Myslivecké fórum

Zdravím všechny. S většinou toho co je zde napsáno nelze než souhlasit. Pro Eriku na její dotaz ohledně střeliva do 308W. S 308 střílím asi sedm let a za to dobu s ohledem na skepsi mých kolegů, když jsem si novou flintu v této ráži pořídil, jsem vyzkoušel téměř vše co se u nás běžně používá kromě SB. Už více než rok na srnčí a nedospělou černou ( do 60 - 70 kg) nabíjím Norma Ballistic Tip za 48 kč. Zatím vše v ohni s průměrným, spíše menším poškozením zvěřiny i při horší komorové ráně. Střela Nosler Ballistic tip 150 gr má vynikající balistiku a není problém za ideálních podmínek dobře střílet do papíru i hodně za 300 m. Znám pár "krasostřelců", kteří takto z trojnožky zmáčknou na srnčí holou a většinou úspěšně. S myslivostí to ovšem nemá nic společného. Takže pokud vám dobře flinta chodí, můžete když jste si ranou a obeznáním jista střílet s touto patronou prakticky vše ( na kapitálního jelena bych v 308W raději volil něco těžšího) co u nás chodí bez potíží od 20 do 200m a budete překvapena jak je tato patrona šetrná. Bohužel, nevím proč, ale zvěř špatně značí, což tolik nevadí když je v ohni. Hodně zdaru a rovnou mušku. IN

Zdravím všechny.Pánové paradoxem této diskuze je, že většina z nás používá spíše nikoliv pomalé a těžké nebo rychlé a malé, ale tzv. médium ráže. Už z názvu vyplývá, že se jedná o náboje a střely střední kategorie, a to ve všech ohledech, včetně rychlosti. Usmrcují zvěř také naprosto spolehlivě.Jedná se např. o 7 x 64, 308 Winch,6,5 x 55 SE, 7x 57, atd.Obávám se, že tato tématika je natolik složitá a je nutné zohlednit spoustu okolností, případ od případu.Tvrzení, že malé a rychlé střely zabíjejí šokem je zcestné, protože šok je až druhotný následek, prvotním následkem je poškození tkáně a orgánů v důsledku extrémního nárustu tlaku kapalin v okolí střelného kanálu. Rovněž tak v případě použití pomalé a těžké střely se jedná o druhotné působení šoku, tentokrát však z důvodu masivního poranění a velkého předání energie v krátkém čase.Pozor, šok má více příčin a můžou být různé,další věc pro nás podstatná je, že šok zabíjí. U médium ráží se jedná o kombinaci obojího, záleží na podmínkách, tj. hlavně na vzdálenosti,druhu použité střely, druhu lovené zvěře, a dalším.Jednoznačný a univerzální favorit mezi náboji a střelami neexistuje (naštěstí, jinak bychom se tady nudili), ale jsou již dlouhodobě známé velmi úspěšné kombinace náboj x střela,které dobře fungují u většiny naší zvěře. Jedná se o tady zmíněné ráže 222Rem,223Rem,5,6 x 50 R mag,6,5 x 55 SE, 7 x 64, 9,3 x 72,9,3 x 62,řada osmičkových ráží až po 45-70 Govt. Mými osobními favority jsou kombinace 222 rem/Sako Gamehead, 6,5 x 55 SE/lapua mega, 8x57 JS/Brenneke TIG,45-70 GOVT/Hornady FTX.Za jedny z nejuniverzálnějších ráží do našich podmínek považuji 6,5 x 55 SE a 8x57 JS. Vždy ale na prvním místě je rozvaha a střelecké dovednosti myslivce, nikdy ne opačně, tzn. kalibr a střela. Přeji všem dobrou mušku a LOVU ZDAR !

