Myslivecké fórum

Figi,máš velmi profesionální přístup, zkušenosti...k super sniperské lovecké střelbě na velmi velké vzdálenosti a jsi nejlepší u nás,jako za II.s.války v Rusku M.I.Surkov a V.G.Zajcev...
V tipování rychlosti Tvojí střely NBT,jsem se zmýlil o 30m/s.Nad rychlost střely 975m/s už ve vývrtu maličko nestíhá drážky a pole vývrtu,rozptyl kolem 10-20mm.Každý si řekne,to nic,zanedbatelné,ale na snipersých 400m už lišku míjíte,či zraníte,škrábnete.

Už roky používám Nosler Ballistic tip 95 gr, V0=960 m/s. Prach Vihtavouri N560, S070 mi dávala velký rozptyl, kdežto moje laborace Vihtavuori je extrém, 5 ran CTC 100 m dělá stabilně 4 mm( a zasáhnout vránu na 400 m je docela snadné).
Používám ale nestandartní nábojnice, takže moje navážka 45,5 gr a OAL 69,65 ti zřejmě k ničemu nebude.

Jinak postupuji vždy odspodu a do dokud nevidím příznaky tlaku, jdu stále výše, bývá tam další uzel přesnosti, dostávám se i poměrně vysoko nad doporučená maxima, ale chce to zkušenosti, jinak nedoporučuji.
Konkrétně s touto střelou jsem byl na 1025 m/s, ale rozptyl už byl cca 25 mm. Navíc Nosler uvádí pro tuto střelu i horní hranici použitelné dopadové rychlosti, a funguje to, při překročení nastává okamžitá a totální destrukce střely, padá to, ale zůstane jen zesílené dno, ze zbytku střely je jemná tříšť a často to ani neprostřelí. Podle mých zkušeností je pro tuto střelu 960 m/s horní hranice pro běžnou loveckou praxi, kdy 243W funguje skvěle na blízko i na dálky a jeleni jsou spolehlivě v ohni i na 200 m.

Figi můžeš mě prosím tě prozradit jaký prach a navážku používáš ve 243W pro střelu Nosler Ballistic Tip 95gr? Jakou u toho máš úsťovku. Chtěl bych tuto střelu, případně Hornady InterBond 85gr přebíjet na lov, prach Lovex S070, ale doporučené navážky v manuálu se mi zdají poměrně nízko. Díky.

Federal Premium 6,5 gramu mi nejvíce vyhovoval.

Zdravím. Obrátil se na mě o radu jeden známý , který by si chtěl pořídit kulovnici na lov převážně do lesa s tím, že bude lovit hlavně černou, srnčí a daňčí a že má zájem o kulovnici v této ráži.Já lovím hlavně v lese a když už dostanu pozvání tam, kde se loví v polní honitbě, tak si beru 7 mm Rem.Mag, takže zkušenosti s 243W žádné nemám, ale podle toho, co tady píšete a podle parametrů tohoto náboje bych si troufal říct, že 243W je velmi dobrá volba pro dobré střelce pro lov na střední a delší vzdálenosti, nikoliv do lesa, kde se loví převážně tak do 50 -60 m. Pro les vidím jako ideální volbu 8x57 JS event. 8x64. Můj názor je ovlivněný hlavně tím, že s osmičkou lovím víc jak 12 let a neměnil bych za nic na světě. Díky za váš názor.

otazka pre fesoja, ale i pre vsetkych, ktori pouzivaju Federal Power-Shock v 243. Uvazujem nad kupou tohto streliva, lebo je za dobru cenu. Ja lovim v polnom reviri, prevazne lisky, jeden-dva srnce a migrujuca cierna, tak 1-5 ks rocne, skor nahodne. Ake su Vase skusenosti s tymto strelivom, hlavne presnost a ucinnost, napr. aj na ciernu?

Lov zvěře v našich honitbách - Mgr. Josef Drmota
Mysliveckou vzdálenost lze chápat jako vzdálenost střelce od zvěře, která s vysokou pravděpodobností garantuje záměrné (nenáhodné) umístění rány na odpovídající bod těla zvěře. Tato vzdálenost se může lišit u jednotlivých myslivců i v různých momentálních podmínkách.
Značným problémem může být navíc správný odhad vzdálenosti. I zkušený myslivec se často splete v rovném, jednotvárném terénu, v porostech bylin a travin, po bouřce, kdy stoupá mlžný opar, který změkčuje obrysy zvěře i okolí stejně jako ranní či večerní mlhy. Problematické je i bleskové zvednutí nebo vytáhnutí zvěře, po němž má následovat rychlý výstřel.
Uvedení konkrétní maximální vzdálenosti pro mysliveckou střelbu je značně problematické. U srnčí zvěře lze nicméně říct, že by neměla přesáhnout 150 m, u ostatní spárkaté zvěře 200 m. Nenajdeme-li jiný argument, je nad uvedené hranice minimálně problematické daný kus zvěře správně obeznat.
Přesné vymezení toho, co ještě je a co již není mysliveckou ranou, je tedy značně obtížné. V každém případě se za mysliveckou ránu považuje zásah spárkaté zvěře stojící bokem ke střelci do oblasti komory, kde jsou životně důležité orgány a kde je pravděpodobnost rychlého usmrcení největší.
Jednoznačně nemysliveckou ranou je zásah trofeje, rána na měkko, na kýty na běhy nebo na hřbet, dále při použití extrémně výkonných ráží při lovu méně vitální zvěře, kdy vznikají rozsáhlé škody na zvěřině (srnčí) nebo poškození kožešin. Za nemysliveckou je nutné považovat i ránu na hlavu holé zvěře, neboť spolehlivě smrtelný je toliko zásah mozkovny a jakékoliv pochybení vede ke zmrzačení kusu a v konečném důsledku jej odsuzuje k smrti hladem. Navíc bývá při zásahu hlavy zničena také spodní čelist, která se někde předkládá jako doklad na chovatelské přehlídky.
Velice diskutabilní je rána na krk spárkaté zvěře nebo rána na slecho u zvěře černé. Zasáhneme-li krční obratle nebo hlavní tepny, je taková rána „čistá“ a velice působivá. Je ovšem zároveň značně riskantní a nelze ji tedy jako mysliveckou doporučit všem myslivcům bez výhrady. Totéž platí o ráně vedené na zvěř stojící naostro zepředu, zatímco rána naostro zezadu je zcela nemyslivecká. To ovšem neplatí při střelbě na odcházející poraněnou zvěř, kdy nemá smysl s výstřelem váhat ani na okamžik.

