Myslivecké fórum

Fesoji, něco se mi plete že vegetuješ někde v Krnapu? Ty louky a pastviny jsou předpokládám zadrátované. U nás zatím pole jsou, i když už taky z jedné strany drátují kolchozníci a z druhé strany soukromník. I u nás se plevy vozily dlouhé roky na kompost, poslední dobou po změně vlastníka posklizňovky nepřijde nazmar ani plevička, všechno jde na peletky, a je problém sehnat jich aspoň trochu do zásypů. Ten sníh by nevzali v Liberci?, třeba tam bude zas nějaké mistrovství... M.H.

Plev já můžu mít skoro neomezené množství (tuny), u nás to družstevníci vyváží do hnojníka, ale já beru jen zadek, kde je trošku zrna, čisté plevy ne, na tu zvěř stejně moc neslyší a nakonec by v tom vrtali stejně jen divočáci kvůli myším.
Granulovanou vojtěšku jsem taky zkoušel, zvěři to chvíli trvá, než "to pochopí", ale pak jdou dobře na odbyt.
Kukuřičnou siláž dávám občas na vnadiště na zavonění pro divočáky. Ale zatímco v lese u sousedů to dávají po metrácích, tak to asi funguje, já jsem s tím nikdy nijak zvlášť dobrou zkušenost neudělal - vnadím na poli, tam ta zvěř po většinu roku přichází z důvodů toho, co je na poli za plodiny, a né toho, co jí dám na vnadiště, a to obvykle ani tehdy, když je pořádná sněhová zima, což už nebyla tak dlouho, že už si ani nepamatuju, cože to ta nouze je :-).

Jendo máš pravdu, ta granulovaná vojtěška by byla pro srnčí to nejlepší co bys jí mohl nabídnout. Ale cenově to myslím vychází na dvojnásobek oproti ceně jádra. Takže jedině mít doma sušárnu, nebo dobré kontakty v ní ...
U nás v okolí je dubů jak šafránu, žaludy mě zásobuje kamarád. Kupodivu (vzhledem k tomu že s nimi zvěř nemá moc příležitosti přijít do styku) je zvěř bere perfektně, dávám přiměřeně vždy navrch jádra v korýtku. Nyní po dobu těch velkých mrazů jsem je přestal dávat, myslím že by srnčí mohlo mít problém je zmrzlé rozkousávat, přece jen jsou navlhlé jak je skladuji venku pod sněhem zahrnuté v listí. Ale avizují po víkendu slabší mrazy, snad už to bude blíž k jaru. Fesoji, dáváš teď v mrazech sudové jeřabiny? M.H.

to Fesoj je to OT, ale jsem rád, že se poznáme osobně, na setkání autorů budu též. F.

Když už se tu defakto rozebralo přikrmování, tak se chci zeptat, má-li někdo zkušenosti s vojtěškovými (jetelovými) úsušky ve formě granulí? Sehnal jsem je a předkládám je spolu s ovsem a srnčí je bere velmi dobře. Podávat po celou zimu nebo až v tomto období? Děkuji, J.H.

Nevidím problém obojí předkládat po celý rok, protože se po celý rok v přírodě vyskytují a ta zvěř si to případně stejně najde.
Žaludy nepředkládám, protože máme dubového polovinu lesa a sbírat je a nosit to na vnadiště nemá žádný význam, jedině ten, že se člověk ani chviličku nenudí. Jeden rok jsem je zkoušel, ale výsledek byl ten, že ačkoliv ostatní pochutiny mizely, tak žaludy na vnadišti ležely poctivě až do jara, dokonce bych řekl, že je zvěř na tom vnadišti z daleka obcházela :-).
Kaštany dávám po celý rok, dokud nějaké mám po malých dávkách - dvě tři hrsti. S těmi mám rozpačitou zkušenost, mám je každý rok, protože vždy se najde nějaký aktivista v rodině, co mi z nudy nasbírá nějakou tu igelitku. Ale každý rok je na ně jiná a pro mě celkem překvapivá reakce. Předloni v zimě, když byl semený rok, tak jsem koš kaštanů zkrmil. Z tohoto důvodu jsem si myslel, že minulý rok, když semený rok v lese nebyl, že půjdou nadračku. K mému překvapení jsem nespotřeboval ani jednu hrst, zvěř to prostě nebrala. Letošní zimu jsem si říkál, že s takovou úrodou žaludů a i bukvic se toho nic ani nedotkne, ale už mám 3/4 koša sežranýho. Takže jediný závěr je, že vůbec netuším, jak to chodí :-), ani úprava - drcení, solení - na to nemá žádný nebo jen minimální vliv.
Nejvíc kaštany konzumuje dančí, ale to sežere všechno a všeho hodně, tak mně to nepřekvapuje. Dále bych řekl, že na to chodí zající, na fotopasti jsem viděl, jak to zajoch rozkousává.

Jak jsem kaštany na podzim předložil, tak tam do dneška jsou....mají se prostě zakopat a řádně prosolit. Holt jsem byl líný a dobře mi tak. L a L!

Máš pravdu Matěji, dobře se ty jeho články a dokumenty čtou, všechny závěry má podložené. Jen musíme "zůstat na zemi" a mít na paměti, že takových výsledků jako on u srnčího ve volnosti nikdy nedocílíme. Tomu pánovi rovněž fandím a obdivuju ho pro jeho pracovní nasazení, přesto, že prý má zdravotní problémy. Přejme mu proto hodně zdraví v jeho další záslužné práci. M.H.

