Krmení u oplocenky



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Radek Chadim | 14.11.2011 12:42
Pravdou je, že je to vždy o dohodě myslivců s vlastníkem a také s nájemcem hospodařícím na honebním pozemku. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti myslivci nesmí nechat ze sebe dělat voly, protože pak si ty voly z nich každej dělat bude. Letos, jelikož jsem v tomhle poměrně mafián, jsem měl několikrát tu čest řešit podobný problém ohledně stavby mysliveckých zařízení a vznikajících škod a mohu jen potvrdit mé již dříve publikované zjištění, že kdo není myslivec tak neví, co jsou to mezilidské vztahy. Já se snažím se všema nějak vyjít, než někde něco postavím, konzultuju to s mysliveckým hospodářem a podívám se, kdo mě za to asi tak nadá. A když nadá, tak stavbu odstraním, předem ale se nikoho nedotazuju, protože to nemá smysl. Práva vlastníků jsou dávno ohroženy zákonem samým, takže že je navíc ještě ohrožuju já je mi poměrně jedno.

Autor: Jan Slavětínský | 14.11.2011 11:39
V sobotu jsem viděl zajímavou fotku - opak...tzv."krmení v oplocence". Kdy si jeden mysliveček udělal krmelec tím způsobem, že vše přibijel ke stromům. I střechu. Vlastník pozemků (LDO) prostor okolo krmelce vytěžilo, dokonce uřezali i ty stromy, které šly střechou krmelce a krmelec nechali stát. Vše vysázeli a oplotili,tak že v současné době je "nefunkčí" krmelec uprostřed plotu....Myslím si, že není třeba hledat vědu, vše je o dohodě a názor a přání vlastníka pokud se nedá přesvědčit, tak ho v klidu respektovat, holt má navrch. Také by měl udat nějakou tu vzdálenost od místa oplocenky , kde si nepřeje nějaká myslivecká zařízení a potom to musí být v klidu...Nebo se pletu? Zdar

Autor: Honza Král | 14.11.2011 11:01
Zdravím. Číst si judikaturu, to je fakt zábavička. Normální smrtelník polovině toho ani nerozumí. Nicméně tohle jsem v jedné judikatuře týkající se honebních pozemků vyštrachal "
Z výše citovaných závěrů nepochybně vyplývá, že správní orgány při rozhodování o žádosti vlastníka o prohlášení pozemků za nehonební musí zjistit a v každém jednotlivém případě posoudit, zda existuje a je dán zájem vlastníka na takovém prohlášení. Nejvyšší správní soud se plně ztotožňuje s argumentací městského soudu v odůvodnění napadeného rozsudku, že"zájem vlastníka" nemůže být dán již tím, že vlastník podá žádost na prohlášení pozemků za nehonební, v níž neuvede žádné konkrétní důvody, pro které tuto žádost podává. Pouhé tvrzení vlastníka pozemku o nutnosti prohlásit pozemek za nehonební ve světle výše uvedených závěrů nepostačuje.

K tomu, aby orgán státní správy myslivosti mohl prohlásit pozemky vlastníka za nehonební, musí zjistit, zda jsou na straně vlastníka těchto pozemků vůbec dány důvody, které zákon výslovně stanoví pro to, aby k prohlášení pozemků za nehonební mohlo dojít. Tyto důvody musí být vlastníkem nejen jasně vyjádřeny, ale také dostatečným způsobem doloženy. Dále pak na správním orgánu bude, aby se precizně a dostatečně podrobně, tj. způsobem následně soudem přezkoumatelným, vypořádal s otázkou, zda na základě takto konkrétně zjištěných a důkazy podložených důvodů, bude možno učinit závěry o tom, že legitimní omezení vlastníka z důvodu práva myslivosti přestalo být proporcionálním, a tedy že jsou splněny podmínky pro prohlášení pozemků za nehonební.