Těch 200m je pro mě hraniční. Jenže bez dálkoměru na tak velkou vzdálenost udělám větší chybu odhadu, než třeba na 80m. Nemám-li se v terénu o co opřít, udělat chybu 50m na 200 není vůbec problém a co to udělá s tozptylovím obrazcem je jasné. Takže když udělám stejnou střeleckou chybu stejnou ráží na 80m, není to stejné jako na 200, protože terč (zvěř)je relativně menší. Mám pravdu???
Pokud ano, pak do cca 200m je pomalá těžká lepší volbou. Samozřejmě uznávám specialisty, kteří loví dál, ale mám pak problém s loveckou etikou. Jestliže se tu bavíme o tom, která je vhodnější pro lov, etiku a zákonnost nemůžeme opomenout.
A to ještě nevím, kam např. zařadit 6,5x65, 7x65 a jim podobné. Např s první uvedenou bych do 100m nelovil kvůli devastaci zvěřiny.
Ještě bych přidal, když jsem se tak rozkecal, že jsem předvčírem večer ulovil dvě liščata na 30m brokem 4mm a na 60m kulí 9,3x74R. Obě liščata odkazovala přibližně 30s, až jsem si myslel, že jsem kulí špatně trefil. Poté jsem zjistil, že kulí byla čistě prostřelená hlava. Nedovedu vysvětlit, proč to dlouhé odkazování. L a L!

No, většina těch malých a rychlých ráží s v0= 1000 m/s +/-, má ještě ve 200 metrech rychlosti kolem 800 m/s a pokud je dopadová rychlost min.700 m/s, pořád střela působí šokem. V podstatě je pro lovecké účely vzdálenost 200 metrů v našich podmínkách dost. Tak že teoreticky ,když se ta malá střela začne chovat jako "pomalá a těžká", je to už ve vzdálenostech mimo lovecké možnosti a dovednost většiny z nás..

"Honil jsem jednou srnce pro člena na oslavu jeho životního jubilea.Bylo to v řiji, srnec honil srnu a když na okamžik zarazil,střelil jsem na něho kulí PTS 243W na nějakých 80 metrů. Mířil jsem pečlivě protože to byl "prestižní" srnec pro oslavence, tak aby to vypadalo...V ráně jsem viděl, že srnec zase vyrazil,ale bylo takové ráz na ráz s výstřelem. Padl, úplně přidaunoval na nástřelu,pouze v jednom momentě zaklonil hlavu s parožím a hned jí položil. Jaké bylo mé překvapení, když jsem potom viděl jak blbě jsem střílel. Rána byla těsně "pod svíčkovou" před kýtami. Kule nevzala žádný životně důležitý orgán, tam nic není,je to vyloženě hluché místo.Pouze průstřel bez nějaké devastace.Tak že tady se mi potvrdil šokový účinek. Mám ověřených pár zásahů, po kterých zvěř po sedmičce běžně odchází a někdy se musí i pro psa, ale po 243 je srnčí se stejnou ránou na nástřelu. To je skutečnost. Lovu

Pánové, při pročítání tohoto vlákna mne zaujala diskuse na téma - co vlastně zabíjí. Někdo nedokáže pochopit, proč např. ráže .243 W má takový stopefekt. Myslím, že velmi dobře to popsal Jiří Bílý ve své knize Lovecká střelba z r. 1983.V té době bylo s uvedenou ráží všeobecně dost málo zkušeností.Autor jen uvádí, že se jedná o jeden z nejmodernějších loveckých nábojů, který je poměrně univerzálněji použitelný. A z této knihy cituji : K OKAMŽITÉMU USMRCENÍ dojde :-
hydrodynamickým efektem, jenž je důsledkem rázového šíření hydrodynamického tlaku ve větších cévách, v mízním systému a vůbec ve všech vodou bohatých tkáních, jež jsou v relativně pevnějším obalu což jsou téměř všechny orgány v hrudníku a v dutině břišní. Projeví se pouze za předpokladu, že střela má při
styku s tímto prostředím rychlost nad 700 m/s. Jestliže střela dopadne na cíl rychlostí kolem 1000 m a větší, vzniká velmi výrazný hydrodynamický efekt i u střel velmi malých ráží a hmotností.
-při zásahu mozku, páteře, aorty nebo komory srdce u aorty, což platí pro všechny ráže a střely.
K VELMI RYCHLÉMU USMRCENÍ dojde :-traumatickým šokem při zásahu komory z boku, zasáhne-li střela i druhou polovinu těla, aby bylo dosaženo vyřazení celého nervového systému. Výsledkem je nadměrné podráždění nervové soustavy, prudká deprese všech životních pochodů, velký pokles krevního oběhu, překrvení a otok jater, plic a mozku a katastrofální snížení krevního tlaku. Smrt způsobená traumatickým šokem přichází o něco později, ale rychle.Její bezprostřední příčinou je nedostatek kyslíku v mozku, vyvolaný přerušením krevního oběhu.
PORÁŽEJÍCÍ NEBO ZASTAVUJÍCÍ ÚČINEK vznikne současně s hydrodynamickým efektem, při zásahu životně důležitých orgánů s následnou okamžitou smrtí, při dostatečně silném traumatickém šoku, nebo vznikne v důsledku působení velké kinetické energie v poměru k hmotnosti těla zvěře. Může se projevit i dočasně při zásahu kostí spojených s páteří /trn, paroh/ nebo při zásahu kostí předních běhů.Konec citace.
Právě kombinace hydrodynamického efektu ve spojení s dostatečnou penetrací, potřebnou k vyvolání traumatického šoku, podle mne vede k až neskutečnému stopefektu u ráže .243 W.

