Myslivecké fórum

A co vaše přemnožené srnčí ?

Včera, čekaná u řepkového pole, na poli jsem napočítal 58ks srnčího, stažené z okolí. Na to, že bylo hodně hnusně a dost zvěře ani na pole nemuselo vylézt. Ale je to každoročně v této lokalitě, pokud je řepka těch 60ks to dá. Lán cca 40ha. na kraji lesa

Včera jsem náhodou mluvil s kamarádem a MH z druhé strany okresu a tak jsme probrali i ten ubytek srnčího. I oni jsou v podobné situaci jako my, že mají stavy na polovině. Říkal mi, na jedné straně dáváme pachové ohradníky k silnicím a proti sraženým 25 kusům jsme tam vloni měli jeden, ale kolchozníci přes dotace postavili bioplynku a pěstují krmení pro "železnou krávu" , třikrát do roka to sečou a veškerou zvěř nám pomlátili v těch kulturách. Plodiny, které sklidí, tak ty pole do rána zorají a ta zbylá zvěř má "hladovou krajinu". Stěhuje se to pryč, mizí. Něco škodná, černá. Lovíme jen pár kusů podle potřeby ,vůbec neřešíme plán.....Tak že těžká cesta zpět...

Martin Skřivánek, daj sem čo ti napísal súdruh Begala. Som na to veľmi zvedavý.

A tak já bych snad radši kolegu Begalu než diskomena Nekolu, který už se projevil v tématu Drobná zvěř... To zas budou elaboráty o komunistech, lidolovcích... Bože, za co nás trestáš...
Martine, nezapomeň na to, že úbytek je i kvůli tomu, že zvěř hyne nafouklá po pozření Cermixu...

Včera na výborové schůzi hospodář předložil výsledky lovu srnčí zvěře. O proti plánu se nenalovilo 20 ks z 75. Uvedl, že se "Okres" ještě nevyjádřil co s tím bude dělat, ale asi nebudeme sami, kdo nesplní plán. Jen aby se pak na nás někdo nehojil za přemrštěné škody, neulovil co jsi měl, tak plať!

xxx

Tak jsem kousek přečetl a ještě že sem ty blbosti nepíše.Pánové přečtěte si to!

Perly Pepíka od Begalou si môžte prečítať napr.tu http://www.lovuzdar.sk/diskusia/2140/celorocny-odlov-diviacej-zveri-diviaca-lanstiak

klíííd :-). ale stejně si myslím že kolikrát pravdu mít mohl.

Proboha ne!!!!!!!

Loni jsem nadával co je srnčího, cvičil jsem psa a srnčí bylo za každým keřem.
A vysvětlujte pak psovy, že je to fuj, když o to zakopáváte. Nemohl jsem se dostat ani posed, protože 5 metrů za posledním barákem na mě čekal bekající srnec. Na schůzi honebního společenstva nám bylo řečeno, že by jsme s těmi stavy měli už opravdu něco dělat. Že to lidem leze do zahrádek, že to běhá po dědině, pase se to v kvítkách před obecním úřadem. Atd. Podotýkám nepřeháním!! Srnčí říje už proběhla divně a zdálo se nám že je toho míň, říkali jsme si je to rozehnaný houbařema. Ale teď? Na poli nic, v noci nic, u krmelce nic, stopy nic. Se psem drcnete 20 ha a vyženete 4 kusy. A když šouláním po revíru za dvě hodiny potkám 4 kusy jsem machr. A nevystříleli jsme to, naše peciválovské sdružení rozhodně ne. Pytláka jsme nechali zavřít před rokem, jinýho jsme nespozorovali. Všichni kroutíme hlavou a říkáme si kde to je, kam se to podělo?? A není to zalezlý už není kde ze zvědavosti jsme vše prolezli. Nejsme z toho moudří, ani trošku.

Hary chodím i v noci,nic.na sněhu pár stop oproti dřívějšku.na Štědrý den nasypu v krmelišti za týden je to netklé.plodiny jsou stejné,turistů taky pořád stejně.nevím nevím čím to je.ještě dva roky zpátky ho bylo až moc,každou cestu z čekané jsem viděl jak svítí světla (oči).fakt během dvou let a ztratilo se.

Martine, já jsem nemyslel mým příspěvkem, že máme vysoké stavy srnčího. Chtěl jsem jenom říct, že jsou za poslední 3 roky zhruba stejné +-. Je to dáno také tím, že když nám posekají zemědělci srnčata, tak podle toho upravujeme jejich odstřel. Pokud nám padnou kusy (v zimě 2010 na 2011 9 kusů + 3 sraženy auty), tak snížíme odstřel. A o tom to je.

