Myslivecké fórum

Tak jsem napsal svoji prvni loveckou povidku..je ve clancich..omluvte diakritiku je to z mobilu.je to moje prvotina takze necekam ze nadchne,klidne napiste pripominky..spis jsem se chtel podelit o zazitek a hlavne o to co pro me znamena moje manzelka Marketka..snad se to castecne povede..vsem nade mnou Lovu zdar

Včera jsem opět vyrazil na srnce. Poněkud dříve abych stačil došoulat i do vzdálenějšího kouta honitby. Nikde nic, sotva dva kusy holé v dálce. o půl sedmé sedám na stoličku pod sloup, jinam se na té jetelině ani schovat nedá. Srnec by měl vytahovat kus pode mnou ze zarostlého údolíčka, ale až do šírání se nikde nic nepohne. Dalekohledem prohlížím okolí až kamsi daleko k sousedům. Nejbližší kusy srnčí jsou přes kilometr daleko. Vzdávám to, beru trojnožku a šoulám krajem pole za terenní vlnu. Dva kusy, dalekohled, bohužel, srna a srnče. Brzy zatahují zpátky do krytu. Jdu dál, další terenní vlna. Jen zahlédnu přes vršek vlny srnce. Skrčený, téměř po čtyřech a nakonec skutečně po čtyřech zkracuji vzdálenost aby šlo obeznat a mířit. Trojnožku, puškohled na 12x a rychle zamířit. Jsem rychlejší než srnec, než mě zjistí uplynou dlouhé vteřiny. Krásná ranka...by to byla. Bohužel, ať koukám jak koukám, je to stěží dvouletý šesterák a ten si ještě dlouho kuli nezaslouží. I když by ho mnozí ulovili, i když bych na přehlídce nejspíš dostal zelený puntík s tím, že má "o půl centimetru kratší výsasdy než říká chytrá kniha", lovit takového srnce je mi proti srsti. Zvlášť za letošních třetinových stavů bude každý aspoň trochu slušný srnec do chovu dobrý. Srnec zanedlouho odskakuje a já jdu k autu. A s dobrým pocitem, v pátek už se na srnce nedostanu, ale tohle bylo takové hezké rozloučení s letošním lovem srnců.
Teď nastanou ty relaxační vycházky s dvojkou přes rameno beze strachu, že jako na potvoru zrovna potkám paličkáče. A samozřejmě teď nastane vrchol odlovu holé. Nevím jak kde, ale u nás teprve začíná přebarvovat a teď půjde dobře oddělit zrno od nepřebarvených plev.

Tak dnes večer jsem byl poprvé vystavovaný já a né zvěř. Při šoulání mě navětřil německý ovčák a dědulovi se ho nějak nedařilo zvládnout. Hlásil mě na tvrdo ze třech metrů a jak sem se pohl,už byl u mě. Dědek si pro něho doběhl při soustavném křičení až ke mě a prej je hodný. No a proč ho teda držel dvouma rukama,když jsem odcházel?? Má to vůbec cenu vysvětlovat něco o volném pobíhání?? U nás nejsou nebezpeční psi,ale jen jejich majitelé. Přivolání se učí u psa už ve třech měsících.-:)) JK

Takový vidlák se musí střílet.Lovu zdar. Milan

Včera navečer se mi podařilo ulovit srnce II., možná i III. věkové třídy, vidlák, hmotnost vyvrženého kusu bez hlavy a běhů 14,5kg. 308Win a Lapua Mega 12g, vzdálenost asi 30 metrů, srnec v ohni. Více detailů v sekci Články, snímek pak i ve Fotogalerii. Lovu zdar všem ostatním úspěšným!

Lucko a Rozárko!At se Vám i těm drobečkům daří.Jsem rád že jsi o sobě dala vědět.

Lucko, gratuluji k svatováclavskému přírůstku ! Tohle omylem vzniklé plemeno by mělo být - aspoň podle toho, co jsem o něm četl - dost dobré a už dlouho jsem o něm nikde žádnou zmínku nenašel, snad od doby, co se rozpadla ČSR. Asi jich u nás moc není a je to škoda...

Zdarec!
Týden jsem na stránkách nebyl,tak mi trošku trvalo dočíst nové příspěvky.
Od včerejška mám zvládnuté Zkoušky pro mysl.hospodáře,tak nebylo moc času.
Velkou gratulaci posílám k Miňhům ke klučinovi,ať mu zdravíčko slouží a Všem ostatním Lovu zdar!

Po včerejší čl.schůzi doháníme ještě dva srnce do plánu. Je to každý rok stejný a tak kdo ho potká, loví. Ráno jsem vyrazil na šestou s rozedněním,že budu pouze šoulat a podívám se do míst,kde je přes léto rekreační ruch a nikdo z nás tam téměř nechodí. Bylo krásné ráno a místy dokonce přimrzlá tráva s jinovatkou. Tyhle zářijové rána se stříbrnými pavučinami a probarvenými listnáči miluji. Našoulal jsem několik kusů holé a na záhumence za takovou roklí ,samotného srnce.Vysoký vidlák, silný kus ,tuhý krk s prošedivělou hlavou.S opřeným kulobrokem o slabý jeřáb jsem chvíli čekal na lepší pozici. Zůstal v ráně. Lovu zdar (7x57R 11,2 g, 100 metrů, vyšší rána za lopatkou,podle zubů 7 -mi letý)

Letos je vůbec zajímavý rok. Do půlky června jsem neviděl jediného srnce staršího tří let. Pak bylo před říjí, srnců moc vidět nebylo. O říji celkem ucházející účast a od půlky srpna až doteď jsem (a tím vás možná překvapím) opět neviděl srnce staršího tří let...:) Kde asi jsou? Holé jsou plná strnišťata ale srnců býti nevidno... Mimochodem dnes jsem mluvil s paní prodavačkou ze zbraní a střeliva. Ptal jsem se mezi řečí, co říkaj chlapi o kačenách. Že prý ze všech stran Vysočiny stejné. Myslivci pláčou. Ale ani ne tak nad ocelovými broky, nýbrž nad tím, že kačen je desetina, než vloni.

Jardo, Věro blahopřeji k synovi.Hodně štěstí a zdraví malému.

Jardo + Věruško - spolu se svou manželkou posíláme gratulaci k synovi.Dle porodních parametrů usuzujeme že o příštím srazu by nám mohl mladý už nosit pivo !Zdavím Matěj.

Jardo velká gratulace k pořádný "trofeji".Jinak Věrce i malému hodně zdraví.

Věrko a Jardo gratuluji k synovi, povedl se vám páreček a ať syn roste. V květnu na srazu bude už skoro běhat. Ahoj Vlasta.

Věrko a Jarku také se přidávám ke gratulantům.Pokud jde o tu sestru,ta se určitě spletla!Správné číslo je přece 30-06!F.V

Dnes začali sekat kukuřičku na siláž. Poslední týden prázdnin před školou, tak pár večerů posedím ještě, hlavně na dančí holou. Chtělo by to do říje, pak je zbytečně narušována. Dnes ráno objeven první daňčí hrab a viděn tak 5letý lopatáč, nic extra velikostně, ale tvar lopaty slušný bez vykrojení a račích klepet.Většinou se hraby začínají objevovat až na přelomu září-října, letos o týden dříve,za 14dní bude říje.

Koukám, že přibyl nový člen v zelené rodině, ať mu zdravíčko slouží.

Dnešní pěkná ranní čekaná, nejdřív srna se dvěma srnčaty, pak srna s jedním a zase srnec, Diana mě pokouší, šesterák "jak bejk", ale mladej, moooc mladej :-) Akorát se ta zvěř chovala nějak divně, srna s dvěma lětěla od meze k louce jakoby jim za patama hořelo (nebo je štval chrt), pak i ten srnec nejdřív utíkal k louce, pak najednou zarazil a tryskem obloukem zpátky a zas zatáčka a zas kolečko.. Jak hledající ohař.. Divné.
Jardo velká gratulace Tobě i Věrce k následníkovi a budoucímu "třistaosmičkáři" :-)

Fesoj to asi vystihl a já s ním naprosto souhlasím. Je to chlapi o lidech a o roztříštěnosti celé současné společnosti i názorech. To chování různých lidí je všude, ve všech zájmových spolcích, ve firmách a v pracovních kolektivech až po senát...

