Myslivost, kuny a sousedské vztahy
Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: Erika Doležalová | 13.11.2011 20:20
Škoda, že bordíci neplatí i na ježky - resp. ježci na ně kašlou. Nic mě nevytočí víc jako když se o půlnoci ozývá zuřivý řev a hned u plotu výběhu (samozřejmě z "venkovní" strany) skulený ježek. Musím vzít lopatu a milostpána odnést až na kraj pole, jinak by nebyl klid.
Autor: Radek Chadim | 13.11.2011 17:48
Bordíci na kuny opravdu platí, než jsem si pořídil tu mou malou bestii, tak jsme měli od kun potentovaný celý dvůr, od té doby co ho máme nám kuna znečišťuje "jen" schody před barákem, na dvůr se neodváží, protože tam tentuje Yorik :-). Ale hluk u nás kuny nijak nepůsobily a ani nepůsobí, to je víc slyšet kočky.
Jinak sklopec je šikovná věcička.
Jinak sklopec je šikovná věcička.
Autor: Josef Hanzlík | 13.11.2011 17:37
To já bych tam zorganizoval za pomoci lovecky upotřebitelných psů naháňku na který by se lovila i zvěř škodná,zákonem povolená.Myslím,že na tomto nehonebním pozemku by se k účelu lovu v trámoví nejlépe osvědčili bordíci!!!
Autor: Milan Soukup | 13.11.2011 12:03
Ano, to by v tomto případě mohlo být účinné řešení celého problému :-). MS
Autor: Zdeněk Ondruch | 13.11.2011 10:36
Milane, já jsem Sašovi poslal odkaz(on je psychiatr, tak by sousedovi mohl poskytnout případnou pomoc).Z
Autor: Milan Soukup | 13.11.2011 09:16
Kdysi dávno:-)´, za mých mladých let:-) jsem chodil s přítelkyní, která pracovala na tehdejším ONV. Posílal jim tam vytrvale podobné stížnosti nějaký magor, jen si pro změnu stěžoval na to, že nadměrný "výskyt zástupců taxonu Cuculiformes" (tím myslel hrdličky zahradní, neboli Streptopelia decaocto, trochu si pletl kukačku s hrdličkou a čeleď Columbidae:-), mu svými hlasovými projevy neumožňuje v ranních hodinách dostatek spánku a žádal, ať s tím příslušný ONV něco udělá. Tehdy se s tím bavil celý úřad, ale táhlo se to asi 3 roky:-) (teda možná víc, to už nevím, rozešli jsme se, takže další informace o této kauze už jsem neměl:-)). Řešení to asi nikdy nemělo.
Zdeno, já bych asi poslal tu odpověď tak, jak jsi ji naformuloval, je to vtipné, vystihující a stejně se na tom nic jiného asi nevymyslí. Tihle Bohouškové byli, jsou a budou, s tím se nic neudělá. M
Zdeno, já bych asi poslal tu odpověď tak, jak jsi ji naformuloval, je to vtipné, vystihující a stejně se na tom nic jiného asi nevymyslí. Tihle Bohouškové byli, jsou a budou, s tím se nic neudělá. M
Autor: Erika Doležalová | 13.11.2011 09:13
Tak na letošní "slavnou" soutěž mám stejný názor :-) Hážou "do jednoho pytle" sklopce a nášlapné pasti - přitom sklopce s nášlapem se běžně používají!, rozdělení honiteb na úseky údajně odporuje stanovám - přitom nikde nebylo uvedeno, že by to byly "lovecké" úseky (a je běžné, že každý má svůj úsek např. z hlediska přikrmování nebo výcviku psů..) a tak by se dalo pokračovat. Prostě tragédie a komedie v jednom.