Základem pro úsudek správních orgánů o prohlášení pozemků za nehonební musí být podrobně odůvodněná úvaha o konkrétním obsahu a rozsahu neurčitého právního pojmu"zájem vlastníka", a teprve poté, kdy správní orgán tento neurčitý právní pojem vyloží, jej bude moci konfrontovat se skutkovými zjištěními toho kterého případu a usoudit, zda pro vydání konkrétního rozhodnutí byly splněny zákonem stanovené podmínky. Neboť i soud, který přezkoumává zákonnost takto vydaného rozhodnutí, následně musí mít možnost přezkoumat, zda interpretace a aplikace neurčitého právního pojmu správním orgánem je v souladu se zákonem, jaké podklady správní orgán pro své rozhodnutí soustředil, zda tak učinil v rozsahu, který mu umožnil ve věci správně rozhodnout a zda jeho zjištění nejsou s těmito podklady v logickém rozporu. Jestliže takový přezkum rozhodnutí správního orgánu neumožňuje, pak je takové rozhodnutí, jak správně uvádí městský soud, nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a jako takové je nutno je podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušit."............. Ono Ministrestvo zemědělství není tím svatým, kdo ne-posvětí rozhodnutí správních orgánů. Soud je oprávněn rozhodovat a vykládat zákon. Ve výše uvedené judikatuře se opírá o případ Chassagnou and Others v. France, č. 25088/94, 28331/95 a 28443/95, § 75, ESLP-III :-))) Pragrafy paragrafy paragrafy....

Autor: Harald Altmann | 14.11.2011 10:03
No, Milane, konečně se našel někdo, kdo má odvahu Ti naplno otevřít oči a udělat z Tebe, masaře, řádného myslivce :-))) Ale nezoufej, když nepochopíš hned napoprvé. Bohoušek Ti jistě své osvětové názory bude předkládat tak dlouho dokud zcela nepochopíš současný trend vlastníků pozemků a zcela nepřejdeš na nové myšlení. Ke studiu Ti přeji hodně úspěchů. Lesu a lovu zdar!

Autor: Milan Soukup | 14.11.2011 06:22
Sakra, já nevěděl, že tím exkluzivně obdarovaným budu jen já:-). Chodím teď do lesa kolem půlnoci a kolem 4-5 ráno se vracím a hned u kafe a počítače při rozmrzání taková bomba:-). Dnešní ráno se holt zapíše zlatým písmem do mého deníčku:-):-). MS

Autor: František Dušák | 14.11.2011 06:07
No Milane, ty se máš. Máš kamaráda za kterým můžeš jezdit na disko do Jižních Čech. Kdo z nás na to má? S Bohouškem si jistě užiješ mnoho legrace, ale i mnoho hlubokomyslných, pravděblízkých, odborných, zákonaznalých no prostě nejlepších možných debat. Ó jak já ti závidím. Dnešní ráno je pro mne zcela uslzené, protože tím vyvoleným jsi ty. Jedině ty budeš moci nasávat moudra od Bohouška. Ještě jednou velká gratulace, ale i trocha té tiché závisti. F.D.

Autor: Milan Soukup | 14.11.2011 05:06
Jak to tak vypadá, tak jsem si za svoje názory, že je vhodné respektovat zájmy vlastníků zem. půdy a lesů vykoledoval malé napomenutí formou elektronického holuba do mé schránky:-). Všechno nasvědčuje tomu, že stav se zhoršuje:-). MS

Dobrý večer

Vážený pane Milane Soukupe


Reaguji na Váš příspěvek z 12.11.2011...

Krmení u oplocenky.06:33,
http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=vypsanidiskuze&id=343

Několikrát v internetových diskuzích jsem vás přátelsky upozorńoval,
abyste jako lovec- nájemník z postkomunistického ahistorického MS
lidových lovců nedehonestoval myslivost a nenavážel se do nás
vlastníků z mysliveckých rodin.

Jestli Vy pozemky myslivců jak lidový lovec z ahistorického MS
považujete jen jako odchovnu, dočasný útulek zvěře (přírodního
bohatství) směrovaného do svého mrazáku a na kšeft a nebudete
respektovat zejména úživnost lesní části honitby, samozřejmě Váš
svérázný výklad postkomunistické rádobymyslivosti bude soustavně
kritizován a dříve či později bude muset dojít k návratu myslivosti
a koretních vztahů mezi vlastníky, vlastníky -myslivci a vám
podobných, tedy lovci - nájemci.

Přečtěte si prosím dokumenty Národní lesnický plán I-II a nemusíte
ve své komunikaci s jinými lovci při diskuzi odkazovat na mou
osobu..

Asi se domníváte, že má osoba Vám a podobným lovcům z MS dělá
potíže při Vaší činnosti, připomínající dokonce někdy myslivost.

