Myslivecké fórum

Teď už se asi definitivně odkláníme od Jurokva dotazu. Tomio neschytáš, naopak nemám k tomu co dodat:)
Myslím, že jsme sice udělali kruh, protože dvouletí srnci už se tady (nebo v některém vedlějším vlákně) řešili někdy z kraje podzimu. Ale taky jsem letos dva-tři takové v puškohledu vodil, promýšlel, posuzoval, odjišťoval... a nestřelil...:)
Rozeznat silného ročka od slabšího dvouletého...Silnější krk a dospělejší hlava, to platí jaksi dost obecně. Vůbec ani nezmiňuju zákeřně rozpoznatelné mladé "šedohlavy". Zkrátka zmáčknout na srnce s parožím 10cm vysokým a s malinkatou vidličkou na vrchu s tím, že je "zaručeně" dvouletý, to je sázka do loterie s šancí na úspěch asitak 50%...Co asitak - přesně 50%...:)

Tomio neschytáš, máš právo na vlastní názor. Jen bych ze svých zkušeností byl opatrný na tu nepravidelnost. Moc hezky a nevyvratitelně to dokázal a popsal v článcích P. Scherer. Stačí týdenní odstup mezi shozenými předchozími parůžky, a nepravidelnost je tu. Mám stejnou zkušenost z volné přírody. Takže před nepravidelností radši: nízké, slabé, krátké výsady, velmi úzká rozloha...

Pánové já tady mezi vás nechci vrážetz klín a nechci aby jste se kvuli me otázce hádali. Odpovedi jse mi dostalo a to mi stačí.Pane Černý děkuji a taky pěkné vysvětlení. Moc dík chlapi a nehádejte se, hádaj se jen baby na tržisku. A vám pane Altmanne děkuji za nabídku pomoci na mé otázky , na váš osobní email, určitě této nabídky využiju.

Pánové On Jurek položil jasnou otázku.Myslím, že očekává jasnou odpověď. Kecy, které si tady může přečíst jsou o ničem. Odkud jsi Jurku? Pokud chceš vědět víc, ozvi se mi na Maila.

Chlapi díky. Jen jsem se chtěl zeptat ted vecer jsem o tom cet a nemnel jsem nikoho po ruce kdo by mi odpovedel.Tak jsem to tu plácl, a odpovedi jse mi dostalo a to se cení díky a těší mne že mne nikdo hned tady nezbombardoval. Přece jenom každý něak začínal že.

Jurku v pohodě, není to žádný útok na Tebe. Jen je třeba brát to komplexně, pak z toho bude časem víc. Ikdyž vím z vlastní zkušenosti, že na začátku je lov velkou motivací... Prostě to tak je, není za co se stydět.

Jurku,pamatuj si že kvalita chovu srnčího je v především v srnách a holé obecně.Kvalitní potomstvo může.dát pouze kvalitní srna a kvalitní srnec.Goeblsovsko Mengeleovské hledání árijského srnce za posledních 70 let nikam nevede.Je nutné svá pozorování aplikovat ve vlastním chovu a navíc, co lze aplikovat u nás asi nepůjde v jiném revíru.O přehlídkách s puntíkama radši nemluvim......P.T.

V praxi se pak trofej vždy předkládá komisi a tu zajímá vlastně jen výška paroží a věk určený podle zubů. Jestli měl srnec střečky, byl slepý na jedno světlo, kulhal a ještě k tomu měl průjem, to už nezkoumají. Má pod 5cm? Má - dostaněš zelený puntík:) Má nad 5cm? Dostaneš červený puntík. Taková je realita.
Každopádně v praxi ulov každého takového nízkého ročka na kterého narazíš. Obecně je splnění odlovu paličkáčů (repsektive první věkové třídy = 1VT) dost obtížný, až nemožný úkol. Takže přijít mezi kolegy ze sdružení s tím, žes tam měl odstřelového ročka, ale nezmáčkl jsi, protože si myslíž že příští rok...Nedělal bych to, nedělal...:) Dobrých a chovných srnců je všude dost, jeden rozporuplný roček nic nevytrhne a nezmění...

kesl, Ivo Ondráček:
Moc krát děkuji za vysvětlení hned si to zapíšu. Omlouvám se jestli to tu nepatřilo, ale jak říkám snažím se informace schánět všude.