Sice jsem několik kusů zvěře ranou na krk ulovil, ale ránu na krk považuji za ránu z nouze. Takto jsem lovil pouze v situaci, kdy zvěř byla ve vysoké trávě nebo maliníků a byl vidět jen ten krk, případně trochu hřbetu. Osobně ránu na krk neuznávám z několika důvodů, které byly popsány vesměs výše.
Krk je podstatně menší cíl než komora a připočteme-li k tomu limitující rozptyl zbraně a střeliva, vliv větru, schopnosti střelce a nenadálý pohyb zvěře, je to opravdu jen pro ty vyzrálejší střelce. Poslední faktor nenadálého pohybu zvěře neovlivní ani oni. Minutý krk málokdo přiznává, zůstávají jen ty úžasné rány.
Při ráně na krk barví zvěř minimálně, téměř veškerá barva zůstává ve zvěřině. Nedojde sice k vyplavení stresových hormonů, ale i takto je zvěřina z těchto kusů znalci považována za „méněcennou“.
A o „škrábnutí“ zvěře a s tím spojených útrapách hlavně v letních měsících bylo popsáno již vše.
Co se týče přesnosti 1cm/100m, tak tuhle SUB MOA přesnost dosahují vesměs pouze zbraně s vyladěným střelivem. Jinak čest výjimkám, kdy tovární lovecká zbraň bez úprav a s tovární municí této přesnosti, byť jen u tříranné nástřelky, dosáhne. Zaregistrovat na ulovené zvěři posun zásahu oproti záměrnému bodu do 2cm/100m na jednobarevné spárkaté je asi opravdu jen o zkušenostech. Osobně to nepoznám, možná by mi to šlo na dvoubarevné zebře ……
Ránu na játra taky neuznávám. Když už se tak stalo, vesměs byl chycený i trávník a s tím spojené potíže se zelení a „kontaminaci“ zvěřiny bakteriemi. Co se týče padání v ohni při této ráně, z vlastní zkušenosti mohu uvést příklad, kdy srna střelená na játra sice střelou s dopadovou rychlostí dle BK cca rovných 500m/s, odběhla s rudlem, zalehla, došoulávání a dostřelování na 100m z volné ruky – no „zážitek“. Co se týče ran na plíce pod páteří a s tím spojené přerušení míchy, je to taky otázka několika centimetru.
Někdy to vyjde a někdy následuje ochrnutí a dlouhé zhasínání zvěře – taky vlastní zkušenost.
S těch všech „zážitků“ jsem se poučil a snažím se lovit na výškově střed komory zvěře. V případě, že v okolí není nic, co by do 30m ztěžovalo dosled, tak v mezích konec plecka – bránice. Jinak střed až konec plecka. Samozřejmě platí pouze při střelbě na blat, bez pohybu zvěře atd.
Myslivecká vzdálenost je podle mě vzdálenost, kdy jsem přesvědčen, že zasáhnu zvěř na komoru. Je dána zcela individuálně, kdy je potřeba přihlížet k schopnostem jedince, možnostem zbraně a střeliva a aktuálním podmínkám. Pokud šoulám několik hodin v horách, moje schopnosti vlivem svalové únavy a vyčerpání klesají na polovinu standardu. Pak v místech a vzdálenostech kde jsem běžně lovil, najednou záměrný bod cestuje po komoře. Hodím flintu na rameno a je čas na cestu domů.
Lesu, lovu

Střelba na velké vzdálenosti je někdy až démonizovaná, a uvádění citací odstřelovačů spíše úsměvné.
Musím tě ale ujistit, že každý, kdo se tomu věnuje, má znalosti a zejména zkušenosti s terénní střelbou na větší vzdálenosti na terč, tak přesně ví, co si může dovolit. Pak už záleží na každém konkrétním střelci, jak velkou míru nejistoty či rizika si sám dovolí. Já dosledy nemám rád, a na velké vzdálenosti je velmi důležité střílet opravdu na jistotu, to znamená v podmínkách, které jsem schopen zvládnout. Jedno srnče ( 506 m ), a je to i na videu, jsem zasáhl na měkko. Ale z mého pohledu je srnčí, konkrétně srnčata na vzdálenosti 500 - 600 m velký cíl. Na tuto vzdálenost zasáhnu pivní tácek ve mnou zvládnutelných povětrnostních podmínkách vždy, proto si každý rok alespoň jeden kus takto ulovím. A můj cíl je na 600 m lovit vrány.
Mluvit v této souvislosti o myslivecké vzdáleností je asi zbytečné.
Ale mimochodem, co je myslivecká vzdálenost ?

Figi, že by to byla nejhorší rána z možných, to je dost diskutabilní - ale máš pravdu, že k šerednému postřelení zvěře dojít může. Jeden náš člen kdysi z vysokého posedu střílel na srnce. Měl ho na pár kroků, takže na krk... Srnec odskočil, na nástřelu i začátku stopní dráhy poměrně dost barvy. Zašel pro mne, já vzal křepeláka a šli jsme na dosled - jenže v té době jsem byl před operací kyčle, pohyboval jsem se dost pomalu, lovec byl nedočkavý, takže mne předběhl a z nepochopitelných důvodů vyrazil po pobarvené stopě do prudkého svahu před námi. Srnce, který byl zalehlý kousek od nástřelu, zvedl a ten bez známek těžkého postřelení vyrazil. Barva se po pár metrech v hustém podrostu ztratila a srnce jsme nenašli. Podle mne šlo o svalovou ránu do horní části krku, ale ne přímo o ránu obrnnou a jelikož takové zranění si srnec není schopen ošetřit lízákem, asi skončil tak, jak popisuješ. Mě jednou rána na krk taky vytrestala, ale trochu jinak. Střílel jsem ve vysoká trávě na paličkáře, stojícího naostro. Bylo to asi na 50 m, měl jsem perfektní oporu a viděl jsem jen krk a hlavu. Byl jsem přesvědčen, že srnce musím snrtelně zasáhnout nebo chybit. Což o to, smrtelný zásah to byl - jenže má IŽ patřila mezi ty nenastřelitelné a rána šla o pěkný kus nahoru. Lebka byla na padrť a na přehlídce jsem mohl tím pádem předložit jen kus dolní čelisti a čelní kost s parůžky.