Děkuji Petře
Roman

Myslím, že rozdílné značení oproti „učebnicovému“ má snadné vysvětlení. V době vzniku učebnicového značení se nepoužívaly malé rychlé střely a tak autor popisoval značení po zásahu, tím co se v té době používalo a to byla střela pomalá a těžká.

Mám skromný dotaz a to jaká je rychlost na ústí když 870m/s je z hlavně dlouhé 60cm.Kolik je rychlost při hlavni 55cm?
Děkuji Roman

xxx

Kamarád má obojetnici se zmíněnou 9,3x72 R a musím říct,že z toho co jsem viděl a slyšel je to krásná tradiční ráže.Zvěř to krásně propíchne a stop efekt je při dobrém zásahu také výborný.Já podědil 7x57 a také si nemůžu stěžovat.

Martin - úhledný kus, to je přesně moje řeč. Když už, tak z toho má být nějaký užitek a minimum rozbitého. Bohužel ne vždy se mi to povede, ale to je rukama. Ale taky na čuríky u řepky radši trochu rozbiju, než si při dosledu podvazovat kalhoty. To ale není neúcta ke zvěři, naopak. Radši najít, než přehnaně šetřit zvěřinu a třeba taky nenajít, pak to někde shnije a je to jen zmar. Trochu mimo téma rychlá vs. pomalá, tak promiňte, jen mi Martin promluvil z duše.

Díky Figiho příspěvkům si (ale ani ne jako vlastník 243W) přihřeji polívčičku, když jsem nedávno k debatám o rážích napsal, že není až tak důležité ČÍM, ale hlavně KAM.

Můj dlouholetý názor byl, že pomalé jsou pod 700 a rychlé nad 900. Ale neřídím se tím striktně. Raději se podívám do chytrých knih, zda je to ráže prapůvodně lovecká a tam mi v naprosté většině vycházejí ráže pomalé. Nemohu si pomoci. Já vím, že existuje opodstatněný názor na ranivost rychlých střel. Ale co potom např kvalita zvěřiny, opotřebení zbraně, častější nastřelení atd...?
Když si vezmu několik aspektů při rozhodování:
Cena a váha zbraně a patron...
Balistika...(do 200m)
Ranivost, stopefekt, předání energie...
Náročnost na konstrukci střely...
Kvalita zvěřiny po ulovení i horší ranou...
Estetika, tradice, mysliveckost...
Nemohu si pomoci, ale i nezaujatý musí uznat převahu pro pomalou tlustou :-)))
L a L!

V tom případě by mě opravdu seriozně zajímalo, co je malá rychlá a co velká pomalá?
Pro Figiho-zajímalo by mě, jak se ta střela ráže 243W chová při zásahu na měkko (u vysoké) kolem těch 100m. Já vím, že můžeš odpovědět, že se ti to nikdy nestalo :-))), ale co kdyby? Jestli se chová jako rychlá, tj jestli vnitřnosti tzv. "vyleješ"? L a L!
PS kdysi jsem o ní uvažoval a nevím, zda oprávněně.

