Přikrmování zvěře



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Harald Altmann | 06.02.2015 21:33
A potom spotřebujeme zase méně krmiva a zase to bude finančně vycházet. A vvo tttom to je. :-)))

Autor: Ron Gordon | 06.02.2015 20:58
Haralde, nevidím sebemenší důvod proč se čílíš. Když něco blbě napíšu, tak by to měl klidně vysvětlit jak se věcí mají, ale z toho, že uvedeš že na 60 kusů lovíš 45 kusů, to jsi napsal ty, a také jsi tam přepočitaval dávku krmení na uvedený počet kusu. Tak mi teď vysvětli, z čeho by měl usuzovat, že jste po MS přebrali přezvěřenou honitbu(jako většina honiteb obhospodařována MS) a teď teoreticky žijete z toho co vám tam MS zanechalo. Až ty stavy snižíte, tak určitě nebudete mít stále odlov 45 kusů, jedině, že jak píšeš by jste měli při hranicích atraktivní plodiny a co příjde od sousedu bude Vaše. A vůbec není nutné úkolovat jiné co mají dělat, ale je třeba si zamétst před svojim prahem.

Autor: Harald Altmann | 06.02.2015 18:03
Teď mě napadá, snad jsem neudělal chybu v počtech. Počítal jsem to z hlavy. Jestli je tam chyba, tak se omlouvám.

Autor: Harald Altmann | 06.02.2015 17:57
Vrátil jsem se ze služebky ze zahraničí a konečně se můžu věnovat vysvětlení.
Do 31.3.2012 mělo honitbu pronajato MS. HS už dále neobnovilo smlouvu a provozuje myslivost ve vlastní režii.
Normované stavy srnčí jsou nižší než skutečnost na 992ha. Skutečnost-dle sčítání v roce 2012 byla hodně daleko od pravdy. Dohoda je, že do konce mysliveckého roku v roce 2016 snížíme stavy. Jako zdůvodnění je, že nejsme schopni zodpovědným průběrným odstřelem tento stav snížit na normovaný během jednoho roku. Už druhým rokem lovíme víc proto, abychom plnili to, co jsme si dohodli. Navíc poměr srnců a srn byl kolem 1:1,5 (po letošní sezóně je to zase o něco lepší). A jelikož KOP máme stanoven na poměr 1:1, tak proto mi vycházejí vyšší přírůstky (vlastně KOP). Detaily psát nebudu, do nich nikomu nic není.
Ani jeden z vás se nezeptal, jak je to možné, že tyto počty lovíme. Pouze útočíte, že tvrdím nesmysly. A ještě něco. Mícháte hrušky s jabkama. Předpokládaný kmenový stav = předpokládaný stav zvěře po odlovu v předchozím roce. Normovaný stav a předpokládaný stav proto nemusejí být stejné veličiny.
A když si uděláte pořádek ve vašich revírech a začnete se dívat pravdě do očí, tak zjistíte, že máte poměr pohlaví špatně, tím zcela jiný KOP(jsou myšleny skutečné přírůstky) a navíc vyšší stavy než normované. Potom se divíte, že ekoblbové vypouštějí rysy a snaží se ta „stáda“ zredukovat. Netvrdím, že vyšší stavy jsou všude, ale když napíšu, že je to v minimálně 50% honiteb, tak si myslím, že se ještě držím hodně při zdi!
Dále, nikde ve svém příspěvku 3.2. v 01:12 jsem netvrdil, že se jedná o kmenový stav! Je tam napsáno toto:“ To vše na stav cca 60 ks srnčí zvěře“. Jediný kdo umí číst je asi strejda zajíc. Později jsem sice psal o kmenovém stavu, ale trochu v jiné souvislosti. Tvrdil jsem, že při kmenovém stavu 60ks dokážu udělat plán na odlov 45ks. Proč ne? Vždyť dle zákona mám držet stavy mezi minim. a normov. Navíc, pokud je honitba pro zvěř zajímavá (pěstování polních plodin), tak tam v létě budeš mít v době lovu daleko víc zvěře. A tvojí povinností je udržet stavy! Franta Dušák už o tom psal i v Myslivosti. Co se loví (myslím normovanou zvěř) o tom rozhoduje vlastník honitby. OSSM dostává na vědomí. Nesmí se ale jít pod minimální stavy. Když vezmu příklad Rona 23/23/14. Ve většině honiteb bude skutečný stav při dodržení normovaného počtu ks spíše 20 srnců/26 srn/14srnčat. KOP1 (ať se to dobře počítá) a zvolím cílové stavy 10/10/7 tak určitě nebudu pod min. stavem. Takže lovím v tom roce za přírůstek 26ks + za snížení samců 10ks + za snížení srn 16ks (poměr 1:1) + za snížení srnčat 7ks = 59 ks k lovu. Tak o co jde? Snad jedině o to, že příští rok budeš mít nižší stav, ale naplánovat to lze i při dodržení zákona!!!! Další problém je, že to nebudete stíhat ulovit, ale lze to spočítat! Tak mi tady "znalci" nepište, že tvrdím nesmysly!
A vůbec, běžte radši zkontrolovat krmelce a plánování nechte jiným! :-))))

