Myslivecké fórum

Kéž by nebylo větších starostí, nežli je způsob ošetření ulovené zvěře a odběr vzorku. Já vyvrhuji zvěř ihned na místě, po nezbytném rituálu úlomku a posledního hryzu. Tak jsem se to naučil a tak to káží tradice. K dovednostem myslivce má patřit i obratné vyvržení ulovené zvěře a to bez odložení kabátu nebo vyhrnutí rukávů a ještě by se u toho neměl zaneřádit jako prase. Vnitřek dutiny hrudní a břišní vytírám na místě suchým hadrem, kterých pro ten účel vozím v kufru plnou igelitku. M.j. tam mám i kanystřík s vodou, igelitky, sáčky a plastovou vaničku 80 x 80 x 15 cm.Vozím tam thotolik, že když jede žena na nákup, musí si to dát na zadní sedačka a to je potom keců. Pro mě to má výhodu, protože si domů z lasa vezu "čistou práciů čisté ruce a čistý nůž. V kurzu na hospodáře nás učil jeden MVDr, že dostačující je vzorek bránice od páteře, kterému říkal "veverka", tak to tak odebírám. Vyvrhování až doma v zásadě neodsuzuji, avšak ten vývrh se přece musí do něčeho dát a odvézt. To už je potom vožení rříví do lesa. mimochodem si nedovedu představit, jak tahám po lese a nakládám nevyvržený kus vysoké. To je dobrých dvacet kg navíc. Zdar Karel

V kůži nenechávám viset pouze z toho důvodu, že obnažená zvěřina (kýty, svíčková a žebra zevnitř) zasychá a pro kuchyňskou úpravu to není ideální. Jinak je úplně jedno jestli v kůži nebo ve fólii, do fólie musí být ale vychladlá, aby se nepařila.

Trochu o mase- http://www.maso.cz/hygiena-a-technologie-masa-podrobne.asp?id=9

Pro ty, kteří nebyli na srazu přidám ještě návod, jak nechat zvěřinu ze spárkaté nejlépe uzrát. Po vychladnutí a oschnutí vnitřku nenechávám viset v kůži, ale rovnou nabourám (kýty, plece krkovice, hřbet, žebra). Každý kus zabalím extra do potravinářské fólie a v zimě pověsím na háky přímo v bourárně, v létě do chlaďáku. Fólii nechám dole pootevřenou, aby z ní mohlo odkapávat. Pokud ta možnost není, naporcuju na ještě menší kusy, osuším, nakladu na tácy pokud možno v jedné vrstvě, také překryju fólií a naskládám do lednice. Na jedné kýtě odříznu povrchovou blánu až „na maso“, to je můj „kontrolní bod zralosti“. No a když si myslím, že už by to mohlo být akorát, zatlačím do toho bodu prst. Jestli se důlek zase srovná, je to ještě málo. Ideální stav je, když důlek zůstane, nebo když se vrací hóóódně pomalu. Taková zvěřina má pak správné aroma a není třeba s ní zápasit celé dopoledne v troubě.

Mám zkušenost naprosto opačnou. Rukama mi prošlo víc než sto kusů černé, k tomu daňčí a srnčí
a můj poznatek je takový, že jakmile na zvěřinu přijde voda, nemá čas dostatečně odležet a uzrát, protože začne ještě před tou správnou zralostí zavánět. Je to třeba hlídat, nebo je malér na světě.
Vím, že vyplachování je požadované i u nás, takže pokud jde zvěř do výkupu, vypláchnu jí a odveze se, tam jí ale zrát nenechávají. Těžko říct, jaký požitek ze zvěřiny má pak konečný konzument, ale možná netuší, že zvěřina má vlastně chutnat úplně jinak a nemá být i po dvou hodinách v papiňáku tuhá jak podešev. Vypláchnutá zvěřina vydrží v chlaďáku při teplotě pod nulou, ale to není ta správná teplota pro zrání, ideální je podle mě v rozmezí 2-4 stupně, pak stačí většinou týden- deset dnů a je připravená k zamražení nebo ke konzumaci. Tak dlouho ale vodou „ošetřená“ zvěřina voňavá nezůstane. Pokud je vypláchnutí nutné, vypláchnu jen tu část, která je znečištěná, jak jsem popisoval níže a kontroluji.
První zkušenost, co dokáže voda, jsem udělal právě se srnčím. Byly to dva shodně na komoru střelení srnci, žádný prasklý trávník apod. Jednoho kolega vypláchnul, druhý vypláchnutý nebyl. Bylo to v létě, chlaďák nebyl, tak jsem je přes noc pověsil do sklepa. Druhý den dopoledne byl ten vypláchnutý už cítit, druhý naprosto v pohodě. Požadavky hygieniků celkem chápu, ale pokud budu zpracovávat zvěřinu pro sebe a známé a zvěř bude střelená „předpisově“, žádná voda tam nesmí.