Kdyby s Vámi vnucenými lovci ve společenstevních honitbách byla
možná normální komunikace, dávno byste pochopili, proč myslivci -
vlastníci, či jen vlastníci prohlašují pozemky za nehonební a jaký
názor a konkretní zdůvodnění je třeba ( viz. nález ÚS a slovní
vyjádření na schůzce s JUDr. Rychetským).

Vám by se jistě také nelíbilo mít spasené zmlazení např. dubu v
lese, nemožnost návratu jedle za současných podmínek a investovat
desetisíce Kč do umělé výsadby jen proto, že na pozemcích vykonává
činnost připomínající myslivost někdo, kdo nebere ohled na ekosystém
a má zájem jen na maximálním užitku z cizích honebních pozemků,
často i nepronajatých. .

S pozdravem Bohumír Nekola


--
Jak se vyhnout nachlazení a dalším zdravotním potížím v nepříjemném
podzimním období? Čtěte speciál Zdraví na podzim na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1290

Autor: Milan Soukup | 12.11.2011 06:33
Skutečností je, že vzhledem k tomu, že dnes opravdu není všechno všech, tak problémů spojených se škodami zvěří a jejich řešení přibývá. I proto je dobré se o tuto problematiku zajímat a orientovat se v ní pokud možno co nejlépe, protože finanční částky mohou být někdy značné. Setkal jsem se i s tím, že soukromý vlastník vymáhal náhradu škody, která evidentně vznikla vymrznutím zem. kultury a v druhém případě vyplavením zem. kultury. Důvodem bylo to, že v obou místech byly stopy od spárkaté zvěře, což byl tak trochu zástupný důvod:-). Ale i tak je lépe se případným sporům vyhnout, protože soudní spor není nic moc a dávat dohromady posudky soudních znalců a nervovat se je na h......:-). Samozřejmě pokud narazí člověk na někoho, jako je Bohoušek:-), tak tam se asi opravdu nic dělat nedá. V takovém případě je asi opravdu jednodušší, když se pozemky vyhlásí jako nehonební, tím pak tato problematika padá.
Přibíjení žebříku ke stromům - nelze se divit nasranosti těch, co jim pak 100 hřebík zničí katr:-), takže tomu bych se taky vyhnul:-). MS

Autor: rici czech | 11.11.2011 16:24
No a právě proto (aniž si to stále většina myslivců neuvědomuje) si musíme majitele hýčkat jak v bavlnce i za cenu toho ,že si prostě ten krmelec u oplocenky nepostavíme:-).Ta doba kdy všechno bylo všech je pryč.Taky by mi nebylo milé pokud by si na mém pozemku někdo stavěl co chtěl a dělal si co chtěl,ale to asi nikomu.U nás to máme vyřešeno tak ,že o povolení ke stavbám mysliveckých zařízení žádá dotyčného vlastníka náš jednatel který má k dispozici seznam majitelů a jejich pozemků.

Autor: František Dušák | 11.11.2011 12:14
Jo jinak Honzo, ještě k tomu prohlašování za nehonební pozemky.
Jsou kraje, kde se to snaží řešit, čti omezit, ale když dojde k odvolání, tak MZe to shodí se stolu a pozemky budou nehonební, protože i výklad a doporučení MZe je takový - NESMÍME OMEZIT VLASTNÍKA - , prostě udělat pozemky nehonební je velmi jednoduché. Zda je to dobře, či špatně neřeším, pouze konstatuji stav. F.D.

Autor: Fesoj | 11.11.2011 11:50
U nás to s tím kácením tyčoviny na stavbu posedů žádný problém není, ovšem nikdo si taky nedovolí něco kácet bez předchozího souhlasu revírníka. Nedávno jsme ale měli jiný problém. Jeden náš člen postavil nový posed a nikomu to předem neřekl. Bylo to v lese a přibil ho na strom. Náhodou to zjistila nějaká kontrola z LČR. Bylo kolem toho spousta řečí - a nejhorší na tom je, že měli pravdu a že jsme si na ten problém zadělali úplně zbytečně.