Autor: Fesoj | 12.11.2011 23:40
Matěji, pokud narážíš na Velkou čtenářskou soutěž v Myslivosti, ta mě taky nadzvedla. Psal jsem kvůli tomu p. Kasinovi a upozornil jsem na víc "perel", které se tam vyskytly. Odpověď jsem nedostal a vypadá to tak, že bude-li příští rok probíhat podle stejných "pravidel", která jsou nastavena tak, aby někteří lidé získali všechny ceny, už se nezúčastním, i když jsem za poslední roky vyhrál v této soutěži dalekohled Fomei a v dalších, těch "menších", foťák, další dalekohled, čistící soupravu optiky Svarowski a knížku. Jenže některé otázky byly letos takové, že na ně správnou odpověď nebylo vůbec možné zjistit a člověk se mohl jen dohadovat, co tím básník chtěl říci. Třeba ten dotaz, kdy Fridrich Veliký napsal svou knihu o sokolnictví. Pokud je mi známo, pracoval na ní společně se svými syny nejméně dvacet, možná i třicet let, neustále ji doplňoval a vylepšoval a kdo si troufne stanovit přesné datum dokončení, kecá. K těm sklopcům - tam jde o účelový výklad zákona, ve kterém jsme převzali od EU termín "nášlapné pasti" čímž jsou pochopitelně míněna nášlapná železa. Ovšem naši zákonodárci "železa" do našeho zákona přidali, ač jejich použití předpisy EU výslovně nezakazují, pokud se ovšem jedná o železa spouštěná tahem a nikoliv tlakem, která okamžitě usmrcují. Výsledkem je paskvil, použitý autory Velké čtenářské soutěže v Myslivosti k tomu, aby udělal z normálních lidí voly a umožnil získání atraktivních výher úzkému okruhu nejspíš předem známých osob.
Autor: Matěj Fous | 12.11.2011 20:48
Fesoj- ten sklopec samozřejmě rozumím že nebude nášlapný a nebude se do něho chytat ta kuna v noci :-).
Autor: Fesoj | 12.11.2011 20:30
Problém není s kunou, ale s volem... Vřele bych mu doporučil, aby tu stížnost podal, ať se pobaví i zaměstnanci na úřadech. Na mě jednou jedna paní vyrukovala s žádostí, abych jí nahradil škodu způsobenou liškou na slepicích - je to přeci moje liška, když jsem myslivec...
Ale vážně. Problém by mohl vyřešit na inkriminované půdě instalovaný sklopec. Jako návnadu bych použil ovoce /meruňkový kompot se kamarádovi velmi osvědčil/, případně vajíčko. Rozhodně ne nic masitého, už kvůli kočkám. A kdyby se mělo postupovat striktně v souladu s předpisy, měl by ten "poškozený" požádat oficiální cestou o povolení lovu na nehonebním pozemku, jak bylo řečeno níže, v žádosti uvést, jak by si ten lov představoval /odchyt do sklopce/, případně i konkrétního myslivce, s kterým by se domluvil na provedení - přeci jen si nepustí do baráku kdekoho - a věřím, že by mu bylo vyhověno.
Ale vážně. Problém by mohl vyřešit na inkriminované půdě instalovaný sklopec. Jako návnadu bych použil ovoce /meruňkový kompot se kamarádovi velmi osvědčil/, případně vajíčko. Rozhodně ne nic masitého, už kvůli kočkám. A kdyby se mělo postupovat striktně v souladu s předpisy, měl by ten "poškozený" požádat oficiální cestou o povolení lovu na nehonebním pozemku, jak bylo řečeno níže, v žádosti uvést, jak by si ten lov představoval /odchyt do sklopce/, případně i konkrétního myslivce, s kterým by se domluvil na provedení - přeci jen si nepustí do baráku kdekoho - a věřím, že by mu bylo vyhověno.
Autor: Erika Doležalová | 12.11.2011 20:11
Moc pěkné :-) Taky máme na půdě kunu, už mnoho let (asi to není pořád ta původní, ale už nějaký její potomek) a jsme za to moc rádi - nevíme, co je to mít na pozemku potkana, myš se objeví jen občas :-) Naše domácí paní kuna loví výhradně na půdě, ale také chodí dolů do stájí i na zahradu (dle stop v zimě na sněhu a řevu psů v noci). V noci ji občas slyšíme "nad hlavou" jak jde na průzkum. Když bylo kaňování, měla asi pánskou návštěvu, protože nad obývákem to byl navečer opravdu randál :-) Jinak je pohodová a hodná. Takže moc neporadím, protože tu naši si hýčkáme a tudíž nějaké fígle na likvidaci neznám.
Ale obecně se radí - jak píše Milan - hlasitá hudba. Ideálně nechat pár dní v tahu "řvát" na půdě rádio, kuny nesnášejí hluk a spolehlivě se odstěhují. Nebo nastražit sklopec a po odchytu ji odvézt někam do lesa :-) Ale pokud půdu obývá pouze jedna kuna, skoro se to nepozná, protože ta hlučná není. Problém jsou mláďata, ale ta zase nejsou trvale..
Ale obecně se radí - jak píše Milan - hlasitá hudba. Ideálně nechat pár dní v tahu "řvát" na půdě rádio, kuny nesnášejí hluk a spolehlivě se odstěhují. Nebo nastražit sklopec a po odchytu ji odvézt někam do lesa :-) Ale pokud půdu obývá pouze jedna kuna, skoro se to nepozná, protože ta hlučná není. Problém jsou mláďata, ale ta zase nejsou trvale..