Jaké máte názory na vypláchnutí hrudní a břišní dutiny zvěře po vyvrhnutí proudem čisté vody? Když k nám přijedou hosté z Německa, tak se podivují, že hned po vyvrhování zvěř nevyplachujeme. U nich je to prý vyhláškami přísně předepsaná povinnost. Nechal jsem loni pár kusů takto také ošetřit a uskladnit a skutečně to zůstalo i po 10-ti dnech v chlaďáku naprosto bez jakéhokoliv kazu. M.B.

Mám do kufru udělanou přímo na míru, takovou plastovou vaničku ze 4mm PP s rantlem asi 12 cm vysokým. Dnes už se podobné věci za nehorázný peníz prodávají. Viděl jsem to v lověnách i v Lysé. Nemá to ale chybu. Odveze se v tom všechno, jak srnčí, černá, tak např.tašky s krmením a "tapicíruňk" kufru je pořád čistý. Bedničku snadno vyndám a jen vypláchnu hadicí a je čistá....Moc dobrá věc.
Pytle a igelity jsem vozil také, ale u nich se často stane, že barva proteče do auta a vite ,jak to potom v autě "voní". Taky mě po každém použití nebavilo oplachovat a sušit igelity ...

Já ho měl kdysi od policajtů, přivezli mi v něm sraženou srnu. Zkusil bych pohřební službu. Že by byly různá velikosti, o tom silně pochybuji.

Taky dám přednost vyvržení kusu doma, pokud je to vzhledem k jeho velikosti, hmotnosti a dnes již i vzdálenosti /nemám auto/ možné. Jako velice praktickou pomůcku do "mysliveckého auta" k transportu zvěře doporučuji klasický pytel na mrtvoly, to nemá chybu !

Celoročně vozím v autě v kufru plastový kanistřík od vody do stěračů, ve kterém mám obyčejnou vodu na opláchnutí rukou a kus hadru. Praktická věc. Jak do revíru, tak pro defekt na autě. Igelitový pytel, taška a nějaký ten provaz je taky dobré mít a občas se hodí nebo pomůže druhému...

Já vývrh taky nechávám na místě a dopoledne je to pryč. Postarají se o to "černí barváři" a na místě zůstane pouze skvrna od barvy. Jsou schopní to najít i v lese a uklidit, ale tam to trvá o den déle. LOVU ZDAR!!!

Na jatkách berou vzorek z bráničního pilíře.Ještě před rokem dělali vyšetření na svalovce i u černé a vzorky z pěti míst nechtěli.Dnes se vozí do Prahy.

Já si myslím, že není důležité, kdo jakým způsobem vyvrhuje ulovenou zvěř. Jde o to, aby to bylo provedeno co nejrychleji po ulovení. Dále aby byl kus uvnitř čistý a aby bylo 100% kusů černé vyšetřeno na svalovce. U nás se odebírá 5 vzorků za různých částí zvěřiny a barvu jsem za 27 let co dělám myslivost, neodebíral. Nikdo to po mně nechtěl. V sousedním sdružení to zase dělají dvakrát do roka.
LOVU ZDAR!!!

xxx

Milane, ty rady jsou vždycky excelentní! To mě dokáže pobavit, jeden chudák vyvrhuje a pět jich nad ním stojí, radí, nabízí "lepší nože" apod.. :-)))

Souhlasím s Vladimírem, odevzdat vzorek barvy je povinné, u nás to vždycky hospodář připomene na schůzi (první kus a pak z každého desátého uloveného prasete - takže u nás většinou odevzdáme jen jeden vzorek :-))) Na svalovce posíláme vždy, odkud vzorky jsem už napsala. Jelikož si u nás chlapi rádi pochutnají i na "zajíci z podzemí", necháváme samozřejmě vyšetřit i jeho, když se nám (píšu nám, protože nikdo jiný je neloví) podaří úlovek.
Vyvrhuju asi obdobně jako většina tady, akorát prvně odřežu kratiny (ráže a žílu - šmiknout jen střapec je trochu málo :-) vždyť střapec je jen prodloužená srst :-))) (příp.vemínko u srn), pak malý otvor na hraně zámku - následuje jeho otevření (ikdyž to jde u slabších kusů i nožem, dělám to pilkou). Pak páráčkem otevřu břišní dutinu, obřežu bránici, na krku hrtan... atd.atd.. U slabších kusů (srnčí, sele, lončák, kolouch) "trhnu" nožem u hrudní kosti přes chrupavky i žebra, aby byl otevřený hrudník. U černé řízneme i pod plecka, a rozpíráme.