Autor: František Dušák | 11.11.2011 11:36
Honzo ano. Ale chytrý vlastník toto dá na škody, jelikož to vzniklo v souvislosti s výkonem práva myslivosti, protože když to bude jako zlodějina, tak zloděj dostane pokutu 500,- Kč a vlastník, pokud se dál nebude soudit v občansko právním řízení, tak nedostane nic. Pokud to vlastník nahrne na škody, tak dostane peníze vlastník ihned a bez soudu. Na tyto škody existuje vzorec. Nebudu ho sem psát, protože je docela složitý, ale za vykácení pár tyčí je to docela mazec (v penězích). To je ten problém, zákony u nás jsou velmi složité a snadno se narazí. Tímto jsem nechtěl nikomu znepříjemnit pátek, ale zákony této republiky jsou hodně složité a je třeba si uvědomit, že není dobré se řídit „selským“ rozumem, protože ten zde neplatí. F.D.

Autor: Honza Král | 11.11.2011 08:41
Zdravím. Tady lítají paragrafy horem dolem. Milan Soukup uváděl § 53 zákona o myslivosti. To je pro myslivce jediný odpichový můstek zejména v řešení škod na zemědělských plodinách. V lesích malých vlastníků se ale za přiměřená opatření v ochraně porostů považuje ochrana 1% výměry vlastníka lesních pozemku(vyhláška 101/1996 sb.). Což je nic a ještě nula k tomu, když vezmu v úvahu kolik asi tak průměrně drobný vlastník vlastní lesních pozemků.
Myslím si že v případě že se jedná o funkční oplocenku, tak by měl vlastník lesa v klidu spát, protože zvěř mu do oplocenky nevleze. Samozřejmě je nejlepší se domluvit po dobrém, případně přesunout krmné zařízení. Mnoho vlastníků pozemků si takto nepřímo říká o kousek zvěřiny.
Nehonebních pozemků "jen ta k z vůle vlastníka" bylo uznáno v republice mnoho. Myslím že dneska, aspoň jestli mám dobré informace z krajského úřadu nejmenovaného jihočeského kraje :-), není můžné prohlásit pozemek za nehonební jen tak "zbůhdarma". Navrhovatel by měl ve své žádosti zdůvodnit co ho vede k tomu že chce pozemky prohlásit za nehonební. Samozřejmě že odůvodnění by mělo mít hlavu a patu a ne argumentovat tím, že nechce aby mu po pozemku běhali myslivci. § 17 (3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební ..........Tedy má-li pominout důvod, musí nějaký existovat.
Františku myslím si že kácení tyčoviny je trestný čin krádeže, případně poškozování lesních porostů. Kde jsou ty časy, kdy nám hajnej řekl, klucí berte si ty podkápky na posedy na potkání.

Autor: František Dušák | 11.11.2011 06:02
Přispěji svoji troškou do mlýna.
Prohlášení pozemků za nehonební podle § 17 odst. 2 zákona o myslivosti je zcela jednoduché. Vlastník požádá krajský úřad o toto prohlášení a krajský úřad musí vyhovět i bez udání důvodů.
Platit opakovaně škody nelze, protože § 55 odst. 1 písm. b jasně mluví o škodách vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku. Tudíž mluví o škodách za posledních 12 měsíců a ne o starších. Pro výpočet škod se vychází vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích ( § 9 odst. 4). U těch škod je třeba si uvědomit, že mezi ně patří i případné kácení tyčoviny na myslivecká zařízení bez souhlasu vlastníka. F.D.

Autor: Milan Soukup | 10.11.2011 20:01
Opakované placení škod na stejných porostech je asi poněkud nonsens, snad jen v případě, že by jeden rok uplatňoval jako škodu boční okus, druhý rok terminální okus :-) atd., v případě že se jedná o les:-). V zákoně to ale podle mě není. V každém případě bych rozsah škod kontroloval, resp. po dohodě s vlastníkem bych jejich rozsah stanovoval společně s ním. Např. u LČR je to běžný postup, revírník vám dává škody k odsouhlasení. Ale ono to není tak úplně jednoduché, protože existuje taky par. 53 a par. 55/3 Zák 449/2001. Prostě je lepší se dohodnout, k čemuž je ideální právě to společné stanovování škod, kde se i dá mnohé vydiskutovat. Problém je někdy i v tom, že řada soukromých vlastníků příslušnou legislativu nezná, v tom případě bych považoval za vhodné dotyčného s příslušnými paragrafy seznámit. MS

Autor: Lukáš Turecký | 10.11.2011 19:40
Tak jsem si to myslel dobře :-).

