Myslivecké fórum

Pěkného lišáka jsem ulovila letos v lednu a mám z něj akorát lebku (zlatou :-) a kůži. Jenže ještě ne celou, protože jsem ho stahovala až hodně pozdě a jelikož už to smrdělo a mě to pak nebavilo, tak jsem u oháňky zrychlila a poslední třetinu utrhla - no a když jsem si jela pro hotovou, tak jsem zjistila, že mi ten konec ztratili :-( Tak teď musím ulovit nějakou "lepší" lišku, abych to mohla opravit :-)))

Všechny Vás zdravím, nějak poslední dobou nestíhám. Romanovi velká gratulace k myslivecké následovničce (doufám, žen není nikdy dost :-), všem úspěšným lovcům Lovu zdar.
V sobotu jsem vyrazila ráno na žebřík k lesu, že snad konečně bude lepší příležitost ulovit nějakou holou srnčí. Jenže vítr byl na prd, točilo se to převážně do lesa, když jsem slyšela asi potřetí odskakující srnčí, vzdalla jsem to. Za zády na opačné straně od cesty jsem zahlédla skupinu pár kusů, tak jsem se na ně šla podívat. Rozhodnutí bylo jít lesem, aby mě neviděli. Když jsem byla pár kroků od cesty (a asi 20m od auta), od potoka vyhupla liška - ale jaká! To byla "liška jak bejk". Jenže s kulovnicí mi nedala šanci, kousek nadběhla při kraji lesa (mít kulobrok, tak to přes ty keříčky zkusím), pak to zlomila na pole a mazala co to jen šlo. Tak nic. Jdu tam, co jsem viděla srnčí a jsou všichni fuč. Přesto jdu pořád krajem lesa, jestli něco nebude "za rohem". Za chvíli vidím z lesa vytáhnout srnu, jde opatrně a pomalu přes hlubokou oračku - zmrzlou a zledovatělou, jako sklo. Konečně něco podle mého gusta, srna není "bůhvíjaká", trochu rozježená, žádná extrovní váha - ty budeš moje, rozhoduju se okamžitě. Srna nespolupracuje a odchází ode mě, já co mi to jen vysoká vrstva šustícího listí dovoluje za ní. Srna zarazí na rozhraní oračka/zaseté, za ní pomalu jde druhý kus. S kulovnicí na dvojnožce vkleče čekám, až ji dojde, porovnávám, prohlížím, jestli to není její srnče. Je to ale shozený srnec, žádný další kus už nikde, tak za chvíli padá rána a srna se láme v ohni. Chvíli se snaží vstát, což se mi vůbec nelíbí, ale nakonec se převrátí. Počítám kroky, ikdyž pořádně natahovat nohy jde na tom balanc-ledu dost blbě, napočítám jich 120. 5tiletá srna, rána přesně přes páteř, podlité plíce a díra v játrech. :-( Nejradši bych si nafackovala, pár dní předtím jsme nastřelovali osmu, tak jsem si 308mou taky dala kontrolní ránu a na 70m asi 10 čísel nahoru. Místo abych zkusila druhou ránu, chytře jsem to zhodnotila "jsem to asi strhla" a nechala být... No, chybami se člověk učí, takže než vyrazím příště, musím to opravit.
Chtěli jsme jet ještě s teriérkama na kanály, ale lenost nějak zvítězila - přestože byla skoro 100% jistota, že tam kmotra bude. Jeli jsme až v neděli, telefon kolegovi, jestli tam náhodou nebyli - "Joo, on tam jeden byl, viděl jak liška zaběhla dovnitř, tak zavolal druhýho a ten přijel s fenou a lišku střelili..." Smůla, no když už jsme tam byli, proč to nezkusit. Viděla jsem to černě - přeci jen, hned druhý den po zavětření psem... Jagoška se pustila směle do tmavé vlhké roury a za několik minut padla od potoka rána :-) Letošní fena, hmotnost 6kg. Ani krok, hraběcí lankasterka v ráži 24 střílí v rukách mého partnera naprosto spolehlivě a přesně. Takže další poučení, mladé lišky jsou trochu blboučké a psí smrad jim vadí míň než zima. Ještě brzo okouknem zase "náš" kanál u vsi, tam bude určitě taky. Jen doufám, že liška, kterou střelili v tu sobotu, nebyla ta "moje veliká" :-) Lovu zdar.

Kamarádi, děkujeme moc! Malá se má k světu a velká už začala chodit a už se ptala, zda doma udržuji pořádek :-)
Doufám, že si je už začátkem příštího týdne přivezu domů. Všechny vás zdraví Vlaďka + Kateřina + moje maličkost.

Romane připojuji se k gratulantům.Jaképak o deset deka lehčí 3,18 teda bez desetiný čárky je přece diametr 8X57 I(J)

Romane, taky se připojuji ke gratulantům. Ty pocity otce - prvorodiče znám moc dobře. Podruhé už té nervozity bude míň, potřetí ještě míň a počtvrté Ti to už bude připadat jako celkem běžná milá událost. Mluvím z vlastní zkušenosti...
A k tomu, co napsal Pavel - já když jsem se narodil, byl jsem prý jak stažený králík, necelých 2 a 3/4 kila. A dnes lovím s 243 W. Asi na tom něco bude.

Chlapi, všem vám moc děkuji, byl jsem nervózní a měl takový strach, který jsem v životě nepoznal. Malá šla na svět císařským řezem, jinak by to špatně dopadlo. V ten moment když mi Vlaďku odváželi na sál, jsem nevěděl, co mám dělat, rozklepala se mi kolena a sevřela prd.l...
Zapomněl jsem v té rychlosti včera dopsat míry - 3,18 kg a 48 cm - líbí se mi dvakrát ta osmička, to určitě něco znamená :-)

Romane, gratuluju a ať ti roste do krásy. Jardovi a Honzovi Lovu zdar!