Ještě k těm "lidovým myslivcům". Myslivost považuji za svůj životní styl. Byla mým maturitním předmětem a krátce i mým povoláním. K "lidolovcům" jsem měl a mám spoustu výhrad, ty největší patřily a patří k tomu, že většina z nich není ochotna a schopna pracovat na svém sebezdokonalení a lpí na překonaných názorech a pseudotradicích, které přinášejí víc škody než užitku - např. názor "co má zahnutý zobák, musí dolů" - z toho bych někdy vyrostl... Ale jednu kladnou vlastnost těm strejcům upřít nelze. Z 90 % se jednalo a snad ještě jedná o lidi, kteří věnovali a věnují, bez ohledu na věk, spoustu času a energie práci pro zvěř a honitbu, kteří kladli a kladou na první místo povinnost se o zvěř starat a snaží se k tomu vychovávat i své nástupce. A takových lidí si chtě nechtě musím vážit, i když po odborné stránce někdy škoda mluvit... A k té závisti - v našem sdružení je členem jeden podnikatel. Peněz má dost, jezdí lovit do Afriky i Kanady, vybavení přepychové. Protože nestíhá, nepodílí se např. na sušení sena a s těmi, kdo jeho krmelec naplní, se vyrovná. Ale jinak se na chodu sdružení plně podílí, dobře zapadl do kolektivu a je zkrátka jedním z nás. A taky by někdo mohl říci "zbohatlík" - jenže je to opravdový myslivec, ne pouhý lovec, myslivosti rozumí, nad nikoho se nevyvyšuje a snad proto je oblíben a nezávidíme mu. Není to o penězích - je to o lidech...
A Jardovi gratuluji k dalšímu budoucímu myslivci !

Jardo a Věrko, i já se připojuji a gratuluju Vám k narození malého adjunkta! P.S.: Kdyby Jardo náhodou sestra ještě během dne umazala tu třicítku, páč se zpletla a upsala a zůstala tam jenom ta 8, nic se neděje. Taky by Vám s ní kluk dělal radost :-)...
Ať je vše v pořádku a jste všichni zdraví!
Ahoj Olda

Jardo a Věrko gratuluju.

Jardo gratuluji. Ať vám kluk dělá jen radost. Pozdravuj Věrku. Ahoj

Přátelé, po více než týdnu neúspěšných čekaných po termínu se konečně zadařilo!
Dnes v jednu hodinu po půlnoci se na svět dostavil Miňha junior a je ho docela kousek - 53 cm a 4,26 kg. Co mu daly sudičky do vínku začínám tušit...
Na prsa mu totiž sestra napsala fialovou barvou pořadové číslo 308 !!!

Břéťo,jsou i jiné situace,kdy u těchto lidí je používán ten popisovaný džíp v honitbě. Jsou tací,co si vozí hromady pod posed a pak nechávají svého pomocníka kousek od posedu s výmluvou,že nohy bolí-:)) To byla jen taková vsuvka,neber to osobně od Lidového Myslivce. Jk

Absolutně souhlas s Milanem, ta starobytnost a závist je z některých kolegu proste znát.. Když má člověk víc jak sedmičku puskohled,víc jak osmicku kulovnici a brokovnici za víc jak 20 tisíc, tak je proste zbohatlik a nikdo už nevidi kolik toho tim džípem v zimě navozi ke krmelcum... Nikoho nezajímá,ze je to tvoje vrcholova záliba a dáváš tomu všechno,jen proto,aby to bylo nejlépe,jak muže byt.. Bohužel je tenhle postoj hodně běžný,a to i na řidicich funkcich sdružení,jak to bohužel znám já...ale hlavní je neztratit elán,tot moje heslo ..:-) lovu..

Z večera jsem pokřtil v létě opravený posed.Vyrazil jsem na srnčí a ulovil jsem 2 lišáky a 1 lišku.90m,4m a 60m. 222Rem. FMJ

Když vás to prudí...... Označení "lidová myslivost" v pejorativním smyslu používám pro tupost, závist, hloupost, omezenost, nedostatek rozhledu, nedodržování etiky, prostě k označení toho, když se káže voda a pije víno. Jako třeba maskáče, jako třeba závist, že někdo střelil něco lepšího, jako třeba označení za zbohatlíka kohokoliv kdo použije jiné náboje než SB nebo má jinou flintu než CZ UB, jako třeba mít plnou držku keců o tradicích a myslivecké mluvě a přitom dotyčný nezná ani jedno (když pak vidíte, jak jistý nejmenovaný dá lišce poslední hryz a hrdě si to vyfotí), doporučování vojenských gumofilcáků a jiných použitých součástek vojenské výstroje jako bezva pro myslivce, atd. atd., prostě když se káže voda a víno chlastá. Setkal jsem se s tím mockrát a hlavně u tzv. "lidové myslivosti". Nevím, jestli vám to takhle stačí a rozumíte mi a asi jsem to nevysvětlil zrovna dostatečně. Líp to asi neumím. U mě je slovní spojení "lidová myslivost" nonsens. Myslivost je jen jedna, ani lidová, ani jiná. Proti normálním lidem nic nemám :-). MS

Milane,co příspěvek,to lidová myslivost a lidoví myslivci.Mohl bys mi ty pojmy blíže specifikovat?Jestli ano,tak třeba na mail,abychom to tu nedostali někam,kam nechcem.

Děda z lesa - ty maskáče a baseballové čepičky jsou samozřejmě hrůza, ale to už je jen taková třešnička na dortu:-), inu "lidová myslivost" v plné nádheře. Ale co už:-). Tak suplujte, suplujte puritána :-), vždy Vám to šlo dobře. MS

Přátelé budujme televizní kariéru. Teď jen stačí dávat zajímavé názvy tématům a paní redaktorka se chytí.
To Ivo: Co čekáš od tv, která při tragédie Jak-42 s hokejista, publikuje fotku jako manželku jednoho s hokejistů úplně cizí slečnu se shodným jménem. Nic si neověří.
To Radek: to vaše srnčí jsou chudáci, další řepkový úhyn.
K reportáži, hanba by mě fackovala, takto se ukázat na kameru, raději bych zdrhl domů nebo se šel převlíct, kalhoty vojenské a pracovní, kšiltovka all inclusive. Hanba

Milane, je mi jasné, že drtivá většina veřejnosti neví o myslivosti vůbec nic a většinou jen papouškují informace z našich nepříliš objektivních medií.
Na tom šotu mě zamrzelo (nekomentuji ocelobroky), že myslivci, ačkoliv ví, že budou v televizi, se neumí ani normálně obléci - už jen kvůli ostatním myslivcům.
A dále zde dlouhodobě obsentuje hlavní puritán Daksl, takže jej zatím supluji.

Mě taky ten odkaz nefunguje.Z

Radku - tak to bordíci umí dokonale. Když je nějaká lumpárna, tak jsou veselí a nevidím-neslyším a jak je průšvih, stačí zařvat a hned se tváří šíleně ublíženě jako největší chudinky na světě :-)

Hans: díky za upozornění, na zprávy a navíc na Nově se moc nedívám. Ale hned po ránu jsem se aspoň pořádně zasmál, jakouže jsme za tak krátkou dobu fungování tohoto fóra udělali kariéru (o tom se může ostatním stránkám o myslivosti jen zdát :-D) a že si vybrala zrovna nás - čestně přiznávám, že žádné lobování ani korupci jsem kolem toho nepodnikal, věřte mi!!! :-D Ale má označený příspěvěk Iva Ondráčka z 4.9.2011 15:47 z tématu Kachní hony vs. Ocelové broky - takže je jasný, kdo je na reportáž navedl, že IVO! :-D.
Nepřikládal bych té anonymní internetové anketě na stránkách myslivosti větší význam, než žádný :-), hlavně proto, že je anonymní a internetová :-). Asi se nebude divit, když vám řeknu, že na myslivecké stránky chodí spousta nemyslivců a spousta hnidopichů, co nemají nic jiného na práci, než dělat rozruch v našich řadách. Navíc procento odpovědí je tak mizivé, že to nestojí ani za řeč.