Autor: Martin Novák | 10.11.2011 19:32
Opakované placení škod ze stejných porostů není možné.Je to přímo v zákoně.

Autor: Lukáš Turecký | 10.11.2011 19:13
To je docela zajímavé a taky by mě to zajímalo jak je to s opakovaným placením na již poškozeném porostu. Podle mě je to hovadina platit za již zaplacený poškozený porost.

Autor: kesl | 10.11.2011 19:06
Je dobře, že se rozproudila debata. Já jsem samozřejmě nemyslel vztah myslivec vlastník, i když to tak je. Měl jsem na mysli problém škod. V onom lese jsme krmili a lovili. Poté, na přání vlastníka při zalesňování krmit i lovit přestali a dokonce jsme i odstranili krmná zařízení. Poté jsme platili dva roky škody, protože kde se nekrmí, tam se také neloví a zvěř to samozřejmě ví a stahuje se tam, kde je klid a pak samozřejmě páše škody.
Zajímal by mě názor na to, zda je lepší v takovýchto lokalitách lovit a po majiteli kontrolovat rozsah škod, či nelovit a nekrmit, a normálně platit bez kontroly. Také mě zajímá, zda na jednom porostu hradit škody opakovaně?
Připomínám, že s majitelem máme dobré vztahy a když jsem psal že zakázal, tak to byla spíše rezolutní žádost. L a L?

Autor: rici czech | 10.11.2011 18:45
Podívejte sami jsme z toho byli tenkrát paf.Prostě majitel ač bez jakékoli příčiny z myslivecké strany na myslivce zanevřel.Nepomohlo ani vysvětlování a domlouvání ,on prostě myslivce na svých pozemcích vidět nechce a proto si to vyřídil.Sám o tom mám jen kusé informace,tudíž nevím jak se mu to mohlo podařit a čím argumentoval na dotyčných ůřadech.Prostě dnes už věřím všemu a ničemu:-)Jedná se o kus lesa a přilehlé polnosti.Z toho plyne to ,že na uvedených pozemcích nesmí býti žádné krmné ani jiné myslivecké zařízení,nesmí se tam lovit a pokud jdeme, tak na honě na jeho hranici vybijeme zbraně a nabijeme až za hranicí,nebo tento pozemek ůplně obejdem.Jednu výhodu to ovšem má-nejsme zotpovědní za škody způsobené zvěří:-)

Autor: Lukáš Turecký | 10.11.2011 18:27
No taky bych řekl, že prohlásit pozemky za nehonební není jednoduchá záležitost. A s tím, že mi zvěř okusuje stromky si myslím, že by jen tak někdo neuspěl. Ale pokud si tam majitel nepřeje přikrmovat nezbývá nic jiného, než ho respektovat.

Autor: Tomáš Pilík | 10.11.2011 18:21
rici czech: není to tak dávno, co jsem se o problematiku prohlášení pozemků za nehonební docela podrobně zajímal. Můžete kolego sdělit, čím to prohlášení pozemků za nehonební odůvodnili?

Autor: rici czech | 10.11.2011 16:34
To:Milan i František naprosto jste to trefně vystihli a není asi co dodat.Musíme si uvědomit ,že vlastnické právo je nad právem myslivosti.Bohužel, přiznejme si, spousta myslivců se chová jako ředitelé planety a z toho povětšinou vycházejí ty známé nedorozumění mezi vlastníky a nájemci.Tím se nedej bože nechci nikoho dotknout ale tak to prostě je.U nás se stalo to ,že jeden z vlastníků dokonce požádal o vyjmutí svých pozemků z honitby (a to se jedná o několik hektarů přímo uprostřed revíru)a světe div se žádosti se vyhovělo.Tudíž na předmětném pozemku prakticky nemůžeme ani přejít s flintou.Takže klauzule ,že každý honební pozemek musí být myslivecky obhospodařován vzala za své:-(

Autor: Milan Soukup | 10.11.2011 16:26
Chápu to úplně stejně, prostě majitel lesa nechce riskovat případnou koncentraci zvěře jako důsledek umístění přikrmovacího zařízení, protože má obavu, že by mohlo dojít k narušení oplocení a následným ztrátám na vysazené kultuře, ať už okusem v zimním období či z jiného důvodu. Celkem pochopitelné. MS

Autor: Erika Doležalová | 10.11.2011 16:11
No nevím jestli to dobře chápu, ale podle věty "zakazuje podávat zvěři liz a přikrmovat či vnadit v blízkosti funkční oplocenky" bych řekla, že prostě vadí ta blízkost oplocenky a ne krmelec jako takový někde v lese... ?