Autor: strejda zajíc | 06.02.2015 13:50
Harald má naprostou pravdu.Leckdy je opravdu huba(klávesnice)rychlejší než mozek.Platí to ale i pro něho.V jeho příspěvku ze 3.2.2015 1,12 při prosté matematice jím uvedených čísel mi vychází reálný stav 60 ks v honitbě v průběhu celého roku,nikoliv normovaný stav zvěře(jak píše později).Tudíž i jeho tvrzení,že se nesnaží již dnes sežrat to,co mají sežrat až zítra,je rovněž pravdivé,protože to už sežrali včera.:-)))Ale vážně:je naprosto běžné,že skutečný stav je i několikanásobně větší než normovaný.U srnčího to až tak problémy(škody atd.)nedělá,u jiné spárkaté to může být větší problém.Výši lovu v daném roce mi pomáhá stanovit jarní sčítání a vůbec stavy v honitbě v průběhu roku.Zde mám možnost regulovat výši lovu víc a lépe,než pak u upraveného stavu zvěře.Není problém upravovat průběžně plán lovu,pouze schválení HS a dát na vědomí OSSM.Což je aktuální zejména při vysokých ztrátách srnčat při sečení(plán lovu snížím)nebo při výskytu většího počtu průběrných kusů(zvýším).Obecně je,bohužel,snaha šetřit "matky"(aby bylo dost na příště)a poměr pohlaví 1:1,je víte kde.
U nás běžně zkrmíme 80-100 q jádra(ječmen+oves)spárkaté a něco pšenice,zejména pro kachny a zbyteček bažantů.Na 2.500 ha to není až zas tolik.Máme 34 krmelců a pět krmelišť,pokud si někdo krmí na vnadišti na černou,bere krmivo z vlastních zdrojů(tedy aspoň někteří:-)).Povinnost člena je založit jádro min.1x týdně,si myslím,že je to málo.Osobně jsem u krmelců ob den,resp.třikrát do týdne.Samokrmítkům fandím.Představa některých,že tam srnčí stojí celý den a pere do sebe ty "hnačkoviny",jak Zajíc pivo :-),je zcestná.Kdo viděl srnčí brát jádro,ten mi to potvrdí.Lovíme cca 45 ks,plus nějaké ztráty(hlavně silnice).Díky snížení kdysi neúnosně vysokých stavů,přikrmování,odčervování a průběrnému odstřelu nám výrazně vzrostla hmotnost kusů ve všech kategoriích a dokonce i nastalo zlepšení v trofejích u srnců.Lov dančí zvěře cca 20 ks,některé roky neplníme plán lovu,neb myslivec je verbež lína...:-))Např loni daňci na plán 5xI.,1xII.,1xIII. splněno 2xI,2xII +2 úhyny v I.VT.,holá i s navýšením-10 daněl a 8 dančat-splněno.Drobné odbočení:jedna dvojka vysoký bronz,druhá 1,8 bodu pod zlato.Ale!!!oba pětiletí-to by se člověk pos..l!
P.S.Haralde,nic ve zlém.

Autor: Petr Havlín | 06.02.2015 12:15
Nevím čím to je,ale srnčí není vidět.Jindy jsem viděl třeba 20-30ks pohromadě a dnes jen 5.Je pravda,že za minulý rok jsme měli 30 sražených,posečených(jen co se ví) a uhynulých kusů.

Autor: Leon Zumr | 05.02.2015 21:30
to je to samý u nás ale díky lidem tak že srnčí není a není ale kam zmizí za den plný korýtko nechápou :D

Autor: Fesoj | 05.02.2015 20:00
Co se týče kmenových stavů, normovaných či skutečných - vycházím-li z čísel, kolik kusů chodí ke krmelci a uvědomím-li si, že je dost kusů, které se za celou zimu u krmelce ani neukáží /zejména se jedné o to srnčí v zahradách apod./, pak je nejlíp pro statistiku skutečně použít ty "nasčítané" stavy s případnou menší úpravou. Ale abych si udělal představu, kolik kusů mám v revíru ve skutečnosti, je nejlíp vzpomenout si na trojici Boží, nasčítané kusy znásobit třemi a budu realitě podstatně blíž. Nejlíp to vidím na jaře, když srnčí opustí ostružinovou pastvu v lese a dá se do mladé travičky na pastvinách dřív, než se tam vyžena dobytek. To není problám z jediného posedu napočítat 15 či 2O kusů. Ale pokud sem na svých toulkách náhodou zabrousí rys, jako by se srnčí vypařilo. Vylézá jen sporadicky, bojí se, při každám zašustění odskakuje do krytu a pro mnoho myslivců to vypadá tak, že srnčí není.
Takže u Haralda nejde o žádné zázraky, ale jen a jenom o rozpor mezi papírem a skutečností.

Autor: Ron Gordon | 05.02.2015 12:30
Haralde, ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak pokud budu vycházet z tebou uvedených čísel tak při kmenovém stavu 60 kusů by jsi měl mít zhruba 23 srnců, 23 dospělých srn a 14 srnčat. Takže ji při tvém fantastickém koeficientu 1,2 budeš mít přírůstek 27 kusů. Samozřejmně pokud budeš v reviru chovat srnčí přirozeným způsobem. Pokud se chov zvrhne spíše na polodivoký, tím že jej budeš celoročně krmit a upraviš poměr pohlaví můžeš dosáhnout i větších přírustku. Nikde se neuvádí, kolik je srnec schopen obskočit srn za říji, ale určitě to nebude jak u domacího berana či kozla, kde by na uvedený počet srn stačil jeden. Takže tak,ale někde jsou zázraky na počkání a nemožné do tří dnů.

Autor: Harald Altmann | 05.02.2015 02:01
Fesoji, nebudu a nechci tady žádného hospodáře poučovat o tom, jak se vypracovává plán lovu. Prostě při kmenovém stavu 60 ks srnčího a KOP 1,2 lze střílet 45ks za rok,záleží na upravených stavech. Musíš je tam ale mít. Další možnost je snižování km. stavů. Vše lze, stačí se jenom zamyslet. Pokud Tě zajimají detaily, napiš mi soukromě na mail a rád Ti to vysvětlím. To platí i pro Gordona. Není to myslivecká latina je to o tom "přemýšlet" - a to je, bohužel, u některých myslivců problém-huba (klávesnice) je rychlejší než mozek. Všechna čísla,která uvádím, jsou zaokrouhlená a orientační. Tak mě nikdo nechytejte za slovo, když sumy nebudou po přepočítání přesně sedět. Jak už jsem psal, ti kteří nerozumí mi klidně napište mail. Vyhrazuji si právo neodpovědět.

Autor: Lukáš Turecký | 04.02.2015 17:49
Ahoj, no teď momentálně mám jenom tuhle:
http://www.lovuzdar.sk/foto-91020/zajeci-krmelec
Ale až půjdu krmit tak mohu vyfotit blíže. Jedná se oplocené korýtko kde z přední části je plůtek vyšší, aby tam zajíc prolezl. Na to, abych se tam dostal je předek vysouvací. Ten vysadím a mohu nasypat. Z vnitřní strany jsou na boku jesle na seno.

Autor: Ramo | 04.02.2015 16:59
Lukáši můžeš poslat obrázek toho krmelečku pro zajíce, jestli je to něco co neznám? Zajíců máme hodně, takže mně to zajímá. Klidně do SZ... Díky

Autor: Lukáš Turecký | 03.02.2015 19:51
Vlastíku kupujeme 50 metráků ovsa a 35 metráků granulí pro srnčí zvěř. Granule skrmíme všechny a obilí možná malinko zbyde. Sušíme na políčku vlastní jatelinu. Potom skrmíme cca 12 pytlů kaštanů a nějaké sušené nakrájené pečivo. Bereme i trochu granulí pro zajíce. Máme krmelečky pro zajíce, kam se jiná zvěř kromě myší nedostane. A kun ty vybírají pečivo. Jinak pár členů suší jeřabiny, malinčí, ostružiní, habr a kopřivy. Máme na cca 1300 ha 14 krmelců. Všechny velké boudy plné sudů s obilím a senem. U každého krmelce samokrmítko, slanisko, kde dáváme i mineráli, které mícháme se solí. Jesle a u některých krmelec pro zajíce. Vnadiští pro černou máme v honitbě 5. Všechny v korytech, které jsou zadělané prknem, aby z nich nebralo srnčí.