Inu, to je tak, když se lidoví myslivci dostanou do televize:-) a nejen tam:-). Na druhou stranu, laickou veřejnost asi maskáče netrápí:-) a je jim to úplně putna. Zajímavé tvrzení paní redaktorky o tom, že myslivci budou raději porušovat zákon asi nemá nic společného s tímto fórem, ale evidentně vychází z výsledků ankety ČMMJ, hrdě zveřejněné na jejich webu: www.myslivost.cz . Výsledky ankety hovoří zcela jasně:-). Vyvěsit takto formulované otázky na veřejném webu této organizace podle mě jen svědčí o idiocii autora ankety a nedomýšlení dopadů. Tak nějak mám pocit, že ČMMJ celkem aktivně bojuje proti myslivosti a myslivcům. Čím dál úspěšněji:-). Tak co byste chtěli:-).
MS



Názor na používání ocelových broků Jaký je názor vašeho mysliveckého sdružení na nařízení zakazující použití olověných broků při lovu vodního ptactva?
S nařízením souhlasíme a dodržujeme

17
S nařízením sice nesouhlasíme, ale zákon dodržujeme

307
Nařízení nerespektujeme a lovíme dál s olověnými broky

131
Nařízení respektujeme, ale vodní ptactvo radši nelovíme

38
Nařízení nás nezajímá, lov vodního ptactva pro nás není důležitý

32
K zákazu používání olověných broků nemám jednoznačný názor

A navíc myslivci v televizi v maskovacích kalhotách, maskovacích čepičkách, bejsbolových kšiltovkách...

Dnes jsem i přes ošklivo vyrazil na srnčí holou, všude blata po kolena, ale dalo se to. Po cestě pěšky jsem viděl poměrně hodně zajíců. Když jsem přišel k jednomu remízku, tak z něj vyběhl srnec šesterák - přední výsady dlouhé 10-12 cm a rostou přímo od růží, zadní o něco delší s krátkými vidličkami na koncích. Byl by to pěkný srnec na příští rok, jen kdyby neměl zadní běhy černé od průjmu a kdyby nebyl takový apatičtější než bývá normální zdravý. Takže zítra jdu za hospodářem se poptat, jakže to máme s plánem odlovu srnců. Jistě už máme vše odloveno a ještě jsem neulovil žádnou holou, takže to asi bude boj.
Eriko, ten můj frajer zase i přes přísný zákaz :-) pořád trhá sousedovi slepice. Každá díra je pro něj dostatečně velká a vše co se hýbe až příliš živé :-). Navíc se po tom ještě tváří jak svatej, čimž mně ještě více na....

Eriko, už jsem se dlouho tak nezasmál !

Josef Hanzlík: Michal má pravdu nic takového tam nebylo ... bůh ví z čeho ty halucinace máte. Snad z koukání na jmenovkyni Hanzlíkovou ... což se dá pochopit.

Josefe, taky jsem byl v sobotu na ranči Helena. Akce to byla super. To co jsem se tam dozvěděl jsem hltal, jak hladovej němec uzený a asi jsem chvílema vypadal jako Kelišová (divil jsem se s otevřenou hubou). I s jídlem a pitím jsem byl nadmíru spokojen, ale ty divný zvířátka, jak popisuješ, jsem tam nikde neviděl. Troufnu si tvrdit, že tam nebyly. Kdyby tam totiž byli tak by je museli vidět i naši dva bordíci a určitě by mě na něco tak divnýho upozornili :-)). Jinak klobouk dolů před chlapama co to organizovali v čele s Dakslem.

Františku, děkuji za pozvání. Ale za prvé je to z ruky, za druhé nemám auto a za třetí myslím, že by mě i moji čubinu Tvoje paní asi hnala klackem - kdyby to bylo jinak, věřím, že by sis poradil. A nejsem od Domažlic. Když jsem řekl,že pro Dorinku musím zajet do Pece, každý mi tvrdil, že to mám kousek - jenže do Pece pod Sněžkou a ne do Pece pod Čerchovem okres Domažlice. Bydlím totiž na Žacléřsku, na východním okraji Krkonoš, takže mě čekalo celodenní cestování vlakem, ale já i nová členka naší rodiny jsme to zvládli v pohodě.

Honzo, ztráta psího kamaráda vždycky bolí. Výhodu - alespoň částečně - mají ti, co mají psů víc. Ale i to někdy nestačí. Když jsme ke starému jagovi pořizovali malou bordinu, spěchali jsme, aby ji "pan profesor" stihl všechno naučit. Nestihl. Dvakrát spolu byli norovat a pak jsem šla večer krmit, borderka byla podivně klidná až divná a jago nikde.. Taky "spal" v boudě. Bylo mu necelých 13 let. Hessy je dnes tříletá, pracuje skvělě, ale stejně, když přijde těžší práce (třeba jezevec) tak si občas říkáme "Jó, kdyby tady byl Dyk.." Pořiď co nejdřív nového mrňouse (a ideálně rovnou dva :-) přebolí to rychleji.

Honzo, umím si představit, jak Ti asi je. Vloni jsem musel utratit po 15 letech věrné služby svého německého křepeláka a byl jsem jak přešlej mrazem.Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jsem se v duchu smiřoval s tím, že zůstanu bez psa, protože na výcvik štěněte už nemám. Jenže jsem narazil na inzerát, ve kterém byla pro nedostatek času nabízena zdarma fena NK se všemi zkouškami, které mohla mít, vše v I. ceně, CACT z všestrannek. Věk 7,5 roku. Tak jsem tam zavolal, pro fenečku zajel a už rok mi dělá radost. Manželka si ji taky zamilovala, jen jí trochu vadilo, že během pár dnů zneškodnila 75% jejích koček /3 ze 4/, ale musela uznat, že to má v popisu práce... Připojuji se k Milanově radě - nejlepší lék na smutek je nový pejsek.

Dneska ráno jsem našel svojí čtyřnohou společnici spinkat v pelíšku věčným spámkem. Ještě večer byla v pohodě a ráno... :-(
Trpasličí jezevčík, v prosinci by jí bylo 10 let.

Je pravda,že jsme z dnes udělali jiné téma, tak to přeložím jinam.

Jeníku, Já lovím 30-06Spr a tam bývá problém se strachem zpětného rázu a pod. Vystřílel jsem hodně peněz,než jsem si zvykl-:)) Kulobrok je v ráži 5,6x50R Magnum,takže taková silnější,ikdyž účinná vzduchovka. Obava z vyšlé rány nebo lovecká horečka jsou dvě nejčastější příčiny ztržené rány. Chce to jen nacvičit střelbu a chodit lovit a pořád mířit a mířit a mířit. Kdysi večer jsem pořád mířil a až jsem byl v klidu,tak teprve ze čtvrté tlupy černé jsem ulovil. Tady víckrát platí,že trénink dělá mistry...JK

Soustřel teda není úplně suprový, zkus si to nastřílet z kozy. Jen jedna věc mě docela překvapila, že soustřel na střelnici je lepší než soustřel na zvěř. U mě osobně bych spíše řekl, že je to naopak. Pokud střílím na terč, pokud je bod na desítce, snaha rychle tuto situaci ukončit a s tím spojené strhávání, na střelnici nějak více pociťuji stres z rány a výsledku, což je prostě špatně, vím to, není to ideální. Ale u zvěře naopak nejsem rozptylován imaginární 10 a jsem nějak více v pohodě, pokud teda není lovecká horečka. Takže obecně zásahy na zvěř, či na terč ve formě obrázku zvěře bez kruhů ve mne vyvolá větší pocit jistoty, než klasický terč s bodami.

No zatim jsem z kule nastřílel dohromady cca 40 ran,takže mi je jasný že nemůžu střílet jako Figi a jemu podobní.Nicméně děkuji za rady a připomínky-bez toho se člověk dál nedostane.Lovu!

