Myslivecké fórum

Je rozdil mezi ubytkem zvere z duvodu jejiho premistovani se a mezi fyzickym ubytkem,ze nekde neni videt davno neznamena,ze prestala existovat......proud

Co se za rok změnilo? Ploty,ploty a zase ploty. Co soukromník, tak oplocuje skoro všechny své pozemky, a to jak plotem klasickým tak dráty pod proudem, takže srnčí nemá nárok na pastviny a odchází do lesů a na okraje porostů.Bydlím na kopci a mám na dohled rozsáhlou část honitby kolem obce.Na posečených polích je zatím 15 ks srnčího v malých skupinkách.Uvidíme, ale zatím žádná sláva.Plánovaný lov srnců jsme nesplnili o 5 ks.

Radku, ty "nohy" ti neodpustím, sám jsi fórum nazval Myslivecké !

Jinak mám obavu, že nevíš, jak srnčata vlastně žijí od počátku až do osamostatnění. O nějakém následování matky v prvních měsících, kdy je má odložené, stejně nelze vůbec mluvit, i když je srnče v té době už schopné velmi rychle běžet. Malé srnče je prakticky bez pachu ( to by je lišky přece ihned vysbíraly ) a jeho nalezení predátory či černou je opravdu jen věcí náhody. Větší srnče při odložení matkou obvykle samo při nebezpečí predátorům unikne. Srna sice zpočátku srnče "hlídá", a lišku bez problémů zažene, a to velmi tvrdě a nekompromisně, ale černou ani náhodou.

Těmi slovy "jak se srnče postaví na nohy a je schopno pohybu" jsem myslel, jak už je trošku spolehlivě schopno následovat matku, nemyslel jsem tím úplně první postavení na nohy, i když to už jsem před 4 roky taky pozoroval, no tehdy by asi ničemu to srnče neuteklo, to je pravda :-).
V mém letošním případě s predačním tlakem je vidět, že i ty srny nejsou úplně pitomé a asi moc dobře vědí, jak to srnče schovat tak, aby si na něj ani ti divočáci nepřišli a pak nalezení je spíše velké štěstí pro divočáky a obrovská náhoda, než pravidlo, protože zase pochybuju, že ta plná srna, co mně na louku chodila od jara, pak šla klást dvě srnčata co teď má kilometry daleko. To je prostorový nesmysl a do hnízda na stromě je jistě taky nekladla :-).

Byl jsem v létě taky překvapen, že řepka je plná nejen divočáků, ale i srnčího a drobné zvěře v porovnání se slabším předchozím obdobím (tím podzimem a zimou), ale bylo to tak. Netvrdím, že ta srna vlezla do řepky 50 m od divočáků, nakladla tam srnče a to to přežilo. Ale jak se srnče postaví na nohy a je schopno pohybu, pak už si na ni v té řepce přijde máloco, snad jen hodně šikovná liška - divočáci, jezevec i ta liška jsou v řepce slyšet na dálku, lidi do řepky nechodí, tak tam mají klid. Relativní klid a dobrý kryt je základ pro přítomnost každé zvěře - u nás jsou řepky a kukuřice obvykle plné divočáků, ale už druhým rokem po sobě i plné malých bažantů a koroptví, tyto porosty a jejich okolí jsou každonočně i každodenně navštěvovány divočáky a liškami, přesto tam ta drobná a srnčí mláďata úspěšně vyvede a vychová. Zajímavé by bylo vidět, jak by to vypadalo, kdyby ty porosty byly divočáků a škodné prosté, ale toho se asi jen tak nedožiju :-).
To je podle mého zásadní problém dnešní krajiny a chovu drobné zvěře (teď se do mě Posluchač zase poustí :-)), že je nedostatek trvalého kvalitního krytu, tam kde je, je i dost drobné zvěře a ani predační tlak v nemalé výši by s tím nehl. Zase na druhou stranu v dnešní krajině s minimem kvalitního krytu pak stačí málo a nenastává pouze drobný úbytek určitého druhu, ale jeho pokles za hranice znovusamoobnovení početních stavů.