Máš pravdu,figi,ostatně jako většinou.A je to dáno i fyziologií,sice už chybí vliv mozku,ale tělo,laicky řečeno ,stále funguje,byt neřízeně a omezeně.

Zdravím všechny. O 243 W už toho na forech bylo napsáno mnoho. Je to ráž pro fajnšmekry - dobré střelce, pro které může být v našich hontbách i ráží univerzální. Ale pozor, ne všude vás s ní pustí na jelena a nepomůže ani přesvědčování, že to s ní umíte a jeleni vám zůstávají v ohni. Pro toho, kdo bude mít jen jednu kulovnici bych raději doporučil sedmičku, 308W, nebo 8x57, případně 6,5x55SE. Ještě k ráně na krk. Za určitých podmínek nemusí být nemyslivecká. Proti "gustu žádný dišputát", ale až vám fragment střely po ráně na krk znehodnotí trofej jak se mi před lety stalo, pak asi po takové zkušenosti na krk už střílet nebudete. IN

Haralde, jen bych chtěl upozornit, že tolikrát zde připomínaný Bílý ve své knize Lovecké střelba jako mysliveckou ránu uvádí ránu na komoru i na krk, ovšem s výjimkou divočáka, kde považuje za mysliveckou ránu i ránu za slecho /na krk u divočáka rozhodně ne/. Ovšem výslovně upozorňuje, že ránu na krk si může dovolit pouze opravdu dobrý střelec a i ten na podstatně kratší vzdálenost, než při střelbě na komoru. A ještě něco. Mnohokrát jsem již četl, že při ráně na krk ze strany je riziko ošklivého zranění zvěře bez rychlého smrtícího účinku, je-li prostřelen pouze jícen. S jinou spárkatou nemám v tomto směru zkušenosti, ale u srnčí zvěře jsem se s tím dosud nikdy nesetkal. Ten krk je tak tenký a orgány v něm tak blízko u sebe, že při zásahu jícnu jsou prakticky vždy poškozeny i obratle, i když nejsou přímo zasaženy.

hold když někdo neumí vařit tak stříli na krk :D

Nebudu se s Tebou přít, protože to nemá smysl. Jak vidím, tak raději po černé v pohybu vystřelíš, ačkoliv jistotu dobrého zásahu nemáš. Je to Tvůj problém a případná práce pro psa. Nevidím totiž jediný důvod k tomu střelit například zadní komoru a pak jít po barvě ještě 100 a zpravidla více metrů, o ráně na měkko nemluvě a už ani nehovořím o postavení, kdy zvěř nestojí pořádně na široko. Kolega tak dohledával 18kg sele, skoro 600m, zadní komora a jen škráblá játra. Díky, ale tohle si s přehledem odpustím. Protože pokud táhnu flintu s černou a mám vybraný kus k odlovu, stačí mi sekunda, když se zastaví v pro mě ideálním postavení. Ulovil jsem i několik kusů postřelené černé zvěře a věř, že tyhle "střelce" bych nechal, aby si to třeba na půl dne s tím kusem vyměnili. Pak by přemýšleli, než zmáčknou...A pokud někdo vidí prasata jednou za rok a pak má horečku, že z posedu opadává kůra, to je potom těžké.
Opravdu nevidím jediný důvod, proč střílet na "Bohem danou komoru" a dohledávat, když mohu zásah přesně umístit na plíce pod páteř a zvěř neodchází a mnohdy ani neodkáže, protože je přerušená mícha.
1) Na srnčí používám "obyčejné" SP od S&B. Ale jak jsem psal, puškohled s větším zvětšením , např. 6-24xněco.
3) S ránou na krk jsem ještě neměl problém, naopak spíš mě to nutí k pečlivosti. Pokud nemám jistotu, nestřílím. Nejčastěji lovím mezi 40-60m, ale do 100m s tím opravdu nemám problém. Třeba se jednou spálím a pak změním způsob lovu.
Ale zatím chodím pravidelně na střelnici, takže mám o zbrani přehled a nemám důvod měnit něco, co funguje.
A ještě závěrem, nikoho nehaním, je mi srdečně jedno, jak kdo loví a dohledává, protože je to věc jen jeho svědomí. Já jsem jen psal Figimu, že uznávám, že umí střílet a má i znalostia zkušenosti, o kterých se mnohým ani nezdá. Ale 500m prostě není myslivecká vzdálenost a jistotu střelec nemá a mít nemůže.
I policejní odstřelovač v jistém rozhovoru řekl, že 100% jistotu přesného zásahu má do 200m.

Čestmíre, máte pravdu, jen doplním burčák min. dvakrát stočit až je čirý.Nejlépe nechat vyzrát v demižónech do dalšího roku a potom vypálit. Někde pálí stylem, že dovezete nějaké ovoce, v pálenici vám změří cukernatost a dají kvasit do tanků. To, že tam někdo dá kvasit nezralé jablka, druhý trnky, třetí hrušky a čtvrtý hovna s listím jako Čonkin už není pálenka, ale kentus.Tohle je potom pálenka vhodná pro pracovníky výkopových prací-nastartuje a zahřeje-brrrrr.Z