Bohužel to ospravedlňování sama sebe nikam nevede, zásahy jsou tak nastříleny a to je soustřel. Je to opravdu nic moc. Já se ZH nikdy neměl problém se zahřátou hlavní, drží dobře. Je pravda, že napínáček na ZH i ZKK je takový .. no prostě s ním mám taky problém, nemám ani krátké ani dlouhé prsty. U ZH to jde vyřešit dvěma způsoby:1) mít ZH bez napínáčku a naučit se s tím, jde to bez problému a 2) mít ZH s napínáčkem a nepoužívat ho.

No možná máš Figi pravdu,ale k terči jsem chodil po každé ráně a tu 5 a 6 si možná také strhl.Na spoušť opravdu dosáhnu špatně-zvlášť s napínáčkem.Vzhledem k tomu,že to bylo letos potřetí,co jsem byl cvičit,tak považuji 100m při lovu pro sebe za maximum.Rozhodně se ale neobelhávám že jsem dobrý střelec.Doufám,že až mi děda dá ZKK a dám jí k puškaři a novou optiku,tak se mi bude střílet lépe.Chci tam dát spoušť bez napínáčku.

Příští týden jedu s kamarády lovit do krušných hor a tak jsem dnes vyrazil do Velvar cvičit střelbu.Stříleno kulobrokem ZH 7x57 střelou SB SPCE na 100m-optika Zeiss 6x32(DDR).Foto v galerii.Zásahy 5 a 6 jsou posunuté díky nedostatečnému vychladnutí hlavně a 8 jsem si trochu strhl.Je zajímavé,že 9 jsem vystřelil vzápětí po 8 a ohřátá hlaveń se neprojevila. Kromě 5,6 a 8 jsou ostatní zásahy do 3cm od středu.No není to nic světoborného a tak očekávám vaše rady a kritiku. Po tom,co jsem minule dostal puškohledem lehounce přes brýle,tak cítím lehkou nervozitu.Na komoru zvěře by to bylo dobré,ale i tak musím chodit častěji(jen kde vzít čas).Lovu zdar!

Mluvil jsem s kolegou o těch srnčatech,co jsem z nich jedno střelil a kolega že se tam podívá a zkusí ulovit to druhé. Včera navečer tam měl zajeté auto,tak jsem přejel jinám a sedl si na svůj oblíbený žebřík,který je opřený na posledním javoru v mezi asi třicet kroků proti rohu lesa s pěkným výhledem na spodní a vrchní louku.Sedím do půl osmé a všude je klid.Jen zajíc mi tam přihopkal a zase pokračoval podél meze dál.To je divný říkám si, v tuhle dobu už musí být zvěř venku. Do setmění mám nějakou čtvrt hodinku.Tiše slézám z posedu a chci se tiše přesunout za remíz,jestli nebude něco vylezlé v záhumence brambor.Pomalu šoulám cestou skrze remíz a dalekohledem přejíždím pole brambor.Byly tam tři kusy,srna se srnčetem a starý známý šesterák z léta a ze říje,který tam celé léto "šéfoval".Otáčím se a v tichosti se přesouvám dolů na výjezd v mezi, kde jsem na jejím konci seděl,že omrknu jestli jsem náhodou neměl něco vylezlé za zády.Tiše docházím na výjezd a prohlížím spodní cíp louky,který mírně klesá za terénní vlnu.Dole v rohu je srna se dvěma srnčaty a blíž ke mě na nějakých 80 metrů vidím dva kusy.Ten napravo je čiplena. Prohlížím ten druhý,který je zapasený a ještě k tomu je šikmo ode mě. Je to srnec,ale na hlavu nevidím. Teď jí zvedá a popochází o dva kroky dopředu.Paličkář! Vytlučený kolíčky max.2-3 cm.Rozhodování je jasné a rychlé.Tiše popocházím o dva,tři kroky vpřed pro lepší pozici.Sedám si do trávy a zapřenými lokty o kolena čekám s naštechrovaným kulobrokem až se srnec líp postaví.Šeří se valem a v téhle pozici sedím snad pět minut. Je to nekonečná doba a začínají mě brnět ruce. Pro jistotu jsem si cvakl i bod, když už ho tam mám,tak ať to teda je ...Srnec udělal dva kroky směrem k té srně a natočil se.Pomalu najíždím bodem od spodu. V okamžiku ,kdy se bodík zastavuje za lopatkou ,lehce zmačknu.Tichem zahřměla rána a její ozvěna se vrací zpět od protějších kopců.V nedaleké vsi se někde ze zápraží probudil nějaký vořech a rozštěkal ještě další dva.V ráně slyším žuchnutí kule a v optice vidím,jak se srnec propadl na nástřelu .Srna zmateně vyráží do louky,zastavuje a jistí.Pomalu se vrací zpět a s nataženým krkem a přizvedlým předním během doslova "vystavuje" nástřel s ležícím srncem jako ohař. Odbíhá až když se zvedám a vyrážím. Ze zkousaného smrčku,který roste v kraji meze ulamuji dva trýby - úlomek, poslední hryz a vyrážím k nástřelu.Dál už známá rutina.( 8x57 JRS, Oryx. Trochu vyšší rána nad střed, vstřel za lopatkou, výstřel chytil kraj lopatky, výstřelová strana po Oryxu asi jako kovová padesátikoruna) Lovu zdar!

Včera večer jsem vyrazil klasicky ke kukuřici na to svoje slabé srnče. Krásný večer, jen mě zneklidňoval proměnlivý vítr. V sedm se ukázal první kus. Srna? Ne-e, je to srnče-srnečka a bezstarostně se popásala na strništi, jak jen to srnčata umí. Pozuruju ji delakohledem ozářenou sluncem. Přijde mi menší, ale zase nemám srovnání s jiným kusem, tak zůstávám v klidu. Za chvíli se otačí směrem ode mě a já vidím, že kus je celý tzv. us..ný. Průjmem jsou hnědé komplet celé zadní běhy. Neváhám, beru flintu, ale srnče mizí v kukuřici. Trošku si nadávám, že jsem si toho nevšiml dřív, ale v tom slunci se to nedalo. No nic, říkám si, beztak za chvíli zase vytáhne. A mám tu ještě resty u toho druhého netrefeného srnčete. Se šíráním, ale ve správném místě zase vidím kus. Už není tak dobře vidět, proto dlouho obeznávám, ale ano, je to to moje nemocné. Když se konečně srovná, odmačkávám. V optice vidím, jak kus značí výskokem a mizí. Je to dobré, říkám si, komora jak vyšitá, to bude na nástřelu v ohni. Čekám povinných pár minut a jdu na nástřel. Nic. Taky hledejte po savažce nástřel - 90% ulovené zvěře vůbec nebarví. Tož přecházím ke kukuřici a hledám otěr barvy. Jenže už je dost tma a je to čím dál horší. Prvních pár řádků kukuřice také nic. Takže telefon a shánět psa na dosled. Jenže první majitel je mimo, druhý taktéž, třetí nebere telefon... Takže nakonec domluva s hospodářem na ranní dosled. Večer pochopitelně neveselé úvahy, ale tohle už znám, nejlepší je nevymýšlet kraviny a jít radši spát. Člověk se stejně ničeho nedobere. Ráno přijíždím ke kukuřici o půl hoďˇky dřív a procházím strniště, kdyby náhodou. Nic. Kontrola nejbližší kukuřice. Nic. Hospodář se psem má ještě 10 minut čas, tož na zkrácení dlouhé chvíle vyrážím až na dolní roh a volným tempem kontroluji okolí. Cca 60-70 metrů od nástřelu se zarazím. Na kukuřici je velikánská skvrna od barvy. O dva řádky dál 3cm dlouhý kus kosti. Asi běh, z toho už tak nadšený nejsem. Ale srnče naštěstí dosleduji o 10 metrů dál. Veliká, veliká, ale opravdu veliká úleva. Srnčeti poslední hryz, mě úlomek a telefon hospodáři, že "je to dobrý!"
Shrnuto: Srnče po raně značilo předpisovou komoru, pak se mi ztratilo z optiky a okem už jsem ho nedohnal. Nevzalo to ale rovnou do kukuřice, nýbrž mírnou terenní prohlubní, kam nevidím a teprve potom zaběhlo. Logicky jsem tedy marně hledal o notný kus jinde. Výstřel pak nebyl podle předpokladu na zadnější komoře, ale rovnou skrz pravé plecko. Střela zřejmě trošku"uhla".
Tady jsou hned dvě zajímavosti. První je, že srnče odběhlo z nástřelu cca 70-80 metrů, čímž má u mě rekord. Obvykle mi zvěř zůstává v ohni, výjimečně do 30ti metrů. Druhá, zatím největší výstřel jsem měl kolem tří centimetrů - tady došlo k přestřelení kosti a totální destrukci pravého běhu.
Srnče, cca 4-5kg, 5,6x52R SaB, 160 metrů. Viděl jsem ho vůbec poprvé.
Ps.: Nedosledovat a tím pádem "netrefit" druhé srnče během týdne, měl bych nadlouho po náladě, střeleckém sebevědomí i chuti k lovu. Diano, ty mi dáváš! :) Ale díky!