Romane,
velká gratulace, ať jste zdrávi a dcerka ať Vám dělá jen radost. I.P

Jo Honzo a to je ještě ten lepší případ, když se ten přisražený kus objeví včas. U nás většinou najdem už jen pár rozházených kostí - z takového nálezu mám doma velice dobrého šesteráka, krásně perlený. Škoda ho!
Jinak letos koukám, kolik srnců ma ještě pořád nasazeno. Dneska taky, šesterák vysoko nad slecha a parůžky stále oba.

Ráno jsem také vyrazil. Potřebujeme ještě ulovit nějakou holou a dančí a také se nám blíží ples..Kolem půl šesté usedám na kazatelnu,kulovnici opírám do rohu a dělám si pohodlí na lavici. Asi po deseti minutách mi to zašustí v mezi a ve tmě vidím, jak se něco objevilo na kraji louky.V dalekohledu vidím mohutnou oháňku. Liška! Na nějakých 30 kroků.Hned jsem si vzpomenul na kulobrok a jeho výhody.Čtyřkama by nebylo co řešit.V této tmě nemám kulí šanci přesně zamířit.Liška se obloukem rozešla a už se mi objevila v pravém okně boudy.V dalekohledu vidím jen černou šmouhu.No, zkusím jí srovnat v optice ,ale asi to nepůjde,říkám si v duchu.Než jsem sáhl po flintě,natáhla vítr,který mi šel z levé strany a i když jsem byl v boudě a celkem vysoko, udělala prudký obrat a tryskem zmizela zpátky v mezi. No nic,přijde příště..Po čase se začalo rozednívat a za světla mi ze spodní meze vytáhl kus srnčího. Byl to neshozený šesterák. Stál a jistil za sebe. Z meze vytáhl druhý kus. Jde těžce.Doslova napadá. Je to čiplena a vypadá to,že má zlomený zadní běh buď v kyčli nebo na stehenní kosti.Rozhodnutí bylo rychlé.V okamžiku ,kdy znovu zastavila, houkla rána.Na nějakých 80 metrů zůstala na nástřelu.Už je to kolikátý takto potlučený kus, který jsem během pár let střelil.Holt nedaleká státovka si vybírá krutou daň i přes pachové ohradníky... (8x64S , 12,7 g SB) Lovu zdar všem.

Kočky nepatří zrovna mezi má oblíbená zvířátka, přesto jim kolem baráku neubližuji a snažím se, aby jim neublížila ani má křepelačka, pokud to ovšem je možné... Když jsem dnes ráno přišel ke kotci, po obligátním uvítání zmizela v boudě a přinesla mi pořádnou kočku /ještě že ne naši vlastní/, která měla tolik drzosti, že se jí šla nejspíš přiživovat na granule. A Dorinka s ní zaklepala jak s užíváním.

Tak se potvrzuje to, nad čím celý podzim dumáme - jakmile se na dnešek po dlouhé době oteplilo a na rybnících je zase volná hladina, kačeny se rozcourají po pár kouskách tuhle a támhle a z 60ti je jich najednou na místě 8-10. Těch rybníčků začíná být všude tak trochu moc. Přitom vloni s tím nebyl problém a na hlavním rybníku bylo standartně 100 a více kaček. Čím to je, toť otázka.
Jinak včera jsem zase spáchal jeden obraz tak se můžete mrknout...

Dnes bylo ideální lovecké počasí - pokud bych chtěl lovit divoké husy... Celodenní inverze, mlha jak mlíko. Ale bez úlovku jsme se s čubinkou přece jen nevrátili. Šli jsme založit oves do krmelce a po návratu jsem zjistil, že Dorinka chytla nad pravé světlo klíště. Dnes, 22.11. A to byl jediný živý tvor, kterého jsme dnes viděli - a že jsme prošli kus lesa !

Právě teď je na vnadišti v Estonsku 8 mývalů/psíků.

Poslední dvě večerní čekané, podvakrát navrat s pěkným nasráním. Takže do lesa minimálně týden nejdu, abych se uklidnil. Naplnil jsem si vnadiště, pod vejry nacpal kukuřici, a v pátek si šel sednout, přišla nejdřív srna, pak srnec. Po půl pátá slyším nějaké nafání, které se blíží, se štěkotem se ale pořádně šeří, pes zahýbá někde v údolí a ztrácí se, po chvilce zezadu nademnou něco utíká. Jen co by se ukázal už by ji měl, 2km na každou stranu žádná vesnice. Střádám plány, ráno hnus, mlha, jdu jen zakrmit, dřevo odkutálené, čuníci byly. Tak odpoledne ve tři nachystán vyrážím, odstavuji auto, jdu kousek po silnici, kde po levé stráně zářez pole, je pochozeno, tak ten kilásek k posedu. Co mě však nešálí zvuk, že těží v lese je normální, ale abych slyšel croosky to je tak 3-5krát do roka, tak nanejdu a přímo nad vnadištěm potkám kluka. Trochu na něj zavřu a pár slov mu uštědřím, pak si říkám, že jsem na něj byl dost hrr.Klučina se choval až moc slušně. Říká mi, že zabloudil, tomu tak věřím. Nakonec mu popíšu cestu a mizí. Sednu a z dálky se mi zdá, že z údolí k dědině ještě nějakej maník taky dráždí motorku.Vnadiště rozchozené za poslední týdny od dančího, párkrát čuníci, jen já když dojdu, tak mě nadá srnec, dráždí tam kluk na motorce, nebo tam běhá čokl. Člověk si má chodit do lesa odpočinout a ne se vztekat.