V úseku bylo maximálně pozorováno: v roce 2009 26 kusů, 2010 34 kusů, 2011 15 kusů. Plodina všechny roky stejná: řepka+kukuřice+plus obilí. V jiných úsecích situace obdobná. Ano, sám jsem to říkal, srnčí začíná být aktivní převážně v noci. Jenže v noci na sníh taky chodím játak prostě vím kde čeho a kolik chodí. Srnčí má spolehlivé vnitřní hodinky a když vytahuje na pastvu, mám jistotu, že na louce mezi 20:00 a 22:00 bude (a to davám zbytečně velký rozptyl). A když i v noci vidím místo 12ti kusů šest, tak je proti minulým rokům něco jinak. I na těch honech z leče vyběhnou dva tři kusy místo šesto osmi...

Haralde "viditelné srnčí ",tak snad nechodím celý rok jen na holé pole.při naháňce že v seči je jeden kus místo deseti atd.buď rád že tam máte vysoké stavy srnčího i "černé" :-).

lanus dík. už jsem mu napsal jsem zvědavý,pokud do toho teda nezatáhne žirafy jak se někdy stávalo :-).

V létě jsem říkal, že je srnčího polovina, ale to jsem doufal a bylo mi říkáno, že to je zalezlé v řepce a kukuřici. Na podzim jsem říkal, že je ho stále polovina, ale to se srnčí mělo stáhnout na vhodnější plodiny atd. Teď v zimě koukám široko daleko a...srnčího je stále polovina. Úhyn je každý rok stejný, odstřel je každý rok stejný, tak nevím kam ty desítky kusů zmizly.
Každopádně tlak ze strany těch nesnesitelných městských couralů začíná být vážně k pláči. Srnčí má v polích vytypovaná místečka 100x100m2, kde si drží bezpečný odstup i od těch najprotivnějších namátkou křižujících couralů. Tedy 500m od nejbližšího krytu a hnou se až po setmění. Do revíru nemá cenu chodit dříve než hodinu po setmění a vracet se půl hodiny před rozedněním, jinak okamžitě potkáte courala se psem. Ze srnčí bude u nás s takovou za chvíli také noční zvěř...

Tomu jsem věřil a věřit přestal, někde být musí a někam vylézt musí. V noci na šoulačce když uvidím 3 kusy je to moc, loni jsem spatřoval okolo 15 kusů. Veškerý houštiny byly protlačeny na naháňce a díky mé zvědavosti kde to srnčí je i před 14 dny. Ať jsem zkoušel co jsem zkoušel, prostě mi chybí kusy. Někde je to 1/3 někde 1/2. Úhyn jsem nenašel, pytláky neobjevil. Není možný aby upytlačili polovinu populace bez povšimnutí. Je ale pravda, že jsem zaznamenal černou i tam kde dřív nebývala. A ozimy a řepky se vyměnili za ostropestřec, čirok a kukuřici.

Já jsem se taky nechal přesvědčit, že srnčí ubylo, protože jsem ho potkával méně než v předchozích letech. Jenže poslední dobou se srazilo na pole s řepkou a napočítal jsem ho ve svém úseku obvyklá množství. Jenže oproti jiným rokům vytahuje až za tmy a vrací se ještě před rozedněním. Dřív zůstávalo v zimě na frajplace i přes den a „bylo vidět“, takže teď každý říká, že srnčí není. Jenže ono je, jen není vidět. Alespoň u nás.

Už jsme o tom úbytku srnčího mluvili kolikrát. U nás za poslední tři roky spadly stavy na 1/3 , že jsme v loňském roce ani nelovili holou. Jednak úmyslně, ale prostě problém vybrat nebo potkat. Zajímavé je, že se ztrácí i dospělá zvěř a nenajdeš žádné padliny. Nemůže to ani migrovat jinám protože i sousední honitby mluví o úbytku zvěře. Pokud by řádili pytláci, tak vystřílí honitbu ,ale ne půl okresu...a určitě by se pytláctví provalilo. Vždyť venku pořád někdo sedí na černou a bylo by otázkou času to zjistit. Neříkám pytláka chytit, ale vědět o tom. Nezbývá než věřit tomu co říká Erika, " že je žerou mimozemšťani"..

