Myslivecké fórum

Tak dobře, stejně se to téma už dost pomíchalo :-).
Nelze házet všechny zemědělce do jednoho pytle. Já jako myslivec nepopírám, že škody vznikají, a ani nepopírám to, že myslivec je za daný stav v obecné rovině částečně zodpovědný, protože on s tou zvěří hospodaří. Na druhou stranu nejsem ochoten platit jen proto, že někde vzniká škoda - je třeba se na to podívat trošku s nadhledem a z širšího hlediska.
Naše HS řeší každý rok statisícové škody ze zemědělci, bohudík se zatím nic velkého neplatilo. Stav je takový, že drtivá většina černé a dančí zvěře k nám chodí ze sousedních lesních revírů. Protože u sousedů nemají žádný zájem na držení stavů této zvěře v rozumných mezích, tak stavy jsou vysoké, což není vina myslivců z našeho HS, a vede to k velkým škodám a sporům našeho HS se zemědělci. My si za "svoje" divočáky škody poctivě hradíme, o ostatních škodách vedeme diskuze až hádky. Lovu se v HS věnujeme intenzivně v počtu přibližně 10 lidí.
Nicméně reakce družstevníků je taková, že se tomu nedostatečně věnujeme. Ale my se na rozdíl od nich zákonem řídíme, opatření provádíme, tak za co máme sakra platit? Máme platit za to, že stát v rozporu se zákonem vytvořil se sousedy hranice pole-les na několika kilometrech, že současný model mysliveckého i zemědělského hospodaření je ohledně vznikaní škod nevyhovující a nefunkční, že zemědělci nedovolí v kritických místech postavit ani kazatelnu proto, že by se tam při orání museli otočit 2x navíc, že zemědělci zasejí desítky hektarů kukuřice a řepky pohromadě u lesa a u potoka a pak se člověk na divočáky nemá šanci dostat, že se o myslivost jako takovou zemědělci nezajímají a nemají tušení, jak to chodí a co to obnáší, že sousedi na škody od jejich divočáků v naší honitbě z vysoka dlabou, že zákon neumožňuje lov při sečení...? Obsetí a prosetí pruhů kukuřice nízkou plodinou je u nás z říše sci-fi, zatímco soukromník v sousední honitbě s tím problém nemá, jak je to možné?
Bez vstřícnosti státu, zemědělců, lesáků a myslivců a bez jejich koordinované spolupráce budou škody pořád, navíc se budou zvyšovat. Proto není důvod cokoliv hradit jen proto, že zemědělec na to má podle nějakého výkladu prává údajně právo :-). Myslivec není jediný, kdo proti škodám může bojovat, ale většinou jediný je, a jeho vliv na snižování škod je stále menší a menší.

Ondřej Smetana - Máš pravdu, ale upřímně,kolik lidí by se ti na takový ranní nástup sešlo? Třeba z vlastního sdružení? Možná pět...těch mladých skautů a to nesmí být po předchozí akci protože potom ani ti mladí nepřijdou.
Tak to je... myslím si, že je to všude hodně podobné.

No a ještě k tomu času nástupu. Ten kdo mi řekne že přes léto v šest je brzo, tak opravdu o černé moc neví. Přihodím jen svoji zkušenost z výcvikových obůrek s černou zvěří, samozřejmě na Slovensku. Když mám někam s kopovem jet koukám jaký bude počasí, protože pokud tam přijedu navečer a celý den bylo 30°C prasata se ani nehnou a pes je po 5 minutách hotovej. Když na tu samou ubůrku přijedu ráno a ještě je zima a pod mrakem, nebo poprchává. Prasata jezdí po obůrce sem a tam a kopov na nich a nažene si je tam kam chce, bez jakýchkoliv problémů. Nejezdím po těch obůrkách 20 let, ale tohle vám potvrdí každý oborník. V teple se to nehne pokud jim nepůjde bezprostředně o život a pokud se to hne, tak opravdu tak prorazit řadu a lehnout si za ní. Takže z toho co vím, bych honit kukuřici v 10 nebo 11 hodin fakt nešel, zbytečně zmařené úsilý i čas.

S Radkem v podstatě souhlasím v tom, že určitá "změna" hospodaření by byla ku prospěchu věci. Jenže každý metr dobrý, takže zemědělci zasejí kukuřici div ne ještě dva metry do lesa a mezi lány na cestu :-) Vidím to na naší louce, každý rok po sklizni nenápadně odorávají kousek a ještě kousek z louky - je to krásně poznat, protože všude je "holá" hlína a na okraji pole najednou v oračce "záhadné" drny trávy.. Zatím jsme to nezměřili přesně, ale hrubým odhadem je už louka o dobré 2-3 metry užší..
Ale nesouhlasím s tím, že by Radkem navrhované změny a jejich neuskutečnování bylo jen díky výmluvám. Ono něco jiného je chtít po zemědělcích, aby při sečení udělali průseky a odjeli a nechali to pár dní takhle stát (neprojde to vždy a všude, ale pravděpodobnost určitá je) a něco jiného chtít po nich, aby extra seli kukuřici, mezi to nějakou jinou plodinu a pak to jeli nadvakrát sklízet.. Oni mají taky určité termíny a když vidím v létě při žních nebo i z podzima při sečení kukuřice, v kolik ti chlapi začínají a že za tmy ještě jezdí, tak jim to nezávidím. Jde o čas a s tím spojené i ty peníze - nejen za projetou naftu, ale i za zaplacený lidi. Taky je rozdíl, jestli jde o člověka, který má dvě pole a jestli je to družstvo, které má většinu pozemku v honitbě..