Jurku:
Máš pravdu. Srnec se slabým parožím je vždy lovný-alespoň ti to u komise na přehlídce trofejí vždy projde. Konkrétně u mladých srnců v 1. věkové třídě se za to považují paličkáči/knoflíkáči/kužílkáči/špičáčci do výšky paroží cca 5cm, v kvalitních revírech dokonce 10ti cm. A je zcela jedno jestli ten srnec vážil 6 nebo 22kg. Zkrátka slabé paroží - je odstřelový.
To co jsi četl je dost rozšířený názor některých myslivců. Tedy že mladý srnec v prvním roce života nasadí veškerou energii do tvorby tělesné hmotnosti a na parůžky už prostě nemá z čeho brát. Teoreticky by to pak měl další rok dohonit. Takže takový modelový srnec by měl být roček, řekněme o váze 18-22kg, ale třebas jen s 5cm špičkami. Jak by takový srnec další rok vypadal, pokud by vážně "dal do paroží", o tom se tady můžeme dohadovat...celé hodiny:) Jediný způsob ověření by totiž pochopitelně byl někde v ohradě, kde si svého ročka i další rok s jistotou poznáš a zhodnotíš vývoj paroží atd...

Jj jak se jednou propase příležitost, lovecká štěstena nerada dává druhé šance. A když už, tak ne nijak brzy...Já už na to netrefené srnče taky "parkrát" seděl. Od té doby se pochopitelně neukázalo.

Právě. Důvod bych viděl v případě slabého srnčete. Takhle, ať si žije...

Taky bych ji nechala.

Ivo většina 2000 ha honiteb plánuje cca 15 srnců, 15 srn, 10-15 srnčat. Měl by se odstřel ponižovat o úhyn. Odstřel 40 - 50 ks je v honitbě znát.

Honzo, jde to, má to ale jedno ALE! Totiž musíš mít takové podmínky, že okolní sdružení loví klasicky 5-7 možná deset kusů holé nebo to jen "uvedou do papírů". Poté sdružení uprostřed může lovit klidně těch 40 kusů. Jak ty říkáš, to je to něco málo, co přejde hranici. Ovšem dělat to takhle všechna sdružení, za dva roky se budeme chodit koukat na posledních pět kusů, co v honitbě zbylo...:(

Na sousedním fóru jsem náhodně narazil na zajímavý příspěvek:

Josef Novák

Otázkou je, zda ty úhyny byly nutné? Na vysoké škole jsem měl možnost jako nepovinný předmět myslivost, sice jsem už v té době myslivcem byl, ale chtěl jsem si dodělat hospodářské zkoušky a vyšší odbornou zkoušku z myslivost. Proč o tom píši? Měli jsme v semestru na myslivost profesora Hanzala, asi ho mnozí myslivci znají, po profesorovi Hromasovi, asi neznámější odborník na myslivost u nás. Vím, že pracuje a poskytuje velice zajímavé a vědecké informace pro myslivce. Bohužel zkostnatělá praxe je tvrdý oříšek. Ale do dnes si pamatuji, jak dělal na území asi o rozloze 10 000 ha rozsáhlou studii srnčí zvěře. Problém klasický, velký úhyn při srážce s vozidly, nízká hmotnost ulovených kusů, v praxi se lovilo jen několik srnců 1 a 3 věkové a zbytek se napsal na úhyn (srny, srnčata, 2. věková srci, atd.). No klasika, jako na hodně místech. O špatné trofejovosti srnců ani nemluvě. Srny vodily převážně jedno silné srnče a všichni si mysleli, jak je to správně. Přesně znak přezvěřené honitby. Byl vytvořen plán odstřelu bez ohledu na srážkovost a ten byl po tři roky myslím zvyšován o 10%, ale střílelo se opravdového plánu. Výsledek byl ten, že myslivci ulovili více zvěře, místo řidičů. Zvýšila se průměrná váha ulovené zvěře, zlepšila se trofejovost a hlavně o 90% klesla nehodovost. A srny začaly vodit i 3 srnčata - známka toho, že srnčí má prostor a reaguje na to. Snrčí je teritoriální, když je ho moc, celá populace v prostoru na to doplácí a pak ti slabší jedinci jsou vytlačeni na okraje vozovek a končí pod koly řidičů. Co z toho dohledají myslivci je jen zlomek. Chyba, ale je, že hospodář většinou na ten úhyn reaguje snížením odstřelů, defakto to předá k sestřelení řidičům. Nechtěl jsem poučovat a vůbec se takto rozepisovat, ale myslím, že na tom je dost pravdy, nikomu to necpu, ale myslím si, že myslivost a věda kolem ní je dnes jinde než před 50 lety a ostatně auta taky ne? Zakončím to slovy, která nám po oasolvování řekl profesor Hanzal: Zvěř není chována proto, aby byla lovena, ale loví se proto, aby byla chována!!!Než vystřelím, vždy si na jeho slova vzpomenu....

