Myslivecké fórum

Co jsem tak osobně viděl, oplocenky u nás jsou dole stejné jako plot u baráku (svislé), ve výšce prsou už se ale šetří na materiálu a jsou tam jen dvě vodorovné tyčky. A když jedna z těch vodorovných chybí nebo se zlomí, srnčí to velmi rychle objeví a touto skulinkou se naučí proskakovat dovnitř i ven...

Zaplat pánbůh ,že u nás černá se nevyskytuje,i když za ůčelem loveckých příležitostí jsou snahy ji i k nám dostat což se mi vzhledem k navrácení koroptví a chovu zajíců moc nelíbí.Mi osobně je milejší a lahodící oku když mohu při čekané nebo pochůzce pozorovat několik zajíců a sem tam slyšet kodrcat bažanta než čumět v noci u hromady do tmy:-)Ovšem letošní rok co se zajíců týče tak je již druhou sezonu mizerný,ale pozoroval jsem více bažantů.Oproti tomu,že jsme tak 3 roky zpátky lovili za sezonu kolem 100 zajíců tak letos to vypadá tak na polovinu.Přitom ochrana při sečení lov škodné a další opatření ke zvýšení stavů včetně políček a rozumné domluvě se zemědělci ,kteří nám vycházejí v mnoha ohledech vstříct se děje několik let na stejné ůrovni přesto stavy kolísají s roky.Přitom příznivé jara zavdávající ke zvýšení stavů jsou podmínky taky a vše je nakonec jinak.Jak zvednout stavy zajíců o tom můžem polemizovat hádat se a přít ale to je tak všechno co na těchto stránkách můžem dělat:-)A stále můžu tvrdit ,že vím že nic nevím:-)

Připojím se na stranu barikády Ivo Ondráčka s jehož názorem je mi blízký , až na ty škody v lese, které jsou diskutabilní. Jedno přísloví nám praví „ každý pták své peří - neb každá liška svou oháňku chválí „ . Já jsem dodnes nepřišel na chuť lovu na hromadách. Nevím, nějak se mému cítění příčí vyvést do revíru hromadu nějakého odpadu – případně lahůdek, poblíž si postavit kazatelnu a pak tam chodit čekat až přijde prasátko, které slavnostně ulovím. Kde je ta soutěž – predátor - kořist ? Čím jsem byl já – predátor lepší než moje kořist ? Proč je nemyslivecké střílet na bažanta „ pěšáka“ či na hřadu, zajíce v loži a je myslivecké střílet černou na hromadě krmení ?
V této věci by bylo možno dlouho rozebírat pro a proti, doba jde kupředu, lidé se mění. Každý jsme jiný, jsou myslivci romantici, kterému stačí ranní procházka revírem a k spokojenosti stačí když uvidí , nějaké srnčí, zajíce, bažanta, jsou myslivci lovci, který když nic neuloví, tak pro ně byl pobyt v revíru zbytečně promarněný čas.
Na závěr by se pozastavil nad názorem pořízení kyvných dvířek do oplocenky, nějak jsem nepochopil proč by se měla oplocenka nákladě budovat, když by jsme tam pak instalovali dvířka. Připomnělo mi to názor likvidátora pojišťovny, který mi sepisoval škodu po vykradení domku, že je lépe co nejméně dveří a dvířek zamykat, že zloděj pak udělá více škody poničením než odcizením

Super mapa, v našem revíru i dědině je toho hodně jinak.

Jinak mimo téma. Divočáky mám stejně jako další zde taky nejraději, ale když mi přijde liška, jezevec nebo kuna tak moje flinta nikdy nespí, protože vím, že za 10 minut po ráně můžou divočáci klidně přijít, což už se mi několikrát i stalo.
Navíc nemůžu souhlasit s tím, že škodná selata nežere a divočáci nedělají škody. Liška malá selata má jistě taky v jídelníčku, divočáci ničí oplocenky, vyrývají sazenice a ukousávají mladé stromky. Černá na úbytku drobné má taky jistě svůj podíl, ale těch faktorů je mnohem více a není správné z úbytku drobné vinit jen nebo hlavně divočáky.

Tomio nejen vyrývání sazenic, ale i ta devastace některých oplocenek(jak píše Ondra)a hlavně v některých místech kde se černá zdržuje je dost velký problém.