Žluna zelená je u nás poměrně hojná, lépe řečeno u nás na zahradě a v místech honitby, kterou mám na starost, jí přes léto pravidelně vídávám. Ale nádherný pták to je, stejně jako strakapud a datel.

Napsal jsem "pokud je možno" - u mě je už také nemožno... V mládí erotik, v stáří sklerotik. Nějakou tu kočku jako živočišné teplo sice seženu i dnes - jenže dnes má 2x tolik nohou a podstatně víc chlupů...

Doporučuji svařit litránek červeného, tím zapít dva aspiríny, zalézt pod peřinu a za den, nejpozději dva je dobře. A pokud je možno využít živočišné teplo a kozí obklady, může být ta léčba i velice příjemná.

Celý týden krásně, jasno a klidno a já si vybrala to nejhnusnější - tedy včerejší - ráno, kdy bylo pod mrakem (takže měsíc nikde), zima jak blázen, drobné mrholení, vítr a mlha :-( Když už jsem se donutila vstát, nevzdala jsem to a v pět vyrazila. Chvíli váhám, kam a nakonec se rozhoduju pro žebřík na cestě s výhledem na kukuřičné strniště (tedy co po něm po zásahu zemědělců zbylo). Mlha byla "rozumná" - jelikož moje možnosti střelby jsou okolo 100-120 metrů (dál jsem to nezkoušela), nemusím vidět po celém poli od lesa do vsi, takže mi to stačilo akorát. Kolem šesté vidím na horizontu hroudičku, chvilku na ni koukám a přemýšlím, jestli už tam byla a já ji přes mlhu neviděla nebo jak, když se hroudička pohnula a ukázala mi oháňku. Z hroudičky se rázem stala lištička, ale žádná blbka - cupitala po horizontu (a ještě děsně daleko) a pak zmizela. S rozedněním sedm kusů zleva, sedm zprava, ale ikdyž se na cestě každý kus krásně stavěl na široko, přes keřo-stromo-bordel střílet nešlo a když došli do míst, kde už to šlo, bylo to zas daleko. Tak nic. V půl sedmé prohlížím okolí, když klopím dalekohled do klína, postřehnu černou kuličku na cestě sotva 10 kroků od žebříku - kocour. Chvíli se prohlížíme, pak jde odkud přišel. Po sedmé to balím, jdu k autu a z kraje lesa odskakuje srnčí. Zastaví se na sotva 40 kroků, rychle k zemi, rozkopnu dvojnožku, hodím do ní flintu... Báá Báá.. Co to? Koukám do puškohledu, tenké špičky po slecha. Tak nic no. Jakoby to věděl, vystavuje se dál, to já už sedám do auta a jedu domů. Kousek od silnice zalehlé dva kusy v řepce (srneček s malýma špičkama a čiplenka, možná loňští sourozenci..?), ale kolem těch už jen projedu a hurá do pracovního procesu. Posun pracovní doby z 6.00 na 9:00, ale jsem holka šikovná, takže v pohodě stíhám a zvládám :-) Zítra, jestli nebude extrémně hnusně, zkusím žebřík u lesa, vypadá to, že srnčí chodí kousek od něj z lesa přes políčko ke strništi. Snad to bude dobře foukat..
Milanovi a Pavlovi Lovu zdar. Ostatní neseďte doma a taky běžte lovit :-)

Jak jinak, než Lovu dík! :-)
Fesoj - tak jak jsi včera dopad??
M

dnes: 222 rem, ZBK 110 toulavá škodná,headshot 114 kroků.Stříleno s oporou o sloup VN cca 1,5 km od dědiny.

18,45 hod., selátko - kňourek, cca 25 kg, 8x57JS, Norma Oryx, v ohni. Druhá parta v pohybu již od 18,00 hod. MS

Včera jsem při návštěvě krmelce zjistil po hóóódně dlouhé době na louce pár čerstvých rýpanců, tak jsem založil nové vnadiště /barel s 30 kg kukuřičky/. No a dnes poprvé u nás začaly poletovat ty bílé mouchy a jelikož pěkně mrzne, je všude bílo, i když se zatím jedná jen o takové pocukrování. V noci na dnešek sice prasátka ještě tu pochoutku nenašla, ale stejně mám velké cukání si tak kolem 10. či 11. hod. jít na chvíli sednout - dřív to nemá smysl, v minulosti jsem v té lokalitě při noční čekané jen jednou viděl divočáky dřív, než ve 23 hod. SEČ a to tam chodím již pěkných pár let.

Ivo nic si z toho odběhnutí nedělej ony to ty 5.6včelky občas dělají no vlastně asi všechny ráže:-).Mi se tedy né dnes,ale předevčírem stalo ,že se mi podařilo našoulat k toulavé škodné na cca 8 metrů v poli a po ráně neudělala ni krok, ale byl jsem překvapen ,že kulička 222rem vůbec kusem neprošla!!! Přitom letos s touto ráží 4 kusy srnčího vše přes 100metrů obvykle kulička chytla kost a pokaždé průstřel-tož teda vím že nic nevím:-)