Autor: Zdeněk Ondruch | 12.11.2011 18:23
Milane, to jsem radil taky.Z
Autor: Milan Soukup | 12.11.2011 17:09
To bude nějaký Bohoušek, co?
Ať si koupí tranzistorák a nechá ho hrát občas na půdě. M
Ať si koupí tranzistorák a nechá ho hrát občas na půdě. M
Autor: Zdeněk Ondruch | 12.11.2011 16:58
Dobrý den, byl jsem požádán kamarádem, aby jsem to zde vyvěsil. Pokud tedy někdo k tomu máte co říct a víte, tak sem s tím. děkuju Z
Já bych něco potřeboval. Problém jsou kuny. Soused vedle na pozemku si stěžuje, že on má na půdě kuny a že za to můžu já. Vidí to takhle: „Moje“ kuny mu jakýmsi způsobem přecházejí k němu, takže jsem to podle něj způsobil já. Jeho to velmi obtěžuje. Údajně celá rodina nemůže kvůli tomu v noci spát, protože ty kuny u nás vedle v domě (rozest.) dělají prý strašnou rotyku. Prý dam dupou jako sloni apod. alotria, zřetelně slyšitelná až k sousedům, tak že je to ruší a obtěžuje. A navíc, má u sebe tím pádem ty „moje“ kuny také. U něj na půdě pak prý dělají hromady trusu. Takže tedy „moje“ kuny mu serou po baráku a jinak jej obtěžují, si myslí a je pevně přesvědčen. Jak se tam kuny k němu dostanou mi není jasné, mezi našimi obyvatelnými prostory je dohromady 60tka zeď, oba máme třicítku, oddělenou těsnou vzduchovou spárou (jinak nejsme spojeni žádným byť nejmenším průchodem ani pro myš, včetně štítové zdi a střešních latí). No a já mám podle něj asi ty „moje“ kuny nějak „přemluvit“, aby se u mě buď zklidnily a chovaly se slušně a potichu a nelezly k němu, nebo je nějak odstranit. JJJL… Chce to prý řešit přes úřady stížností, a to právě na mě. Takže jsem podle něho zřejmě chovatel a cvičitel divokých kun se záměrem ztěžovat mu život.
Objektivně to vidím takhle:
1.) Podle zák. 449/2001 St. Zák. myslivosti je kuna zvěří, obshopodařovanou lovem podle zák. s dobou lovu od 1.11.-28.2. Životní podmínky, způsoby chování a způsoby života a lovu, biologie apod. kun viz. statě ze zoologie zvěře.
2.) Lov podle zák. dtto, je uskutečnitelný pouze na honebních pozemcích a to osobami příslušného uživatele honitby. Můj pozemek a především pak stavba (nemovitost) ovšem nejsou honebním pozemkem a moje osoba navíc není členem bezprostředně sousedícího uživatele honitby, ve které předmětné kuny žijí a množí se. Takže jsem přes veškerou případnou snahu mimo hru, již ze samé podstaty zákona.
3.) Protože je kuna zvěří, nepřicházejí v úvahu ani zakázané způsoby lovu podle § 45 zák.dtto, tedy např. za použití a pomocí jiných prostředků, než je palná zbraň zákonem určená k lovu dotčné zvěře. Nadto, kuna je tedy vlastně jako žijící zvěř majetkem státu bez oprávnění si ji kýmkoliv přisvojovat. Takže je ty kuny vlastně ani nesmím vlastnit a logicky tedy ani ochočit a naučit pak nějak nějakým způsobem a někudy chodit k sousedovi, jak ze stížnosti souseda bizardně vyplývá.
4.) Samotná skutečnost, že sousedovi kuny k vytváření jejich bezprostřední vzájemné společnosti s ním v jeho domě i proti jeho výslovné vůli není překážkou to, že sám svůj dům s rodinou nepřetržitě obývá naznačuje, že na jejich průnik nebude mít zřejmě vliv současně ani fakt, že já nemovitost neobývám. Nemám tedy ani možnost mít kde a jak ony kuny „trénovat“ či „cvičit“ v nesnesitelném obtěžujícím dupání právě souseda. Navíc a vzhledem k tomu, že zde tedy ani není možnost podmínek k vytváření potravních nabídek lidskou činností (zbytky lidských jídel aj. zdroje). Je tedy spíše teoreticky možné, že právě naopak, soused kunám svou vlastní lidskou činností poskytuje uvedené podmínky k tomu, aby s ním sdílely společný prostor. Mohou mě potom vytvářet materiální škody.