Radku, nechci s Vámi polemizovat o stavech černé či srnčí v honitbě, ale nesedí mě jedna věc, ověřená za mnoho let u nás.
Pokud máte v poměrně malém řepkovém poli (60ha) prakticky od konce května do začátku září 70-90 prasat, nemělo by tam a ani v blízkém okolí být srnčí - srnčí nesnáší černou a zdaleka se jí vyhýbá.Stejně tak srna v květnu či červnu nezavede do řepky srnče nebo srnčata, když tam cítí prasata.
Myslím, že toto funguje ve všech honitbách, černá a srnčí jaksi nejdou dohromady.

Ta potravní orientace srnčí zvěře hraje velkou roli, a ve spojení s rušením honiteb a přechodem zvěře na noční život to opravdu místy vypadá, že tam nic, ale vůbec nic není.
Nedávno jsem s kamarádem, výborným znalcem zvěře, rostlin i hmyzu procházel honitbou. Já mluvil o tom, kde všude srnčí hodně vycházelo, a kde už nechodí. Přitom ta zvěř tam je, ale na tu louku vůbec nevychází. On mi říká - a co by tady dělali, vždyť se podívej, co tu roste. Je zřejmé, že v posledních letech u nás na severu na mnoha loukách došlo k výrazné změně v režimu obhospodařování, a tím se staly pro zvěř neatraktivní. Zásadně se tak změnila skladba lučních porostů k horšímu.
Docházím k přesvědčení, že to lokálně vede k trvalému stěhování zvěře z dříve atraktivních lokalit jinam, a to, co zůstane je místy opravdu podvyživené.

Včera jsem napočítal na poli o velkosti 120ha 89ks srnčí zvěře, v této lokalitě bývá jiný roky kolem 40-50ks.
V některých partiích honitba ubývá, zvláště v místech častějšího pohybu prasat a hlavně v místech monokultur. (řepky,ječmene,tritikale).

u nás pořád stejně jak jsem psal vloni, početní stavy dobré, poměr pohlaví ve prospěch srn nedobrý...

Jó, tak už je to jasné. Kurňa ten svět je ale malej!

Oldo, myslíš tohoto Karla Z., který mi tady právě posuzuje kraťase? http://www.omsprahavychod.cz/wp-content/uploads/Přinášení-kachny-z-hluboké-vody1.jpg Jezdí do Krušných, ale já tam s ním ještě nebyl. Jen s ním dvakrát ročně posuzuju trofeje a jednou zkouším adepty. Nebo Karla Z. - zahradníka od muflonů? Ten přijede v prosinci na zajíce.

Osobně mám za to, že stavy srnčí zvěře jsou dnes na relativně stálé úrovni. Skutečné kolísání stavů ovlivňují tak jako i dříve jen úživnost jejich teritorií a případné změny vnějších podmínek vyvolávajících u srnčí stress. Ale co se za posledních 10 let u srnčí zvěře změnilo a co si nedovedu vysvětlit je postupný posun pastevních cyklů. Dříve existoval pravidelný pohyb srnčího. Ráno od šera do světla zatahovalo z pastvin do lesa nebo remízků a k večeru zase podobně z lesa do polí. Dnes se takto (alespoň u nás v podhůří Beskyd) chová jen pár kusů a po určité době pozorování to vyvolává závěr, že srnčí stavy jdou prudce dolů. Ale vezmu-li si nokvizitor a jdu si až za úplné tmy sednout na posed, je najednou v polích od 22 hodiny do půlnoci srnčího plno. Stejně tak kolem druhé až třetí ráno, ale po čtvrté to začne zatahovat do krytů. Osobně z toho odhaduji, že se srnčí začíná vlivem současné civilizace a neustálého rušení postupně stávat noční zvěří. Stejně tak před několika generacemi byla vysoká a černá zvěř zvěří denní a co dnes. Zkuste přes den najít černou, kterou o nocích vídáte v desítkách kusů. Nevím, jsou to jen vlastní závěry z pozorování za poslední dva roky a možná se v odhadu, že je to trvalý trend mýlím. Ale jiné vysvětlení zatím nemám. M.B.

Martine, je to určitě naše místní specialita, ale naše dědina měla před deseti lety cca 500 obyvatel a teď má 1500 a ještě je tu asi 20 řadovek neobsazených. Okolo je to podobné - pražské satelity. Řadové domky, pidizahrádky a běžně dva psi. Často VO, MO, kokři a RhR. Rád bych sem dal také smíška, ale nějak mi to nejde přes prsty...