Radku, já se k tvým názorům v podstatě přikláním. Znám případ, kdy chtěl soukromý zemědělec náhrady, které byly pro MS likvidační. Členové se přitom opravdu snažili, výsledky lovu nebyly špatné, ale černé bylo moc. Nakonec po debatě, kdy mu vysvětlili, aby si představil situaci po takové likvidaci, kdy o prodělečnou honitbu nebude zájem, resp. případný soukromý nájemce těžko naloví víc než 15 snaživých členů MS, a on o kukuřici u lesa stejně přijde, přistoupil na dohodu. Za pásy nízkých plodin podle lesa a umožnění instalace kazatelen dostává zemědělec nějaké to prasátko a situace se zklidnila.

Mám podobnou zkušenost jako Rudolf a Ondřej. Divočáci prostě nejsou žádní blbci, oni moc dobře vědí, co znamenají najednou se objevivší boudy u lánů řepky, pšenice či kukuřice nebo nějaké průseky. Loni s námi vydrbával jeden jediný lončák hodně dlouhou dobu, přišel klidně skoro pod kazatelnu, funěl ve třetím, čtvrtém řádku a nebyla z něj vidět ani štětina. Přišel s rachotem jak hrom, pak najednou ticho jak v kostele - prostě vlezl do řádku a odešel. Když jsme postavili kazatelnu na okraj lánu s výhledem na místo, kde byla kukuřice nizoučká až skoro žádná (plácek cca 3x3 metry) a vnadili tam, bylo sežráno v době, kdy nikdo z nás neseděl - a že jsme seděli hodně často. Onen lončák si ze mě dělal srandu až tak, že přišel s lámáním, pak chvíli ticho - najednou tryskem přeběhl přes vnadiště, zastavil se kousek od něj ve vysoké kukuřici, zase chvíli ticho a zase tryskem zpátky.. Vše přitom se super větrem, chvíli takhle přebíhal a pak potichoučku odešel. Já odjela až kolem třetí ráno, druhý den dopoledne kontrola a... sežráno. Prostě jsou někdy chytřejší :-)

Jak tu někdo psal,když bude zemědělec požadovat náhradu, tak budete jezdit jak fretky. Pořád to ještě jde když hospodaří na polích místní, škody většinou zmírní kus divočiny,ale v poslední době pozemky kupuje kde kdo, kdo na to má a zveřina pro ně nic neznamená.Peníze, peníze a zase peníze. Jedno MS v okolí muselo prodat svoji klubovnu, aby mělo na náhradu škod způsobených černou na pokusných kukuřičních polích.

Myslím si, že zavětřovat okolo lánu od 3 hodin ráno jako na Balkánu ,je asi zbytečné. Taky pochybuji o tom,kolik lidí by se na ranním srazu sešlo. Opravdu největší výsledky jsou, když líchou jde pouze řada střelců, bez honců a bez psů. Střelci jeden na druhého téměř vidí, jdou "nahusto", drží řadu a k té zvěři doslova dojdou. Tlačí jí neštvanou před sebou a i když zvěř prorazí řadu zpět, tak se něco uloví. Nemusíš hlídat psy, psi zvěř nehoní atd.,prostě maximální bezpečnost.
( Někde to mají vychytané , že na ulovenou zvěř v lánu uvážou klasický nafukovací pouťový balonek, který vám nad lánem udává pozici každého uloveného kusu pro následné najití a vytažení. Samozřejmě záleží na terénu, někde na rovinách by ty balonky vidět nebyly, ale ve zvlněném terénu to funguje.)

No právě, copak černá. My jsme průseky neměli navozili jsme tam taky kazatelny, a sedělo se tam a sedělo a prd vylezlo. Dokud prasata šmejdily, tak na ně šlo počkat u vody, pak ale pohyb jaksi ustal a na kazatelně si člověk mohl tak maximálně číst noviny. Šustilo to šustilo, ale ven to nepůjde. Fakt jedině vytlačit, jinak to nevidím. Teď to jde, družstvo za škody chce kus zvěřiny, a je spokojený. Jak to ale začnou vyčíslovat ty škody, tak se to bude muset fakt prohánět a né poslouchat jak si v klidu chroupou. Co já tam našoulal a nadřepěl se, tři metry od kazatelny jsem je měl, ale neviděl a neviděl. Jen si vesele šustily a šustily. NE NE hnat a hnat, jinak to do budoucna nepůjde.