Dnes po obědě jsem vyrazil připravit krmelec na novou várku pozadku. Tož dvě hoďky pytlovat staré zadky a tahat do zásypu kačkám. Práce šla od ruky, pěkně jen ve svetru, ani nefouklo. Cestou přes slepé rameno potoka mě překvapila zamrzlá hladina ai rákos, nato jak "pražilo" už se udrží zmrzlo až do večera. Blesková zastávka doma - vyměnit propocené triko za suché a dvojku za kulobrok a hurá na holou.
Ač všude couraly mraky lidí, výjimečně mi to projednou pomohlo. Minohledač mi totiž natlačil kusy nad jediný posed v okolí. Tož jsem se urychleně přemístil a ruče na posed. Tam koukám, že kusy jsou vysloveně na ideální ranku. 230 metrů a ještě na horizontu, no neberte to!:) Takže dolů a šoulám prohlubní nad posedem směrem ke kusům. V tom přede mnou vyskakuje z proužečku traviny srna+srnče, mizí směr zbytek tlupy a pochopitelně mi všechno zneklidní. A to už se vážně zlobím, protože od středy věnuju veškerý čas lovu holé a výsledek nepřízní okolností stále nula! Tlupa mizí volnou chůzí za horizont. Mám čas, tak šoulám za nimi. Klasicky v "absolutním" podřepu zaujímám pozici na horizontu, s jakýms takýms výhledem na tlupu. Mám aspoň kousek štěstí, nevěnují mi pozornost a dostal jsem se na vyloženě brokových 150 metrů, to se mi snad letos ještě nepovedlo. Ač nerad usedám na voračku (z toho nekonečného podřepu mi dřevění nohy) a v klidu obeznávám. Nacházím "ten svůj" kus a čekám na vhodnou příležitost. Ta přichází asi za 15minut kdy tlupa mírně popochází stranou. Dobrá možnost na dobrou ranu. Mířím, napínáček, odjistit, už už to mačkám, když mi tu moju zakrývá další kus. Takže odklad, musím upravit umístění trojnožky i střeleckou polohu podle pohybu kusů. Na další namíření už je to dobré - tečku za plec a BAC! Kusy tryskem odbíhají, jen rychle stoupám abych měl přehled. Kde je můj kus? Vše běží. 50m, 100m kusy probíhají na brokový dostřel kolem mě. V tom se poslední kus v běhu láme a odkazuje na oračce. Ufff, dobré je to. Zhasíná snad během dvaceti sekund. Zbytek už si domyslíte všichni sami. Jen pro úlomek a poslední hryz to bylo málem 400 metrů...:)
Pro zajímavost, ta moje savažka měla vždycky na škodnou ai srnčí efekt jako rána palicí. Letos všechny tři kusy holé odběhly z nástřelu nějakých 100 metrů a to se mi teda ani trochu nelíbí. Přitom všechno slušivé komorové rány. Dokonce i za plec střelené lišče odběhlo nějakých 50 metrů. Jak říkám, divný! Že by zrovna špatná krabička střeliva? (Klasika SaB)

Tak budík ve 4:00 zazvonil spolehlivě, ale bohužel lovec nereagoval stejně, takže jsem se z postele vyhrabala až v 5 :-) Měsíc svítil jako blázen, na teploměru pohodových -3 tak hurá ven. Rozhodla jsem se pro čekanou u kukuřičného strniště (přestože to jako obvykle hned druhý den sjezdili na hlínu :-( neboť jsme tam obeznali skupinu 7mi kusů a já doufala, že by se mohla ukázat i paní liška. Hned po odbočení ze silnice mám před autem 4 kusy, uhýbají do pole, když parkuju auto u lesa, mám je kousek za zády. Chvíli uvažuju, že si sednu vedle auta a počkám na trochu víc světla (bylo 6 hodin), ale jako správný lovec hrdina vyrážím podle původního plánu - podél lesa, abych nebyla tak nápadná až na roh na kazatelnu. Sedím tam jen chvíli, protože nikde ani v dálce nic a tak jdu šoulat. Na konci lesa vidím srnu se dvěma srnčaty, jdu za nimi jak indián - jakmile srna zvedne hlavu, stojím, jakmile se zase začne pást, malými kroky jdu dál. Vysoká vrstva pomrzlého listí mi to dost stěžuje, přesto se v pohodě dostanu na vzdálenost akorát na střelbu - jenže po detailním obeznání nechávám kulovnici v klidu - srneček a srnečka, obě moc pěkné. Jdu dál a na poli dalších 5 kusů, ale nemám šanci něco vymyslet, odskakují mi. Pak docházím těch sedm, ale i oni prchají přes horizont. Nechápu proč, vítr mám dobrý, kryjí mě stromy, na cestě žádný bordel takže chůze tichá.. Asi měly nějaké tušení :-) No budou tam pořád, dva neshození srnci (jeden špice po slecha, druhý "něco vysokého"), srna se dvěma pěknými srnčaty a srna se slabším srnčetem - to jsem měla v plánu ulovit. Pak už nikde nic, tak jedu domů. Nádherné ráno, zima skoro příjemná, prostě paráda.
Tomášovi Lovu zdar k danělce!

Važení přátelé SIGA už zase valí. Estonsko

Vážení kolegové, včera jsem se opravdu náhodou zůčastnil honu na bažanty. Kolegyně nemohla, protože vedla psa na zkouškách, tak mi přenechala pozvánku. Už jsem si ani nemyslel, že bych se něčěho takového mohl dočkat, ale stalo se. To, co jsem ale prožil, bylo opravdu vyjímečně pozitivní a musím zde poděkovat všem organizátorům MS Sušno za zprostředkování opravdu krásného mysliveckého zážitku.
První leč bažanti, druhá a třetí na černou a poslední, čtvrtá, opět bažanti. Na výřadu tři kusy černé a devadesát bažantů. Účastnilo se necelých čtyřicet lidí včetně honců. Vše na jedničku, práce, tradice, posezení i slunečné počasí. Není co dodat. L a L!

Tak včera ráno, nejdříve zhaslé sele, holt tento úplněk se mu stal osudným, pak úplnbě čerstvý chodník přes pole od na naše poměry hodně velkého rudlu, tak kolem 20-25ks určitě, načež večer na druhé straně revíru při hranicích nejprve v 8hodin opravdu slušného kňoura, přes 100kg určitě. A poté na zaorané kukuřici pozoroval u sousedů na 100-150m rudlík o 9ks, dělal mi hlasitou společnost až do půl jedenácté, pak jsem to zabalil.