Všem úspěšným kolegům Lovu Zdar! V pondělí jsem se také po šesti týdnech dostal konečně také ven - měníme střechy na domu a tak nebyl vůbec čas. Vyrazil jsem o půl sedmé s tím že si sednu na posed a odpočinu si:-D. Na louce přede mnou se páslo sedmnáct kusů srnčího, mezi nimi i srna s trojčaty, dvě byly pěkné ale třetí bylo oproti nim poloviční a rozhodl jsem se ho tedy ulovit. Jenže srnče bylo neustále za srnou a tak nebylo možné bezpečně vystřelit. O půl osmé se mi za zády ozývá rána - říkám si že kolega také loví holou, má kazatelnu za lesem asi čtyřista metrů ode mne. Věnuji se tedy dál srnčeti,ale stále nelze střílet. V tom se v lese ozývá rachot a vyjíždí "vlak" černé - už vím po čem kolega střílel:-D, nejdříve tři veliké bachyně a za nimi skupina asi 12 lončáků, další kusy je slyšet jak běží dál lesem. Okamžitě potáhnu s jedním prasetem, padá rána a prase udělá kotrmelec a zůstává v ohni. Rychle přebíjím a střílím na další kus, ten značí ránu a zpomaluje, přesto po něm střelím raději další ránu po které se láme v ohni. Je osm hodin přesně a volám domů s prosbou o pomoc s dopravou ulovené zvěře:-D. Přijíždí tatínek, dostávám upřímné Lovu Zdar a úlomek. Na výřadu jsou dva kusy černé zvěře - lončačky, váha vyvržených kusů 43 a 51 kg. Obě mají komorové rány, zjištuji že druhý kus má dvě rány těsně za plecí asi 3cm od sebe,druhá rána byla tedy do hrobu, nechtěl jsem však riskovat dosled. Stříleno kulovnicí Brno 98, 7x64, SB 11,2g. V duchu jsem pak poděkoval Sv. Hubertovi za přízeň.

Jelikož partner včera posekl naši louku a o pár dní dřív zemědělci posekli jediný lán kukuřice, který byl poblíž louka/les, zajela jsem se podívat, jak to tam žije. V sedm jdu k posedu, ale ouha, pan srnec už ochutnává zavadlou trávu. Na zhruba 160 metrů ho nepřečtu (na úhlopříčku má louka 180m, já stála na kraji a on na opačném), tak mu zamávám a jdu na posed. Srnčí co dřív bylo v kukuřici se po posečení stáhlo do lesa jak jsem předpokládala, nejdřív vyběhla dvě samotná srnčata, pak srna se dvěma, pak srnec, ale to už bylo blbě vidět (měsíc ještě nízko a les dělal stíny přes celou louku). Jela jsem jen tak na čumendu, takže jsem v devět zavelela k odchodu. Pěkná čekaná, podívám se tam ráno, měsíc už zachází hodně pozdě, takže ve tři, čtyři je vidět jak ve dne.

Ivo, nic si z toho nedělej. Já jsem za poslední týden, kdy jsem byl venku každý večer, seděl jen 3x tam, kde jsem chtěl. Předevčírem jsem chtěl sedět u potoka s vyhlídkou na kukuřičné a bramborové pole, ale noční sběrači brambor mě vyhnali o kus dál, stejně tak ve středu. Včera zase soukromý zemědělec mě vyhnal svým traktorem, protože nemá po nocích nic jiného na práci, než orat, přitom má stěží 20 hektarů, by mě zajímalo, co děla přes den! Prostě všude je takový ruch, že se ani nedivím, že na žadnýho divočáka nemůžu při tak nadějném úplňků, jako je zářijový, pořádně potrefit, i když občas něco zahlédnu. Taky začaly padat žaludy o 106, takže to zatím vypadá s divočáka i dančím dost nemastně neslaně.

Břeťo ty už tu píšeš a u nás v tuto dobu černá teprve vychází. Chtěl sem taky dnes vyrazit,ale z práce sem přišel až před osmou,takže než sem pokludil,už nic-:))) Jinak Lovu Zdar

Byl jsem venku o víkendu ráno i večer, nic, ale musím vám písnout, co se u nás v dědině stalo.
Za kamarádem/sousedem myslivcem přišel fotbalista, ať si vezme hrabky a lopatu a jde s ním. Kamarád na něj zíral s otevřenou pusou, co jako vůbec chce a milý čutálista odpověděl, že jim divočáci zrejpali kus hřiště.
Máme Fussbalplatz hned u lesa a letos je nad hřištěm 35 ha kukuřice, no a čuníci, kteří se už asi v tom lánu nudí, tak si dali fotbálek a jaksi zapomněli zvednout pluh...
Pomalu kujeme plány, jak budeme strašit ženské, až posekají tu kukuřici, budou čuníci čekat v roští u obchodu a hned, jak se ukáže ženská s nákupem, tak ji přepadnou...

Včera večer jsem si šel sednout ke strništi po řepce které je u potoka a za potokem je kukuřice jestli nevytáhnou prasátka.Dlouho sedět nebudu chci jít ráno.Do desíti akorád pět kusu srnčího tak se balím ale něco de ze struhy ke mě tak čekám a poslouchám a přímo podemnou de liška sedím na stromě.Beru kulobrok a čekám až vyleze na strnisko ale de kolem struhy tak ju moc nevidím asi na 40m se zastavuje tak na nic nečekám a střílim kulou liška zůstává na nástřelu tak balím a du dom.Ráno ve čtyři už sedím u kukuřice měsíček svítí tak vidím až k sousedům na strniště.Na strništi je akorád stnčí a v kukuřici je úplně mrtvo. Až kolem šesté u sousedů na strništi vidím jedno větší prase ale hned zatahuje.O půl sedmé ke mě jdou tři kusy srnčího jeden je srnče ale slabé tak se chystám že ho ulovím v tom slyším za sebou v kukuřici rachot tak se otočím a kukuřice se vlní asi deset metrů před koncem zastavují a jdou v řádku za mnou ale jedno je zvědávé a de přímo k posedu kde sedím když je asi metr od posedu tak se lekne a běží kolem cesty asi v sedmdesáti metrech zastavuje a vychází na cestu to už jsem připraven a střílím za mnou začíná rachot jen sleduji jak se vlní kukuřice.Prase zůstává na nástřelu je to kňourek po ošetření 60kg. Liška a prase během víkendu tak si říkám že se nademnou konečně slitovali všichni svatí.