František má pravdu,ale jen pro náš pohled. Já souhlasím,ale jak se na nás bude dívat široká veřejnost,když nespatří na zasněžených pláních padesáti hlavou tlupu. Když uvidí jednou za dva roky dva kusy srnčího?? Opět budem jenom ti bouchalové,kteří se snaží vše vystřílet....Doufám,že ikdyž to nemá s problematikou srnčí zvěře nic společného,tak mě chápete..JK

Já zde napíši něco za co budu kamenován a nenáviděn. Kvalita srnčí zvěře se zvedne až budou stavy v souladu se schopností stanoviště zvěř uživit a ukrýt. Až budeme kvalitně PŘIKRMOVAT a ne nekvalitně KRMIT. Ovšem v tom případě musí jít stavy srnčí zvěře o 2/3 dolů a každý z nás si vystřelí na srnčí jednou za 5 let. Já chápu, že je to kacířská myšlenka, ale zvedání stavů kvůli lovu se nám vymstilo u černé a siky tak, že nyní nevíme co s tím. Dlouhodobé zvedání stavů u srnčí zvěře nám zapříčinilo absolutní pokles hmotnosti a trofejí, v některých lokalitách i úbytek srnčí zvěře (příroda není blbá, narozdíl od nás). Ovšem zastřílíme si všichni, tak radši bídné, ale více. Myslivost je na tvrdém rozcestí. Myslivců je stále stejně, či více, ale ploch pro zdárný život zvěře rapidně ubývá, ale střílet chceme všichni. Proto jsou přemnožené stavy KRMENÉ, ať třeba bídné, ale alespoň nějaké zvěře. Koho jsem se tímto dotkl, tomu se omlouvám. Zdraví F.D.

Myslím že se tu pořád a bez výsledku (včetně i v dřívějších stejných tématech) opakujeme. Kdo z nás může předložit relevantní důkazy, že v konkrétní honitbě po 20 letech důsledného a třeba i odborně prováděného průběrného odstřelu a přísného dodržování předepsaných stavů a rozdělení ve VT šla trofejová srnčí zvěř trvale nahoru ? N i k d o ! Těch stále proměnných vlivů a podmínek je tolik (viz i závěry odborníka na srnčí zvěř P.Scherera), že je běžný přístup k chovu vůbec nemůže postihnout. Proto nejúčinnější asi zůstává staletími ověřený přístup k jakémukoliv zvířecímu chovu, a to je vyřazování fyzicky nejslabších a negativně abnormálních jedinců. A pro srnčí to bude taky platné a bez ohledu na věk zvěře. A máme-li zájem o občasnou mimořádnou trofej, pak musíme vybírat zvěř v příznivých biotopních podmínkách, přikrmovat ji celoročně vyzkoušenými doplňky a trvale chránit před stressem. Ale k tomu žel většina honiteb podmínky, přístup a odbornost nemá. A o smyslu, účelu a podmínkách k cílenému plánování chovu zvěře si myslím má každý hospodář konkrétní honitby daleko reálnější názor, než úředník SSM se svou teoretickou statistikou.
Jen jeden příklad z praxe v našem kraji. Před několika lety zde byl zprovozněn cca 15 km úsek dálnice, který rozdělil řadu honiteb na dvě i více částí. V jedné z honiteb, kde dlouhodobě důsledně počítali a lovem dodržovali normované stavy srnčí zvěře a byli přesvědčeni, že skutečný stav nepřesahuje 50-60 ks, bylo v prvním roce provozu dálnice na jejich úseku evidovaných a odstraněných 68 sražených kusů (pak se teprve začaly stavět kolem vozovky ploty). Ve skutečnosti uhynulých kusů v důsledku zranění nebo odcizení řidiči muselo být odhadem nejméně o třetinu více. Chlapi z honitby lomili ruce, že se na pár let budou muset s lovem srnčího rozloučit. Ale pak skončila zima, přišlo jaro a ejhle-napočítal se plný kmenový stav jako dříve a všichni z toho byli na větvi. Ale lovilo se jen minimálně protože nahlášená sražená zvěř SSM pochopitelně statistikou zamíchala. Výsledek? Rok poté se už počítalo co nejdůsledněji a napočítalo přes stovku kusů srnčího. Nepochopitelné. Jedinou doměnkou zůstává, že dlouhodobě příznivá a pestrá potravní skladba včetně ideálního biotopu v dané honitbě tvořila vždy podmínky, které srnčí zvěř akceptovala. Bohužel, příroda má svá pravidla a ty člověk jakýmkoliv plánem nepostihne. M.B.

Ps.: Ještě když se vrátím ke druhé a čtvrté fotce... Z fotografie nikdy pořádně nevynikne výška, rozloha atd., ale myslím, že mi tu většina chlapů (a Erika:) potvrdí, že už takhle mladí jsou to srnci trofejí převyšující většinu srnců ve 3VT, co po honitbách chodí.