5.) Je sice teoreticky možné na své náklady instalovat do své nemovitosti plašiče či odpuzovače zvěře (např. ultrazvuk aj. zdroje efektivního rušení) a tak ji před invazí kun chránit, ale současně s tím vzniká riziko, že právě proto se pak kunám u souseda „zalíbí“ ještě více a frekvenci svých návštěv u něj spíše zvýší než sníží, protože pak jeho relativní „pohostinnost“ můžou paradoxně preferovat. Soused si pak může např. stěžovat na to, že jsem mu „své“ kuny k němu takto nahnal všechny do jedné, přestože žádnou chovnou stanici kun nemám a nehodlám ani do budoucna zřizovat.
6.) Je dále možné, že za chování kun na nehonebních pozemcích a v nemovitostech na nich stojících je odpovědný bezprostředně sousedící uživatel honitby (MS Jarohněvice), do jehož péče a k výkonu práva myslivosti a managementu zvěře tzv. „moje“ kuny přináleží. Je tedy možné uživatele honitby žádat o nápravu, případně o náhradu takto vzniklých škod.
7.) A naposledy, je možné oslovit příslušné úřady, např. životní prostředí, státní správu myslivosti aj. kompetentní instituce k udělení výjimky k lovu a příslušné prevenci vedoucí ke snížení, nebo k úplné eliminaci výskytu této zvěře na nehonebních pozemcích a nemovitostech v nich. Úřady potom určí oprávněnou osobu k zabezpečení sousedových požadavků, se kterými se na mě v současnosti obrací.
8.) Je zde však ještě jedna zásadní odborná otázka: Ony kuny jako biologický tvor opravdu tak dupají a vytvářejí svojí přirozenou činností jiný nadměrný hluk (zde se údajně nadměrně rušící podněty přenáší z jedné nemovitosti do druhé bezprostředně sousední), z hygienického hlediska ztěžující nebo až znemožňující trvalé obývání staveb lidmi, včetně staveb bezprostředně sousedících?
9.) Jaká je vlastně možnost i jiné prevence před obtěžujícími kunami, aniž by jim člověk nevědomky aktivně nebo i pasivně na svých pozemcích a nemovitostech poskytoval podmínky k jejich životu a tedy k onomu případnému obtěžování?
10.) Existuje pojištění, které by vlastníka a uživatele nemovitostí chránilo před škodami (hmotnými, nehmotnými, morálními aj. újmami), vzniklými z přirozené činnosti volně žijící zvěře (zde specificky kun)?
Já bych něco potřeboval. Problém jsou kuny. Soused vedle na pozemku si stěžuje, že on má na půdě kuny a že za to můžu já. Vidí to takhle: „Moje“ kuny mu jakýmsi způsobem přecházejí k němu, takže jsem to podle něj způsobil já. Jeho to velmi obtěžuje. Údajně celá rodina nemůže kvůli tomu v noci spát, protože ty kuny u nás vedle v domě (rozest.) dělají prý strašnou rotyku. Prý dam dupou jako sloni apod. alotria, zřetelně slyšitelná až k sousedům, tak že je to ruší a obtěžuje. A navíc, má u sebe tím pádem ty „moje“ kuny také. U něj na půdě pak prý dělají hromady trusu. Takže tedy „moje“ kuny mu serou po baráku a jinak jej obtěžují, si myslí a je pevně přesvědčen. Jak se tam kuny k němu dostanou mi není jasné, mezi našimi obyvatelnými prostory je dohromady 60tka zeď, oba máme třicítku, oddělenou těsnou vzduchovou spárou (jinak nejsme spojeni žádným byť nejmenším průchodem ani pro myš, včetně štítové zdi a střešních latí). No a já mám podle něj asi ty „moje“ kuny nějak „přemluvit“, aby se u mě buď zklidnily a chovaly se slušně a potichu a nelezly k němu, nebo je nějak odstranit. JJJL… Chce to prý řešit přes úřady stížností, a to právě na mě. Takže jsem podle něho zřejmě chovatel a cvičitel divokých kun se záměrem ztěžovat mu život.
Objektivně to vidím takhle:
1.) Podle zák. 449/2001 St. Zák. myslivosti je kuna zvěří, obshopodařovanou lovem podle zák. s dobou lovu od 1.11.-28.2. Životní podmínky, způsoby chování a způsoby života a lovu, biologie apod. kun viz. statě ze zoologie zvěře.