Autor: adjunkt | 03.02.2015 16:41
Tak nevím, někteří tu píšete že krmíte celý rok, aby si vždy zvěř vzala kolik potřebuje. Ale to samé máme u nás. Pokud jsou korýtka prázdná tak je doplníme a ročně to prostě vychází na docela kvantum krmení. Rone máš pravdu, stav srnčí zvěře jenom hádám, je těžké říct kolik jí tam tak bude. Ale jsme převážně lesní honitba. Okolo naopak ze tří stran převážně polní honitby, ve kterých se krmí až s prvním sněhem.. Co se týče muflonů tak dnes ráno jsem u krmelce viděl 30 kusů, které tam teď pravidelně jsou. Někdy tam jsou takovéto rudly 2-3. Problém je, že se to k nám stahuje většinou až okolo nového roku a redukovat se to nedaří. V létě nám je vyženou houbaři, takže se odstřílí minimum. Adjunkt

Autor: ValíkVlastimil | 03.02.2015 16:09
Adjunkte, adjunkte 30 metráků plev to už je kopice...

Autor: Ron Gordon | 03.02.2015 16:05
Nereálné je spíše číslo - 7 x 20 a máme 140 na 600 ha. K tomu mufloní a černá a již tu máme ZOO.

Autor: ValíkVlastimil | 03.02.2015 16:02
Takže Adjunkte plus vnadiště na černou- zřejmě dobrý oddíl☺ STS Chvojkovice Brod :-)

Autor: adjunkt | 03.02.2015 15:48
Co se týče toho množství krmení, tak mi to nepřijde úplně nereálný číslo. Při krmení 3x týdně se možná nezkrmí uplně všechno obilí, ale lepší je mít nějakou rezervu. Čistého ječmene se kupovalo k 70 metrákům, zbytek tvoří plevy z vnadišt, co jsme si navezli do krmelce. Jeden známý mi říkal že srnčí nedokáže pobrat naráz víc jak 0,4 kg obilí,(nevím jestli je to úplně pravdivá informace ale budu z ní vycházet) když vezmu, že to bude jednou denně u 7 krmelců, kam si myslím že chodí cca 20 kusů srnčího/ krmelec. Připomínám že se k nám hodně zvěře stahuje. Tak to je 56 kg obilí na den. Krmíme přes 7 měsíců v roce. Takže těch 100 metráku je reálný číslo. Nemluvě o muflonech a divočácích kteří také rádi krmelec navštíví. Adjunkt

Autor: Petr Havlín | 03.02.2015 15:37
My si vypěstujeme vlastní oves na políčku MS.Každý nafasuje kolik potřebuje a pokud si řekne a zkrmí víc tak není problém. Každý krmí ve svém úseku.Seno si obstará každý sám.Oves začneme podávat od září a zkrmím ho na dva krmelce tak 6 plechových sudů.K tomu přidávám občas starý tvrdý chléb, který v případě navlhnutí ihned likviduji.Občas též mrkev,jablko,kaštany.
Pokud je zima jako ta letošní, tak berou jen to zrno a na seno se skoro nepodívají.Sypeme s kamarádem-nebo spíše kamarád a já:-) tak 2xtýdně.

Autor: Radek Chadim | 03.02.2015 15:12
Ještě k ovsu, loni jsme koupili taky pár pytlů ovsa a každý dostal. Když jsem na vnadiště dal vedle sebe pšenici, ječmen a oves, tak prvně zmizela pšenice, pak ječmen a oves tam ležel sakra dlouho, a ani divočákům moc nešmakoval, něco požrali, ale vyžráno do posledního zrna ani zdaleka nebylo. Ty chlupatý obiloviny zvěři u nás moc nelezou, i na ten ječmen si hůře zvykají, a taky jim chutná nejvíc to, co se v tom prostředí vyskytuje, a oves se u nás v revíru ani v blízkém okolí nepěstuje.

Autor: Radek Chadim | 03.02.2015 15:02
Já vnadím či přikrmuji po celý rok kombinací pšenice/ječmen/plevy, kukuřice a řepa. Předkládám to na vnadiště na zem, neb koryta se neosvědčila - asi je zvěř zvyklá brát to ze země. Na 4 místa nedaleko od sebe beru kyblík obilovin, 15 klasů kukuřice a 4-6 koleček nakrájené krmné řepy, a přibližně rovnoměrně to rozdělím na každé vnadiště - asi 4-5x do týdne, když je odbyt. Do zásypů pro drobnou zvěř, hlavně zpěvné ptactvo :-), beru obilí a kukuřici. V krmelcích máme vojtěšku a pod krmelcem koryto, kam dávám obilí, ze kterého to zmizí tak 4x od září do jara, proto to raději sypu na zem.
U nás je zimní přikrmování závislé na úrodě žaludů a zimě, když je zima podzimní jako loni se spoustou žaludů, tak se člověk nemusí vůbec přikrmováním zaobírat, neb zvěř na vnadiště a krmelce stejně nechodí - zelené požírá na řepce a zaseté pšenici, tak vojtěšku nebaští, a před obilím a dokonce i kukuřící dává všechna zvěř přednost žaludům a jiným semenům. Když je zima jako letos, že je trocha sněhu, ale žaludy žádné, tak chodí i na vnadiště. Nejvděčnějšími strávníky je dančí zvěř, ta chodí občas i když jsou žaludy, žere vše a ve velkém množství, řepy by se klidně užrala. Letos dančí bere i ve velkém množství předloni nasbírané kaštany, už mám vykrmené dva koše a zbývá poslední malý pytel kaštanů. Nikdy předtím to nemizelo tak jak letos. Dančí ještě má rádo i kyselá žlutá jablka, červená méně. Divočáci mě v zimě moc na vnadiště nechodí, ale žerou taky všechno až na ty kaštany a jablka, takže obilí, kukuřici a řepu si dají rádi, nejvíc divočáci chodí na jaře když mají malá selata až do začátku července, kdy začíná mít obilí klasy, a pak v říjnu těsně před zamrznutím. Srnčí po celý rok na vnadiště moc nechodí, a když, tak to spíše jen tak prohrabou a jdou dál. Navíc tam dochází jen štangasti, jinak dávají přednost vždy zelenému, ostružinám. Na vnadiště dochází ještě občas nějaký ten bažant - na zrno, pak zajíc, ten se většinou pustí do řepy, méně často do kukuřice, a jezevec chodí na kukuřici a méně často na jablka. To je asi veškerá zvěř, co chodí se přikrmovat. Obecně návštěvnost ani v hladovém roce bez žaludů není nijak veliká, takže nějakého narušení trávicího pochodu u srnčího předkládáním obilovin po celý rok i v zimě se neobávám. Srnčí obecně nejraději jde po zeleném, vojtěška je dobrá, sušené kopřivy jsou výborné, ale kdo by se s tím dělal, ale když je na třetině revíru pšenice, na třetině řepka a na třetině zvoránno, tak většina srnčího se stejně nažere na poli řepky a zaseté pšenice a ke krmelcům moc nechodí, a nebo zaleze do lesa kde požírá ostružiny a kde co najde, a dokud není opravdu tuhá zima, tak s ní nic nehne.