Nedělám, snažím se jím být. Vím, že myslivecká rána je na komoru. Akorát že pro někoho je komora 30 i více cm. Na krk lovím pouze srnčí. Uznávám, že z předchozího příspěvku to nebylo jasné.
Proč bez odkazování ? Protože tím to končí a je po všem a ukazuje to na kvalitní ránu, zvěř netrpí. Každý kus reaguje na ránu jinak, pochopitelně. Pro mě nejhorší rána byla na 8kg srnče 120m daleko, kdy jsem střílel na komoru a srnče odkazovalo nekonečných 40sekund. O to více mě překvapilo, když jsem zjistil, že mělo ustřelenou větší polovinu srdce a přesto reagovalo tak vitálně.
Jednu publikaci uvedu - "Lov zvěře v našich honitbách" (Josef Drmota) - zde je zmíněna právě rána na krk srnčí zvěře. Autor ji neodsuzuje, pouze konstatuje, že není pro každého. Jen doplním, že pro mě je bez puškohledu s velkým zvětšením rána na krk nemyslitelná.
Právě pro přesnou střelbu mě 243 WIN se svoji balistikou čím dál více láká.
A nesouhlasím, že je jedno, zda zvěř je v pohybu či v klidu stojí. Naháňka je něco jiného. Ale na čekané není důvod spěchat, naopak to svědčí o nevyzrálosti jedince. Přesná a jistá rána na zvěř v pohybu pro mě neexistuje, protože jsem zvyklý umisťovat zásah s přesností max. 1cm na 100m. Pokud je to o dost více, překontroluji kontrolní ranou flintu, pokud sedí, je chyba ve mně a přemýšlím, kde se stala.

Radku, omlouvám se. Obraťme list, jak řekla Eva Adamovi !

243ku měl jeden známý,který mi vyprávěl jak po zkouškách z myslivosti chodil na hony tři roky bez brokovnice ,protože se mu kolegové postarali o to aby nedostal flintu byť byl komanč,a měl dobrý post ve fabrice.Mě nikdy neublížily (i když sme z rodiny nikdo komanč nebyl),oproti těmto prašivcům,já je volím a jednou zvítězíme!

Je to zvláštní,ale pokud jdu na střelnici po delší době, tak mám i přes nasazená sluchátka vždy z první rány trochu "obavy". Vystřílím do papíru ročně poměrně dost ran a s každou přibývající je to lepší a lepší. Při lovu( a to zpravidla ulovím ročně jeden kus) se tak soustředím na přesné umístění zásahu, že žádný strach z rány nepociťuji a to nemám sluchátka. Všechno je to podle mne stejné jako s houslemi. Pokud nástroj držím fyziologicky správně bez nějaké tenze, tak se mohu koncentrovat pouze na tvoření tónu. V případě pušky je to zamíření a spuštění.
Každá křeč a nepřirozené držení zhoršují ovládání zbraně. Samozřejmě to není vždy a za všech okolností stoprocentně možné,ale správné pevné avšak uvolněné držení zbraně je základ. No a potom samozřejmě trénovat a trénovat a trénovat a ....

Já ti nevim Fesoj,pokud k tomu chlap nemá vztah,nevezme doma občas flintu do ruk,zkušebně si nezamíří (a zrovna ji neotře mastným hadrem,když už ji má v ruce že:-)tak s tou flintou prostě nesroste.To musí být radost. Úchop,držení,zamíření se dá trénovat i bez rány a pak je vše automatické.Pokud se to někdo učí až na posedu je to hodně špatné...takovému nepomůže žádná pažba ani když mu ji přitlučeš k hubě.

O téhle knize jsme se zde rozepsali už v květnu. Na svou dobu byla vynikající a spousta věcí v ní uvedených má trvalou platnost. Nevím, zda autor dosud žije, protože by si zasloužila nové, podstatně rozšířené vydání - anebo, a to by bylo proveditelnější, je nejvyšší čas vydat něco nového, jak jsem ostatně Figimu, který umí jak střílet, tak psát, navrhoval.
A Františku, prosím Tě, nepřeháníš drobátko ? Já měl zbroják v 17. letech /na zapůjčenou zbraň, samozřejmě/ a v té době, tj. v r. 1967, jsem nepatřil do žádné z Tebou uváděných kategorií. Je pravdou, že jsem téměř 30 let sloužil jako policajt, z toho přes 20 let na státní hranici. Střílel jsem a střílím často, rád a snad i dobře. Ale za celou dobu služby jsem nevystřelil na člověka ! Zažil jsem jen dva případy použití zbraně s následkem smrti, když stříleli mí kolegové - v obou případech se jednalo o ozbrojeného lupiče. Na druhou stranu nikdy nezapomenu na datum 8.3.1974, když můj kamarád chytil při výkonu služby kuličku do jater, zbyla po něm vdova a dvouletá dcerka. Takže myslím, že o té střelbě do lidí něco vím - a věř tomu, že pro každého z nás by byl výstřel na člověka vždy až tím posledním řešením. Taková byla praxe z naší strany.

Dobrá kniha je Lovecká střelba, autor Jiří Bílý, vydalo Naše Vojsko v roce 1983.
LOVU ZDAR!!!

Já jsem - jako snad každý - začínal se vzduchovkou, ale před 40 - 50 lety bylo svazarmovských malorážkových střelnic jako hub po dešti. Ve škole nám fungoval střelecký kroužek, kde jsme stříleli ze vzduchovek vz. 47 a v 15 letech jsme přecházeli k malorážce. Snad v každé ZO Svazarmu byl někdo, kdo měl trenérský kurz a uměl mládeži dát patřičné základy. Vzpomínám si, že jsme museli vést střelecké deníky, které začínaly Desaterem bezpečného zacházení se zbraní. A v sezóně se každou neděli /soboty byly pracovní/ jezdilo po závodech. Trenér měl auto, ale častěji se jezdilo vlakem a někdy i na kolech. Malorážky byly zamčené ve skladu Svazarmu, kdo si vystřílel II. VT, mohl si zažádat o zbroják a mít ji doma. A nepamatuji, že by došlo k nějakému průseru. Samozřejmé, že pro zpestření se pro nás kluky pořádaly různé soutěže. Zajímavý byl závod "Nastřílej co nejmíň", kdy jsme se učili bez možnosti korekce mířidel přenášet záměrný bod, přičemž 0 byla počítána za 10. Ty časy se už nevrátí, tak promiňte starému dědkovi, že si trochu zavzpomínal.