Ivo, tohle jsou srnci kteří chodí v revíru na každou louku a takový šesterák se dá ulovit při každé čekané, kdekoliv. To nejsou vychození srnci... Mě v podstatě šesteráci nijak neoslovují a vždy si říkám,proč je kdo loví. Špičáci, šejdrováci,rarity...ale tohle...? U mě i sedmiletý (sice lovný) ale silný a pravidelný šesterák má v revíru své místo.Ať tam je. Určitě se dá najít a ulovit trofejově zajímavější srnec ,třeba i tříletý...

Eriko jednou budeš také jubilant a možná už se také nedostaneš denně do revíru. Přijdou i jiné starosti, rozhodně bych starší kolegy neodsuzoval a tu šanci na lov 3. věkovky jim upřímně přál.

Ano, přesně to napsal Honza Slavětínský. Plán dnes neschvaluje státní správa, té se jen dává na vědomí. Plán schvaluje držitel honitby a plán může být měněn uživatelem honitby třeba každý týden, ale musí být vždy odsouhlasen držitelem honitby a dán na vědomí státní správě. Tam kde funguje kvalitní vztah mezi držitelem a uživatelem honitby nikdy nemůže vzniknout problém s odlovem co do počtu. Ovšem i kvalitativně si to může držitel ohlídat a klidně může dát do smlouvy o nájmu i kontrolu čelistí holé apod. Tam, kde to nefunguje nepomůže sebelepší zákon. Takže ten Figiho výrok je sice hezký bonmot, ale tak trochu mimo mísu. Zdraví F.D.

Já si myslím ,že ani ne tak plán, jako myslivecký hospodář, který rád velí a drží se bezcitně tabulek. Když je to hospodář s citem a s rozumem, tak si vždy bez problémů poradí a "papíry bude mít v pořádku"...Není to jen o jeho názoru, ale hlavně o názoru a o usnesení spolku a požehnání HS...Je jiná doba.

Fesoji, tak pod tohle se Ti klidně i podepíšu!

Eriko v první věkové bych ho nechal jít, ačkoli chytrá kniha říká, že jako dvouletý už by byl lovný. Kdo pozná na 100% ročka od dvouletého srnce, tomu gratuluji, ja na 100% určitě ne. Jako srnce ve druhé věkové bych na něj chodil "ve dne v noci" Dvouletý od tříletého se ale zase poznává těžko že. Ve věku 4 a více už není nad čím plesat. S trochou nadsázky se jen stačí podívat na krk. Aspoň pro mě je síla krku jeden z hlavních orientačních znaků. 90% mladých srnců má krk jako já předloktí. 90% starších srnů má krk jako já stehno:) Problém nastává u silných dvou-tříletých srnců, kteří klamou mohutností postavy a vypadají starší. Na letošní výstavě trofejí jsem viděl minimálně čtyři jedno až dvouleté srnce se silnější trofejí, než většina srnců vůbec kdy nasadí! Ti právě doplatili na to, že lovec jen mlsně koukal na paroží, ale už ne na to, že si ten klučina rozverně hopsá po louce a pak se zvědavě přijde podívat, co se to támhle mele na mezi za zeleného mužíka.

Eriko podle toho datumu to asi roček nebude.U nás by touhle dobou stopro nebyl vytlučený.Takže asi ulovil.