Autor: Ron Gordon | 03.02.2015 14:41
Tak již začínáme zabředávat do " myslivecké latiny", někde se daří lovit 45 kusů na 60 kusů kmenového stavu, možná i srnci chodí plní, jinde na 600 hektarů zkrmíme 20 tun čistého ječmene, nu co i zázraky se dějí.

Autor: Lubos O. | 03.02.2015 14:23
Krmím od října do února až března/podle počasí/, dávám oves + pšen.plevy/bez prachu/ v poměru cca 1:1, koncem sezony více plev. Mám u krmelců zásobníky na cca 10-14 dnů, chodím stejně 2 x týdně.:))Máme pouze srnčí, chodí tak 6-8 ks na 1 krmelec. Srnčí vezme i samotné plevy, chce to ale hlubší a delší krmítka. Na plevy mám 2 zdroje /kamarády/.Krmení se tím zlevní a myslím , kdo chodí krmit nárazově, vezmou toho trochu méně a eliminují/částečně/ se tím problémy s acidózou.U ovsa je toto riziko acid. menší/více vlákniny/.
Ron Gordon 19.25 hod: Plevy do bažentích zásypů ano i pro zabavení, ale můj názor je hlavně proto, aby bylo v zásypu sucho/kokcidie,salm.,začervení,
plísně atd./Do plev pšen.zadek nebo zrno a zamezuji přístup srnčímu.

Autor: Ramo | 03.02.2015 13:23
Asi mají malé pytlíky Vlastiku, bó mě to počítání taky moc nevychází... :-))

Autor: ValíkVlastimil | 03.02.2015 13:11
Adjunkte, když vezmu střed co máte na krmelec, tak je to přes 100 metráků na honitbu, chceš mi říci, že to všechno dáte do těch 7 krmelečků. Při velikosti naší honitby by to bylo cca 300 metráků. Nepočítáš do toho co vysypete na vnadiště? Pro Lukáše-Luky kolik toho zkrmíte vy, za půl roku v těch samokrmítkách?

Autor: adjunkt | 03.02.2015 12:27
V našem sdružení máme 7 krmelců(600 ha), krmíme hned jak se posečou první pole obilí, takže většinou půlka srpna. Končí se tak na přelomu března-dubna, záleží dost na počasí. Zpočátku se krmí jednou týdně, ale teď už chodíme 3x. Za jedno nakrmení padne cca půl pytle obilí na krmelec. Na zimu se k nám stahuje docela dost srnčí zvěře z okolí, kde se tolik nekrmí, nemluvě o muflonech. Někdy nám to vyberou i divočáci. Na krmelec máme cca 20-40 pytlů obilí. Kupujeme čistý ječmen. Ale krmíme i plevy. Pokud nám dovezou na vnadiště vlečku kvalitních plev, tak se to rozpytluje a doveze se to do krmelců. Nevidím problém krmit i pšeničnými plevy, úhyn jsem zatím nezaznamenal. Seno podáváme až se sněhem, ale zvěř o něj nejeví bůhví jaký zájem. Adjunkt

Autor: Jan Slavětínský | 03.02.2015 11:27
Josef ,ceny jsou víceméně smluvní....

Autor: Fesoj | 03.02.2015 10:15
Honzo, co jsou podle Tebe "přijatelné ceny" za kukuřici, případně i jiné obilí ?

Autor: Vladimír Soukup | 03.02.2015 09:57
Plevy až takový problém nejsou, mám spolužáka malozemědělce, když seká pšenici nebo oves, pověsíme pod kombajn kubíkový bag, po 300metrech je plný plev. Zkuste najít v okolí někoho takového a za kus masa budete mít plev kolik budete chtít. Míchám oves +plevy 2:1 ne abych ušetřil, ale u řepky to hodně kusům srnčího zachrání život (dobrý jsou přenosný zásobníky). U nás se rozmáhá pěstování kukuřice vesměs na zrno, takže přikrmovat má smysl až po sklizni což je prosinec, letos poslední kukuřice sklízená 6. ledna, dodnes nezorané strniště, srnčí je tam staženo z velkého okolí.

Autor: Jan Slavětínský | 03.02.2015 09:43
Máme dobrou zkušenost s kukuřičnými plevami. Dančí i srnčí to bere skvěle. Nedaleko funguje kukuřičný mlýn a tento různý material se tam prodává za přijatelné ceny v klasických velkých papírových pytlích. Člověk si může vybrat buď plevy nebo "půlzrna", drť atd. Supr material pro černou. Předkládáme to naprosto jednoduše - ten pytel za ouvazek přivážeme k noze krmelce, ke stromu atd. jeden spodní roh pytle nařízneš nožem a slouží to téměř stejně jako samokrmítko. A pozor, nezmokne to, nevadí tomu vlhkost, ten pytel to udrží. Při další návštěvě se starý zlikviduje a vymění.....Máme to odzkoušené , funguje to.
Jinak přikrmujeme klasicky - oves,granule,cukrovka. Navíc u nás léta fungují tři party, které se točí a každou sobotu (jedna skupina) se zakrmí celá honitba. Krmivo je v centrálním skladu.