Hodně jsem o tom přemýšlel a dospěl jsem k následujícímu závěru : Jak jsem již napsal, nejvíc chyb se dělá při držení zbraně a při spouštění. Právě k eliminaci těchto chyb byl vynalezen napínáček, který ovšem skutečně dobrý střelec, který je sžitý se svou zbraní, nepotřebuje. Ale je tady jedno ALE... Možná, že jste si všimli, že naši přední střelci, kteří vyhráli poslední mistrovství Evropy, byli vybaveni kulovnicemi s netradiční ergonomikou pažby, která je sice u sportovních střelců běžná, u loveckých zbraní si však jen obtížně razí cestu. Mám zejména na mysli krk pažby kulovnic, který je u většiny loveckých zbraní příliš šikmý, navíc ne každému sedne přesně do ruky a zejména nezaručuje vždy stejné uchopení bez nutnosti kontroly a právě tím často dochází ke stržení rány. Nemýlím-li se, tak této otázce věnoval velkou pozornost Shiva - a jsem stále víc přesvědčen o tom, že šel jediným správným směrem. Lovecká střelba je proti sportovní několikanásobně těžší, protože zde hrají roli i faktory, které při střelbě "do papíru" zcela chybí - zejména spěch, lovecká horečka a pocit zodpovědnosti - a proto běžný lovec /nemám na mysli Figiho a pár lidí s ním srovnatelných/, který nemá držení své zbraně opravdu na 100 % v krvi, udělá občas chybu, které by se na střelnici nedopustil a která má za následek v lepším případě chybení, v horším postřelení zvěře. A ani trénink na střelnici tomu nemůže zcela zabránit. Nemyslíte, že lepší ergonomie pažby by eliminovala dost značné % "zmršených" ran ? I pro kulovnici platí, že hlaveň střílí, ale pažba trefuje.

Zdravím. Taková knížka by byla potřeba jako sůl. Z vlastní zkušenosti vím, že hodně myslivců má problém se domluvit s optikou anglosaské provenience, většinou vše začíná i končí tam, kde je stupnice stranové a výškové korekce uvedena v MOA.

Příručku ? Mohu, ale dobrá literatura u nás je, třeba kniha Lovecká střelba od J. Bílého.
Také jsem mnoho let žil v přesvědčení, že jsem výborný střelec. Jak broky, tak i kulí. Oproti ostatním myslivcům tomu tak určitě bylo, ale že vlastně umím prd jsem poznal teprve když jsem začal trénovat a závodit. A vystřelit na zvěř na opravdu velkou dálku mi i potom trvalo několik let, než jsem tak mohl učinit s jistotou.
Jsem střelecký samouk, literatura, internet, a hlavně trénink. O lovu na velké vzdálenosti si nebylo možné s nikým ani popovídat, natož se něco dozvědět. Takže i mnoho přemýšlení a hodnocení vlastních chyb. Jsem rád, že jsem si tím prošel, jak jsem se i roky trápil z dnešního mého pohledu jednoduchou věcí.
A je to tak prakticky i dnes, popovídat si o lovu na velké vzdálenosti, něco nového se dozvědět, to mohu jen na UK či US fórech. Třeba jen správné použití dálkoměru je základ, ale umí to u nás málokdo. A o měření a odhadování větru lze tvrdit to samé. Ta střelba, technika střelby, je velmi jednoduchá, ale jen když se ví co a jak. A ta technika střelby je na střelbě na velké vzdálenosti to nejjednodušší.

Rici, máš pravdu, když jsem s lovem na větší vzdálenosti začínal, měl jsem za sebou 20 let lovecké praxe a mnoho úlovků. Za nějak zvlášť excelentního střelce se nepovažuji, znám mnoho lepších.
Já doufám, že to, co už jsem o lovech na velké vzdálenosti napsal, ovlivní a nejen mladou generaci. Ale zatím to tak nevypadá, protože to, o čem píšeš, by věděli. Ale je pravda, že těch, kteří by chtěli ( lovit na velké vzdálenosti ) je hodně. A drtivá většina z nich je ale přesvědčena. že zakoupením zbraně, optiky a střeliva udělali vše, co mohli. A myslí si, že jsou připraveni.
Zároveň musím také napsat, že jsem radami pomohl několika mladým myslivcům k naprosto excelentním výsledkům při lovu na velké vzdálenosti. Ale to je jen zlomek z těch, kteří mi píší a volají o rady. Je nutné počítat i s tím, co za peníze nelze pořídit, trénink, znalosti, a také způsob myšlení.
Mnohokrát jsem už napsal, jak zde, tak i v minulosti na Loveckém fóru, že podle mého názoru není ráže 243W vhodná pro začátečníky, a že by si měli vybírat někde mezi 7 - 8 mm, a až budou mít nějaké lovecké zkušenosti, pak si teprve vybírat z dalších ráží.
To, že Lukass o střelbě a myslivosti neví téměř nic, mi bylo jasné od prvního příspěvku, ale nereagoval jsem. A třeba ty vzdálenosti vnímáme také každý jinak, pro jednoho je 150 m obrovská dálka, zatímco jiný přemýšlí takto o 1 000 m a více.

To Lukass píšeš,že tě přitahuje lov na větší dálku,ale zároveň píšeš,že se ve výrobcích zbraní nevyznáš. Máš nějakou zkušenost se střelbou na větší vzdálenosti?
Podle vlastní zkušenosti vím,že naučit se alespoň trochu dobře střílet chce cvik a trpělivost. Doporučuju ti konzultaci s Figim,nebo někým,kdo má s Long Range zkušenost.

Jane Slavětínský; mě spíše přitahuje lov zvěře na větší dálku. Zatím se moc ve výrobcích zbraní nevyznám..
Neříkám že teď hned jdu a koupim Marlina či Remingtona. Zatím se rozkoukávám, navštěvuji toto fórum abych se od Vás starších a zkušenějších přiučil. Čtu vaše názory na 243jy a hledám tu správnou značku- kvalitní kulovnice od toho správného výrobce.