Pane Chadime nedá mi to nereagovat, je vidět, že zemědělství není zřejmě vaší silnou stránkou. Ono v tak časově náročném období kdy se sklízí kukuřice (brambory, orba, ostatní polní práce atd..) opravdu nikdo nebude třeba jen jeden den objíždět s řezačkou všechny pozemky a prosekávat je myslivcům,aby tam lovili černou a snažili se zabránit škodám (které tam už dávno jsou), ne z princimu, ale už jen proto,že na to opravdu není čas a hlavně lidi, nemluvě o zbytečných nákladech (napr. ty přejezdy)... Nejsou to žádné výmluvy, to je prostě ralita. A hlavně zemědělci nejsou povinni žádné tyto zásahy dělat. Myslím, že my myslivci můžeme být rádi, že 95% škod způsobené zvěří zemědělci neřeší (zatím)... Až to začnou řešit, spousta MS to finančně nepřežije a pokud ano, odnese to zas a jenom zvěř... S pozdravem BA

Se zemědělci to dnes chodí tak, že vzhledem k cenám nafty, techniky apod. je z ekonomického hlediska ro ně již téměř nutnost velkoplošného hospodaření, i třeba už jen z důvodů minimalizace přejezdů zem. techniky a s tím souvisejících nákladů. M

Já si myslím, že by to za zkoušku stálo určitě, logiku to má. Ale stejně tak si myslím, že účast by velká nebyla:-):-):-). Snad jedině velmi účinná motivace by mohly být škody:-). Jen si nejsem tak úplně jistý tím letním obdobím, to je doba, kdy obvykle pro černou ještě kukuřice nebývá tak atraktivní a dávají přednost řepce atd. MS

Tento víkend u sousedů prohnali 4 velmi zajímavé leče,černá je tam téměř vždy.Všude silně poryto v okolních loukách,v lesích ale paseky prázdný, tak nakonec v půl čtvrté odpoledne obstavili prosečené kukuřice,kam už černá touhle dobou vůbec nechodí,nebo chodí ale nezalehne tam,poněvadž to jednak hodně šustí a pak je hodně prosečená a táhne do ní.Bylo jich tam hodně, ulovili jich 7 ks a nikdo nevěřil když tam přejížděli, že v kukuřici budou.

Jo přátelé, když budete mít od kolchozníků na stole 200 tis. za škody, jednání a tlak ze strany vlastníků, budete ty kukuřice honit obden, aby bylo vidět snahu.Snaha se cení a lehčeji usmlouváte "příměří"...To je bohužel skutečnost. Úspěšnost naháněk v kukuřici je jak kde a jak to umí. Kukuřice není houština. Fungují dva způsoby. Jeden takový, jak píše Matěj,kdy se u kukuřice předstoupí čelo nebo rohy a do tlaku jdou střelci. Postupujicí řada loví a vcelku úspěšně.Samozřejmě za dodržení přísných bezpečnostních zásad. Druhý způsob je klasická obstavená leč,kterou projde řada honců a psů. Projdou lán - podle potřeby prohoblujou a s tou zvěří uvnitř hnou (zvednou jí), odejdou a střelci zůstanou stát. Zvednutá černá po sklidnění okolo lánu po chvíli vychází z pole ven. Je to podobné jako když pes při norování opustí noru.
Spousta lidí dělá chybu, že když honci vyjdou ven,tak leč odtroubí a skončí s tím, že tam nic nebylo nebo to nejde vyhnat. Letos jsem byl 3x na takovéto naháňce v kukuřicích a tohle fungovalo. Do 10 minut co odešli honci, černá vycházela a přebíhala mezi líchami.

Takovou naháňku jsem zažila jen jednu, takže moje hodnocení není moc objektivní. Situace byla asi taková, že černá přítomna byla, ale ani honci ani psi nebyli schopni ji vytlačit z lánu ven, šlo se snad třikrát a nakonec to bylo až nebezpečné, protože prasata běhala honcům doslova pod nohama. O bezpečné střelbě v kukuřici si nedělám iluze, ale pokud by se střílelo "uvnitř", asi by byl výsledek lepší. Takhle se ulovil jeden lončák, který při třetím hoblování přeci jen zkusil uprchnout z lánu a jeden kňour, který byl pomalý díky zdeformovaným spárkům na jednom předním běhu a navíc ho zastavily naše feny. Jinak prasat tam bylo mnohem víc, ale prostě to chodilo sem tam, přes honce zpátky atd.
Myslím si, že větší úspěchy by přineslo prohnání před dosečením, tj. nechat prosekat průseky a následně uspořádat naháňku - to se ale taky vždycky nesetká s úspěchem, protože černá občas odejde v noci z rozsečeného lánu pryč..