To Ellhenicky-těm ampulím na barvu říkají veterináři "hemovky", podle latinského názvu krve. Jejich odevzdávání není povinné, ale když jim ji přinesu, jsem od nich vždy chválen a dají mi jinou. Nosím ji v pouzdru u plomb. Její naplnění a odevzdání moc času nezabere a když jim tím udělám radost, proč ne ? Můj kamarád si pomocí barvy černé zvěře udělal doktorát - dělá asistenta prof. Hromasovi a jeho vědecká práce se týkala genetiky černé zvěře.

Kdo ví, pan profesor to zná možná pouze teoreticky jak na to.Já to dělám léta obdobně jako Pupek. Akorát jsme brali ještě barvu do speciálních ampulí, vypadá to jako vymačkaná a stočená pasta na zuby s jehlou, která po rozvinutí nabere potřebné množství, ale u to také neděláme. To vždy někdo něco vymyslí a nikdy to nemá dlouhého trvání.

Pupku, jak píše Fesoj, kdyby bylo v praseti 5 - 10 svalovců, tak pravděpodobnost odhalení je jako vyhrát jackpot ve Sportce. Škoda, že za tím chytrolínem nestál někdo, kdo si je jistější v kramflecích. Byl by to hezký námět pro myslivecký soud a pan docent by pak možná nějakou dobu byl při zkoušení studentů nervózní, jestli mu to někdo na závěr zkoušky nepřipomene. Jinak podle mých vědomostí by se měly brát opravdu kousky bránice blízko páteře. Myslivecky se tomuto místu zesílené bránice říká "veverky". Obecně je to totž jeden z nejpoužívanějších a tudíž také nejprokrvenějších svalů v těle. Proto je zde vysoká pravděpodobnost záchytu a zapouzdření trichinel.

Díky,trochu mi to leželo v žaludku.Byla to nahánka v honitbě jedné nejmenované lesnické univerzity.Pán ještě při odchodu procedil že za takto provedený(popsaný) vývrh vyhazuje studenty od zkoušky.Chtěl jsem tedy zjistit zda není v tomto směru nějaká novinka.Na veterině též nebyl nikdy problém.

Vždycky se dával vzorek z bránice, pokud možno z té "nejmasitější" části od žeber. Před několika lety si někdo vzpomněl, že se musí dávat vzorků několik, a to krom toho původního ještě z mezižebří, ze svaloviny předního běhu a ze špičky lízáku. Dnes už zase jedeme postaru. Kdyby ty vzorky, co odevzdáváme, byly neodpovídající, asi by si toho veterinář při přejímce všiml a upozornil by na to. A na rozdíl od toho, co onen pán na nadháňce tvrdil Pupkovi, je v knize Choroby lovné zvěře i v knize Černá zvěř shodně uváděno, že samička svalovce naklade za krátkou dobu svého života /6 až 7 týdnů/ asi 1500 larev. Dále je zde uvedeno, že pozření "pouhých" 1200 larev člověkem vyvolá do týdne prudké onemocnění, zatímco zvěři napadení trichinelózou příliš nevadí. Takže s těmi 5 až 10 kusy svalovce v jednom praseti se ten pán asi pořádně seknul - ono taky logicky z toho vyplývá, že by se mnohdy nemuselo při tak řídké hustotě larev na napadení vůbec přijít.

Už jako chlapce mne otec naučil vyvrhovat kus následujícím způsobem. Krátký řez nad zámkem,rozříznutí zámku, obřezání konečníku.Pak nůž mezi prsty a otevření celého břicha až k žebrům.Kouknout dovnitř, proříznout bránici a na žebrech ponechat cca 5cm závoj.Dlouhý řez na krku až k "ohryzku" za ním uříznout(lizák si vyřežeš pak)přidržet za ohryzek a uvolnit trubici.Prostrčit ruku hrudníkem uchopit za uvolněnou trubici a prakticky jedním tahem vyjmout vše ven.(u černé to jde někdy hůř tam musíš použit od bránice ruce obě)Zvěřina je krásně čistá,pak si vybereš právo a výhoz dáš liškám.Z toho "závoje"na žebrech odřízneš kus svaloviny co jí drží k žebrům a zavezeš na veterinu.....Všechno špatně,pravil jeden pán co sledoval "moje" vyvrhování na jedné nahánce."Z čeho ted vezmeš vzorek?"Povídám že ze svalu co drží bránici k žebrům. Tak tam určitě ne.Vzorek na svalovce se musí brát sice od bránice,ale jen ze dvou(a ted nevím přesně jak to řekl)"úponů"? které bránici drží k páteři.Tam je svalovec jako doma.Tím že to celé efektně vytrhnu na jeden vrz mám sice pěknou zvěřinu,ale onen důležitý vzorek je někde ve změti střev.Ono totiž v tom praseti nejsou tisíce svalovců,ale v průměru tak 5-10(to jsem netušil)Pokud už takto provádíš vývrh nedávej vzorek bránice,ale uřízni špičku svíčkové(tam je druhý největší,výskyt svalovce).Máte někdo podobnou zkušenost či radu ohledně vzorků?