Popisoval jsem tu stav srnčího u nás, na který jsem byl roky zvyklý. Ovšem při letošním odlovu mi začala vrtat hlavou otázka, co se stalo. Nemůžu si pomoct, ale na polích i při sněhu i když se prožene nějaká leč. Pořád jednotlivé kusy, maximálně 3-4 kusy. Při intenzivní čekané kdy jsem v prosinci chodil co to šlo jsem počítal a počítal a došel k závěru, že toho přemnoženého srnčího je u nás polovina co loni. Tuhle otázku jsem řešil s hospodářem, který si tohoto všiml již před 2 měsící a řešil to s okolními sdruženími. Okolo nás stejný výsledek. Srnčího ubylo o 1/3 - 1/2. Osobně se domnívám že je to na úkor stresu-černá, motorkáři a řepku na níž se i stohlavé rudly pásli nahradilo zorané pole na kterém není nic. Má někdo ještě obdobnout zkušenost, vymizelo nepozorovaně srnčí??

Ještě mě napadá jedna věc - když stojí kusy zrcátkama ke mě, občas vidím kus v kýtách viditelně užší, než ty ostatní. Jestli je ale tohle samo o sobě důvod k lovu, to nevím, ten kus může i tak mít 12-14kg. Vážně jsem se neodhodlal jen kvůli tomuhle zmáčknout. Být to osvědčený způsob obeznání slabého kusu, bylo by to skvělé...

S tím lovem holé zvláště teď, když už je vše přebarveno, je problém. U srnce v létě to je hračka - s nadsázkou řečeno se podívám na parůžky a sílu krku a mám jasno...:) Ale přebarvená holá...
Máte někdo nějaké typy na poznání starých kusů? Říká se, že staré přebarvené kusy holé bývají světlejší. Já se přiznávám, že teď se můžu jakž takž spolehnout jen na čtyři věci:
1.) Opravdu slabý kus je o třetinu menší, než všechny ostatní i když je přebarveno.
2.) Kondičně špatné kusy vypadají "pocuchaně/zmuchlaně", zkrátka proti ostatním neupraveně.
3.) Slabý kus zůstává stranou od tlupy, ostatní kusy ho někdy odhánějí, při zrazení tlupy je až zcela na chvostu a ještě pozadu.
4.) Slabý kus (často "usr..ý") chodí jakoby nahrbeně, málem jako střelený naměkko.

To je asi celé, ale na to se dá spolehnout tak akorát u sedmikilových mrzáčků, jak poznat starou srnu, velikostně stejnou s ostatními, s tím už mám problém.

Naopak, srnci jsou PĚKNÍ v 80% honiteb, když se o nich bavíte v soukromí s chlapama. Srnec je dobrý, jen když se o nich mluví na honě, abyste to neslízli u soudu a na schůzi, abyste to neměli za flašku...:) Když už výraz "pěkný srnec" léta používá dobře polovina myslivců (ano i těch starých), není to už také zaběhlý výraz myslivecké mluvy? Ha? :)

A se srnci na vrcholu je tak trochu problém. Já osobně poznám srnce cca tříletého od cca šestiletého, ale nikoli srnce pětiletého od šestiletého. Ne na louce na 120 metrů. Takže jak pak mám vědět, zda příští rok nebude ještě silnější?

Jinak souhlasím s tím, že dobrý srnec šesterák je ideální úlovek pro hosta i pro rozpočet sdružení pro nakoupení krmení na zimu (s tím že riskujete předchozí odstavec). Pro mě osobně jsou ale lovní tři srnci - paličkáč, křivák (rarita) a zpátečník. Ulovit šetseráka 5 cm nad slecha a s 3cm výsadami (= ti co tvoří polovinu všech srnců v revíru) mi nic neříká...

Jo jo přesně tak jsem to myslel,proto jsem se trošku pousmál těm třem letem :-).u nás jsou pěkní srnci ale vždycky v tom vyberu nějakého špatného a najdu ho prostě každý rok.akorát se chystám na hon.

ne tři roky ale myslím že ani tři desetiletí.já třeba ještě nemám střeleného ani šesteráka,i když mám povolenku 3 v.t. vždycky najdu nějakého vyloženě odstřelového .

Ondřeji myslíš že za tři roky uvidíš nějakou změnu? nebo že vůbec něco ovlivníš?