Autor: Fesoj | 03.02.2015 09:05
Co se týče plev, jako jejich největší výhodu vidím, že jejich použitím ve směsi s ovsem či ječmenem v samokrmítku to přikrmování výrazně zlevním, ovšem např. u nás je to neproveditelné.

Autor: Pavel Černý | 03.02.2015 07:08
Haralde, my jsme nekrmili celoročně, jen září - březen (půlka dubna), ale jinak mám obdobné zkušenosti. Kvalita zvěře šla výrazně nahoru (6 medailí), téměř zmizely úhyny na řepkách (pro Františka: ta úživnost v zimě u nás je obdobná jako u Haralda - oranice, řepka, močály s rákosem, cepákem vysekané meze...). Kdo chce za těchto podmínek chovat kvalitní srnčí zvěř, musí se postarat. Kromě jádra ještě dužnaté krmivo (řepa, padaná jablka), za sněhu a mrazu kvalitní seno "z hrábí"... a s těmi plevami mám také trochu odlišné zkušenosti. Srnčí je z bažantích zásypů dokázalo několikrát za zimu vybrat až "na hlínu". A to i přes to, že do tří set metrů byla 2 samokrmítka s ovsem. Proto jsme měli vždy ve skladu také zásobu suchých plev na doplnění.
Mimo téma vyslovuji plnou podporu bojujícímu Petru Havlínovi. Několik dřívějších pravidelných přispěvatelů mi osobně i mailem sdělilo, že skončili kvůli zaplevelení fóra Prrdem... a mně ty plky také vadí.

Autor: Lukáš Turecký | 03.02.2015 06:41
Fesoji, pan Sedlář nepůsobí tam, kde Harry. Pan Sedlář je předseda našeho MS na Vysočině. Přikrmujeme cca od září do konce března. V samokrmítkách přikrmujeme ad libitum oves a granule. Na průměrné hmotnosti se to projeví. Srnci 21 kg dodávková hmotnost nejsou vyjímkou a sražené srnče v půlce prosince 14kg vyvržené s hlavou a běhy. Ulovit u nás 7, 8 kilové srnče prakticky nemožné.

Autor: Fesoj | 03.02.2015 05:41
Haralde, s tím celoročním přikrmováním máš rozhodně pravdu, aspoň v tom smyslu, že je to znát na zvýšení průměrné hmotnosti srnčí zvěře, o tom již před lety psal v Myslivosti Sedlář - nepůsobíš taky v těch končinách ? Ovšem nemohu si pomoci, ať počítám jak chci, nevychází mi to. Je totiž naprostý nesmysl tvrdit, že mám v revíru kmenový stav 60 ks zvěře, když lovím v průměru 45 ks ročně, to musí snad uznat každý. Čili nějakých 0,18 kg krmiva na kus a den je blbost, skutečný stav srnčí zvěře je rozhodně podstatně vyšší a ty dávky na kus a den podstatně menší - ale z toho tím spíše vyplývá, že to přikrmování má ve většině honiteb nedoceněný význam a dále to potvrzuje slova MVDr. Vodňanského, že srnčí je zvěř absolutně nesčítatelná a čísla, která uvádíme pro statistiku, jsou vyložená "hausnumera". A zaplať Pámbu za to, kdyby ty stavy srnčí zvěře byly skutečně všude takové, jak je uváděno do statistiky, tak spočítám-li lov, pytlačení a úhyn, měli bychom do pěti let v revírech vesměs hovno.
A co se týče těch vynaložených nákladů - věřím tomu, že se to nakonec vrátí, ale neumím si představit, že např. v našem spolku, kde tvoří podstatnou část důchodci, hospodaření je pasivní a už tak doplácíme z vlastní kapsy, by někdo dokázal prosadit, aby každý z nás vytáhl z kapsy cca 2000,- Kč, abychom mohli přikrmovat aspoň zhruba podobným způsobem, jak je zvykem u Haralda. Což o to, líbilo by se mi to, jenže o peníze jde až v první řadě a nač zavádět nějaké drahé novoty, když postaru to jde taky. Nemluvě o tom, že přijde-li ke krmelci tlupa vysoké /a nevíme dne ani hodiny, čí krmelec si zrovna zvolí/, vyčistí všechno do posledního stébla a zrnka velmi rychle. Jediné řešení by bylo počítat s tím předem a samokrmítka s jádrem obehnat plotem z kůlů s mezerami, kterými projde jen srnčí, ale vysoká už ne.

Autor: jirka marek | 03.02.2015 03:18
To není tak hrozné,co se týká peněz.Haralde díky!

Autor: Harald Altmann | 03.02.2015 01:12
Překopíroval jsem zde několik mých příspěvků ze serveru myslivost-lovectví. Nechce se mi to znovu psát.

Není pravda, že když má srnčí přístup k jádru ad libitum, tak že se "přežere". To platí jenom v případě, že se krmí nárazově. Přikrmujeme celoročně již dva roky a máme s tím dobré zkušenosti. Postupně se u samokrmítek vystřídají všechny kusy a je to na nich znát. Snížil se nám úhyn v zimních měsících a na řepce. Přikrmujeme z důvodu malé úživnosti (polní honitba převážně pastviny).

No a o tom to je. Když srnčí nepotřebuje, tak nebere. Jak jsem psal. V létě bere málo, v zimě víc. To je důsledek, když mají krmení ad libidum. Sami vědí, kdy to potřebují!

Ještě mě napadá-nenapsal jsem čím krmíme. Jedná se o nečištěný oves (nedrcrený) s příměsí minerálních látek v podobě granulí-VVS myslivecká směs-celoročně a přes zimu (od října do konce ledna v poměru 8%) směsí VVS "pro parohatou zvěř". A věřte nebo nevěřte, osmerák srnec u nás není raritou.

A od února předkládáme "mysliveckou směs" v poměru 2 díly směsi a 8 dílů nečištěného ovsa (to proto Begalo, že srnci už základ na parožení mají). Myslivecká směs už je víceméně doplnění chybějících minerálů srnám pro růst plodu a následně v době laktace. Samozřejmě i předkládáme léčivo dle dispozic SVS. Letos to bude 14. a 15. února. Černá se ke krmivu (léčivu) nedostane, neboť máme samokrmítka udělaná tak, že spodní přístupná hrana je ve výšce 60cm nad zemí a to je pro černou problém. Pro ty z Vás, kteří mají zájem se dovědět víc, jsem k dispozici na e-mailu.