Autor: František Dušák | 10.11.2011 11:43
Milane přesně a trefně. Myslivečkové si někdy a někde neuvědomují, že jsou pouze nájemníci. A jako nájemníci se musí chovat. Neříkám lézt do arše, ale komunikace s vlastníky honebních pozemků musí být. Ne začít komunikovat pár dní před koncem nájemní smlouvy, ale téměř dnes a denně vlastníky přesvědčovat slovy, prací, chováním o tom, že jsme ti nejlepší co tam mohou hospodařit, pak nevznikají problémy. I když blb se najde všude, ale lze ho tou dlouhodobou mravenčí prací eliminovat. F.D.

P.S. Jinak u nás je zcela normální si sednout s obecním hajným a dojednat, jak budou vypadat těžební a pěstební práce a podle toho rozmístit veškerá myslivecká zařízení. Toto je nutné prodiskutovat vždy alespoň 2 roky dopředu, protože zvěř neodvedete ihned. Je to sice práce, ale přináší výsledky.

Autor: Milan Soukup | 10.11.2011 10:47
Tady žádný problém v oplocence není, naopak, problém je v tom, že myslivci nechtějí respektovat zájem majitele lesa. Soukromý vlastník lesa vydá nebo nevydá souhlas s umístěním mysliveckého zařízení. Zkuste pochopit, že takhle to prostě je. V každém případě je to otázka slušného jednání s majitelem a argumentace, proč zrovna tady a k čemu to poslouží (třeba minimalizace tlaku zvěře na porosty v zimním období, vzhledem k potravní základně, jak ošetříte problémy spojené s případnou koncentrací zvěře díky krmnému zařízení apod.), vyjasnění vzájemných stanovisek apod. Prostě si připravte argumenty, proč a zkuste se slušně osobně dohodnout. Hlavně nechoďte do konfrontace a pokud majitele nepřesvědčíte, tak ten krmelec dejte jinam. Jestli je to kazatelna a vnadiště na černou, tak argumentujte snížením škod díky možnému odlovu černé atd. Je to vždycky o lidech a o tom, jak se domluví. MS

Autor: Erika Doležalová | 10.11.2011 10:37
Tady bude asi problém v té oplocence a ne v krmelci jako takovém. Což na jednu stranu pana majitele chápu, asi má obavy, že když se zvěř stáhne ke krmelci, vezme současně útokem i oplocenku a vzniknou škody. Zkusila bych se domluvit na nějakém "ochranném pásmu" - tedy v jaké vzdálenost od oplocenky lze umístit solník a krmelec.

Autor: Milan Soukup | 10.11.2011 05:39
Žiju v domnění, že k umístění mysliveckého zařízení je zapotřebí souhlas majitele pozemku. Nebo je to snad jinak? MS

Autor: martes | 10.11.2011 01:14
Ervíne,tady máš smůlu.Majitel má pravdu,pronajímá vám honitbu a vy se s ním musíte nějak domluvit.Říkal jsem to letos v Roudné kolik nám chtěli napálit za škody JZD.Nakonec to prošlo moc dobře.Střel prasátko,udělejte pokec a myslím že se nakonec určitě rozumně domluvíte.Jsme lidi.P.S Pamatuješ si na debatu Harald,Paní maitelka cesty a Daksl.Údajně stačila jedna návštěva Daksla s kytkou a kouzlo Dakslovy osobnosti všechno vyřešilo.Snad mně za to Pavel nezastřelí.Zdenek.

Autor: kesl | 09.11.2011 23:42
Vážení, zajímalo by mě, jak se zachovat, když majitel lesa prostřednictvím svého správce zakazuje podávat zvěři liz a přikrmovat, čí vnadit v blízkosti funkční oplocenky. Když jsme v lese (cca 20ha) nekrmili a tím pádem i nelovili, platili jsme škody. Je to zhruba jedna čtvrtina naší lesní plochy.