Dneska jsme měli první hon. Vypuštěných bažantů jsme ulovili málo, zajíca žádnýho, i když v proháněných místech jsem na čekané ve středu jich tam viděl 7 na 200 metrech, asi odtáhli s husama do teplých krajin nebo co :-). V jediné lesní leči na prostoru o velikosti 400x300 metrů, který nám při vytváření honiteb v podstatě připadl administrativní chybou :-), jsme ulovili lončáka a 15 kg sele. Na tomto kousku plné ostružin ale leželo kolem 25 divočáků ve dvou možná třech tlupách, což je teda celkem dost. V oněch místech je to ale už zralé na mačetu, protože takové husté a velké ostružiní, to se jen tak nevidí a na divočáky jsme museli skoro šlapat, aby jsme je vyhnali ven.

Neustále mě překvapuje, že ta moje stará známá vydra jde na čas jak hodinky. Kdykoli na ten posed vyrazím, maximálně do hodiny se mi připlave ukázat. Jóóó ale takhle liška že by se producírovala na brok to né, to bych chtěl moc...
Ale se zajécama to letos vypadá slibně, odpo jsem při krátke vycházce vyšlápl hned dva a po setmění jsou jich všude spousty, tak nám na sobotu držte palce! Možná už si na nějakého dokonce i zmáčknu, to budu mít premiéru...:)

Včera jsem zjistil, že prasátka vyryla kukuřici, kterou jsem zaryl do pastviny, tak jsem se večer teple ustrojil a v 7 jsem už seděl s tím, že o co dřív jsem vyrazil, o to později půjdu domů. Vidět bylo jak ve dne. Pásl jsem tam průběžně asi 10 kusů srnčího, další kusy jsem slyšel bekat, i lištička si zaskolila, i sýček se ozval... Jen ta prasátka ne a ne přijít. A to jsem měl s sebou živý ohříváček na ruce - jdu-li na noční čekanou, nechávám zpravidla křepelačku doma a jakmile vyrážím bez ní, pravidelně se ke mně přidá nejméně 1 z našich kocourů /včera oba/ a tráví se mnou noc na posedu či kazatelně... Jenže v půl dvanácté to začalo fičet. Vítr jako takový byl sice protivný, ale vadil mi hlavně jeho směr - přímo mně do týla a k vnadišti... Dva kusy srnčího, které se tam pohybovaly, mě samozřejmě zvětřily a s patřičným nadáváním odskočily do pryč. Takže jsem to vzdal. Ale čemu se divím nejvíc - měsíček svítí, z posedů určitě visí spousta holínek nejen v našem revíru, ale i u sousedů - v této lokalitě se prakticky stýkají 4 honitby - a nikde nepadne ani rána. Vloni touhle dobou /říjnový a listopadový úplněk/ se všude střílelo jak u Verdunu, já jsem v říjnu střelil dvě selata, v listopadu lončáka - a letos je všude v okolí takhle mrtvo.

Právě jsme se se ženou vrátili ze Svatohubertské mše, která se konala ve vlašimském kostele.Mše byla troubená a zpívaná trubači Benešovské horny.
Kázání bylo v mysliveckém duchu, tak laická veřejnost si možná o nás poopraví svůj názor. Byl to nádherný zážitek, byli jsme na takovéto akci poprvé.
A nejlepší na konec. Před zaplněným kostelem byl pasován na myslivce Otec Marek.

No jo no, to chce chodit ven, jen když je prasečí noc:-), jináč tam mrznete zbytečně:-). M

No já byl taky venku, ale svítilo jako ve dne a to se jim ven vůbec nechce. Vydržel jsem do půl druhé. Už mě mrzly nohy tak jsem šel domů. Den před tím byla mlha a to mají rádi a tak převrátily pole se zesetou pšenicí. Holt asi do té tomboly nic nestřelím :-)

Letos vidím zajíců moc a všude, když jedu ven, skoro na každém kroku jsou po dvou, čtyřech, šesti... Ale žádný strach, oni se do honu poschovávají :-)

Nezoufej Eriko, je nás více takto "postižených". Já byl s kolegou také v noci venku a přišel jsem domů ve tři. Ve čtyři vstáváme do práce. Já to dnes překousnu s nadšením. protože půjdu brzy domů, zabalím připravené nezbytnosti a jedu směr Šumava, kde si trochu odpočinu, naberu bratrance a ve tři ráno vyrážíme na Moravu na zajíce. Těšil jsem se na to celý rok a jak zavřu oči , už je vidím běhat. V pondělí napíšu jaké to bylo. Jedeme s tím, že zajíců se bude lovit jenom pár a k tomu budou nějací kohouti. Zdar Karel

Tak už su zpátky. Viditelnost úžasná, ovšem na zcela prázdném strništi toho člověk moc nevykouká. Jen cestou zpátky byl u silnice kocúrik, ale z přivřenýma očima jsem ho ohodnotil jako "domácího".
A od sousedů padla rana, pročež kolegovi přeju Lovu zdar k čuníkovi! Zajímavé, měsíc jak baterka a prasata jdou klidně z krytu...