Nelze než souhlasit. Kvalita srnčí zvěře (a nejen srnčí) jde ruku v ruce s kvalitou myslivce. Tam, kde jsou zodpovědní a pečliví lidé, tam bude dobrá zvěř. Jenže - kolik takových sdružení je.. Většinou jsou to jen jednotliví lidé a ti sami těžko něco zmůžou. Nekázeň ostatních pak veškerou snahu a přesvědčení šoupne do háje. Jestliže chodím ven a potkám pětkrát pětiletého srnce, který nemá ani hmotu, ani výšku, ani výsady.. Nutně se musím ptát, co tam tak dlouho dělá? Je málo pravděpodobné, že jako čtyřletý byl "suprchovný". Chlapi prostě nemají čas ani chuť být denně (nebo prostě často) v revíru a poctivně obeznat a vychodit ty srnce, kteří mají být přednostně uloveni. Částečně je to dáno i rozdělením odlovu, každý má povolenku na jedničku, dvojky a trojky jsou pro poplatkové lovce a jubilanty nad 50 let. Pak je logické, že se jim kvůli knoflíkovi nechce nikam chodit a čekají, až na ně zbyde "lepší kost". Já si třeba "lepšího" srnce ulovím nejdřív za 20 let - to bude to jubiléjum :-))) Do té doby mám smůlu (jedině že bych si srnce zaplatila). No a poplatkový lovec vám samozřejmě nebude střílet špičáka nebo slabého vidláka, jubilant si k šedesátinám taky nestřelí žádného "šmudlu".. A kde potom jsme.. V pr... :-/
S holou totéž, jak už jsem psala. Teď venku nikdo není, protože srnci jsou odstřílení a na holou je BRZO.. Takže se to bude zase honit v listopadu a prosinci, kdy je zvěř přebarvená, sražená do tlup uprostřed lánů.
Když ulovíte divočáka, nejmíň týden si v dané lokalitě nesednete, protože všechny žebříky a posedy jsou obsazeny. Když řeknu, že jsem viděla tři lišky, můžu s klidem chodit dál, protože tam nikdy nikdo nikde nebude.. Zrovna včera večer jsem viděla zase lišku, bohužel daleko a šla ode mě, jinak srnčí-nesrnčí, prse-neprase, liška má u mě přednost, a to ikdyž jedeme jednou dvakrát do roka na vysokou :-) (ptala jsem se hostitele, jestli můžu střílet lišku - prý "Na lišku se vys... střel prase nebo jelena" :-) a stejně jsem si tu lišku střelila :-))
Jinak ještě k těm srncům - knoflík, tam není co řešit. Špičáci - tam bych já osobně byla opatrná a neřešila jen centimetry, ale hlavně "kvalitu špiček" a samozřejmě konstituci a kondici kusu. Radši pustím srnečka s 5ti cm špičkami, je-li silný ve zvěřině.

Podívejte se na tohoto srnce - lovili byste ho nebo nechali odejít?
http://www.msblatnice.euweb.cz/fotogalerie/odlov/srnci/06/srnec06.html

Dobrý den,když tu tak čtu vaše příspěvky,musím konstatovat,že mám asi štěstí na honitbu.Srnčí máme velmi dobré,každý rok se objeví silný srnec na hranici zlaté medaile(před loni střelen srnec historicky nejsilnější v okrese Kroměříž 164.9b).Letos jsem měl obeznaného snad ještě většího neměl sice hmotu,ale ta výška byla zarážející.Srnčímu se tu nějak velká pozornost nevěnuje,spíš se snažíme zvednout stavy drobné.Velkou výhodou je že majitel zd je naším předsedou ta informace o sečení mám v celku včas takže krytinu projdu s psem před sekačkou.

Jen pár postřehů. U nás se prostě chovatelsky nedaří. Nedolovíme jedničky a kvalitně holou. Trofeje těsně nad slecha a slabé. Srncům říkáme šavličkáři, dle habitu paroží. Přitom početně i ve zvěříně nadprůměr. Pravdou je že nejsme schopni postihnout kolegy, kteří uloví vyšší věkovku a v tom to asi také bude (lovíme 37 kusů). Všude kolem se nesčítá a u sousedů holou loví tužkou.
Nedávno jsem se tady ptal na teritiriální srnce a nebylo mi odpovězeno, takže jsem hlouběji studoval a z materiálů vyplynulo, že populační škoda po ulovení takovéhoto jedince je mnohem větší, než bychom předpokládali (několikaletá!!!). Také jeden z důvodů. Další je špatný poměr pohlaví, přestože srnčího je dost, srnci jsou přeloveni, protože se holá nedoloví atd, atd, atd,... A alibismus typu nevodící srna je k úsměvu, protože taková prostě neexistuje.
Nicméně je to stále stejné a neustále to tu probíráme. No, hlavně nerezignovat!!! L a L!

Před mašinou se záběrem 12 m srnče nemá šanci. U nás - zaplaťpámbu - se letos kvůli počasí sekalo o něco později a na celém obrovském lánu to pokud vím odneslo 1, maximálně 2 pozdě kladená srnčata, ostatní byla tak vyspělá, že stačila včas zdrhnout, ale příští rok to asi bude zase masakr... Kdybych věděl, jak se spojit s ornitology, kteří leckde dokázali vyjednat výjimku z doby, do kdy musí 1. seč proběhnout, kvůli chřástalovi. Těch u nás ještě před několika lety řvaly po lukách v noci desítky. Širokozáběrové stroje je zredukovaly na minimum, o koroptvích a křepelkách ani nemluvě. Holt když se na polích pěstují dotace místo plodin, jde ochrana přírody půl metru pod lopatky...