Milane, ano je to smutné. Někde se tu černou snaží zapasovat do každého problému. Za vše může, úbytek srnčího, úbytek drobné, škody. Přesto by se podělali, kdyby jim tam jezdili lovit ostatní. Hlavně oni chcou noktovizory,lapáky,světla atd.

Jasně, každý má něco, to je na myslivosti to hezký:-). Mě spíš mrzí to, jak se dneska s prasátky jedná a zachází, návrhy na odchyt v lapácích a pak to postřílet, věčně jsou na tapetě kvůli škodám apod., no prostě se mi to nelíbí. Prof.Komárek svého času prorokoval zánik této zvěře, ale okolnosti tomu chtěly jinak. Já mám asi trochu dost odlišné názory na černou, které nejsou asi úplně v souladu s oficiálními doporučeními, ale to je zbytečné tady rozebírat, navíc jsme odbočili od původního tématu někam úplně jinam. MS

Také stojím na straně černé zvěře, né kvůli bouchalství, ale kvůli očarování z této nádherné a chytré zvěře. V lese je prase velice prospěšné ve smrkovém nenahraditelné. Odřené stromy? Neodřou jich víc než technika. Rozryté cesty? Největší zvěrstvo jsem viděl po harvestorech. Nevýhodou je zvedání oplocení a následné vnikání lesních škůdců (parohatá spárkatá a zajíc) a takřka nemožná přirozená obnova Buku a Dubu. Ale zase dejme pro a proti na vážky a všude to bude jiné. Je ale pravda, že jsou i honitby kde nemá černá co dělat. Ale je to opravdu tak??? Na vině jsou opět lidé. Hold mění se ekologická nika, ve prospěch černé, z hlediska ekologických zákonitostí je zcela nemožné aby druh kterému nevyhovují podmínky vyhubil druh, kterému podmínky vyhovují. Černá je pouze víkem rakve drobné zvěře. Dokonala to co zemědělství započalo a s úspěchem několik desetiletí vedlo a to změnu životních podmínek drobné zvěře z vyhovujících na nevyhovující. Ukazovat prstem na černou zvěř je dlé mého dosti krátkozraké. Podmínky pro drobnou zmizeli a podmínky pro černou se vytvořily. Ale za tohle černá nemůže.

Ivo moc dík za odkaz,rád sem se mrknul,jak to u nás tenkrát vypadalo.

to fesoj:
Díky za reakci, to mám rád na zdejším fóru. Padné argumenty které mají hlavu a patu a ne kupa urážek jako jinde!
Jinak to vezmu zase popořadě:
1.) Za mě odpovědel Jarda Březina, já bych to tak dobře nezformuloval.
2.) Tohle se týká i smíšených honiteb pole-les a zájem movitých je značný. Což je ostatně o každou honitbu kde něco je, jedno jestli drobná nebo spárkatá - podle scénáře: přeplatit/vystrnadit původní nájemce a pak střílet a střílet dokud je co. Naštěstí to ne vždy vyjde.
3.) Můžu říct, že tady na Vysočině ty podmínky ještě jakž takž jsou. Na ty lány jsem pravda brečel hned v začátku, ale mohlo by být ještě hůř. Máme mezi tím ještě dost lesíků, rybníčků s rákosem a dalších krytin, takže ta drobná má kde být. Plus v srdci honitby jsou mraky ovocných stromů, jeřabin, maliní, krytiny atd. atd. Taky tam ta drobná stále je...
4.) S tímhle bodem já taky naprosto nesouhlasím, to jsme dva:) Ale z "prasečích revírů" tohle slyším často - co budu střílet po kuně, čenám na prasata ne? Prase = maso, škodná = nemaso. Jednoduchá rovnice.
5.) No jo, já se ještě pořád nenaučil začínat každý příspěvek o stavech kterékoli zvěře tím, že jsou ovlivněny "souborem faktorů..." :)
6.) Bohužel, znám pár lidí, kteří si střelit prostě MUSÍ a jsou dostatečně vychc...vynalézaví, aby jim to dlouhodobě procházelo.