Taky jsem včera chtěla jet, už proto, že se pustili do té poslední kukuřice a byla naděje, že v noci prasátka půjdou šmejdit. Jenže stejně jako u Fesoj - mlha jak mlíko, takže zase odchod do obýváku. Před půlnocí koukám ven a mlha nikde! Jenže už se mi z tepla nechtělo :-( Dnes to dosekli, byly tam akorát dvě lišky, takže mám podezření, že v noci prasátka odešla a já svým hnípáním u televize prokaučovala šanci ulovit si po 4letech v našem MS prase :-( Teď je pěkně, zima jak blázen, ale jasno, měsíc jak kobliha, takže jestli se zase nezačne nějak mlžit, pojedu aspoň okouknout, jestli byla nebo bude nějaká návštěva v bufetu "U Makrely" :-) Ale te%d je ještě brzo, vidím to tak nějak po deváté, možná až v deset :-)

Když mě včera měsíček vylákal ven, zjistil jsem, že je taková mlha, že by se dala prodávat na kila, takže jsem to vzdal a raději vyrazil dnes ráno ještě za tmy. Seděl jsem asi do 9 v lese a pak jsem obešel vnadiště. Netknuto. Ani oves v korýtku u krmelce zatím nezmizel. Jediné, co jsem v tom sychravém ránu ulovil, je jakási nosní kapavka, příznak počínající chřipky. Motám se jak vítr v bedně, je mi zima ač topím jako blbec, bolí všechny klouby - holt člověku už není 20 ani 40. A přitom se chystám, že přece jen spolknu 2 brufeny a vyrazím do revíru. O rybářích se říká, že jsou tiší blázni, ale my myslivci jsme zřejmě postižení ještě hůř. Františku, s těmi magory jsi to trefil do černého. A že by to Zdeněk s tím Jirousem mohl myslet takhle, to mě nenapadlo ani ve snu.

Ať přemýšlím, jak chci, souvislost Magora s myslivostí mi jaksi uniká...

Dnes zemřel Ivan Martin Jirous, významná osobnost čekého undergroundu.Z

Pri včerajšej nádhernej mesačnej noci,som mal behom štyroch hodín, postupne pred posedom 4 líšky, dve sa mi z nich podarilo uloviť. Prvá prišla ku dutému pňu, do ktorého vkladáme odpad pre vnadenie líšok už po piatich minútach, ako som sa usadil, po brokovej rane na 15m z guľobroku s brokom 20/70 4mm sa odtiahľa pár metrov od nástrelu a zhasla, bol som si vedomý, že rana nesedela úplne ideálne, inak by ostala v ohni, druhú líšku asi za hodinu som prepásol, lebo som opäť urobil, chybu, ktorú som si už viac krát vyčítal, že som vzal do rúk najprv trieder a nie guľobrok, a tak kým som vymenil optiku za flintu, bola fuč, na zajačie vrešťadlo, som ďalšiu stiahol asi o pol hodiny, tá po brokovej rane na 35m s nábojom 3,5mmm 20/76 ostala v ohni. Musel som si ju pribrzdiť cmuknutím, lebo bola v pohybe, ako zasekla tak padla rana. No poslednú som mal tesne vedľa posedu, o pol hodinku, ale prvú líšku som stiahol k posedu a už druhý krát sa mi to nevyplatilo, líška išla od zadu posedu, narazila na strelenú líšku, chvíľu ju oňuchávala, a nakoniec odskočila. Aj tak to včera bola pre mňa líščia noc a ďakujem našim patrónom, za nezabudnuteľné zážitky. Prvá, menšia je tohoročné líšča, ale na pol tela prašivé, druhá, dospelá líška - fena, s nádhernou kožušinou, ktorú sa dnes chystám stiahnuť. Tak Lovu zdar priatelia, líščia sezóna sa blíži...

Radku Lovu zdar! Já to dnes nevidím moc optimisticky, celý den je pod mrakem a nedělám si iluze, že se to večír změní, takže asi zalezu do dílny a zkusím vyřezat nějakého jelena :-) No, možná pro začátek radši prase, tam není tolik detailů, udělám mu malé oči, zavřenou tlamu a slecha nahoru a hlavně se z něj nic neulomí :-) Kdyby ale náááhodou měsíček vykoukl, tak případní zájemci o budoucí umělecké dílo mají smůlu, protože pojedu ven na lišky, lišáky a liščata :-)

Přesně takový počasí jako včera bylo posledně,když psal Milan o tom prasečím,tak jsem včera tedy taky vyrazil.Seděl jsem jak blbec od sedmi večer do půl čtvrtý a jediný prase,který jsem viděl byla drsňačka,když se mi poblinkala na posedu.Teď jsem ospalej,bolí mi hlava a ještě k tomu jsem měl k obědu krupicovou kaši.To je teda den!

Jardo, reakce ve výcviku teriéra.

Pro Jaroslava Miňhu - také mám čtyři hladkosrsté foxteriérky pocházející z chovatelské stanice Od Rytíře Malovce, Regatě (sestra Rigy) již táhne na čtrnáctý rok. Jejich lovecké vlastnosti naprosto uspokojují moje potřeby. Doufám, že se brzy potkáme při nějaké klubové akci.

V DNES píšou: Palas musí ukázat účty Kalouskovým detektivům. :-) k těm flintám,mně nemohli najít výrobce a na hlavni jak bylo napsáno Stahl(německy ocel) tak napsali výrobce Rakousko :-).

Miroslave to nic. Já když byl pro papíry ke svojí dvojce Gland, dvá odborníci na to koukali, prohrabávali v seznamu značky, a nakonec je z toho Uherský brod neznámého typu a hotovo...Já vím svoje, ale hádejte se s ouřadem...:)

Dnes viděn po třech měsícíh bažant, místo=centrum pardubic :-D. Pak, že máme chodit po lese a polích

Fesojovi, Matějovi a Karlovi přeji upřímné Lovu zdar!