Jenom pár poznámek, protože to, co je tady psáno na tom se teoreticky schodnou všichni, prakticky už takové využití je složitější.
Nejlepší a zároveň nejdrsnějším regulátorem srnčí zvěře je tvrdá zima, ta opravdu dokáže populaci brutálně zredukovat. Před zimou 2005/2006 na vysočině byl sníh od listopadu do zač.dubna a to i někdy přes 1,5m. Srnčího ubylo až o třetinu, ale od této doby se nám zvedla prům.hmotnost po vyvržení starší zvěře, roční kusy nepočítám,tam se samozřejmě žabáci najdou na cca 15-17kg tj až o 4kg.
Dalšívěc proč je právě většinou kopírován stav NKS je to, že když nasčíte více přibývají starosti pro MH a HS.KDyž méně, lovíte méně. Proto se pořád kopíruje NKS. Stavy jsou povětšinou o něco větší. Odhad u nás na 85ks NKS, cca málo přes 100.
Co se týče vytlačování zvěře dančí srnčí zvěř. Za posledních 5-6let se dančí uz vyskytuje ve všech částech honitby. Původní znak, když se v dané lokalitě dančí začne vyskytovat je opravdu ten, že srnčí je vytlačováno, ale neodchází zpravidla daleko a úbytek není výrazný.Srnčí co zůstane a pak s dančím je trvale v kontaktu už své stávaniště neopouští. Loni v zimě podvakrát pozorováno u vnadiště, že z jedné strany bral daněk, s druhé bral srnec. Jelikož na sebe přes krmítko nevidí, tak bylo komické pozorovat, jak si postupně mění pozice, když daněk změnil polohu, srnec odběhl a šup na druhou stranu. Co já se tenkrát nasmál, toto divadlo trvalo skoro 45minut.
Dančí to jsou žrouti,když chodí 5-7ks tak to musím pro černou pod kameny, nebo do bubnu, muflony už nemáme, nepamatuji je, tak nevím :-)
Pane Hanzlík, myslím, že dančí zvěř je ze zákona zakázana lovit naháňkou. Pokud není vyjímka.Naštěstí ač v okolí se dančí zvěř rozmáhá, takovou věc ještě nikdo a snad dlouho ještě nepoužije

Asi jsem to blbě napsal, omlouvám se... Měl sem na mysli to, že ať počítéš jak chceš přesně, stejně je hodnota Tvé práce nulová...

Srnčí zvěř je velice přizpůsobivá, ovšem stres je stres. Když nepočítám dobu říje, tak srnčí věnuje určitou dobu příjmu potravy, další dobu odpočinku, nějaký čas stráví péčí o srst, další dobu přežvykováním. A jistě mi dá každý za pravdu, že - pokud tu potravu nemusí hledat, což je zvlášť v zimě spojeno se ztrátou energie - všechny shora popsané činnosti vykonává v průběhu 24 hodin vícekrát. A pokud nemá klid, má to kupodivu vliv i na její celkovou kondici, byť by byla honitba sebeúživnější. V tom má p. Scherer naprostou pravdu. A co se týče stavů zvěře - zajímalo by mě, co Ivo nazývá "zodpovědným nasčítáním zvěře", když hned v následující větě přiznává to, co Rakušáci, aspoň dle Dr. Vodńanského, vědí už dávno - že totiž srnčí zvěř je na rozdíl od vysoké prakticky nesčítatelná a ať použijeme jakoukoliv metodu, na žádnou není stoprocentní spolehnutí.Statistika není nic jiného, než přesný součet nepřesných údajů a Němci mají krásné rčení, že statistika je kurva, která se nechá ojebat úplně od každého. U nás spoléhá hospodář při sčítání na to, že mu každý zodpovědně nahlásí, kolik kusů mu chodí ke krmelci - ale všichni víme, že pokud jsou krmelce blízko sebe, může jich stejný kus navštěvovat i několik a naopak je víc než dost kusů, které navštíví krmelec jen sporadicky a některé třeba ani jednou za celou zimu. Navíc někdo chodí ke krmelci denně, někdo ob týden.A proto hospodáři ty "přesně nasčítané" stavy stejně upravují tak, jak uznají za vhodné, aby to nějak vyšlo a aby se vůbec stihl splnit plán lovu zejména holé zvěře a nelze se jim divit, že počítají s určitou rezervou pro případ náhlých klimatických změn. U nás není honitba moc úživná, nejsou zde žádná pole a spousta pastvin je srnčí zvěří v době, když tam je skot, naprosto opomíjena - a přesto je zde zvěře rozhodně podstatně víc, než je NKS nebo nasčítané a nahlášené stavy. Dokud nejsou škody /a ty u nás prakticky nejsou/ nic se neděje. Jen průměrná hmotnost zvěře je poměrně nízká - a pokud lovíme zejména v I.VT zodpovědně, střílíme ročky žebráčky kolem 10 kg a méně a stejně je nestihneme eliminovat všechny. Dvouletého podprůměrného srnce střelí málokdo, protože se špatně pozná od nadějného ročka. A pokud k tomu přičteme i to, že při odstřelu srnčat někteří lovci čekají, až na nich naroste víc zvěřiny, ale přitom neváhají střelit silnou srnu jen proto, že nevodí a neuvědomují si, že neplodnost je u srn poměrně vzácným jevem, že ta srna pravděpodobně o potomstvo přišla a vzhledem k dobré kondici by v příštím roce nejspíš byla velmi kvalitní matkou, nemůžeme se divit, že kvalita zvěře v nejlepším případě stagnuje, ale často jde i dolů. Přimlouval bych se za to, aby se na chovatelských přehlídkách opět hodnotily i spodní čelisti holé zvěře. Ne pro ukládání sankcí, ale pro poučení. Zrušení této povinnosti pokládám za pořádný krok zpět v chovatelských zásadách.