Ondřeji, máš pravdu, až na jedno jediné - lovím abych choval a ne se radoval a ukájel... Kdybych neměl mít radost z lovu a kdybych nechtěl ukojit svou loveckou vášeň, samozřejmě tak, abych dodržel chovatelské zásady a nemusel se stydět sám před sebou, tak lovit nebudu - a nesnaž se přesvědčit především sám sebe o opaku ! A vzpomněl jsem si ještě na jednu věc, kterou jsem slyšel na přednášce p. Ziegrossera : V každé populaci spárkaté zvěře je zpravidla asi 10 % podprůměrných kusů, které je třeba odlovit přednostně /a já dodávám nemilosrdně/ a asi 10 % jedinců mimořádně nadprůměrných, které je nutno zásadně šetřit. Ale aby byl splněn plán lovu, je nutno sáhnout i do průměru, tvořícího 80 %. Je to sice hezká teorie - ale v praxi se to podaří splnit zpravidla jen v oborách a to ještě ne vždy a ne všude. Za normálních okolností a zejména při lovu holé srnčí zvěře se zodpovědnému myslivci nechce zmáčknout na kus, který není vyložený "žebrák" a tak dlouho vybírá, až přebere - a to je taky jeden z důvodů, proč se plány lovu holé leckde dlouhodobě neplní.

No je pravda, že ten kdo uloví odstřelově správný kus holé, je u mě fakt pan Myslivec. Musím se přiznat, že nic mi nedělá takovej problém odlovit, jak kus holé. Kolik jsem se nachodil a nazmrzal a naplazil a stále mám h...o! Já totiž nezmáčknu na cokoli, hlavně abych něco měl, musím si být 100% jist, že ten můj odlov bude ku prospěchu chovu. Lovím abych choval a ne se radoval a ukájel.
Čtu to spektivem se zvětšením 12-32x a stejně z toho kolikrát nejsem moudrej. Ty co jsem obeznal přes léto, ty se mi ztratí a musím si obeznávat nový a stejně mi přijde, že je to všechno stejný.

Částečně by odlov holé srnčí usnadnilo to,co jsem naznačil v příspěvku 26.11,i když tehdy poněkud nejasně.Nechápu proč srnce mohu lovit od 16.5 a čiplenu - tedy jednoletou musím nechat projít říjí a lovit až od 1.9 kdy je už zalezlá v kukuřici ,krátí se večery i počasí nebývá nejlepší. Pokud bych to nepoznal,tak logicky nestřílím!

Fesoj přesně tak já jsem hnedle na 2 čekané na holou ulovil 5kg srnče s tím ,že odlovím i to druhé dvojče a ne za boha na něho přijít přitom koncem léta jsem je pravidelně pásl na oblíbené louce:-)skoro každou čekanou.Jo jo jednou nevyužiješ příležitost a podruhén se na tebe Diana i s Hubertem vy....u :-)

No právě, odstřel musí být vyšší, jenže jak zajistit dobrý odstřel, když například u nás nejsou chlapi schopni odlovit srnce a splnit plán v holé, no pamatuju roky, kdy se to nestihlo, pamatuju roky, kdy se to stihlo tak tak, ale nepamatuju že by jsme třeba už koncem listopadu měli odstříleno a končilo se z holou.
Přikrmovat? Ke krmelci se má dostat jen to, co je žádoucí pro další rok. Takže nechovní srnci a knoflíci?? Proč ti už měli dávno ležet. Slabá srnčata a staré srny?? Proč, ti už měli dávno ležet. Jneže neleží a místo toho krmíme akorát tzv. kazitele chovu. Jenže co no? Někteří u nás mají problém střelit srnce a přitom mají měsíc a půl náskok před těmi co lovili loni. A nejsou schopni střelit srnce. Natož holou

No já už jich dost mám a měli by se o 25% snížit, ale nijak drasticky a normálně.

No je pravda,že člověk kolikrát nestačí koukat, kde se tenhle kus tolik let schovával. A nějaké kusy opravdu chyzájí až za úplné tmy a nebo vůbec z nějakého ostružiní a podobného bordelu nevychází. Jenže přemnožené srnčí si myslím, že nikdo nebude nikdy řešit s nějakým velkým odhodlání problém vyřešit. Černá a Vysoká, tam je to jasný. Jde prostě o prachy u černé o zemědělské a u Vysoké u lesnické. Ale srnčí, co to udělá? Jo mě to štve když se to dostane do oplocenky a když už mají okousáno, než začnu natírat. Ale ten kdo někdy hospodařil v lese v jelenářské oblasti ví, že srnčí to je malej frajer co se týče škod. Jakmile máte v revíru muflony a vysokou škody od srnčího se zpravidla nepočítají, protože jednak jsou v mnohém shodné ale hlavně jsou proti mufloní a vysoké zvěři naprosto, ale naprosto zanedbatelné. Proto se domnívám, že lapáků na srnčí se nemusíme bát, protože v tomhle problému nikomu nejde o miliardy jako u vysoké a černé.