Včera večer jsem zase vyrazil k oblíbenému vnadišti a musel jsem si pěkně počkat. V jedenáct večer už jsem byl telefonicky domluven s kolegou na odjezdu, když jsem zase uslyšel zabekat srnce. Po chvilce přišel jako duch samotný kus černé. Opatrně v uctivé vzdálenosti obcházel vnadiště, přičemž se stále vracel do vysoké trávy, kde mu byl vidět jenom hřbet. Zhruba po deseti minutách divadla bylo jasné, že se jedná o mladého kňourka. Když stál u etalonu, což je lať natlučená do země a natřená bukovým dehtem, tak se mi zdál velmi mohutný, ale v dobrém světle měsíce jsem měl možnost dále pozorovat. Krátké pírko, krátká hlava, a nakonec byl vidět i střepec. Bylo rozhodnuto, jen jsem chtěl počkat na vyloženou tutovku. V dálce jsem uslyšel zvuk auta, kus stál zrovna na ostro, použil jsem domluvenou taktiku. Vytočil jsem poslední volané číslo a nechal telefon vyzvánět, což je signál „stůj“. Kňourek se konečně natočil krásně na široko a s vysoko zvednutou hlavou proti větru se opatrně blížil k vnadišti. Vynikající pozice, jak moje tak jeho, světla také dostatek – možná až příliš a proto ta opatrnost. S rozsvícenou tečkou jsem si dovolil zvolit ránu na první krční obratel. Po takové rance se neodchází, dokonce ani neodkazoval a řekl bych ani nevydechl. Prostě padl na odvrácený bok a bylo zase ticho. Byl to opravdu kňourek jehož věk odhaduji na rok a váhu jsem typoval na 65 kg. Během vyvrhování patrná silná vrstva běle. Pořádně si to prohlednu až dnes odpoledne, až pojede na váhu. Zdar Karel

Poslední dny je v noci krásně vidět a nějak nehlásíte úlovky!Právě jsem dorazil domů a zážitek krásný - rekord u nás je váha ( hmotnost)uloveného lišáka 14,20kg což jsem osobně i viděl a dnes mi šel přinejmenším stejný-nepopsatelná krása a požitek jej sledovat jak na nepodmítnutém strništi (po postřiku suchém)myškoval.Byl poměrně daleko ale nevadilo mi to.Úlovky já nehlásím protože mi to připadá blbě - no ale musím dnes napsat jak jste mě zde vyděsili s tím že se musí po 308W dosledovávat a já po letech myslel že to na mě také musí přijít a tak jsem po dnešním výstřelu také asi 1,5 hodiny hledal a pořád si říkal že jsem se přeci musel trefit!Musel-no tak jsem hledal.Až když jsem to vzdal a vrátil se tak jsem o něj zakopl na nástřelu -ani krok!Pěkné vyzrálé sele kňourek asi 40kg -ale to jsem vybíral aby asi takové bylo,mohl jsem cokoliv jiného.308W Norma Vulkan prostě platí,musí se ale trefit na komoru.Šel jsem na něj se zbraní poprvé,ale v poledne jsem obeznamoval snad 10x,mám to za humny .Zdravím Matěj.

Josefe já se pořád směju té hlášce "kočička s opičí hlavičkou" :-).vtip roku!

Dnes si mi jedna známá stěžovala, že když si teď pořídila slepice /bydlí na samotě/, brousí jí neustále kolem plotu liška, psi se mohou zbláznit a ona si z nich prý nic nedělá. Tak jsem se tam odpoledne vypravil a sedl si na kazatelnu na kraji lesa, necelý kilometr od jejich stavení. Viděl jsem jeden silný kus srnčího, ale tak daleko, že jsem ho v šeru ani nepřečetl. Už jsem počítal s tím, že ani dnes tu dlouhodobou smůlu neprotrhnu - a najednou ejhle, lištička ! Ani nevím, kde se na té louce vzala. Klusala si to směrem ode mne, tak jsem vysunul flintu z okánka a když se zastavila a maličko natočila, posadím bod na kořen krku a bác. Jen se v ráně okulila. Bylo to na necelých 100 m. Tak pozavírám okénka, slezu z kazatelny a velím : "Dorinko, aport". Ona nosí moc ráda, tak jsem jí chtěl udělat radost - ale ač vyrazila správným směrem /ze země jsem na nástřel neviděl/, nějak dlouho jí to trvalo, tak jsem jí šel naproti. Ono to nebylo žádné liščátko, ale sedmikilový lišák, křepelačka ho nemohla unést, tak se ho snažila přitáhnout. Nakonec i já jsem byl pěkně propocený, než jsem ho donesl domů. Ač jsem střílel ráží 243W, nijak jsem ho nerozbil, je velice pěkně vybarvený, takže bude-li mít synova přítelkyně zájem, může mít límec či čepici.Rána padla v 17.05 hod.

Včera jsem vyrazil zase k cestě jako v sobotu, už tolik nefoukalo jako v sobotu, tak to bylo lepší. V půl jedenácté, tedy dost pozdě, z lesa vyšli první divočáci přímo naproti mně a rovnou si to namířili ke mně, ze šikma ode mně před sebou ženou lišku, která rychle odbíhá přes horizont. Měl jsem špatný vítr, tak jsem rychle slezl z přenosného posedu a pošoulal asi 100 metrů od posedu trošku dál za vítr. Tlupa se zastavila asi 100 metrů od posedu, bachyně vybíhá naproti posedu, zastavuje se asi tak 20 metrů, větří, pobíhá sem tam, asi něco tuší, ale jistá si není, po dobré minutě odbíhá za zbytek tlupy, všechny pak pozvolna odchází za horizont. Tak si zase jdu sednout, za půl hodiny druhé kole na chlup stejně. Tentokrát už to trošku vypadá, že některá selata překročí onu cestu, dostanu je tam, kde je chci kvůli větru mít, ale já jsem zase 100 metrů od posedu a selata se nakonec opět stačí jako v prvním kole. Tak si jdu zase sednout, o půl jedné vidím divočáky, jak jdou podél cesty u lesa, ale na další kolo už nemám chuť, tak to balím a jdu domů. Ten vítr je teďka pěkně na nic. Dneska půjdu zkusit štěstí na mou kazatelnu, pole je celkem čerstvě poryté, tak uvidím, jestli budu mít štěstí - ale s tím větrem je to tam stejně špatné jako na posedu u cesty.