S tím klidem v honitbě a následným stresem zvěře asi toho v současné době moc dělat nejde.Všechny ty rušivé elementy - motorkáře,turisty,houbaře,koňáky ,pejskaře,práce v lesích i v polích,která se dnes dělá i přes noc aj.,ty prostě z lesa vyhnat nejde a omezit jí, také ne. I když si všímám, že si zvěř na to vše přivyká a normálně za 10 minut poté klidně vychází. Úživnost honitby jde ruku v ruce se zemědělským hospodařením,s odrazem na dotace a lukrativní prodejné plodiny. U nás frčí jalové pastviny,kukuřice na bioplynky (to je takový vysoký rákos), mák,pohanka,svazenka a sem tam nějaké obilí. S touto hospodářskou politikou také nic neuděláš. Ztráty na silnicích a při sečení jsou a ani se nedovíš jak přesně velké, ale věřím,že mnohdy dělají výši odstřelu.Přesto se nějak sčítá,aby se lovilo,něco se sice dá do úhynu,ale nelze každý rok minimalizovat odlov. K této skutečnosti vám ještě napálí lesáci škody na kultůrách okusem a tam prostě nízké stavy neobhájíte.(ikdyž tu paseku může skousat jeden kus). Kolikrát jednáte s "držitelem hon.pozemků,že...Také si všímám, že i dančí zvěř v honitbě vytlačuje zvěř srnčí. Jsem o tom přesvědčený. Tak že když to tak všechno shrnete za roky zpátky, tak se to snížení stavu srnčí zvěře musí zákonitě projevit..

V chovu srnčí se průběrným lovem srnců toho moc nenadělá,zato u holé ano.Už jsem to sem několikrát psal,pokud začínající myslivec nemá srnčí vykoukanou,ať si udělá čas na holou po půli října, a cokoli není přebarveno a nevodí,při ulovení chybu neudělá.
Nejraději používám na srnčí 222Rem.Je z mých zbraní přesnější,dá se s ní lovit na větší vzdálenost a je tišší.Při ulovení slabého srnčete srna u něj zůstává,nebo se po chvíli vrací a dá se ulovit taky.
Pokud čtete příspěvky od p.Scherera,na první místo v příčinách horší kvality populace srnčí zvěře dává stres.S tím souvisí klid v honitbě,hustota populace,množství a kvalita potravní nabídky a zdravotní hledisko.Tam,kde se tohle nedodržuje,průběrný lov toho moc nenadělá.

Přesné sčítání srnčí zvěře bude tak trochu problém. Názorně naše honitba má cca 1300ha a všechna blízká sdružení v okolí jsou na tom podobně. Z čehož vyplívá že hranice revíru jsou "co by jeden kamenem dohodil" od vsi, z čehož vyplívá, že 80% tlup srnčí zvěře leží v podstatě vždy na hranicích se sousedy. A kolik kusů mám pak v úseku že...:) Příkladem: Zodpovědně v úseku nasčítám 30 kusů srnčí zvěře a ohlásím stav. Sousedovic Lojza, co čert nechce, chodí sčítat v jiný čas než já, kdy tlupa přejde 300m za kopeček přes hranici a...nasčítá taky 30kusů. Plus nějaké jejich vlastní, které už k nám nedojdou. Takže kolik máme kusů dohromady? :) 30+30=60 ? Nebo 30+30+nějaké Lojzovi návíc=60 a něco? Nebo se v tlupě sešlo srnčí z obou honiteb, takže 30/2=15 pro každé sdružení? Nebo... :) Holt ten stav asi bude vždy jen odhadovaný.
A k odstřelu holé: Pokud mám podle propočtu tento rok odlovit 10 kusů holé a k prvnímu září mám vinou srážky se zvěří úhyn 5 kusů holé (a dalších x o kterých se vůbec neví), kolik budu lovit? :) Normálně 10, protože srážka se zvěří "se nepočítá"? Zdravý rozum by napovídal, že polovinu odstřelu už mi vyřešily auta že...
Jóóó tohle je věčná diskuze o střetu mezi stavy zvěře, tabulkami, zákony, nářízeními, vlastní odpovědností, vztyčeným prstem z OMSu atd...:)