Zajímalo by mě, jestli tady mezi diskutujícími je někdo, kdo má s ráží 243W špatnou zkušenost a kdo se proto musel vrátit k "silnějším" kalibrům. Mám ten pocit, že pochybnosti o účincích této ráže mají zejména ti, kteří s ní nikdy nelovili. Já jsem mezi ně taky patřil a když jsem s ní začal, tak jsem jen velmi váhavě mířil na větší kus a často raději nestřílel. Mám hlaveň jen 51 cm a úsťovou rychlost kolem 860m/s, přesto to funguje.

xxx

Ale já nechtěl nikoho přesvědčovat, že ta moje ráže je nejlepší. Jde jen o to, že já si už vybral, a to by měl každý, podle svých představ.

U malých ráží je účinek kombinací menšího průřezového zatížení střely ( předpoklad pro dobré " předání " energie ), poměrně vysoké hustoty energie ( předpoklad výborné penetrace ), a ve vazbě na průměr střely i poměrně menší energie nutná k deformaci střely. Z těchto důvodů fungují dobře i v oblasti dopadových rychlostí ( cca 650 - 800 m/s), kde větší střely větších průměrů ( 6,5 - 8 mm ) nevykazují stabilní stop efekt.

Ty " učené " řeči o volbě ráže, přebytek výkonu, ...

Před pěti lety jsem na LF napsal, že kdybych musel mít jen jednu z mých zbraní, byla by to osma.
Osma stojí už tři roky v trezoru, sedmičky jsem prodal. Oproti běžnému průměru lovím hodně kusů, každoročně okolo sedmdesáti i s liškami. Jediná moje zbraň by byla 243W, a to i na velké vzdálenosti. Dosledy s touto ráží jsou vyjímkou, stejně tak neprostřelené kusy, na rozdíl od 308 W, 7x64, ...
K tomu jsem dospěl po téměř třiceti letech lovů se střelnými zbraněmi. Myslím si, že vysvětlení už znám, proč že to tak skvěle funguje, když ty větší a silnější mají podle našeho myšlení a představ rozhodně lepší předpoklady. Ale velmi těžko se to vysvětluje, vím dobře, jak jsem sám stále nechápal ten stop efekt ráže 243W, a to jsem předtím hodně lovil s 8x57 JS.

Nejdůležitější je důvěra - v sebe, zbraň i střelivo, přesně zasahovat a pak je vše v pořádku. A jestli je průměr střely 6 mm nebo 9 mm, dopadová energie 500 J nebo 4000 J je fakt úplně jedno. Jen se podle toho musí volit místo zásahu. To je má zkušenost.

Taky bych to nehrotil,jestli je lepší pomalá,či rychlá.Každá má své klady i slabiny.Já vlastním více zbraní a volím mezi nimi podle toho,na jakou zvěř se chystám,na jakou vzdálenost,v jakém počasí,či terénu a td.Samozřejmě vše v uvozovkách.Prostě se snažím volit tak,abych využil právě ty přednosti konkrétní zbraně a lovu předpokládané zvěře. maro maro