U nás sice počty srnčího také kolísají, ale s úbytkem to nevidím nijak dramaticky. Spíš zvěř ustupuje civilizačnímu tlaku z lokalit, kam chodí pejskaři a jzdci na koních a vyhledává klidná místa, často zdánlivě nelogicky hned za vesnicemi. Obecně mohu z pohledu mnohaletého pozorování konstatovat, že stabilně převažuje holá nad srnci a protože si srnce z velké části honitby kreslím a tedy rozlišuji, můžu zodpovědně říci, ža jsou stavy bez dramatických změn. Lovíme až na smutné výjimky zodpovědně a rozumně. Jinde to samozřejmě může být jiné. U nás v polích celkem daleko od rozsáhlejších lesů není např. tlak černé zvěře na srnčata a sečených luk a vojtěšek je také málo - a ještě je procházíme a dáváme plašiče. Spíš se mi zdá, že zneklidňováním klesá průměrná hmotnost a kvalita trofejí.

Dr. Vodňanský na své přednášce říkal, že např. v Rakousku už přišli dávno na to, že srnčí je zvěř prakticky nesčítatelná. A mám-li v revíru vyšší stav než normovaný, je to jen dobře, pokud by ovšem nedocházelo k výrazným škodám - /a to u nás zatím zaplaťpánbu není/ - a pokud stihneme odlovit vše opravdu slabé a vyloženě podprůměrné, což se ne vždy podaří. Teď budu citovat Figiho : Plán je brzda, která v případě naplnění chrání slabé kusy a v případě dohánění je hrozbou pro ty silné... A co se týče toho, že by se muselo najít dost trofejí z úhynů přestárlých srnců, o tom velmi silně pochybuji - vždyť k většině úhynů dochází v zimě, když je paroží v růstu, a to dokáže sešrotovat i liška, o černé nemluvě. Minulou zimu jsem "zásoboval" padlinami - zejména se jednalo o zvěř sraženou u silnic auty - dvě újediště, dotáhl jsem tam celkem víc než 10 kusů a na jaře tam byl problém najít nějakou kostičku. Jen asi dvakrát mi fena přinesla z přilehlých houštin ohlodaný zbytek lebky a to radostně aportuje kde co, nač při slídění narazí.
Netvrdím, že někde nemůže dojít k třeba i razantnímu úbytku srnčího - vždyť neustále rostoucí plochy řepky a kukuřice nejsou z hlediska srnčí zvěře žádným ideálním životním prostředím a ten negativní vliv se nějak projevit musí - ale v těch podmínkách, kde provozuje myslivost např. Radek Bártík a já, je to o něčem jiném. A spíš bych věřil tomu, že z nevyhovujících podmínek se srnčí odstěhovalo "za lepším", než že by tam vymřelo.
A k těm dravcům - no Ivo, skoro jsi to trefil ! O ohrožení např. káňat nemůže být opravdu ani řeč - a ta káňata, která vidíš v létě, rozhodně nejsou stejná jako ta, která tu jsou přes zimu ! Většina našich káňat se přemísťuje na jih a vystřídají je dravci ze severu - a to nejen "rousňáci", ale i běžná káňata lesní ! U nás v honitbě jsem po několik let sledoval téměř bílého jedince, který v pozdním podzimu vždy zmizel a na jaře se objevil znovu, ovšem jen do té doby, než nejspíš obohatil něčí sbírku trofejí.

Také jsem narazil na zajímavý názor, že ideální stavy srnčí jsou tehdy, když jsem celý den v přírodě a nepotkám kus. To koresponduje s návrhem na snížení stavů srnčí (tuším z předloňského roku), podle kterého by byl optimální stav na naší honitbu sedm kusů...:) z toho docela mrazí v zádech...Mít v revíru sedm kusů, to byste vážně nepotkali kus!