2.) Lov podle zák. dtto, je uskutečnitelný pouze na honebních pozemcích a to osobami příslušného uživatele honitby. Můj pozemek a především pak stavba (nemovitost) ovšem nejsou honebním pozemkem a moje osoba navíc není členem bezprostředně sousedícího uživatele honitby, ve které předmětné kuny žijí a množí se. Takže jsem přes veškerou případnou snahu mimo hru, již ze samé podstaty zákona.
3.) Protože je kuna zvěří, nepřicházejí v úvahu ani zakázané způsoby lovu podle § 45 zák.dtto, tedy např. za použití a pomocí jiných prostředků, než je palná zbraň zákonem určená k lovu dotčné zvěře. Nadto, kuna je tedy vlastně jako žijící zvěř majetkem státu bez oprávnění si ji kýmkoliv přisvojovat. Takže je ty kuny vlastně ani nesmím vlastnit a logicky tedy ani ochočit a naučit pak nějak nějakým způsobem a někudy chodit k sousedovi, jak ze stížnosti souseda bizardně vyplývá.
4.) Samotná skutečnost, že sousedovi kuny k vytváření jejich bezprostřední vzájemné společnosti s ním v jeho domě i proti jeho výslovné vůli není překážkou to, že sám svůj dům s rodinou nepřetržitě obývá naznačuje, že na jejich průnik nebude mít zřejmě vliv současně ani fakt, že já nemovitost neobývám. Nemám tedy ani možnost mít kde a jak ony kuny „trénovat“ či „cvičit“ v nesnesitelném obtěžujícím dupání právě souseda. Navíc a vzhledem k tomu, že zde tedy ani není možnost podmínek k vytváření potravních nabídek lidskou činností (zbytky lidských jídel aj. zdroje). Je tedy spíše teoreticky možné, že právě naopak, soused kunám svou vlastní lidskou činností poskytuje uvedené podmínky k tomu, aby s ním sdílely společný prostor. Mohou mě potom vytvářet materiální škody.
5.) Je sice teoreticky možné na své náklady instalovat do své nemovitosti plašiče či odpuzovače zvěře (např. ultrazvuk aj. zdroje efektivního rušení) a tak ji před invazí kun chránit, ale současně s tím vzniká riziko, že právě proto se pak kunám u souseda „zalíbí“ ještě více a frekvenci svých návštěv u něj spíše zvýší než sníží, protože pak jeho relativní „pohostinnost“ můžou paradoxně preferovat. Soused si pak může např. stěžovat na to, že jsem mu „své“ kuny k němu takto nahnal všechny do jedné, přestože žádnou chovnou stanici kun nemám a nehodlám ani do budoucna zřizovat.
6.) Je dále možné, že za chování kun na nehonebních pozemcích a v nemovitostech na nich stojících je odpovědný bezprostředně sousedící uživatel honitby (MS Jarohněvice), do jehož péče a k výkonu práva myslivosti a managementu zvěře tzv. „moje“ kuny přináleží. Je tedy možné uživatele honitby žádat o nápravu, případně o náhradu takto vzniklých škod.
7.) A naposledy, je možné oslovit příslušné úřady, např. životní prostředí, státní správu myslivosti aj. kompetentní instituce k udělení výjimky k lovu a příslušné prevenci vedoucí ke snížení, nebo k úplné eliminaci výskytu této zvěře na nehonebních pozemcích a nemovitostech v nich. Úřady potom určí oprávněnou osobu k zabezpečení sousedových požadavků, se kterými se na mě v současnosti obrací.
8.) Je zde však ještě jedna zásadní odborná otázka: Ony kuny jako biologický tvor opravdu tak dupají a vytvářejí svojí přirozenou činností jiný nadměrný hluk (zde se údajně nadměrně rušící podněty přenáší z jedné nemovitosti do druhé bezprostředně sousední), z hygienického hlediska ztěžující nebo až znemožňující trvalé obývání staveb lidmi, včetně staveb bezprostředně sousedících?
9.) Jaká je vlastně možnost i jiné prevence před obtěžujícími kunami, aniž by jim člověk nevědomky aktivně nebo i pasivně na svých pozemcích a nemovitostech poskytoval podmínky k jejich životu a tedy k onomu případnému obtěžování?
10.) Existuje pojištění, které by vlastníka a uživatele nemovitostí chránilo před škodami (hmotnými, nehmotnými, morálními aj. újmami), vzniklými z přirozené činnosti volně žijící zvěře (zde specificky kun)?