vidím, ne? :-) "Já ti dám srnu!" Pak už je to jako u každého uloveného kusu..

Josef Hanzlík: To mi moc mrzí.
Abych to trošku zlehčil protože naštvání je někdy lepší než smutek .... co doplnit cvingr kočkofenou jako lékem na vytí?

Tak jsem doprovodil starýho kokříka do nekonečné honitby a drsňačka,která nikdy nebyla v cvingru sama teď vyje,až je z toho jednomu divně.Do revíru teď taky moc nejdu,ještě nesekají,takže vidět nic není.Je to teď takový nějaký na levačku.Jo a kde jsou u nás říjící srnci je mi záhadou.

Mám dovolenou,tak jsem každé ráno i večer venku. Vychutnávám si říji a včera jsme byli s jedním mladým kolegou na hřivnáčích. Vyzkoušeli jsme balabány a vábničku. Myslím si, že na tu vábničku slyšeli líp. Po každé serii zahoukání během chvíle přiletěl jeden nebo i po třech, zakroužili a sedali buď na dráty el.vedení nebo do vrb, které stojí v louce. Já dal jednu ránu a měl jsem jednoho, kolega si zastřílel víc. Měl tři, dva jsme nenašli a pár jich na rány neslyšelo.Měl flek u el.betonového dvojsloupu a tam mu nalétávali. Zkoušl to i na sedící hřivnáče na drátech, ale sedící holub na brokovou vzdálenost je 3 mm brokem neprůstřelný . To už ví taky. Dnes ráno u nás byla mlha,že nebylo vidět na 50 kroků a držela dost dlouho. Cestou domů jsem zkusil jednoho sedícího hřivnáče na drátech fortunou 3,5 mm z kulobroku,ale seklo to do něho,pustil peří a ztratil se mi v mlze.Hledal jsem ho v obrostlé louce, ale nenašel. Ráno za rozbřesku jsem našoulal dvě srny ,které provázel pěkný šesterák a za nimi chodil paličkář. Nešlo střílet protože jsem měl pozici proti vsi. Tak třeba zítra. Lovu.

Srpen je tady. Byli jste včera prohánět hřivnáče? Zkoušel jsem včera odpoledne objíždět pole s pšenicí, hlavně tam, kde hraničí s vysokými stromy a s potůčky. Hřivnáči seděli zpravidla na VN někde uprostřed lánů a byli tak docela v bezpečí. Několik míst, kde se k nim dalo přijít v krytu stromů se přece jen našlo. Nakonec jsem ulovil tři a k tomu jednu straku. Na straku jsem zkusil dát do prvního laufu ocelový brok 3.3 mm. Seděla na suché větvi hrušky a podařilo se mi přiblížit na 30-35 m. Po ráně bylo vidět, kterak ji oceláky rozčísly peříčka ,ale měla dost sil vzlétnout. Dohonil jsem ji druhou ranou s Red and black 3.5 mm, potom už nešvindlovala. Zdar Karel