Takže pokud mám honitbu ve 3 třídě s výměrou 1000ha z toho les 500ha-33kusů a pole 500ha-28 kusů ,platí pro 3 třídu kde má být v lese 6.6kusů na 100ha a v poli 5.6kusů na 100ha.to je celkem 61 kusů rozvrstveno do pohlaví a věkových tříd.Závěr necht si vyvodí každý sám,ale osobně si myslím ,že ve většině honiteb čr není srnčí nijak ohrožena,a její stavy jsou mnohde vyšší než plánované a nasčítané takže se nedivme pokud se toho chytne ambiciozní ůředník popohnaný majiteli pozemku má v ruce velmi mocnou zbran.

Vlivem toho ,že u nás probíhá záchrana srnčat i jiné zvěře při sečení travních porostů kde docházelo k největším ztrátám na srnčí si myslím ,že stavy máme na vcelku slušné ůrovni a již několik let lovíme kolem cca 60 kusů srnčí na cca 1700 ha.Nepozoruji až na sezonní výkyvy kdy srnčí je v krytu ,že by se odstřel nějak podílel na snížení stavů této pro mne jedné nejkrásnější zvěře.Podotýkám ,že někteří srnci jsou na velmi dobré trofejové ůrovni včetně medailových.

Mno asi bysme si měli zapsat do deníčků, že kdysi dávno v roce 2011 se dokonce mluvilo o přemnožené srnčí zvěři. Protože je možné, že jako naši dědové ještě pamatovali v přírodě tetřívky, tátové zajíce+bažanty, já budu vnoučatům možná vyprávět, jak byly na louce za vsí srnky. "Úplně normálně se tam každý den pásly..." jim budu říkat a děcka budou nevěřícně kroutit hlavou. Ten tlak na neustále zvyšování odstřelu je k tomu asi nejlepší cesta.

Ovšem jestli vůbec někde lze nalovit ročně 200ks srnčí s tím, že příští rok tam ještě pořád dost zbude, tak to teda koukám.

Nee pane Fesoj nebojte, nejste tupoun. Jak uvidím hospodáře, tak vám do podrobna zjistím o co tenkrát šlo a co mu kdo řekl. Je to přece jen dýl a já tam s ním nebyl, já se dozvěděl až výsledek.

No my máme 95% honebních pozemků v soukromém vlastnictví. 5% LČR. Většina těch pozemků patří bývalým selským rodům, ale bolševická kolektivizace a urbanizace venkova udělala své a zpřetrhala pouto mezi člověkem a půdou. 80% lidí vůbec neví, co se z jejich pozemky děje a většinou je to ani nezajímá. Na schůzi honebního společenstva přijdou jen lidé ze vsi, kde je tato schůze a jen proto, aby dostali guláš a pár panáků slivovice. Hospodaření v lesích v našem sdružení nebudu komentovat. Že je les jejich si většina vzpomene, až je možné ho vykácet, někdy to ani nezalesní a pokud ano je to poslední co pro les udělají a buřeň a náletové dřeviny udělají své. V dnešní době 90% lidí neví kde jsou jejich pozemky a pokud to ví, tak už tam 2 roky nebyli.
Zase ale musím souhlasit s názorem, že bezzemek by neměl o pozemcích jiných vůbec rozhodovat. A hospodařit na nich jen pod dohledem někoho, kdo chápe, jak to v lese a na poli chodí. U nás se přemnoženého srnčí zastávají nejvíce členové, kteří kromě zahrady nevlastní už nic, ani metr čtverečný lesa. No pak jim vysvětlujte, co je okus a proč to tak vadí. Nebo kolik stojí osivo kukuřice a nafta a když mi to černá zválí, tak je to fakt problém a ekonomická ztráta neuvěřitelných hodnot. Nj on má zahrádku před domem a nikdy tam černou neměl. Sytý hladovému nevěří asi tak.

A jak tu Fesoj psal, že plán schválí hon. společenstvo, ti mi za talíř guláše a dva panáky podepíší i odstřel slonů v prosinci.
No co orgánu státní zprávy myslivosti tenkrát vadilo nevím, bylo to v době mediálně propíraného problému přemnožené spárkaté. No a hospodář tam osobně zajel s tím teda, že jsme nasčítali víc a že by jsme chtěli všeho víc i střílení. No a rázně mu bylo vysvětleno, že přiznat se k vyšším stavům než loni, jako k vyšším, než je schopno normálně přirůst, je sebevražda a strašnej problém. No tak nic a všechno jak loni, pak jsme přemýšleli jak a co s tím, kašlat na plán a napráskat toho prostě víc, nebo jak. No čekali jsme pomoc, ale hrozili nám spíš trestem.