Zhruba se jedná o spotřebu v letních měsících (květen až srpen včetně) o 500kg ovsa a 100 kg směsi (granulí) a v dalších měsících v roce cca 3000 kg ovsa a 250 kg směsi (granulí). To vše na stav cca 60 ks srnčí zvěře. V průměru se jedná o cca 0,18 kg na kus/den. Za oves je to cena cca 14 tisíc a za granule cca 15 tis./rok=celkem do 30 tis.Kč ročně. Srnčí lovíme za rok kolem 45ks s průměrnou výkupní cenou 1000,-Kč, takže zisk je 15 tis. Kč. Je ale nutno podotknout, že "nesnažíme se sežrat již dnes to, co máme sežrat až zítra"!

Autor: prroud | 02.02.2015 21:30
Pst Ramo,nerus,zrovna premejslim co napisu k ochrane sluchu.Michala jste zatim moc neinspirovali,schvaluju spunty do usi pred vystrelem,predtim je i slyset treba,kdyz jsi na kazatelne a mas je na snurce kolem krku,ani neprekazej,na soulacku to holt neni:-))

Autor: Ramo | 02.02.2015 21:27
Josefe zrovna toho kok... Begalu jsem měl namysli. "Zlatý" prroud. Peťo H. nevím co je tady dlouho, ale několik kvartálů to už možná bude! :-)

Autor: prroud | 02.02.2015 20:58
Tak ti nevim Petane,ale mam pocit,ze jsem v tyhle diskusi momentalne napsal k veci vic nez ty,protoze tys nenapsal k tematu ani puntik,krome napadeni v osobni rovine!

Autor: Ron Gordon | 02.02.2015 19:25
Tak mi to opět nedalo, ale musím podpořit názor Františka. Já nevím kdy , kde a kdo zavedl do myslivosti pojem krmení, mám za to, že vždy se používalo přikrmování. Každy má sic na to jiný názor, ale nechci prudit nějakého Schérera, ale když budu chovat srnčí jako kozu na zahrádce, tak ji jistě budu krmit, když budu chovat srnčí ve volné honitbě, tak se v prvé řadě postarám, aby ji tam bylo přiměřeně množství a v době nouze ji budu přikrmovat. Samokrmítka jsme měli, krmili jsme specialními granulemi, ale to bylo v době, kdy předseda místního ZD - myslivec byl sponzor. Teď přikrmujeme ovsem a zvěř také žije a že by byl nějaký podstatný rozdíl v parožení se nedá říct. Přimichávání plev, to je tak vhodné pro bažanty, aby se při krmení více zabavili, srnčí nemá problém si zrno z plev vybrat také a navíc kde ty plevy brát ? V poslední době se srnčí dostatečně přiživí na "hromadách" pro divočáky, otázka jaké to ma zdravotní důsledky. A předkládání ovsa obden neb dvakrát v týdnu by se vůbec nebál, protože coby přežvykavec si přijatou potravu dost dlouho podrží v trávicím traktu. Na závěr zkušenost z loňska, nakoupili jsem oves, pravda byl levnější ale z poloviny hluchý, takže zvěř vybrala co mělo jádro a zbytek byl pod korýtkem a to tam chodí i vysoká .

Autor: Leon Zumr | 02.02.2015 17:53
Dávat pečivo které zvlhne za chvilku jenom díky vzdušné vlhkosti je výsada panelákových dam který mi to pořád serou do zásypu a srnčí z toho má jenom sračku a králíci chcípaj nafouklý

Autor: Petr Havlín | 02.02.2015 17:05
Mně vůbec nevadí jiný a odlišný názor - naopak!Ale ten tvůj věčný spam je k po..... Máš prostě dojem, že na fóru o myslivosti(kterou neprovozuješ) jsou tvoje ,,kvalifikované názory" nutný v každém vláknu.Mně vůbec nevadí jakýkoliv názor!!!! když je trochu k věci.

Autor: prroud | 02.02.2015 16:28
Tak jste me panove znectili,pritom jsem vlastne nic jinyho nerekl,nez ceho jsem byl svedkem a dokonce jsem i priznal bez delani chytryho,ze krmeni zvere je mala veda:-).Jedinej Frantisek si to precetl poradne,navic si myslim,ze jeho nazor na krmeni je spravnej:-)),i kdyz mi nezapomel usa:-)
A koho Petane odradi cteni jinejch nazoru druhejch ackoliv je nenapadaji a vedou je slusne,i kdyz ty nazory nemusej stat za nic,no promin,ale to muzou bejt znali jak chteji,presto jsou pouze labilni a nevydrzej souboj se svym vlastnim egem,podobne jako ho prohravas ty sam!Nekoho kdo zna a vi a je si jistej ze za tim muze stat,zadnej jinej nazor nemuze rozhodit,spis pouci,nez by delal haura a "panenku".Ten experiment probiha,ja ho ani nevymyslel ani nenaridil,jen jsem se ho dozvedel.....

Autor: Fesoj | 02.02.2015 16:14
Teď mi to dokonce připadá, jako by náš Péťa Prroud nastoupil do učení k největšímu světovému odborníkovi na vše, co se nejen myslivosti, ale i přírody celkem týče. Mám samozřejmě na mysli Jozefa Begalu. Ti dva dohromady, to by nemělo chybu !

Autor: František Dušák | 02.02.2015 15:40
Klídek, dříve mohl radit každý komu bylo 50 a byl v Rusku. Je nová doba. Dnes radí každý mladý havran, který byl v jůesej. Nic se nezměnilo. Lidé jsou stále stejní.

Ale nyní k tomu přikrmování. To je velmi složitá otázka, kterou zde nelze takto vyřešit. Ono totiž v drtivé většině se nejedná o přikrmování, ale o krmení. V které honitbě nemá spárkatá zvěř přístup více než souvislých 14 dní k přirozené paši? Domnívám se, že v žádné, kromě extrémních horských. Tudíž by se vlastně vůbec přikrmovat nemuselo. Pokud by stavy byly v souladu s ekosystémem. Ale to by nebylo ve stavu s chutí lovit. A kruh se uzavírá. Krmíme, množíme, lovíme a na jiné se vymlouváme. Bohužel, tak to vidím já.