Téma, které se probírá je jistě už stálým a tradičním folklórem a mám za to, že i do budoucna tato diskuze nadále přetrvá, zejména proto, že téma nikdy nebude jednoznačně řešitelné. Sám jsem si prošel v několika desítkách minulých let obdobími, kdy jsem se experimentováním se zbraněmi, rážemi a druhy střeliva dostával opětovně na úplný začátek. A tak jsem již dávno pochopil, že v této oblasti nikdo z nás žel nebude nikdy schopen vygenerovat cosi, co by se dalo vydávat za alespoň přibližně universální, ať se už jedná o ráž či střelivo. Došel jsem tak k vlastním a těm nejjednodužším závěrům z praxe, a to že: 1/ žádný zásah zvěře není přesně opakovatelným a proto jakékoliv závěry týkající se střely nebo ráže nemohou být jednoznačné, 2/ nejpodstatnější je konkrétní místo zásahu zvěře t.j. některé z jeho životně důležitých center, a to máme z větší části sami při střelbě ve vlastních rukou, 3)z hlediska ráže zbraně je základním předpokladem její dostatečný výkon k základní schopnosti danou zvěř na konkrétní vzdálenost a druh použité střely ("většinou") prostřelovat a 4/u použité střely je základním předpokladem její "alespoň relativně řízená" deformace bez většího fragmentování. Proto, pokud se týká střeleckého vybavení pak mám za to, že z dilema v nadpisu tohoto vlákna "Pomalá těžká nebo malá rychlá" bych vyjmul to těžká a malá a ponechal jen "pomalá versus rychlá" (jsou i těžké rychlé) a pak je řešil jen ve vztahu k vzdálenosti střelby. A to se pak zase můžeme vrátit k tomu základnímu předpokladu úspěšného lovu a zásahu zvěře, kde méně platí čím, ale nejvíce kde.

Áááá, tak tady jste zašitý....mě se furt zdálo divný, že se ani na jednom, ani na druhým fóru nepohne ani lísteček.

Přispěju taky svojí troškou do mlýna. Já jsem taky zastáncem těžších a pomalejších střel. Měl jsem do 7x64 orig.Brenneke TOG (ta má jen 9.7g a V0 880m/s), vždy perfektní rozklad střely(výstřelový otvor vždy dvacetikoruna), zatím nejlepší ze všeho co jsem kdy střílel u veškeré zvěře, ale stop efekt špatný, téměř všehno odcházelo a ty podlitiny o těch ani nemluvím(u srnčího podlitiny přes celá žebra až ke krku. Vrátil jsem se k Nosler Partition 11.3g. Mám ještě i 9.3x74R a tam je celkem jedno jakou střelu použiju, všechno padá stejně, podlitinu u toho neznám.

Ještě pro Milana Soukupa: W.D.M "Karamojo Bell" používal ráže 275 Rigby(7x57) a .303 British ze dvou důvodů: 1.) měl averzi ke zbraním s velkým zpětným rázem z dob, kdy ještě lovil slony těžkým monstrem na černý prach ráže 4. 2.) Lov slonů probíhal často ve vysoké "sloní" trávě, která dosahuje i dvou metrů. A když se v takovém prostředí dostal se svým stopařem na dostřel, vylezl stopaři na ramena a střílel sedíc stopaři na ramenou, pro taky nepoužíval zbraň s velkým zpětným rázem jako hlavní, ale měl svůj dvoják vždy s sebou po ruce.

Jelikož lovím v horské honitbě, držím se spíše těch pomalých těžkých. Lehká rychlá by do trávy a občasných větviček nebyla to pravé ořechové. I do ráže 7,62x39 používám knedlíky 11,7g.
Eriko, otec používá kulobrok UB 7x57R/16 jako jedinou dlouhou kulovou zbraň již něco přes 30 let. Prvních pár let lovil se střižnou hranou 11,2g. Pak přešel na 9g SP a jak říká, už by neměnil. Chtěl jsem mu do toho na vysokou nechat přebít interlocky v 9g, ale škoda slova. SaB dle něj nemá chybu. Střelil z toho asi 20 jelenů, holé vysoké a srnčí nepočítaně. Jen nevím, jak to bude fungovat na černé, tu tady moc nemáme. Otec má za ty roky pouze 2 ks což je jaksi nevypovídající vzorek. Střela nijak zvlášť nepoškozuje zvěřinu, výstřel je tak 3cm, někdy dle zásahu do 5cm. Lesu, lovu

Perfektní tečka za nekonečnou diskusí.Každý má kus pravdy své.