Lukassi, s 243-kou chybu neuděláš. Dobrá ráže. Řekl bych, že lepší než 308W. Energie dostatečná pro všechny druhy zvěře u nás lovené, balistika vynikající. Chce to jenom najít vhodné střelivo. Pozor jenom na boční vítr a překážky v dráze střely. Jako střelivo je dobré od RWS KS (Kegelspitz). A těžší zvěř střílet do 100m.

ráž 243Win mám od roku 1983 kulovnice ZKK 601.Nastřelena na 100m.Lov od kun,srnčí zvěře,černé i dospělých kusů,lišek,dančí až po jelena v vzdálenosti od 20 až 180m bez změny záměrného bodu bez problémů.Při střelbě je nutný čistý cíl,bez travin a jiných překážek,horší je také barvení zvěře.Chce to ukázněného střelce.Ranivé účinky jsou výborné.Při ráně na komoru(lepší je vyšší)zůstává zvěř v ohni nebo odchází max.do 30m.Léta jsem používal střelivo SB,posledních asi 5 let Normu 6,5g,nevěřil bych,že výkon může být o tolik větší ,vřele doporučuji.

Honzo ,teď řeším nějaký kukr na to:-).Jinak samozřejmě mi to nedalo a přes mířidla to na 50 a 100metrů prubnul.Na odzkoušení do papíru jsem použil SaB poloplášť.Na 50 m jsem se vešel 5 ranami do 3cm na 100m to bylo horší asi do 10cm ,ale beru v potaz že to je přes mířidla.Muška je sice taková hrubší perlička ,no co mám povídat překreješ terč:-).Jinak ten německý štechr mi naprosto vyhovuje ,ale překvapilo mne že i bez štechru ta spoušť celkem ujde.(u Zetky co jsem kdysi měl se bez štechru nedalo spustit aspoň u té moji).Jinak všechno funguje jak má.Povrchovka kovových částí je vcelku obstojně upravena nenajdeš vryp po fréze,i černění je takové "hluboké" a lesklé.Jinak povrchovka pažby je odfláklá ,mořeno olejem a na hranách lícnice jsou vidět stopy po nástrojích.Ale jelikož flinta stála v akci méně než ty plasťáky marlin,savage axis apod. tak se to dá skousnout:-). Jinak k tomu kukru,a montáži.Sice vím že ocelová je ocelová ,ale na té 243. myslíš že duralová bude dělat paseku?Ten zpětný ráz je tam minimální a ta flinta sama o sobě je vcelku těžká tak bych to chtěl odlehčit.No a jelikož nejsem noční lovec tak investovat do nějaké drahé optiky asi nemá v mém případě moc cenu.Postačí něco čemu se neurve po 50 ranách kříž.Ono ta 243. nemá zas takový zpětný ráz.Aspoň si myslím:-).

Dík Honzo asi dám na Tebe.Sice to bude trochu dražší ,ale co se dá dělat:-).Ona ta celopažba stejně bude do těch max 200metrů takže řešit zase něco spešl nemá asi moc smyslu.Jenom mne zarazilo ,že má 4 drážky,někde někdo tady psal že 243. jich má 6.Že by jugoši skoušeli zase něco extra?No každopádně ta hračka pár krabiček asi zhltne:-).Možná by bylo nejlepší koupit od každého krabičku a zkusit co tomu v tom 50cm laufu bude nejlíp chutnat:-).Dík

Když jsem měl asi před 30 lety 243W,tak jsem si koupil W.Federaly.Ty se mi osvědčily,nakuoupit,přebít stejnou sérii,typ,značku,provedení,váhu...ve větším množství.Byly i množstevní slevy.Ceny půjdou stále nahoru u všech.Hirtenb.těžší střely 6,5 gramu.

Jeden můj kamarád jezdívá do obory Kopidlno. Tamní oborník prý loví ročně několik desítek kusů převážně holé dančí a mufloní zvěře, vše s 243 W a údajně používá právě ruské Kentaury a je s nimi naprosto spokojen. Tomu kamarádovi nemám důvod nevěřit a proto jsem ty Kentaury koupil. Jednu krabičku jsem vystřílel bez problémů, ovšem pak jsem koupil další, snad jinou serii a je to tady. Ale zda měl nějaké problémy i ten oborník, to nevím.

Pánové, máte někdo zkušenost s ruskými Kentaury ? Vyrábí to Barnaul, ale jsou osazeny střelami Hornady SPBT. Přesnost do papíru dobrá, na 100 m 3 rány bez problému do průměru padesátikoruny. Co se týče účinnosti, mám s nimi ulovená zatím jen dvě slabá srnčata, takže nehodnotím. Ale co se mi nelíbí je to, že zelená polymerovaná nábojnice se po výstřelu roztáhne víc, než bývá obecným zvykem, takže klika závěru se při otevírání zasekne asi ve dvou třetinách oblouku a musím na ni klepnout dlaní zespodu, abych ji dostal do horní polohy. Na nábojnici jsem přitom nenašel žádné stopy, že by někde drhla. Zbraní to nebude, při použití nábojů Federal Power Shok vše bez problémů. Setkal se s tím někdo z Vás ?

Jelikož,jsem se stal majitelem zmíněné ráže,a zatím řeším střelivo,chtěl bych zjistit jestli máte někdo zkušenosti se střelami PTS 6,1g od SaB.Ůčinek ,přesnost atd.Na stránkách SaB pějí samou chválu ,ale to asi všude kde chtějí něco prodat.Nerad bych předešel zbytečnému kupování a zkoušení munice.Podotýkám moje kulovnice má lauf 50cm,v tabulkách všude uvádějí 60cm lauf.Do budoucna použití na lišky,asi nějaké to srnčí,hlavně v polní honitbě.Píšete vlašim ne,ale co teď laboruje noslery a PTs?A teď babo raď ,nebo spíše Honzo a Figi :-))

Najväčšou slabinou ZKK-čiek je rovná spúšť s napínáčikom !!! Predmetná vada sa však dá rýchlo eliminovať a to jej výmenou za klasickú spúšť,ktorá bola pri nákupe zbrane dodávaná ako príslušenstvo .Sám som to na svojej z druhej ruky kúpenej ZKK 601 pred 26 rokmi po ročnom nespokojnom používaní menil a k plnej spokojnosti až dosial z "rúk nepustil" .