Fesoj to co napsal Matěj málo kdo pochopí a nemá cenu se o tom dohadovat.

Absolutně nesohlasím s tvrzením ,že vztah ke zvěři je dán vztahem k pozemkům.Osobně pomalu zjištuji,že nynější majitelé pozemků ,kteří na nich nehospodaří(a těch je 95%)k temto pozemkům nemají absolutně žádný vztah.Tak maximálně ten ,že čekají kdo jim je odkoupí za přemrštěnou sumu na stavbu hypermarketu či jiného podobného záměru.

Ondřeji, těmi úředními místy míníš orgány státní správy myslivosti ? Nechápu, v čem jim můžete dělat problémy, pokud Plán chovu a lovu máte schválen vlastníkem hon. pozemků, pravděpodobně tedy honebním společenstvem a papírově vše sedí - myslím sčítání, koeficient přírůstku a přesuny v kategoriích a věk. třídách. Na základě čeho vaši činnost nazývají blbnutím a nařizují okamžitý návrat k původnímu stavu ? Jestli jim jde jen o to, aby si ušetřili práci, navrhl bych jim, ať tedy okopírují plén z loňska a změní jen datum a pak tam z jednotlivých honiteb nemusíte ani chodit. O co jim jde ? Neříkám, že nemůžeš při zpracování plánu udělat chybu, ale od toho tam přeci jsou, aby Ti poradili a ne aby Tě nutili postupovat podle hesla, že kdo nic nedělá, nic nezkazí.

A u těch zim si ještě musíme sebekriticky přiznat, že příroda vlastně dělá pořádek za nás a nikdo nepochybuje, že to umí líp než my... Pokud nejde o skutečně extrémně krutou zimu, uhynou především ty kusy, které jsme přehlédli při průběrném odstřelu a měly být včas přeměněny na guláš či svíčkovou.

Ano, je to o lidech. Když se hospodaří rozumně a vychází se ze skutečných stavů a né stylem "Před pěti lety jich tady bylo 50, před čtyřmi jsme napsali taky 50, před třemi... takže letos píšu zase 50..." a k tomu "Před pěti lety jsme nastříleli 8 kusů, před čtyřmi napsali taky 8... takže letos píšu osm, když se uloví 10 nebo 6 nevadí, píšu 8 a hotovo..." tak je vše většinou v pořádku. Horší až katastrofální je to v případě uvedeném, kdy se čísla pouze opisují, příp. přijde někdo rozumný, kdo nazná, že bude asi tuhá zima a je třeba preventivně pošetřit holou... A pak najednou se to dostane do fáze, kdy na 500 hektarech běhá 300 kusů vysoké, škody, peníze... A někdo ještě rozumnější se naštve, dá to na papír s úředním štemplem a začne se do toho střílet "co vyleze", hlavně aby toho bylo co nejvíc..

Jindy a jinde jsem psal o tom, že je rozdíl, zda se jedná o přemnožení zvěře vzhledem k jejímu životnímu prostředí, což si příroda zpravidla dokáže - i když drasticky - upravit sama, nebo o přemnožení z hlediska kolize se zájmy člověka, což je velice subjektivní pojem. Neříkám, že neexistuje, ale často se tím omlouvají jiné důvody, vedoucí leckdy k úplné genocidě některých druhů - viz kamzíci v Jeseníkách. Příroda nějaké "normované" či "minimální" kmenové stavy nezná, je to jen a jen naše lidská vymyšlenost, i když uznávám, že chceme-li se zvěří hospodařit a ne ji pouze lovit, z něčeho se vycházet musí. A pro myslivce je nejdůležitější, aby skutečně mysleli a to v nejširších souvislostech. Podle mne záleží nejvíc na tom, jak vysoké stavy je člověk ochoten akceptovat a s jak vysokými škodami je ochoten se smířit, vždyť bude-li v revíru třeba jen jeden jediný kus zvěře, nějakou tu škodu způsobí, protože žrát musí. Když malinko odbočím, nejvíc je to z našeho mysliveckého hlediska vidět na rysovi. Je to jen a jen otázka míry únosnosti a ochoty ke kompromisu.