Autor: Petr Havlín | 02.02.2015 15:13
Kdo to má ale vydržet?Je vidět že sem nechodíš dlouho:-)Ale nenech se odradit:-)

Autor: Ramo | 02.02.2015 15:11
Petře takoví "experti" jsou všude a horší! Myslím, že prroud na tom ještě není tak špatně, jen má širší záběr !!! :-))))

Autor: Petr Havlín | 02.02.2015 14:33
Zalez všeználku.To je fakt úchylný, jak máš potřebu se ke všemu vyjádřit.Nedávno jsem zrovna na jiném fóru viděl několik starých a dobrých přispěvatelů, kteří sem díky tvému nezřízenému grafomanství už bohužel nechodí:-(

Autor: prroud | 02.02.2015 14:25
Krmeni je jak koukam,mala veda.Nicmene uz probiha experiment sestavajici ze zadnyho krmeni a prikrmovani at je venku jak je. Jsem zvedavej,jak dopadne.Osobne si myslim,ze velice dobre.Co ma padnout to padne,silny a zdravy prezije a nikdo to "neotravi" ani tim tvrdym chlebem a jinym spatnym nebo nevhodnym krmenim.I kdyz se zamejslim o prukaznosti takovyho zkouseni kdyz zver nema problem si odskocit jinam,to by chtelo kdyz ne celoplosne,tak alespon velkoplosne.

Autor: jirka marek | 02.02.2015 14:05
No a to sem právě Pepo myslel,pokud nasypeš plné korýtko,za večer je pryč a za tři dny nasypeš znovu,tak to není nepřetržité krmení.Jde mi o to,že koncem roku se přece mění bachorová motorika a hlavně srnčí zvěř těžko tráví energeticky bohatý oves,ječmen atd.
Jak někdo napíše ubírat dávky jadrného krmiva,tak to je přece blbost,když to stejně vyžerou silnější kusy a na slabší nezbude.
Pavle máš určitě pravdu,bohužel u nás ve sdružení by samokrmítka neprošly,je mi z toho na nic,ale u nás se hledí spíš než na to,jak zkvalitnit zvěř,jen aby jsme nešáhli do vlastní kapsy.
Srnčí nám ubývá a kvalita je bůh ví kde...
Pavla Scherera sem četl,mám to doma.

Autor: Fesoj | 02.02.2015 13:49
Pavel Scherer bez problémů krmí i pšenicí /zlomkovou/. Důležité je, aby si srnší zvěř poznenáhlu zvykla a aby se krmilo pravidelně. Pokud bych třeba zrovna tu pšenici nasypal jednorázově plné korýtko, pak týden nic a zas, udělám srnčímu ve sřtevech a v trávníku takovou revoluci, že můžu být rád, pokud to přežije. Nejhorší, s čím jsem se při zimním přikrmování před lety setkal, bylo vyvezení většího množství tvrdého chleba ke krmelci - byly to celé bochníky a půlbochníky - což by snad nemuselo vadit prasatům /která tam nebyla/, ale pak začalo pršet, chleba rozmokl a jen v bezprostředním okolí krmelce bylo nalezeno šest padlin a nikdo neví, kolik jsme jich nenašli.

Autor: Pavel Černý | 02.02.2015 11:03
Jirko, doporučuji přečíst si články o přikrmování srnčí zvěře od Pavla Scherera v Myslivosti. Moje praktické zkušenosti jsou s jeho závěry zcela totožné. Není lepší způsob přikrmování, než nepřetržité do zásobníkových krmítek ovsem nebo ječmenem (směsí obou) od začátku září cca do konce března (podle počasí). Srnčí si samo v období prosinec - leden (nejsou-li velké mrazy a sníh) ubere dávky, a v době maximálního růstu paroží a růstu plodů u srn zase přidá. Není to nejlevnější postup, ale zato je nejsprávnější. Samozřejmě speciální granule budou asi ještě lepší, ale s těmi zkušenosti nemám. Přikrmování pouze pro vytvoření tukových zásob a poté hladovění v době, kdy roste paroží, pokládám za překonané.

Autor: Fesoj | 02.02.2015 08:54
Co je na tom špatného ? já vím, že by nejspíš bylo lepší míchat ho s plevami, jenže ty plevy u nás, kde se žádné obilí nepěstuje, neseženeme. Ty suché rohlíky a chléb, podávané tak, jak říká Jurek, taky nemají chybu. Ale nemohu si pomoci, největším "magnetem" pro zvěř jsou jablečné výlisky, těm dá srnčí přednost i před jeřabinami. Četl jsem v Myslivosti ten článek o správném sušení jeřabin od Pavla Scherera a hned jsem mu volal, že s ním nesouhlasím, protože mně se to vůbec neosvědčilo. Jednak je to náročné na prostor, druhak si neumím představit, jak bych v době sušení ty jeřabiny ochránil před myšmi. Mnohem líp je hned po otrhání nacpat do sudů, vytěsnit vzduch a neprodyšně uzavřít.

Autor: jirka marek | 02.02.2015 08:37
Se divím fesoji,že ještě dáváte srnčímu čistý oves.

Autor: Jurek | 31.01.2012 22:53
zdravím mám doma hromadu suchých rohlíků a clebů nakrájené na kusy mohu ho předkládat ke krmení ted když je suchý mráz a neprší a tudiž nehrozí promočení. A do zásypu kde ani přemočení nehrozí

Autor: Ondřej Smetana | 23.11.2011 23:26
No u nás je důchodce osvobozen, ale neznamená to, že je mu to zakázáno. Jestli si přeje může mít své krmelce až do smrti, ale musí řádně krmit. Mladých máme dost aspoň 10 lidí ve věku 20-40 let takže 2/3 sdružení jsou do 60 let.

Autor: Fesoj | 23.11.2011 22:25
U nás to vychází 1 krmelec na člena. Kdyby měli být důchodci osvobozeni od krmení, nevím, kdo by krmil - z 18 členů MS je 14 důchodců. Dva mají přes 70 a myslím si, že kdyby jim někdo navrhl, aby nekrmili, asi by nesouhlasili, dělají to rádi, považují to spíš za své právo, než povinnost a krmelce mají v těch místech, kam se bez problémů dostanou. Ovšem nějaké té improvizaci se nevyhneme - sem tam někdo omarodí, já jsem taky musel kvůli operaci jednu zimu vynechat a to pořád patřím mezi tu mladší polovinu, je mi teprve 61. A bude hůř, mladí se mezi nás nijak houfně nehrnou. Zatím to zvládáme celkem bez problémů, na to, že jsme vlastně banda dědků, to jde, horší už je to s plněním plánu lovu a to i v trofejové zvěři. Máme zde srnčí, vysokou a nenormovanou černou, zajíc je dnes už vzácností.