Mám .243W v ZKK 601 od roku 1974 a je to moje nejoblíbenější zbraň, sehnal jsem ji v tehdejších dobách nedostatku náhodou jako vrácený export.
Lehká, přesná, výkonná i s pomlouvaným našim střelivem, problém je puškohled - cokoliv většího vypadá ne té flintičce jako roura od kamen.
Neváhal bych a koupil, dobré zbraně neztrácejí hodnotu, naopak.

Díky, táhne mě to také spíš k tomu ZKK. Vím ještě o jednom.. Jsem teď na Šumavě a včera jsem se byl podívat na toto. Hlaveň čistá.

http://zbrane.subrt.cz/bazar/kulovnice-zkk-601-243win

A funkce závěru? ZKK má pro 243 win krátky systém a 537 dlouhý. Nebude problém např. s poškozováním střel při nabíjení atd.? Střílím zásadně bez napínáčku, se spouští se nějak popasuju. Přesnost zbraní bude podobná nebo měly např. ZKK kvalitnější hlavně, lepší slícování?

Problém je, že v mém okolí nikdo tuto ráži nemá. Samí zarytí sedmičkáři, někdo 308 nebo 30-06. Nic jiného. O jediné podobné ráži vím u spolužáka lesáka. Má 6,5x55 v CZ 550, loví někde v oklolí Písku a moc si to chválí. Ten loví ale jen srnčí, černou a škodnou. U nás – Rakovnicko nebo v druhé honitbě – Kokořín nemám možnost si ráži vyzkoušet. Budu muset flintu koupit a když to nebude ono půjde dál.. Pokud se přenesu na flintu. Která by mohla být vhodnější (ergonomie, závěr, spoušť atd.) Nemám s našimi flintami zkušenosti.

http://www.zbranebrymova.com/foto/33593.JPG http://www.zbranebrymova.com/foto/33616.JPG

Víte chlapi, není podlitý každý kus,který s tím ulovíte. Kdo loví s remingtony nebo obecně s rážemi 5,6 , tak ví. 243 je takový kříženec, který má rychlost, balistiku a ranivost na zvěř z remingtonů, ale průbojnost a dopadovou energii klasické kulovnice. Vzhledem k výkonu se s tím může podle zákona lovit veškerá spárkatá. Kdo potřebuje střílet na větší dálky a s pohodovou příjemnou ráží bez nějakých štos, tak 243 je supr. Samozřejmě je i spousta jiných ráží.
U 243 hodně záleží na střelivu - ani né kvuli účinku, ale kvuli přesnosti v dálce a pro minimální balistiku. (SB je v 243 šrot).
Já osobně bych si tuto ráži na nějaký čas půjčil, střelil bych si z toho a zkusil i něco ulovit. Vlastní pocit a úsudek je rozhodujicí. Ulovit srnče na 40 kroků ti nic rozhodujicího neřekne, ale zkus to dál a uvidíš. Dančí po tím padá lépe jak po jiných rážích. Co se týče flinty - ZKK nebo ČZ ti poslouží úplně stejně a je to flinta za pár korun na tahání. Prodat to můžeš kdykoliv. Lovu

Dovolím si obnovit diskuzi k této ráži. Vezmu to trochu obšírně. V posledních letech jsem vyzkoušel více ráží ( 5,6x52R; 222Rem; 7x57(R); 7x65R;7,62x39; 8x57IS; a více kulových zbraní( kulobroky ZH; UB; Sauer; troják Suhl; kulovnice ZBK; CZ 527;Mauser; Rössler; Mannlicher Classic;Zetky..). Zbraně mě baví a pořád zkouším něco nového. Postupem času jsem se dopracoval k tomu, že je pro mě ideál ráže 8x57IS. Lovím ročně cca 30 ks spárkaté (srnčí, černá, dančí, mufloní) a asi 20 ks ,,škodné“. Poslední zbraní byla Mannlicherka v osmě osazená Mostarem 3-12x56 se sv. křížkem. Nástřelky jsem myslím dával do fotek. Tato zbraň uměla na 100m 5 ran ,,do pětílístku“ a nebyl problém střílet do 200m bez korekce( při nastřelení na 100m „5cm nad“. Naskytla se mi příležitost tuto zbraň vyměnit za nový kulobrok Merkel 2011 8x57JRS-20/76 s Zeissem 2,5-10x50 s bodem. Taková nabídka se naskytne jednou za život, tak jsem se moc nerozmýšlel.. Je to tedy teď má jediná kulová zbraň. Střílí velmi přesně. Tři rány na 100m jsou do 3cm. Vždy se najde nějaké ALE! Lovím se dvou honitbách. V jedné se loví srnčí, černá a škodná(na potkání) – tam chováme drobnou. Do druhé honitby dojíždím. Tam se loví jen spárkatá. Buďto šoulačkou – přes den nebo čekáním v polích, kde je nutné střílet i na větší vzdálenosti. Tam ten kulobrok moc nevyužiji a navíc si vzhledem k ráži nedovolím střílet dál, jak na 130-150m. Sice tam s ním teď lovím, ale není to ono. Navíc při šoulačkách po pískovcových skalách dostává dost zabrat a je to škoda. Zvažuji proto alternativu pro lov za těchto podmínek. Lov od září do prosince, ponejvíc dančí a mufloní holá. Lov jak na šoulačce, tak v polích na dálku(do 200m). Ráže 243win se mi velmi zamlouvá (zvažoval jsem ještě 6,5x55), dost jsem o ní přečetl a zdá se, že by mohla být ideál. Chtěl bych ji v nějaké levnější flintě, kterou mi nebude líto „omlátit“. Mám možnost koupit v dobrém stavu buď ZKK 601 MC nebo CZ 537. Cena stejná. Otázky: Bude rozdíl v těchto flintách při stejné ráži? Bude tato ráže vhodná na výše popsaný způsob lovu? Nebo raději sáhnout po něčem novém, levnějším např. Marlin apod? Díky

Od dubna, když jsem si koupil 243W, jsem Ižku v r. 3O8 vytáhl ze skříně jen 3x a to na dosled. Ale na nátlačku, kterou máme plánovanou, si ji vezmu taky. Je krátká, lehká, optiku na ní nemám a pokud bych se dostal k ráně /což se mi na našich společných akcích na spárkatou dosud nikdy nestalo/ tak by to bylo nakrátko, nejspíš na zvěř v pohybu. A je fakt, že 243 W rozhodně není ideální zbraň pro střelbu na běžící kus někam skrz roští a že při špatném zásahu zvěř barví zpravidla málo nebo vůbec a dosled je podstatně ztížen.