To:Erika
Ahoj.
Jinak ta Lapua mega v 308 ce je dobrá volba, tahle střela všeobecně u středních ráží vykazuje velmi dobré výsledky. Možná bych se na Tvém místě více zaměřil na umístění rány v závislosti na vzdálenosti té srnčí, než na volbu střeliva.
Já lovím tak, že ca. do 60 m střílím na kořen krku a na delší vzdálenost dolní komoru těsně vedle lopatky. Tak naděláš poměrně velmi málo škody na zvěřině a co je nejpodstatnější, zvěř netrpí a rychle zhasíná. Kdysi jsem zkoušel u srnčí zadní komoru a výsledky byly o 100 = horší, zvěř odchází, málo barví, je to zkrátka o ničem...
Tomáš

Jarda: Určitě ne, bylo to na stejném místě a je to louka u lesa a oba kusy byly "v louce" (první dál od lesa, druhý sice blíž, ale pořád v trávě). Ale je fakt, že byla oboustraně přestřelena žebra, tak možná proto se to tak trhlo...?

Milan: Jasný, já vím že nemůžou být všechny rány stejné - to by pak byla nuda. Ale většinou se to liší podle druhu zvěře, vzdálenosti, umístění zásahu, střelivu... A já to měla - krom rozdílu asi 20ti metrů ve vzdálenosti - fakt skoro na centimetry přesně stejné a k tomu stejná ráže i střelivo (a dokonce stejná louka :-)
A když byla řeč o těch tlak.vlnách v souvislosti s malou rychlou,tak mě to překvapilo o to víc u toho druhého kusu,jelikož to vypadalo sice na následek těch vln a tlaků :-) ale LM 12g bych zrovna malou lehkou nenazvala...

Tomáš: No já flintu měnit nechci :-) Takže "musím" zůstat u třistaosmy (a letos navíc "zapojím do akce" i kulobrok v sedmičce). S odcházením až takový problém není (to jsem do těch požadavků na střelivo připsala "pro sichr"), zatím nejdál (asi 100m) mi šla jedna srna (rozbité plíce), jinak vše do 50-70 kroků (srnčí,černá,vysoká). Spíš mě štve to rozbíjení, lovím z 95% u nás (takže srnčí) a když je rána blíž plece, tak po odříznutí plecka to vypadá jak polité inkoustem :-) No a když sedím, tak nevím, na jakou vzdálenost budu lovit, jednou to bylo 20m a podruhé 120m a ze stejného posedu stejným směrem (srnci) :-) Zatím jsem v 308win střílela SB SP 11,7g a vyzkoušela LM 12g (2x srnčí, 1x lončák), ještě mám Brenneke Tug ale z těch mám zatím strach :-)

všem třem: To jste mi tedy poradili, jeden Evo, jeden SB.. Tak asi budu chodit bez flinty a zkoušet to chytat rukama :-)

xxx

Tak jsem to přelouskala celé a jelen jsem z toho taky, jak píše Harald. J.Rys psal o tom, že malá rychlá působí smrt tlakovou vlnou. Jiní psali o tom, že jde především o zásah vitálních orgánů. Dobře. A já mám otázku spojenou se dvěma příklady, u obou stříleno na dospělou srnu, ráže 308win a střelivo Lapua Mega 12g (VO 765 - tedy bych ji spíš řadila k pomalejším těžším?) a naprosto totžný zásah - levý bok, zadní komora. První srna - vzdálenost 120m, po ráně značila ukázkově jak se maluje v knížkách, ale vysokou komoru (vyskočila snad metr a půl do výšky) a složila se.Po cca půl minutě se zvedla a pomalu zatáhla do lesa,kde byla nalezena zhaslá cca 20m od nástřelu. Poškozená játra (ale tak půlka jich zlstala vcelku) a načnutý trávník, vstřel i výstřel velikosti tenisáku. Druhá - vzdálenost 100m, po ráně spadla jako hruška z větve a už nic víc neudělala (žádné odkazování,nic). Vstřel i výstřel velikost malíčku a vnitřek na vylití (z jater zůstal kousek asi velikosti golf.míčku,ostatní potrhané na cáry). Tak teď přemýšlím, jak je to s pomalými těžkými, malými rychlými, s tlakovými vlnami a tak a pak :-) A hlavně - co dát do třistaosmy, aby to padalo, když odešlo tak barvilo a nerozbíjelo (srnčí). A kdyby někdo poradil i do KB 7x57R, budu taky ráda :-)