Jojo, ale zase se musím opakovat. Zemědělci lány už asi nerozdělí, meze nenavezou a kosama síct nebudou...A taky, odlovit sekačku, co vám na jetelině pytlačí na zvěři vždycky zavánělo přůšvihem, dyť to znáte...:)

Ivo, kus pravdy sice máš, ale dovolím si Tvé argumenty trochu rozebrat :
ad 1)-černá v lesích neškodí, naopak je lesnímu hospodářství prospěšná hubením škůdců.
ad 2)-ti členové z horních 10000 zpravidla mají v pronájmu lesní honitby, kde skutečně jenom střílejí, platí sice vysoké nájmy, ale hrazení škod působených černou na polích v okolních honitbách nemusí řešit a spíš se domnívám, že pokud by zemědělci skutečně vyžadovali hrazení škod v plné výši, takovou honitbu by si nikdo nepronajal ani zadarmo, protože o peníze jde až v první řadě a i ti majetní lovci si umí spočítat, že lovecké vyžití v revíru, tvořeném převážně kukuřičnými lány, není takové, aby se jim vyplatilo, raději si pronajmou poblíž ležící les, navezou pár hromad a mohou jen lovit a lovit.
ad 3)-v tom máš hodně pravdy, nicméně na latifundiích s řepkově-kukuřičným hospodařením asi moc drobné neodchováš, i kdyby tam černá nebyla.
ad 4)-naprosto nesouhlasím, lovím přece proto, že mne to baví a zájem o lov lišek, kun, šedivek a strak s černou ani v nejmenším nesouvisí.
ad 5)-souhlasím, ale ta přemnožená černá je bohužel jen jedním z posledních "hřebíčků do rakve", pokud se chovu drobné zvěře týče a rozhodně není hlavní a jedinou příčinou jejího úbytku.
ad 6)-to snad ne! Takových revírů, kde by si někteří z nás každý týden zmáčkli na černou, je opravdu v rámci republiky minimum, vždyť za předpokladu jen 50%ní úspěšnosti lovu by šlo o 26 prasat na lovce a rok. A myslím, že pokud by si to někdo chtěl "vynahrazovat" na srnčím, skončil by s myslivostí hodně brzy, pokud by ovšem všichni jeho kolegové nebyli ignoranti a úplní volové, aby si toho nevšimli.
Tvůj názor a Tvé priority, vyjádřené v posledním odstavci Tvého příspěvku, plně chápu, ale život není to, co chceme, ale to, co máme. S černou se zkrátka musíme naučit žít a hospodařit a ne ji vinit z problémů, za které v zásadě můžeme jenom my lidé.

Tomio: Domnívám se, že pokud by nebyla černá, stavy drobné zvěře i srnčí by byly vyšší. Viz. bod 3 a 4 v příspěvku Ivo Ondráčka.

Tomio: Myslím si to proto, že černá s sebou přináší řadu problémů.
1.) Dělá nezanedbatelné škody v zemědělství ai v lesích (drobná a srnčí dohromady takových škod nenadělají ani zdaleka). Čímž také rozvracejí vztah sdružení x majitelé pozemků či zemědělci.
2.) Ty škody se taky musí platit, takže ve sdruženích s černou zvěří už teď leckde převládají členové z vrchních 10 000, kteří jen platí škody a střílí. Na příští nájemní smlouvy pak vznikne ještě pěkných pár honiteb, které budou fungovat tak, že členové zaplatí bez mrknutí oka klidně 300 000 za škody, hlavně že si zastřílí. Z čehož vyplívá, že tam běžný smrtelník nemá šanci fungovat jako člen.
3.) Pokud máte v revíru černou, vzdávají se veškeré snahy o péči o drbnou, protože černá ji vyluxuje a "nemá to cenu".
4.) V revíru se nezmáčkne po škodné, protože ta přece sele neuloví.
5.) Osobně mám každý den velikou radost, když v revíru potkám divokého bažanta nebo hejnko koroptví. Mít černou, nic z toho tu nebude.
6.) Tam kde mají černou, jsou zvyklí lovit, a to lovit hodně. Trochu mě děsí ta představa, na co by si každý týden někteří z nás zmáčkli, kdyby černá vymizela (viz decimace populace některou chorobou). Nebo jinak - kdyby její stavy klesly na přiměřenou mez. Najednou z každotýdenního uloveného čuníka třebas měsíc dva bez kulové rany. Aby si to pak někteří nezačali vynahrazovat jinde. Třeba na srnčí.

Zkrátka 90% dění ve sdružení se točí kolem prasat a o jiné není a nemůže být zájem.