Tak přátelé jsem opravdu, opravdu, OPRAVDU na mrtvici!!! Nastřelení variablu je nemožné. První rána na 50m sotva lízla kraj terče. Korekce, druhá rána do černého 4cm od středu. Přemístění terče na 100 metrů. Rána těsně nad černým. Říkám si je to dobrý, jen trošku dorovnám a bude to lítat do černého. BAC, zásah do pravého horního rohu, nějakých 13 cm od středu. Sakra. Domů na oběd a zpátky nastřelovat. Ani nevím co jsem jedl. V klidu se opřít, srovnat terč do křížku BAC. Zásah mimo terč. S....a! Terč zpět na 50 metrů BAC - zásah tesně pod spodní okraj černého, ale vertikálně dobře. Klikám 2 kliky nahoru, terč na 100 metrů. BAC zásah opět do pravého horního rohu xy cm od středu. To už nadávám jako špaček a mám chuť puškohled servat a zahodit do křoví. Po uklidnění a vychladnutí zbraně korekce 9 kliků vlevo, to bych měl být už přece hodně blízko ke středu terče. BAC zásah zase kamsi mimo terč. No na mrtvici. NA MRTVICI!!!
Co to má sakra být? 21 000 za nový puškohled a takovéhle zklamání. Mezi ranama jsem poctivě nechával kulobrok 15 minut vychladnout. Že bych strhával na 100 metrů úplně mimo terč, to se mi nechce věřit, to bych na tuhle vzdálenost v životě netrefil komoru, natož třeba toulavku nebo vranu. A když už někdy strhnu, tak vždycky vodorovně vlevo a nikdy vpravo nahoru.
A teď co? Proklikat puškohled do všech stran a pak to zkusit znova? Nebo za to může variabilní zvětšení? Optika v téhle cenové kategorii prostě musí držet soustřel, ať střílím na 3x nebo na 12x! Asi mě holt čeká reklamace, dohadování, opětovné dodání, opětovné nastřelování a na vánoce zas můžu vyrazit na holou. Haha...:(

Dnešního krásného večera jsem vyrazil na slaboučké odstřelové srnče, co jsem před pár dny obeznal. Seděl jsem sotva dvacet minut a srnče vytáhlo i se sourozencem z kukuřice na pastvu. Nebylo kam spěchat, ujistil jsem se, že je to vážně to "moje" a v klidu si připravil trojnožku a vyladil oporu. Když se srnče natočilo naširoko, po strništi se rozlehla rána. A nic. Měl jsem jen dojem, že se před srnčetem cosi rozsprsklo. Srnče se jen překvapeně rozhlíželo, popoběhlo a opět se srovnalo naširoko a bralo pašu. Pokud možno jsem se uklidnil, přebil, dal si několik desítek sekund načas, s jistotou znova namířil... a u druhé rány jsem ani nezahlédl místo dopadu. Takže zbylo jen zlomit flintu a jet domů. Srnče je 100% v pořádku, ale já jsem dost rozlazený. Holt zítra nastřelit, znovu získat střeleckou jistotu a večer vyrazím zase.
Jen pro doplnění, střílel jsem za bezvětří na cca 140 metrů. Což je vzdálenost, na kterou úspěšně lovím vrány. Takže mi to lítá o čtvrt metru do pryč. To vážně potěší! :(

Fesoj - cvrkla, kakamrdí, přezmen - vodkaďpa si? :-))

Tak se mi dnes konečně povedlo protrhnout dlouhodobou smůlu... Krátce před 19 hod. jsem si sedl na posed, na který vidím od našeho baráku. Na louce sice nikde ani rýpanec, jen pár vyrytých vosích hnízd od jezevců, vysypypaná jablka a hrušky při poslední kontrole jen tiše zahnívaly, ale sousedka si předevčírem večer málem cvrkla do kalhotek, když to na ni u cesty kousek od toho posedu zafunělo a zachrochtalo...Výjimečně proti svému zvyku jsem s sebou nevzal čubinu, kterou normálně odkládám pod posedem - a to bylo žalování, když mě z kotce viděla, jak jdu s flintou a bez ní... Cestou k posedu mi v louce odskakuje jeden kus srnčího, ale daleko, nelze přečíst o co jde... A už sedím. Vidět je dobře, jenže není na co koukat. Ani chlup. Říkám si, že vydržím do devíti, pak se půjdu domů najíst a potom se ještě podívám na kazatelnu, u které jablka i hrušky zmizely. Měsíc svítí jen tak nesměle skrz mraky, ale střílet by se dalo, i když puškohled Barska zrovna světelností nevyniká.Ještě se vyčůrám do bažanta, abych nemohl říci, že jsem neviděl ani ptáčka - a najednou v protilehlém konci louky černá skvrna. Prase - ale co jsi zač ? Znovu mizí v kakamrdí pod elektrovodem, ale to mě už chuť jít domů nadobro přešla. Za chviličku vylézá z lesa o něco blíž. A není samo. Je to bachyně se selaty a jedno z nich je nápadně světlé. A už pochodují k tomu zahnívajícímu ovoci - jenže to světlé selátko ne a ne dostat do křížku. Najednou se bachna rozběhne šikmo ke mně a selata za ní. Teď zmizí v lese a zase se nedostanu k ráně, jako obvykle. Jenže odbočují doleva a ve stínu stromů mažou přímo k posedu. Honem snižuji zvětšení, stavím se na poslední šprušel žebříku - v sedě se střílet nedá, na to jsou moc blízko. A toho bělouška nevidím, asi zůstal někde ve stínu. Tak už na něj nečekám, jeden z jeho brášků se staví pěkně naširoko - a bác. Bachyně i s rodinkou mizí a jen slyším, jak zasažený kus odkazuje. Po nezbytné cigaretě lámu úlomek a poslední hryz a jdu udělat červenou práci. Když odděluji jedlé vnitřnosti od výhozu, nemohu najít srdíčko, tam, kde by mělo být, není. Leží opodál, celý vršek ustřelený, jak jsem vytrhával vývrh, tak upadlo. Doma věším selátko na přezmen. Vyvržené s hlavou a běhy 14 kg, kňourek. Na takovou obrovskou vzdálenost - asi 10 m od posedu - jsem ještě nikdy žádné prase nestřelil...

Dnes večer jsem vyrazil na pole na kukuřičné strniště, které sekli v pondělí, přes silnic hned vedle je ten 35 ha lán, co sekli včera a dnes ráno, jak jsem o něm psal v minulém příspěvku. Já jsem se usadil na druhé straně pole než je ta dělící silnice u zarostlého koryta potoka - minulý týden jsem tam chodil ke kukuřici na srnu se srnčetem, ale nějak se mi nedařilo je ulovit, tak jsem byl zvědav, jestli tam po posečení kukuřice ještě budou. Navíc jsem malinko doufal, že tam po kukuřičném strništi bude třeba ještě bloudit nějaké ztracené sele.
Přijel jsem na místo kolem 18:45, po asi 15 minutách sezení vychází srna se srnčetem asi 150 metrů daleko ze zarostlého potoka. Než jsem k nim došoulal blíž podél potoka, tak zatím vyšly na horizont pole asi 100 metrů od potoka. Přibližně 45 minut stály na horizontu a já čekal, až sejdou, že bych je zkusil ulovit, ale vydaly se na druhou stranu za horizont. Tak jsem se vydal kolmo od potoka směrem na horizont. Asi 30 metrů pod horizontem a 40 metrů od nich jsem se posadil na hůlku a čekal s flintou připravenou na trojnožce, že jak slezou pod horizont, tak ulovím prvně srnče a pak zkusím i srnu, bude-li možnost. Po asi 5 minutách však najednou zpozorněly a oběhly mě obloukem asi 20 metrů zpátky do potoka, od kterého jsem přišel. V tu chvíli mrknu na horizont a tam stojí tmavý flek. Mrknu přes puškohled a dívám se z očí do světel na divočáka, který stojí na ostro vzpřímený. Jestli jsem dříve v diskuzi o divočácích tvrdil, že velkého kňoura vidím jednou za rok, tak letos už to neplatí, protože na horizontu stál samotný kus podle odhadu 130-150 kg, takže velkého kňoura už letos vidím podruhé. Kňour po chvíli popoběhne dále ke mě, až dobíhá na dvacet metrů ode mě, kde se zastavuje, začne jistit, pak mně začně obíhat zhruba po dráze srnčího, ale když je v polovině oblouku, tak se otáčí směrem na mě a vyráží proti mně. Já samozřejmě vyskočím na nohy, jak jsem se lekl a už vykřikuji své oblígátní huš huš :-), kňour rychle brzdí né dál než 10 metrů ode mně, pak šikmo ode mně odbíhá prvně k potoku, pak zase prudce mění směr a tryskem prchá směrem, ze kterého přišel. Fuj tajxl. U mě v textilu byste v danou chvíli suché místo hledali marně :-), ale nakonec to dobře dopadlo. To je tak, když si člověk sedne doprostřed pole, kde v životě ještě poměrně za světla nemůže nic, co by ohrožovalo jeho zdraví nebo život, jít a tohle se stane - to je taky důvod, proč nerad šoulám, protože ať si sednu na sebeblbější místo, tak mně vždycky něco přijde sežrat :-)!!!

včera u nás začali séct kukuřici.obsekli to a udělali průseky.večer jsem si stoupl na stranu od lesa,ještě za světla z kukuřice na les šla malá bachyňka asi 35kilová se třemi selátky,pak už do 22h nic.dnes ráno jsem na prasátka zaspal tak jsem si vzal velkého psa že se jen projdeme a na louce jsem narazil náhodně na knoflíka kterého jsem tam letos ještě neviděl.asi na 80m zůstal v ohni. 8/57js norma vulkan.stál ze šikma vstřel komora,výstřel na měko,téměř vyvržen. v 8/57JS se mi Vulkany moc nelíbí.