xxx

xxx

Na lov tropické zvěře je jiný požadavek na konstrukci střel. Jelikož tropická zvěř nemá tolik tekutiny v těle, tak nefunguje hydroefekt rychlé střely, ale je potřeba pevné a těžké kule, která proniká hluboko a působí na obě poloviny těla.Vždyť na hrochy a tluztokožce používají těžké celopláště a většinou se střílí na hlavu.
Mám ověřeno z praxe u lovu srnčího s ráží 243W, že se mi dvakrát povedla blbá rána na měkko,hodně dozadu. (honil jsem kus, střílel jsem ze země ze dřepu a dál...) Upadlo to v ráně a zhaslé. Při vyvrhování to vylejete a vypadá to jako po výbuchu. To se vám po těžké střele nestane a takto zasažená zvěř klasicky značí "měkotu" a zatahuje...U vitální zvěře to už tak nefunguje. Tak že ten účinek je i úměrný energii střely ku hmotnosti zvěře.

Já jen doplním Milanovo vyčerpávajicí a pěkné zhodnocení o jedno. Že snižování hmotnosti a průměru střely a zvyšování její rychlosti, zlepšilo balistiku a umožňovalo střílet na větší vzdálenosti.

xxx

To byl ale jen takový malý výcuc. Kdo by si to chtěl přečíst celé, vkládám odkaz : http://shop.vmcustom.cz/data/raniva_bal.pdf

Tak jsem z toho, Milane, trochu jelen. Zrovna včera večer jsem střílel sele 15 kg s hlavou a běhy. Rána šla pod pravým slechem (asi 3 cm) dovnitř a naproti ven. Pravá plíce byla silně podbarvené do modra, levá byla částečně do červena. Ještě v době vyvrhování jsem si myslel, že to způsobil hydrostatický šok. Teď ale vím, že nevím proč. Foto plic je v galerii. Jó, jsou věci mezi nebem a zemí.....

Gratuluji Milanovi ke krásnému historickému přehledu i k jeho pohledu na záludnosti různých rychlostí střel. Ještě by mohl doplnit mantinely pro střely rychlé, pomalé a ten veliký šedý střed, který se nechová podle žádného z popsaných modelů.

xxx

xxx

Všechny osobní zkušenosti, které jsou tady jistě poctivě popsány, trpí jednou společnou chybou - chybou malých čísel. Žádné dvě rány nejsou stejné. A žádný z nás není Ferdinand dEste. Zkušenosti generací lovců a též výrobců střeliva dovolují pouze velmi hrubé zobecnění. Pomalá a těžká má jiný smrtící mechanizmus, než malá rychlá. Malá rychlá působí smrt tlakovou vlnou, která se šíří do okolních tkání a působí destrukci tkání i daleko od střelného kanálu (např.střely Impala se ani nedeformují). Proto bývá poškození zvěřiny větší, ale smrtící efekt je spolehlivý i při nepříliš přesném zásahu. Pomalá a těžká střela působí poškození tkání pouze v bezprostředním okolí střelného kanálu a je šetrnější ke zvěřině. Nároky na kvalitu střely jsou odlišné. V pomalé a těžké řáži je dobrá prakticky každá střela, i ten nejobyčejnější měkký poloplášť vetšinou zcela vyhovuje a je zbytečné kupovat drahé sofistikované střely. Naopak, čím je střela rychlejší, tím pevnější materiál je potřeba k její výrobě (olovo s antimonem, silnější tombakový plášť). Chování stejné střely většinou bývá jiné v pomalé a jiné rychlé ráži. Čím větší je dopadová rychlost střely, tím pečlivěji musíme vybírat. Pokud v rychlé ráži použijeme měkkou pololášťovou střelu, doslova se po nárazu "vypaří", malou zvěř devastuje, velkou nezastaví. Proto jsou časté názory, že taková ráže je "slabá". Vše vyřeší příhodná střela. A naopak. Toto jsem se dozvěděl zčásti z literatury, zčásti z vlastní praxe.