Zamyšlení číslo 1:
Dobře, zahraju si s čísly - pokud jsme hypoteticky tak strašně na omylu a srnčí zvěře je v revíru "ukryto" 2x, 3x víc než si myslíme(nevím tedy kde)...Až se stavy srovnají tam, kam odpovídají, odstřel bude tabulkově pořád stejný. Kde ty kusy na splnění odstřelu vezmete, když budou stavy na třetině? Pardon, na normálu? Protože podle toho co čtu, tak sice tabulkově lovím třebas ze 70ti kusů, ale k dispozici mám 140-170-200 kusů...Sami víte, jaký problém je odlovit například paličkáče do plánu - a to podle této hypotézy lovím z jejich dvojnásobného množství, než bych měl. Čili po srovnání stavů nebudete mít nárok splnit plán odlovu 1VT a začou padat blesky na vaší hlavu. Pokud bych pak druhotně přehodnotil tabulky, musel by poklesnout lov taktéž na třetinu. Takže v revírech, kde se dostává povolenka na srnce ke kulatým narozeninám (tuším, že o tomhle psala zrovna Erika), dostanete za nových stavů/tabulek jednu jedinou a poslední povolenku k těm 50tým či 60tým, to si taky započítejte...:)

Zamyšlení číslo 2:
Z jiného konce, a to už tu padlo: Pokud by byly opravdu stavy dvojnásobné, musel bych v revíru během let nacházet obrovské množství srnčích trofejí z ůhynů a dalších padlin. Slovy na každého loveného srnce jeden úhyn, pokud mám zmiňovaný dvojnásobný stav. Něco se ztratí, něco seberou houbaři, ale stejně.

Zamyšlení číslo 3:
A tuhle hypotézu si ještě půjčím od lesa: Když tedy téměř pokaždé vidím jiné kusy zvěře, než si myslím, neznamená to taky, že když jsem vloni na strništích vídal 50-60 dravců zaráz, bylo jich vlastně s obměnami 100-160? :) :) :) To musím říct ochranářům, budou mít radost, že už dravci nejsou krajně ohrožení....:)

Vyčerpávající, ja vím, jen si tak hraju s úvahami na základě starších příspěvků (ne mojich). Pokud se někde pletu, opravte mě.
Můj postoj je stále stejný. Stavy srnčí jsou u nás prostě na třetině.

U nás /východní okraj Krkonoš/ se pole neořou už minimálně 10 let, aspoň v naší honitbě. V revíru jsem nejméně 4x, 5x v týdnu, takže si myslím, že trochu přehled mám... Tam, kde jsem na jaře napočítal 18 kusů, vidím teď tak 5 až 6 maximálně, čili 1/3 - a o nemluvím o tom, že je stav vyšší o letošní srnčata - těch 15 srnců a možná 10 ks holé, které se ulovily, přece nemohlo se stavem tak zahýbat. Řepku tu nemáme, takže úhyn ve vegetační době se týká jen kusů sražených auty a sem-tam něco strhnou toulaví psi.Tedy celkem tak do 10 ks. Řekl bych, že nejblíž k pravdě bude asi Radek Bártík. Srnčí nezmizelo, jen se víc rozptýlilo po revíru. Když vidím ráno na jednom poli 5 kusů a odpoledne též, rozhodně si nejsem jist tím, že se jedná o stejnou zvěř. V revíru máme bílou srnu. Zdržuje se ve stejné lokalitě již nejméně 3 roky. Tu si nikdo s jiným kusem splést nemůže a je zajímavé, že bývá spatřena jen několikrát do roka. Takže ty normálně zbarvené kusy asi taky nevidíme tak často, jak se domníváme. vidíme jich třeba málo, ale ne ty samé... V říji jsem v jediném odpoledni pozoroval na jediném rozlehlém lánu 12 různých srnců. Dnes tam zahlédnu 2, někdy 3. A věřím tomu, že se zbytek nikam neztratil. Kdyby ta zvěř uhynula, určitě by něco má fena našla. Jediná možnost, kam by se zvěř mohla "ztratit", je sousední Polsko, protože prázdný revír je jak houba a pokud je zvěř v okolí, rychle volné lokality obsazuje - ale ani naši sousedi Poláci neprovádějí nějaké masové vyvražďování srnčího, aspoň pokud vím. A nižší počty zvěře se zdají být všude v revíru, nejen u polských hranic. Zdají být - ale aspoň podle mne nejsou. Takže bych to nijak černě neviděl.