Autor: Ondřej Smetana | 23.11.2011 19:18
U nás dáváme zvěři oves, ten sypeme takovým práškem, je to minerální výživa, název ale nevím. Oves se sype 2-3x týdně seno se dává až po napadnutí sněhu, dřív ho zvěř stejně nechce. Oves se nasype koncem října a kontroluje se, jak ho zvěř začne brát už se sype 2-3x. Přístup k soli je samozřejmostí. Po novém roce se jádro začne omezovat a více se zvěři dává seno. S řepou, mrkví nebo suchým chlebem nemám zkušenosti. Krmí si každý člen sám, kromě důchodců, ti jsou od krmení osvobozeni. Na každého člena v produktivním věku vychází 2-3 krmelce. Nějaké větší problémy s tím nejsou. Máme zvěř černou, srnčí a mufloní.
Dále přikrmujeme i zajíce ve specielních malých jesličkách kde dostávájí seno a zaječí granule.

Autor: Fesoj | 23.11.2011 18:46
To Ellhenicky - máme přece demogracyji, tak ať si tihle POP žvaní, co chtějí, mně je to fuk, pokud mi nezačnou bourat či podpalovat krmelce a kazatelny. Bohužel i s tímhle už u nás máme nějaké ty negativní zkušenosti.

Autor: rici czech | 23.11.2011 17:58
Tak já tedy začínám koncem srpna -začátkem září bažantům (a drobnému zpěvnému ptactvu :-) do zásypu zakláskovat popřípadě pár pytlů plev a srnčímu tak koncem října .Nejčastěji oves,seno až přijde první sníh a mrazy, jinak hodně vlhne ,ovšem letos jsem ho založil už ted.Co se týče sena tak u nás ho srnčí bere minimálně, větší požer jedině pokud je opravdu moc sněhu jinak nemá zájem.U nás každý krmí sám za sebe do svých krmných zařízení ,já do 2 srnčích krmelců a 1 zásypu obvykle 1 týdně při sněhové pokrývce nebo blízkosti řepky 2-3krát max.

Autor: Ellhenicky | 23.11.2011 17:32
Jen počkejte,až si vaše příspěvky přečte nějaký "panelákový ekolog" jaké zvrhlosti provádíte. Jen příroda je všemocná ,přikrmování je zbytečné a zvěř si sama pomůže. Také jste to slyšeli?

Autor: Fesoj | 23.11.2011 14:56
Ten pšeničný pozadek mi /aspoň dle literatury/ nepřipadá jako nejvhodnější krmivo. My ji nezkrmujeme vůbec. Právě pšenice totiž může způsobit u srnčí zvěře ty nejzávažnější trávicí poruchy. Může - ale nemusí, pokud se začne předkládat v malých dávkách, aby si na ni zvěř stačila zvyknout, krmí se pravidelně co nejčastěji /ideální by bylo denně, ale kdo si to zejména z časových důvodů a vzdálenosti do honitby může dovolit/ a ne v kvantech s dlouhými intervaly. Také jsem se setkal s názorem, že okopaniny - mrkev, řepa, brambory, topinambury - nesmí zmrznout. Není to pravda, zmrzlá řepa nebo mrkev vůbec zvěři nevadí, ale jakmile přijde třeba jen krátkodobá obleva, chce to rychle uklidit všechny zbytky, ze zmrzlé a znovu rozmrzlé dužnaté stravy jsou i smrtelně nebezpečné průjmy. A taky jsem se kdysi setkal s tím, že jeden myslivec ve snaze zvěři přilepšit vysypal u krmelce hromadu tvrdého chleba. Což o to, já ho dávám srnčímu taky, miluje ho a dává mu přednost i před ovsem a kukuřicí - jenže jemu ta hromada promokla a výsledkem byl úhyn 7 kusů v nejbližším okolí krmelce a kdoví, kolik se toho ještě nenašlo.A už dost kecání, dopiju kafe, vezmu čubinku a oves a hurá ke krmelci. Byl jsem tam sice včera, ale procházka nám neuškodí.

Autor: Erika Doležalová | 23.11.2011 08:47
Krmím od začátku října, oves. Jelikož máme krmelec v řepkovém poli, kde je okolo 35ti kusů, zvěř bere pravidelně, takže chodím 2-3x týdně. K tomu ječmenné plevy, kukuřice, mrkev, jablka, řepa. O poslední jmenované zatím zájem nemají. U nás má každý na starost "svůj" krmelec, pouze když je hodně sněhu, objíždíme to všechno traktorem. V současné době krmíme i za kolegu (zlomená noha), zmiňované srnčí se pohybuje prakticky mezi našimi krmelci, u něj ale neberou tolik.

Autor: jirka marek | 23.11.2011 07:31
Já krmím od začátku října jednou týdně oves+ječmen+pšeničný pozadek(máme pouze srnčí).Od nového roku snižuju dávky těchto obilnin(změna trávení u srnčí)a přidávám kukuřici.Seno a letninu z topinamburu dávám až se sněhem.K tomu sypu na zem jablka,krmnou řepu a cukrovku.Zvěř mi bere pravidelně.

Autor: Jan Slavětínský | 23.11.2011 07:13
Taky přikrmujeme ovsem. Zvěř bere v kopcích v lese, ale dole u polí to v korýtkách zůstává. Na krmení máme systém - 3 party po 5-6 lidech, každou sobotu jedna parta krmí celý revír.Systém kolotoče, tudíž krmím každou třetí sobotu. Máme zásobníky a oborohy,které jsou předem naplněny senem, takže se dává pouze jádro a doplňuje sůl.Rozvezli jsme i část burýny. Parta se ráno sejde v budově MS (v centrálním skladu) ,chlapi si naberou krmení, pokecají a do rozpisu krmelců si odškrtnou,kam jde zakrmit, aby byl přehled. Ten rozpis je namnožený a na každou sobotu ho parta vyvěsí pro přehled. Do tohoto systému jsem zapadl už před 25 lety a udržujeme ho pořád. Funguje bezvadně. Pokud je hodně sněhu a "nouze", krmíme dohodou např. i středy nebo 2x v týdnu. Krmné období většinou máme od konce řijna do konce března.

Autor: Fesoj | 23.11.2011 06:55
Pomalu ale jistě nastává čas nouze... Páni kolegové, čím krmíte, v jakých intervalech a jak zvěř bere ? Já zatím přikrmuji pouze ovsem, ale ani o ten ještě srnčí nejeví žádný velký zájem, vydrží mi v korýtku třeba 3 dny, zatímco v opravdové nouzi bych mohl zakládat 3x denně. Se senem a jeřabinami zatím vyčkávám.