I u té těžké střely je důležitá rychlost,která se projeví v ranivosti a v chování té střely.Proto co ráže, to jiná zkušenost. Tomáš je v 8/57JS s Tigem spokojený a padá mu to na místě. Já v 8/57JRS s Tigem nerad střílím. Vše mi po ráně odešlo a to s tím nemám jedinou ránu k játrům a na zadní komoru. Střílím zásadně těsně za lopatku a černou na předek. Při použití SPCE - 95% na místě a za poslední dva roky ORYX - 100% !! na místě. Až neuvěřitelné. A je to střela v JRS o 60 m/s pomalejší než u 8/57JS.
Co se týče rozložení střely na prach - vcelku běžně se rozsypala střela z 222Rem SP 3,24g od SB na krátkých vzdálenostech.Srnce to neprostřelilo, ale zústal v ohni. Ve vstřelovém kanále se občas našla nějaká střepinka z pláště střely, ale olovo bylo roztříkané . Žádný hříbek.

Nikolo, daňka jsem nikdy nelovil a prase při dobré ráně zůstalo na místě.Z

To Tomas.
V čem máte toho govermenta? To je naše kulovnice s customem, nebo zlamovací (ZP)?
To Zdeněk Ondruch.
A jaké byly účinky toho Silvertipu na černou, nebo dančí. Děkuji za odpověď.

Nikolo, Silver tip CXP3 v 308W jsem používal převážně na srnčí, je to super střela.Nepodlévá, nerozbíjí a kus barví jako z konve.Z

Používám malé a rychlé ráže, 243W a 223 R, a rozložení střely na prach se mi ještě nikdy nestalo. Mám schované střely z obou ráží, vyjmuté z neprostřelených kusů, obě ukázkový hříbek, jedna je z 223, lončák, ulovený na 6 m na ochozu, druhá z 243W, daněla, 30 kroků. Oba kusy stříleny po délce. Faktem ale je, že u těchto ráží je volba vhodné ( pevné ) střely velmi důležitá. Osobně používám střely Ballistic tip a Power point ( laboruje např. Winchester ).

Dovolím si s Honzou nesouhlasit, že malá rychlá na blízko není to pravé. (Ikdyž nevím, co si představuje pod pojmem rychlá.) Záleží na tom, co je to za střelu. Např. TIG (ID)9,7g v .308 má V0 870 ( je rychlá nebo ne?) a bylo to pokaždé bez podlití a pokaždé s průstřelem a nerozbité a okamžité účinky lepší než EVO 11,9g nebo SB 11,7g. Akorát ta malá dírka ven je průšvih.

Volba ráže je podle mě závislá na podmínkách a na charakteru honitby kde lovím a na zvěři kterou budu lovit.To jsou dvě zásadní věci.Většina myslivců má v dnešní době více kulových zbraní, tak že si zpravidla pořizují ráži pomalejší a knedlík na lov na krátko a v lese, na černou k vnadištím atd. Malou rychlou ráží si vychutnávají lov na dálku , pohodové a příjemné rány. Důležité je správně zvolit v trezoru flintu na konkrétní lov. Malá a rychlá kulička není to pravé ořechové na rány na blízko (podlévá, rozbijí,neprostřeluje,náhlá na překážky atd.) Kolikrát si říkám, že už to musí každý vědět, ale ...

A umí vůbec někdo poradit univerzál střelu do 8x57 JS na srnčí i černou aby to padalo, barvilo , příliš nerozbíjelo, a přesně létalo ? Tuto ráži používám krátce(Zetka celopažba),SB 12,7 dochází a zvažuji něco lepšího. V 308 W jsem používal Norma Vulkan, dobré.Děkuji a zdravím Matej.

Dporučuji si přečíst následující diskuzi

http://www.loveckeforum.info/viewtopic.php?f=41&t=3450

Je tam sice i dost nepřesností, ale i mnoho z praxe.

U Hornady se nakousla otázka na diskusi, tak jsem to s dovolením dal jako nové téma.