S tím srnčím je to vážně složitější, než jsem si dříve myslel a k dané věci vyjadřoval. Mám pocit, že srnčí zvěř je velice citlivá na změny v krajině, více, než jsem si myslel, a tomu odpovídají i její proměnlivé početní stavy. Loni v místech, kde přes zimu krmím, bylo srnčího velice málo, přes léto k mému údivu skoro nic, přes zimu pár kusů. Čekal jsem, že na jaře tam nepotkám zase nic, ale zhruba na 1,5 km stěně lesa vytahovalo 6 srnců a kolem deseti srn. Říkal jsem si, kde se všechno to srnčí vzalo, když celou mírnou zimu přes zasetou pšenici tam nic moc nechodilo. Teorie jsou dvě - buď ty kusy tam byly pořád, akorát nevycházely z lesa ven, nebo se tam natáhly z velké dálky kvůli potravní nabídce a krytu. Patrně obojí bude pravdou, takže srnčího bude málo a když je ho hodně, tak přichází z větší dálky. Momentálně mám v daném místě nasetou řepku všude kolem a je na ní kolem 10 kusů, což považuji za slušný počet vzhledem k večerním a nočním čekaným, kdy mnohdy žádný kus nevidím. Takže zase žádný věděcký závěr z toho nemůžu odvodit :-). Vlastně jeden ano - na počet mají samozřejmě velký vliv divočáci a dančí, kterého je u nás poměrně dost a stavy neustále rostou. V podstatě všechny večery za přítomnosti těchto druhů má za následek, že se tam srnčí necítí bezpečně, pokud není k dispozici kvalitní kryt, tedy na jaře, a je těmito druhy vytlačována z lukrativních poloh podél lesa patrně dále do lesa do lepšího krytu.

Martine viděl, ale ne plošně. Jak napsala Erika, na řepce třeba 30 kusů a to jsem tedy neviděl, aby byly všechny nebo většina otrávené. Když tam přijde kus od jinud z chudší pastvy a napere se, tak to asi dobře nedopadne, ale to srnčí, které se tam běžně paství tak si troufám říci, že problémy nemá. Pokud by to tak nebylo, tak při dnešních plochách řepek by už dávno srnčí byla vzácnost a to si myslím pořád není. Dále souhlasím, že před dvaceti třiceti lety jsem viděl tlupy 40 - 50 ks, jinde než dnes žiji a to tam v současné době taky není. Druhá věc je co je dobře, řekl bych, že Radek má pravdu, další vývoj ukáže kdo tu pravdu má opravdu.

Přesně když chodíš tak vidíš kolik ho je a kolik ho bylo.strašně ho ubylo.

Tak já mám pocit, že u nás je to tak plus minus stejné. Je fakt, že dokud stály řepky, pšenice a kukuřice, vypadalo to, že je jedna srna na hektar :-) Ale jakmile zmizel tenhle hlavní kryt, najednou je srnčí všude, na každém poli courá tam srna se dvěma, tam skupinka pěti..osmi nebo tří. Jen na té "velké" řepce kousek od našeho krmelce je 30 kusů. Bohužel jsou i místa, kde na srnčí nenarazíre ani ráno, přes den ani večer - ale to je spíš tím, že se přidalo k dalším kusům někam na to pole. Třikrát jsem seděla u naší louky, která je z poloviny obklopená lesem a nevytáhl ani kus - zaso po horizontu na poli chodili jak na přehlídce :-/ Bohužel je to smůla z hlediska lovu - těch několik málo kusů, co je trvale v lese a vytahuje z něj, bývá pěkných a přebarvených - jenže jedině tam (tedy u lesa apod. z žebříku nebo posedu) je snadné lovit a tak když svátečně vyrazí do revíru nějaký kolega, nejčastěji to "odnese" právě některý z těchto pěkných, zatímco ty horší nebo úplně špatné jsou uprostřed pole, kam se buď nedá dostat, nebo se tam nikdo dostávat nechce..

Nesouhlasím. Když jsem v revíru 120-150 dní ročně, přibližně vím, kolik srnčí kde je. Takže když mám odhad tuhle "U Smrku" 35 kusů, dobře, o něco se seknu. Možná je tam 44, možná je tam jen 26, ale když z roku na rok najednou odhadnu místo 35ti kusů 7, něco je jinak. A do žádného tolerance se to nevleze. Stejnětak pokud najednou obeznám v úseku při stejném složení plodin třetinu srnců než vloni tak jsem za A) Od loňska výrazně pohoršil na zraku. nebo za B) Srnců je tam jaksi méně. A když je tam méně srnců, je tam ruku v ruce i méně srn.