Já právě vždycky býval zarputilý sedmičkář, to jsem bral jako ideál, pak osmičkář, a poté, co jsem začal lovit nejdříve s 223 a následně s 243W jsem vůbec nechápal, jak je možné, že tak malé střely mají až neuvěřitelný účinek.
Dnes jsem ochoten si občas vzít třistaosmu, jednak kvůli optice, kterou na ní mám, a také proto, že ta moje je mimořádně přesná. Jinak bych to do lesa nevzal, raději 223 a nej je samozřejmě 243W.
( právě majitele 243W jsem kdysi oslovoval " vzduchovkáři ", už jsem se jim všem několikrát omluvil )

V době ,kdy jsem si pořídil 243ku jsem používal klasiku SP 6,5g od SB. Vlašim tenkrát měla s výrobou této ráže docela problémy.Udržet tlaky,rozptyl,praskání a trhání nábojnic a problém se střelou.Dokonce docházelo i k haváriím zbraní.Z deklarované katalogové rychlosti v0=905 m/s šli níž na nějakých 880 m/s, aby se odstranil tento problém.Kolikrát jsem koupil patrony, že to na 100 metrů chodilo do dlaně nebo tři šly dobře a čtvrtá ulítla o ix cm někam.Ranivost SB poloplášťů byla vcelku slušná, ale u srnčího byl každý výstřel jiný.Mě to připadalo, že někdy mám 7x64 s SPCE. Když se na trhu objevily zahraniční patrony, sehnal jsem Federaly Hi-Shok 6,5g. Bylo to nebe a dudy co do výkonu a co do přesnosti, hlavně na větší dálky.Časem jsem střílel s Normou, Lapui i Geco. V podstatě mi to všechno přišlo stejné. Hlavně to byly náboje přesné a našlapané na výkon, což jsem cenil na dálky.Tuhle ráži rád používám na holých polích z podzima při lovu holé. Tak jako je osmička "kladivo" na černou na vnadištích ,je Winchester "bič" na polích. Je z toho opravdu příjenmé střílení, žádná drba a v podstatě v optice vidíte značení zvěře dříve, než vnímáte ránu.
A ta kulička má opravdu výkon.Podle mě je u této ráže skloubená váha střely s rychlostí, která jí dává pěknou balistiku, průbojnost a ranivý šok daný rychlostí střely. Tráva a překářky je bolestí téhle ráže. U nás jí před revolucí měl jeden hajný a ten s tím v té době lovil černou bez ohledu na velikost a muflony. Měl řadu kulovnic ,ale na 243ku dodnes vzpomíná. Střílel z ní tak, že u svého ZKK měnil hlaveň a bohužel tu novou mu vlašimská patrona u závěru utrhla....Lovu

Z mého pohledu ( který je ale asi obecně známý ) je tato ráže naprosto univerzální v našich podmínkách za předpokladu správné volby střely a dobrého zásahu. Účinky na větší zvěř - např. dančí, černá, vysoká jsou podle mého názoru při zásahu komory výrazně lepší ( zvěř častěji v ohni nebo v těsné blízkosti nástřelu ), než u sedmiček či osmiček. U mne nejpoužívanější ráže, s touto ráží ( mám dvě zbraně v ráži 243W ) lovím ročně 50 - 60 ks zvěře a s ostatními ( 223, 308, 8x57 ) 10 - 20 ks. Stop efektem je tak srovnatelná 223 u menší zvěře, 308 a 8x57 nelze v stopefektu vůbec srovnávat.
Nevýhodou mohou být podlitiny, zejména v mezisvalových blanách, moje zkušenost v případech, kdy zvěř o lovci před výstřelem už ví.

Já už tuto ráži používám dva roky a jsem sní naprosto spokojenej. Ptal jsem se protože mě zajémaly i názory ostatních střílej jsem z ni SB a ůplně bez problémů až letos na poslední tři kusy srnčího to začalo dělat na co jsem nebyl zvyklý vstřel byl přesně na komoře ale výstřel hned jak sřtela vnikla do těla tak šla kolmo naho no rozraní plecka a krku aniž by to chytlo žebro jindy byly prostřeleny plíce ale jako by se to od nich odrazilo... U nás v honitbě máme většinou srnčí,černá a vysoká jenom přechází.A střílím kolem 6-8 kusů srnčího a tak jeden kus černé ročne

Mám tuto zbrań prvním rokem, ale mé poznatky plně potvrzují zkušenosti Jendy Slavětínského. Zatím jsem zjistil jediné minus - chybená kočka, ač jsem si byl jist ranou, což bylo zaviněno střelbou za šera v louce přes trávu, kterou jsem neviděl - ostatně Jenda taky udává "do čistého terénu..." a ví, proč. Střílím náboji Federal Power Shok.

Mám jí léta a dost jsem s ní nalovil. Srnčí, černou i dančí a spokojenost.. . Dobrá flinta na delší vzdálenosti a do čistého terénu.I když se to třeba nezdá, tak 243W je úžasně výkoná a ranivá ráže. Zvěř mi po ní většinou zůstává na nástřelu nebo kousek od něj. Černá po ráně hůř barví, ale pokud je rána dobrá i ta zůstává u nástřelu. Ráže má bezva balistiku do 200 metrů i účinnost. Příjemná rána, má to švih a téměř žádný zpětný ráz.
Střílej čímkoliv jen tam nedávej SB , vážně !!!. Já mám nejradši CDP.
P.S. Už jsme to několikrát rozebírali, i zde na foru, možná bys to dohledal...Zdar

Jáké máte názory a nebo zkušenosti s touto ráží ??