Tohle je můj subjektivní názor, nikdy jsem se netajil s tím, že k černé nemám pražádný vztah. A je mi jasné, že se mnou budou mnozí ostře nesouhlasit. Pro mě je zkrátka priorotní vidět na čekané 5-10-15 zajíců, slyšet kodrcat kohouta a čekat především an škodnou aby tam ta drobná stále byla...Černou bych v revíru snesl s tím, že jednou za x dní se ukáže tlupa třebas o 8-10ti kusech a pak se přesune jinam. To je podle mě přijatelná míra, kdy máte šanci na úlovek, ale škody jsou akceptovatelné. Jinak aby mi to někdo nevyčítal, nebojte, nepromlouvá ze mě bledá závist - že ostatní si furt střílí a ja né, neměl bych problém zajet si na čuríka ke kamarádům...:)

Je fajn vidět jak to ti naši dědové měli.
Už se to ale nevrátí.

Já tu mapu neznám, ale tu dobu pamatuji... Scelování políček do velkých lánů znamenalo velmi rychle zánik ČSR coby koroptví velmoci. U zajíců a bažantů je to jiný problém. Ty "plány mega odlovů" v 70. letech za to vůbec nemohly - vždyť i zákon nařizoval, aspoň u zajíce, že 1/5 normálně zazvěřené honební plochy musela zůstat každý rok nehoněna. Ale právě v těch 70. letech docházelo ke slučování JZD a honiteb a zejména k zvětšování lánů na takové plochy, které už ani tomu zajíci nevyhovovaly, správné je také tvrzení o měsíční krajině, navíc monodieta potravy vede ke kvalitativnímu hladovění zaječí zvěře a v jeho důsledku k oslabení organizmu vůči chorobám, s kterými se normální jedinec v dobrém výživném stavu dokázal vypořádat. Ranou do vazu bažantům byla přehnaná intenzifikace chovu, když se z odchovaných kuřat vybralo chovné hejno, které se drželo celoročně ve voliérách a po pár letech takového hospodaření bez promíchání s divokou populací jsme získali bažanty s vysokou snůškou, ale naprosto neschopné přežít ve volné přírodě a divíme se, že efekt zazvěřování s použitím těchto domestikovaných ptáků, kteří si již ani nezaslouží označení "zvěř" se blíží nule. Když jsem já ještě "dělal bažanty", chovné hejno jsme si v únoru odchytali pod zásypy do podražců a byla zde jistota, že v něm je zastoupeno určité procento divoké populace, podobně, jako to dělal starý Nesiba ve Vrbově Bažantnici. K tomu připočtěme cílenou likvidaci posledních zbytků rozptýlené zeleně v honbě za vyššími výnosy, tuny a tuny průmyslových hnojiv, stále rychlejší sklizňové stroje se stále širším záběrem, celoroční hájení většiny predátorů - takže to, že aspoň někde ještě nějaká ta drobná zvěř přežívá či aspoň živoří, můžeme považovat za malý zázrak mocné čarodějky Přírody, které se my myslivci sice snažíme pomáhat, ale naše síly na to bohužel nestačí.

Děkuji za odkaz, já se konečně můžu podívat na to jak měl náš rod uspořádané políčka, než mu to komunisti buldozerem shrnuli do lánu. Už vím kde kdysi vedli naše cesty lemovány ovocnými stromy a jak byly svahy rozděleny mezemi co moji předkové stovky let naorávali, než z toho vnikla mez buldozerem odstraněná za chvilku.
No ale rici czech má pravdu, na největší výřady se vzpomíná i u nás na 70 léta a to už byli pole zceleny. Jenže byly tam brambory a řepa a zelí a cukrovka a len a pšenice, ječmen, oves, vojtěška, jetel mnohdy i zelenina. No prostě nic se nedováželo ze španělská a chile :D všechno se udělalo tady. A než přišly ty moderní minimalizační technologie a kukuřice schopné růst i 500 a 600 m.n.m tak si i já jako kluk pamatuju bažanty, zajíce, koroptvičky, křepelky. No a jako chlap už si pamatuju jen prasata. Ale co mě stejně černá baví víc než celá drobná dohromady a ekonomický zisk je zní taky několinásobně větší.

Http://kontaminace.cenia.cz/

Tak tohle stojí za to vidět. Letecká mapa ČR z let 1952-56. Vpravo nahoře si přepínáte tehdejší a současný snímek, takže máte krásné porovnání, kam šla různorodost plodin na polích.

Pak se divte že není drobná. Kde bylo tehdá v jednom prostoru 15-20 políček a na nich všechno od brambor, přes obilí po cukrovku, tam je dnes jeden velký flák řepky nebo kukuřice...