Pokud je dnes srnčí přemnožená, co s ní prosímvás bylo před dekádou a dále? Protože před dekádou a dále jsem vídal tlupy ne o 35ti, ale o 75ti kusech. To byla...hmm...superpřemnožená? Nebo hyperpřemnožená...? :)

Podle mě je termín "přemnožená srnčí zvěř" spojená hlavně s myšlenkou: "vybít ty mrchy všechny a nebude okus..."

Padají velmi zajímavé pohledy: "na řepce velký úhyn a stavy se zvedly", dle mého názoru zcela logicky. Na řepkách nejsou většinou velké úhyny kvůli řepce (neukamenujte mě), ale kvůli vysoké přitažlivosti řepky a tudíž nebývalé koncentraci zvěře. Pokud v lokalitě řepka nebude, bude zde možná čtvrtina zvěře a z tohoto množství jedn kus uhyne. Je-li zde řepka, koncentrace bude nejspíš čtyř, či vícenásobná a my najdeme 4, pět kusů uhznulých a jsme zděšeni. Ty kusy by, ale nejspíš uhynuli stejně, ale rozptýleni a možná nenalezeny. No a když přejde zima jsou pochopitelně stsvy vyšší. Osobně řepkoviště jak mám příležitost kontroluji a nacházím z velké části celou zimu tuhé bobky, naopak jsem již letos našel stříkance od srnčího v místech kde je pouze stařina či strniště. To k řepce, dále ale souhlasím, že stavy srnčího klesly, ale spíš z těch překročených na to co by mělo být. Jinak ještě před týdnem mě srnčí vzcházelo až za tmy, včera v neděli již bylo venku před pátou a to je taky důvod.

V naší honitbě je právě 95% polí trvalých travních ploch a pastvin s neustále nataženým drátem. Srnčí si na ten stav za ty roky už podle mě nějak zvyklo a aklimatizovalo se, a vzhledem k tomu, že trend zatravňování pokračuje i dál v našem okolí nic jiného srnčí zvěři, než zvyknout si ani nezbývá. Přes léto kdy nabízí tráva přeci jen nějakou potravu a hlavně kryt je srnčí zvěře vidět relativně dost. Ale teď v podstatě nula. Proto si říkám, že to srnčí nemohlo zmizet a prostě je jen někde v krytu a vychází až pozdě za tmy kdy se cítí bezpečnější. Ve všech krmelcích máme zasypáno od začatku září a zatím je spotřeba obilí minimální. Tato situace se u nás opakuje v podstatě každý rok, proto podle toho tak usuzuji, že stavy neubývají, alespoň u nás...

u nás to je druhým rokem.kdysi nějak před 8rokama jsme měli v zimně po řepce velký úhyn a krásně se pak zvedly stavy,teď žádné padliny a není.

Už jsem tenhle problém nakousl vloni.Konkrétně u nás a v našem MS (na Vysočině) tento stav pozoruji už třetím rokem.Stavy srnčího jsou u nás na 1/3 proti tomu, co bývaly. Vloni byly nějaké ztráty při sečení, na silnicích a nějaký úhyn, tak jsme ani holou nelovili. Letos budeme také střízliví...

Mám dotaz, kam to srnčí ubývá. Setkávám se s tím názorem všude ve svém okolí také, ale upřímně nevím kam to srnčí může mizet. Ve většině honiteb se minimálně střílí holá, alespoň z mé zkušenosti. U nás nyní narazit na srnčí na pastvě (pastviny a TTP) je také náhoda, ale přes léto bylo srnčí zvěře včetně srnčat dost. Takže podle mě musí někde být, vzhledem k tomu, že na plochách, kde nemají kryt vycházejí spíše v noci. Ale kam by se vsechno rep. 1/3 někdo říká i polovina mohla ztratit z roku na rok, vždyť to snad ani logicky není možné. Tolik můj názor.

Jak jste na tom u Vás se srnčím? V našem MS na Prachaticku i v sousedních na Budějovicku se jeví minimálně úbytek o třetinu ne-li více,alespoň co kolegové myslivcí hodnotí.