Tak počasí včera vypadalo všelijak, ale nedalo mi to a jela jsem. Měsíc napůl za mraky, pro divočáky ideální. K žebříku jsem šla rychle, abych seděla co nejdřív (jela jsem až před půl osmou) a když jsem byla sotva 20 kroků od něj, na poslední chvíli jsem si všimla srny, pasoucí se přímo u žebříku :-) Moje "stará známá", srnče stálo o metr vedle, to o mě vědělo, srna ne (no jo, můj pečlivě vyhrabaný lesní chodníček :-) No a když je máma v klidu, je děcko taky, takže jsem musela kašlat a chvíli je přemlouvat, aby táhli do h...eee aby šli pryč, než srna milostivě pomalu zatáhla do kukuřice :-) Asi ani pořádně nevěděla proč odchází, protože se na mě ani nekoukla, vítr byl dobrý a odešli pomalu, žádný splašený úprk. Do setmění jsem seděla, nikde nic, jen tahle dvojka vylezla zase z kukuřice o nějakých 150 metrů vlevo. Pak jsem se přesnula na druhý žebřík u vrby, jestli se tam zase nebude potloukat nějaká lištička, ale počas se pokazil, měsíc nikde, vichr a začalo krápat, tak jsem to chvilku po deváté vzdala.

Tak jsem měla v plánu vyrazit brzo, ale podle vichru a tmavé oblohy to vypadá na nějakou bouřku, tak asi budu čekat u televize místo na žebříku :-( Chjo, a to jsem se tak těšila. Vařím králíka na paprice a při kontrole mrazáku jsem objevila dvoje králičí žebra s datem 7/2009, no asi tomu nic není, ale už se mi to zdálo takové vymrzlé a podezřelé, tak jsem chtěla udělat liščatům radost s tím, že pak některé z nich udělá radost mě.. A takhle to vypadá, že to šoupnu do hrnce psům..
Jendo, nám taky jezdí kdosi ke kukuřici, ale ti se znají asi teprve krátce bo auto tam stává snad každý večer :-)

Včera zase sekli turkyň - samotný lán jen kolem 20 ha, hned v prvním průseku jsem viděl a natočil divočáky, ale pak už jsem nic neviděl. Až po posečení jsem je viděl v dáli, jak bez úhony prošli v místech, kde s flintou nikdo neseděl (samozřejmě všichni seděli dle zákona :-)). Dneska vyjeli dosíct největší lán, u kterého jsem včera ráno ulovil sele, dle polehání by tam těch 50 divočáků být mohlo, tak uvidíme.

Radku, lovu zdar!
Já jsem včera také nevydržel a sedl na žebřík na rozhraní kukuřice a strniště.
Měsíc byl ještě nízko, ale viditelnost byla ucházející, tak jsem doufal.
Do půlnoci jen pár kusů srnčího, jinak klid jak v kostele.
Sedělo se výborně, ale už to není a nebude na vestičku, vytáhl jsem novou budnu, kterou jsme společně s Oldou Vopršalem koupili v Lysé a bylo mi dobře:-)
R.V.

A je to pravda. I kdyby se podařilo ulovit všechny bulkaře široko daleko, nebude to mít na kvalitu budoucí populace takový dopad, jako když se bude věnovat náležitá pozornost lovu slabé zvěře holé, neboť tato je hlavní nositelkou genofondu. Pokud se v chovu nechá slabá svěř holá, bude tato plodit zase jen slabé potomstvo a kvalita bude klesat.Můj názor. Zdar Karel

To má logiku..Já jsem jednou ještě na starém foru napsal k chovu srnčího,že se srnčí "pěstuje kulovnicí" a byl jsem za to kamenován a někteří mi dokonce opakovali učebnicové zásady chovu. Tihle bulkaři i jejich sestry o kterých mluvíte, tak ti jsou také pravidelně a kvalitně přikrmováni a jsou součástí všech těch léta v revíru uplatňovaných chovatelských zásad atd. V chovu srnčího je znát kvalitní a odborný zásah s kulovnicí, který se v kvalitě chovu objeví až za několik let...Spousta lidí holou nerado loví. I já sám začínám mít to období, že mi je toho líto. Pořád za tou srnou vidím jedno nebo dvě srnčata a srnec? Ten přijde, to už říkávali staří dědkové...Omlouvám se k Dnes, je to trochu mimo mísu. Lovu

Honzo,že srnčí ubývá,na to dám krk.Mimo jiné letos už sedm ověřených kusů na silnicích.Přijeďte v tu sobotu s kámošem a pokecáme.Tady by to bylo na samostatné vlákno.No a s tím zetháčkem je to asi tak:Už jsem kdysi psal,nebo vás zetháčkáře hecoval,že je to motyka,hodící se jako podpěra k rajským.Ovšem historie(ta novodobější,šedesátých let)hovoří sama za sebe.Je to dělník,díky kterému spousta myslivců(hlavně těch s velkým M)dělala myslivost kvalitní,užívala si jí a to za rozumný peníz.No a hlavňovej svazek je tedy dle mého vynikající.Jak lovecké hlavně,tak bateriové,možná i skeetové a kulová u kombinovaných je taky super.Lovil jsem s tím.Náš hospodář(myslím,že je vícemistr Evropy v IPSC,jestli jsem to zkonil,tak mě zabije)ničím jiným než zetháčkem nestřílí.Tak motyku do kufru,nálepku ZH Team a Ať jste v sobotu na cestě!Ceny máme tradičně kvalitní!

Pepo, dík za pozvání, ale já žádný brokař nejsem, jsem Flajboj Eda (prostý pobíječ much), já se střeleckých akcí (vyjímečně) zúčastňuju jako pouhý pozorovatel a teoretik.Navíc za 14 dní se pojedem podívat na mladýho Dlaska na PZ.Z

Navečer jsem si byl sednout na stejném místě jak minule. Za zády rokle a kukuřice,přede mnou hrana pole s hořčicí a obrostlé strniště soukromé záhumenky.
Šel jsem s úmyslem, že když mi přijde nějaká holá a bude to k tomu, že budu lovit. Před půl osmou slyším klapat Zetora. Hrom ho má dědka vzít,zase vyráží, už aby nesešlápl spojku a seděl doma na prd..., říkám si. To je dědek, to je neštěstí. On a traktor ! Jaký by tam byl klid,kdyby mu to nejezdilo. Pěšky neudělá krok. No nic, sedím dál. Až před osmou mi na strniště postupně vytáhlo deset kusů srnčího.Jeden tříletý šesterák, čtyři srny a každá po jednom srnčeti a samotná srna. Popásala se po hraně hořčice a držela se stranou. Prohlížel jsem jí a nakonec se rozhodl, že jí tedy ulovím. Už jsem měl prst na spoušti a čekal na to,až udělá krok a líp se natočí,když mi za zády v rokli zařičeli prasata. Dlouhý ryk a hned znovu,jak v prasečáku. Jak se tam hoší pošťuchovali.Hned jsem zajistil, stáhl napínáček a sledoval dění za mnou v rokli. Srnčí mělo hlavy nahoře a stálo jako vytesané. Po chvilce se jednotlivé kusy začaly šikovat a zůstaly stát v protějším rohu.Pomalu příbývala tma. V rokli byl klid a černá zřejmě zatáhla do lánu.Dalekohledem prohlížím srnčí, ale už na tmavém strništi rozeznávám jen fleky. Chvíli ještě čekám, slézám z posedu a pomalu jdu k autu..Dnes se tam podívám znovu.