Nejsem zkušený desetiletími prověřený srnčí harcovník, ale můj názor na danou věc je taková, že nejen u srnčího by se mělo lovit to, co je potřeba k zlepšení chovu, a né to co je v plánu na papíře. V praxi totiž vidím, že dlouhodobé lovení hlavně paličkářů nikam nevede, protože kdyby vedlo, tak ve dvojkách a trojkách by pak nebylo vidět tolik špičáků nebo slabých šesteráků. Navíc když odskočím k jelení a dančí zvěři, tak mám spíše pocit, že dle zásad správného chovu lov mladé samčí zvěře je krajně kontraproduktivní, protože jsme v ČR - každý si chce ulovit toho svého krasavce a tím se mnohdy odstřelí nejlepší kusy v celém chovu, které už mají nějakou dobrou trofej a nenechají se dorůst do věku, kdy by z nich byla dobrá až vynikající trofej, což ale taky částečně souvisí s fungování myslivosti u nás jako takové.
Nicméně závěr je ten, že všechny slabé kusy ať už srnců nebo holé srnčí by měly být odloveny a dokud tomu tak nebude a nebude se chov dělat jenom s chovnými kusy, kvalita nikdy nepůjde nahoru. Ono v praxi to půjde samozřejmě těžko uskutečnit, proto se to bude dělat pořád stejně a pořád to nikam nepovede - protože to naraží na základní mysliveckou věc, a to je to, že za stávající situace si toho srnce může ulovit skoro každý, kdyby se chovalo na kvalitu, tak by se lovilo méně a na skoro každého by nedocházelo, takže pro tuto věc podporu člověk nikdy nenajde. Je to trošku začarovaný kruh, kdy na jedné straně by většina z nás chtělo lovit trofejově lepší srnce, ale na druhé straně se asi málokdo z nás chce vzdát možnosti lovu srnce a naopak o to více se věnovat lovu slabé holé srnčí. Já jsem naštěstí více fotograf než myslivec, a více chovatel než fotograf :-), takže mě holá baví, protože je to jednoduší - nemusím nad tím tolik přemýšlet, vidím slabý kus, nemocný kus, tak je to jasnější, než přemýšlet, kolikže ten který srnec má let a jestli je tedy chovný nebo lovný.

Veškerá tato činnost by se měla odvíjet od důsledně provedeného sčítání zvěře, což samo o sobě vidím jako velký problém... něco jiného jsou skutečně nasčítané stavy a něco jiného neustále stejně vykazované a idealizované stavy. Další chybu vidím v tom, že se ustoupilo od předkládaní čelistí holé zvěře, takže se pak odlov většinou provádí pouze na papíře.

Jo, jenže jak postupovat třebas letošní rok? Předloni jsem měl v úseku tlupu o třiceti kusech srnčí zvěře. Vloni tam bylo kusů cca 15 a letos se obávám, že uvidím kolem deseti kusů. V takové situaci si nejsem jistý vhodností razantního odlovu. Samozřejmě pokud někdy v prosinci potkám ještě napůl nepřebarvený kus, není nad čím dumat, ale jinak...Srnčího je vážně třetina! Po "srovnání" stavu 1 k 1,5 bych měl v úseku 5-7 srn a jsem si naprosto jistý, že do roka a do dne dvě tři z nich srazí auta. Takže bych pak po důsledném průběrném odstřelu a úhynu ze strany silnic měl naopak nedostatek holé...Což by bylo ještě horší, než současný stav. Zda je lepší mít 15 kusů v průměrné kondici nebo 5 kusů v kondici vyníkající, to zůstává otázkou...

Tzv.probírat srny je určitě užitečné,jenže znáte to.Asi by tohle měli dělat myslivci,kteří již mají něco za sebou,kteří jsou v revíru často,zvěř v dané lokalitě mají přečtenou a nejsou"hladoví na ránu".Jak často se honí plán na poslední chvíli a co pak padne?Mám to do honitby 25km,jsem tam dvakrát až třikrát do týdne a netroufám si stoprocentně tvrdit,že tam a tam vychází stará,nebo slabá srna vhodná k odlovu.Obzvlášť,když mou prioritou je černá a škodná,tak bych u holé srnčí asi udělal víc škody,než užitku.

Tak to tedy zkusme.Na"Dnes"se rozjíždí diskuze o chovu,lovu,kvalitě a případném úbytku srnčí zvěře.Abychom toto vlákno neobsadili,zakládám na tohle téma vlákno nové.