Zima sice jak v Rusku, ale měsíček akorát, tak jsem v deset vyrazila okouknout, jestli čuníci náhodou nepůjdou na výlet z kukuřice. Dlouho nic, pak dvě lišky, ale odešly bez rány (néé teda proto, že jsem seděla kvůli prasatům :-) O půlnoci srna se srnčetem a pak už nic, před jednou domů.

Včera zase noční směna, vidět až moc, nic co by stálo za řeč:-). M

Včera v místním kostele proběhla Hubertská mše za účasti trubačů z Přerova a zpěváků z Oder.Nezapomenutelný zážitek. Dneska večer jdu sednout na obeznanou lišku,už se nemůžu dočkat.Lovu zdar!

Ferdové jsou bezva:-), je s nima prča :-) a člověk má aspoň na co koukat:-). Bohužel často končí špatně, teda tak nějak jak už to bejvá:-), to je holt život. Za chvíli vyrážím, tak uvidíme, jak dnešní noční směna dopadne:-). MS

Takoví Ferdové, jak jim říkám já, jsou nejlepší, mám jich u nás po honitbě hned několik a dokud nejsou uloveni, drží se v podstatě pořád stejných míst. Mám je rád a nelovím je, protože když nechodí lovnější kusy, tak se člověk aspoň nenudí, když mu přijdou přímo pod posed třeba i 3x za noc :-). Je ale pravdou, že jejich život nemá obvykle dlouhého trvání, protože jak se Ferda zatoulá k sousedům nebo někam, kde chodí rozhodnější lovec než já, tak je hned po Ferdovi. Naštěstí se zatím každý rok Ferdové pořád dokola doplňují, takže jich je pořád poměrně dost :-).
Jinak mě dnes v noci na vnadiště zase po měsíci přišli divočáci, takže zase měsíc nemá cenu tam jít, takže dnes půjdu omrknout letošní zaseté bývalé pšeničné pole :-).

Jaromir K:
Jooo kdo umí ten umí! K tomuhle umístění zásahu se většinou říká: "Tak si posbíráš parůžky no..." :)

Eriko, lovu zdar - a dík za pěkný článek !

Tak se loví na krk-:))

Á nazdar Haralde tebe už jsem tu dlouho neviděl, to jsou mi teda ale výrazy...:) Mno jelikož ten "rajón" rovných polí přehlídnu klidně i dalekohledem ze silnice, tak na těch voračkách ten kus prostě je, nebo není. Nebyl, asi se zrovna vydal k sousedum...Jo pravda, mohl jsem to projít pořádně a kus střelit, to bych na tu prdel určitě dostal. Od sousedů, že jim střílím v revíru.

Dnes jsem celý den strávil malováním (v galerii) a jen odpo na chviličku kouknul na holou. Tlupa tam byla skoro celá, jen pár kusů chybělo. No a hádejte, který kus konkrétně tam pochopitelně chyběl...:) Ano, právě ta nemocná vižla. Holt je to vždycky stejné, jak jednou vidíte a rovnou neulovíte, musíte pak chodit znova a znova jak blázni. Lovecká štěstěna dává velice nerada druhé šance.

Teď jsem se vrátil. Navečír srna se srnčetem, berani už jsou v pohybu, blíží se říje. Ve 22,00 lončák, v 01,30 bachna se dvěma selaty, v 04,30 sekáč, nestřílel jsem. M

Tak co to prasečí počasí Milane,bylo něco?
Tady na západě je tak nějak hnusně,že jsem šel střídavě s"holkama"jen na chvilku ven.S křepelkou jsme došli k dodávce s šoustalíkama,ale bylo zamlženo!Nojo,holt ta středa.

20 km od velkoměsta je to tak, že když je zataženo a mraky nízko, tak velkoměsto svítí jak baterka a odráží se to od mraků, k tomu měsíček na půlce, takže je vidět právě tak akorát až do rána. Holt pražáci jsou kuvy:-):-):-). MS

Českobudějovicko hlásí zataženo. Parasíci mi chodí pod barák na krmeliště,kazatelna čeká na páteční přemístění, jen ten měsíček nějak nechce svítit. U velkoměst se ve středu špatně loví že?

Taky jsem včera vyrazil s tím, že při malém měsíčku obeznám, kde chodí divočáci - no oni chodí podle porytých polí všude :-) - takže vlastně kde co chodí. Ale už při výstupu z auta jsem věděl, že to žádná hitparáda nebude - prostě někdy hned u auta mám pocit, že to nic moc nebude a ani včera mě můj instinkt nezklamal. Seděl jsem hodinu a půl a pak jsem utíkal domů, neb se opravdu nic nedělo. Bohužel dneska se počasí pěkně zkazilo - zatáhlo se - a výhled na další měsíční noci není nic moc, o směru větru na dvě věci nemluvě.

Včera jsem doplnil na vnadišti a s kolegou jsme přetáhli jednu pojízdnou kazatelnu na pole po kukuřici. Teď tam kolchozníci zaseli,uválcovali a čuníci už to našli. Činnost od černé teď je a všude. Domlouvali jsme se na dnešek,že si půjdeme sednout,natěšení, ale zatím to podle počasí vypadá, že to bude doma u televize...Uvidíme. Lovu

Tak to má byt, tak je to správne... Takovéhle kusy jsou opravdu zkrášlením revíru, ale nechat je uhynout stářím je zcela zbytečné. Lovu zdar ! Jinak právě na těchto abnormalitách si nejlépe ověřujeme zimní a letní stávaniště zvěře, velikost teritoria, počty srnčat a jejich kondici v závislosti na věku a proto je škoda je ulovit jenom pro netypické zbarvení.

Listopadové dnes.