V neděli ráno jsem chodil průsekem v kukuřici, v sedm ještě chroupali. V místě, kde to bylo nadějné jsem sednul na stoličku a za chvilku se začali ukazovat v kraji. Samí větší, sele žádné, černého Petra dostala bachyňka 50 kg. Jenom kvikla a zůstala v ohni. Mířil jsem na střed na kraj lopatky, trefil jsem lopatky obě a páteř těsně za krkovicí. Jaké bylo moje překvapení, když jsem k ní přišel a byla třistaosmičkou prostřelená !!! :-))
Díra ven byla na EVO dost velká, tak 5 cm, to asi ty kosti. Po stažení obě lopatky dost podlité, ale jenom v blánách, takže po seškrabání nožem zůstala zvěřina v podstatě čistá. Jediné, co jsem vyhodil bylo necelých půl kila z místa zásahu páteře, bylo to samá štěpinka z kostí. Doma jsem pečlivě prohlédl celý obsah bachoru :-) , jen a jen kukuřice. Prostě nemají potřebu z ní vylézat.
Hezké pondělí všem !

V sobotu naše sdružení pořádalo už 3. ročník loveckého parkuru. Všichni ti co jsem jim poslal pozvánky a nepřijeli udělali obrovskou chybu. Protože tento závod zraje jako víno a má čím dál víc větší úroveň.Ukázala to i účast 57 závodníků, kteří byli oopravdu na vysoké úrovni.Spousta mladých střelců, nad jejichž výsledky jsem naprosto žasl.Lovu Lesu Z

A ještě na tom dnes bylo pozitivní to, že nikde v kukuřici zatím větší vyleženina od divočáků nebyla, družstevníci z toho byli sice maličko zdrclí, že nám nebudou moct nadat za to, že ty divočáky nestřílíme, ale co už :-).

Lovu Zdar Eriko. Podobně sem před třemi lety ulovil prase,ale večer. Deset km do honitby,deset zpátky. Půl kiláku pěšky tam a s prasetem zpátky a za 55minut jsem byl doma. Manželka říká "cos zapoměl",já "vezu prase",ona "cos ho srazil??-:)" JK

A ještě přidám včerejší - můj nejrychlejší - lov :-)
Po doslova tropických vedrech – kdy mě úplně přestalo bavit chodit na večerní čekanou, jelikož zvěř vytahovala velmi pozdě, resp. až za tmy – přišlo konečně mírné ochlazení a já se rozhodla znovu pro „svůj“ žebřík u lesa a kukuřice. Lesem skoro běžím, protože chci sedět co nejdříve. Když se ale blížím na hranu lesa, zaregistruji pasoucí se kus srnčí zvěře. To mě zamrzí, protože k žebříku musím kousek po louce a předpokládám, že tím si zvěř zradím. Nejprve obeznávám kus, ikdyž jsem přesvědčená, že jde o srnu se srnčetem z předminulého rána. Nemýlím se, srna je uprostřed asi 30m širokého travnatého pásu, srnče pak asi pět metrů od lesa. Od žebříku nejsou dál než 80 metrů, ale nedá se nic dělat, musím „ven“. Opatrně a pomalu jdu k žebříku a přes rameno je neustále kontroluji. Jakmile srna pozvedne hlavu, zmrznu na místě a čekám, než se znovu skloní k trávě. Podařilo se, jsem u žebříku! Jenže teď ještě musím nahoru :-) Je to jenom šest příček, ale výstup nahoru se mi zdá nekonečný. Jednu chvíli jistí mým směrem oba kusy a já tak doslova visím na žebři s jednou nohou na horní příčce a druhou ještě kdesi dole :-) Je to skoro neuvěřitelné, ale podaří se mi dostat nahoru, opřít zbraň a sednout si, aniž by mě srnčí zaregistrovalo.
Chystám se vzít do rukou dalekohled a pořádně si prohlédnout srnče a rozhodnout se o případném odlovu, když v tom najednou periferně postřehnu nepatrný pohyb.. Okamžitě tuším, kdo mě konečně navštívil – a skutečně, na nějakých dvacet, dvacet pět metrů stojí u kukuřice lišče. Na nic nečekám, opatrně beru kulovnici a za pár vteřin se již po ráně lišče láme v ohni. Mám obrovskou radost, po tolika večerních i ranních „marných“ čekaných se konečně zadařilo. A to jsem na žebříku neseděla ani pět minut! No a jelikož lovecká horečka je u mě obvyklý jev, ale vždy záleží na tom, jak dlouho od objevení zvěře vystřelím, přišla naštěstí se zpožděním, ale zato taková, že se se mnou třásl celý žebřík :-)

Vzdálenost 30 kroků, letošní lišče – pes, kulovnice ZKK 601 308Win a střelivo Lapua Mega 12g.

Jaromíre, Lovu zdar!
Tak se teda taky pochlubím. Asi v 8 hod. večer mi vyšel na kraj lesa srnec. Je to 150m +-. Stál naostro a jenom točil hlavu doleva a doprava. Následně se začal natáčet, ale stále se držel na kraji lesa. Dalekohledem zjišťuji, že podle postavy a dalších znaků tak 5-6 roků. Jak nám mohl tolik roků unikat! Začala mi silně bouchat "pumpa". Na těch 150m jsem ho přečetl dalekohledem jako špičáka. Výšku odhaduji na 20-25cm. Je to dobrá, odstřelová trojka. Moje letošní, přidělená, se mi ještě nepodařila. V tom ve mě zahlodá červík pochybnosti. To není možné, že bych měl takové štěstí. Radši si to pořádně ověřím. "Na tmavším pozadí snadno výsady přehlídneš", říkám si. Vezmu spektiv a zkoumám na zvětšení 32 detaily paroží. Příležitost byla, neboť dostatečně dlouho jistil na kraji lesa u keřů, kam by mohl rychle zmizet. Zjišťuji, že to není špičák, ale vidlák. Měl přední výsady tak do 3 cm (kdo to má na tu dálku přesně odhadnout?!). Každopádně, je to ten můj - přidělenej k padesátce. Pokládám spektiv, beru opakovačku. V hlavě se mi odehrává boj. Střelit, jen co se dobře natočí, nebo počkat, třeba přijde blíž! Vše vyřešila moje mladá společnice Bora spod Kohůtika, která vartovala na podlaze kazatelny. Vítr šel od něj a jí do nosu vjel nějaký pach, o kterém má v genech zafixováno, že se musí nahlásit. Nejdříve jenom tiše bručela a koukala ze dveří jeho směrem. Jakmile ho zahlédla, splnila svoji naprogramovanou povinnost. Zahlásila. Jasně a zřetelně. A srnec byl kde? Každý si odpoví sám. Tak snad zítra....

Záříjové dnes. Dnes ráno jsem vyrazil na srnčí holou. Před pátou jdu od kukuřice přes pšeničené strniště směrem ke kazatelně, která stojí asi 300 metrů daleko, jsem od kazatelny asi 60 metrů a za zády z kukuřice přímo na mě valí tlupa divočáků, která, kdybych se nepohnul, tak mě převálcuje :-). Střílet se nedalo, protože prvně šli dva větší kusy a asi 8-10 selat na ostro za sebou přímo na mě a pak když jsem byl odhalen, tak se divočáci rozprchli na všechny strany a z rychlého poklusu se stal sprint. Kolem kukuřice když jsem procházel, tak ticho jako v hrobě, jak to u této kukuřice bývá tak nějak letošním zvykem. V oněch místech jsem byl na divočácḯch několikrát ráno i večer, ale nikdy nic, pobytové známky od divočáků minimální. Kdybych šel o 5 minut dřív a už seděl, tak... Ach jo, to je život. Do rána už se pak na poli nic neukázalo, jen u rohu kukuřice, odkud vyšli ti divočáci, srna s tím srnčetem, na které jsem měl původně počíháno :-).