Srnčí zvěř je naší původní zvěří a je rozšířena prakticky po celé evropě (a nejen po ní).Po mnoho staletí přežívala a lidé i predátoři ji lovili,a to především pro její kvalitní zvěřinu.Až v posledním období (mimo obory,tam dříve) člověk správně pochopil,že je dobré o tuto zvěř vhodným způsobem pečovat,a to s ohledem na roční období,klimatické podmínky,nadmořskou výšku,převládající druh vegetace a pod.a tato zvěř se značně rozšířila.Možná můžeme očekávat ještě lepší časy s touto zvěří když se našel někde na Blanensku absolvent stavebního učiliště který na vojně získal vztah k přírodě a již déle než 10 let se věnuje myslivosti a podařilo se mu doma v ohradě (nevěřím že i v boxech pro koně) vyšlechtit srnečka Julínka,který-ač od drobných rodičů,tak stejně jako jeho 2 sourozenci narostl do nadprůměrných rozměrů a jeho paroží dosahuje ve 3 letech 200 bodů a kupci mu za něj nabízejí 13.000,- eur (a neprodá).Je dobře,že si tento vědec nenechává tyto úspěchy jen pro sebe a formou přednášek -nyní i psaním literatury-toto šíří dále.Je celkem jasné, že těch starých a otupělých myslivců kteří mají zažité ty staré praktiky mnoho nezíská,ale ti mladí a nezkažení,co ještě věří že lze přírodu přeprat penězi,počítačem a mobilním telefonem,tam ta šance je.Tak vy mladí-do toho ! Já již patřím k těm starým a tak mě spíše napadá tato myšlenka: Kde končí ta správná péče o zvěř a kde již začíná GENOCIDA přírody ?

Ahoj, krmím na soukromém pozemku zvěř, především srnčí. Dávám jim kvalitní seno - jetel, byliny, kopřivy, suché pečivo, oves, ječmen, jablka, mrkev. Ráda bych se Vás zeptala jaký máte názor na hotové krmné směsi pro srnčí pro zlepšení kondice na přilepšenou? Zvěř nestřílíme, pouze krmíme :-) Jedná se mi např. o tohle http://www.eshop-zemedelske-potreby.cz/energys-srnec-klasik-krmna-smes-pro-srnci-zver-25-kg/d-78905/ Koupila bych to třeba na příští zimu a kdy je nejvhodnější s tím začít krmit, aby si zvykli a neměli zažívací potíže? Díky :-)

Názorů pana Scherera se nesmírně vážím, protože jsem jezdil vlakem na internát kolem jeho domu. A je tomu už hodně let. Ale měl jsem možnost vidět, jak mi tam před očima roste výzkumná stanice srnčí zvěře, u které nevím že by měla v ČR obdoby. Zastrčená samota u Boskovic a rostla tam ohrada za ohradou. Klobouk dolů a ještě jsem neviděl aby se Srnčí zvěři někdo tak intenzivně věnoval. Už teď bourá zajeté tradice, a za zlé mu to nemám, protože pokud je někde podepsán Scherer, nevycucal si to z prstu, ale je to podloženo intenzivním výzkumem a sledováním. A na to že začal jako amatér a přešel k srnčímu od koní, je to neuvěřitelný výkon, dotáhnout to skoro na přednášení na vysokých školách.

To mám s panem Schererem v podstatě stejnou zkušenost, akorát já o tom nepíšu knihu :-) a nemám s tím jistě letité zkušenosti jako on. Moje směska pšenice a ječmenu, co dávám po celý rok, je z odpadu, co zbyde po čištění obilí (drobnější, ale kvalita). Bohužel oves se poměrně daleko široko nepěstuje. Já tu směsku ještě míchám s takovým horším odpadem = méně obilného zrna, více plev, je v tom namíchán i hrách, občas i troška řepky, prostě taková všehochuť. Mám možnost toho mít tuny za dobrou cenu :-), takže přikrmuju po 3/4 kyblíku po celý rok hned od žní pravidelně každý den nebo obden, nebo dle spotřeby. Zvěř směsku bere průběžně po celý rok, srnčí na jaře jak se zazelená méně, většinu v tento čas spotřebují divočáci a dančí. Při uzrávání obilovin a když je strniště, tak přestane všechno chodit. Od začátku září začne pomalu vnadiště navštěvovat veškerá zvěř a to trvá až do jara. Kromě obilí dávám kaštany, ořechy, když jsou, kukuřici, krmnou řepu + jetel, málokdy siláž. Pozor se musí dát na řepu, tak ji dávám rozeknutou na kolečka po malých dávkách, protože dančí a divočáci jsou schopni sežrat vlečku za noc, obzvláště na jaře, a co to pak udělá s jejich trávením raději ani nedomýšlet.
Dávám to na otevřené vnadiště/krmeliště, na které chodí s větší oblibou nejen spárkatá, ale i drobná zvěř, obzvlášť když je v blízkosti dobrý kryt. Krmelec ani krmítka se mi nijak zvlášť neosvědčila, zvěř k tomu tak nějak nemá důvěru a asi na to není zvyklá, ale když doplňuju dle situace pravidelně skoro každý den, tak už vím, jaká je spotřeba a předložené pochutiny tam nikdy neleží nikterak dlouho.
Člověk nikdy neví, jaká ta zima bude, takže letos mám poměrně velké přebytky, zvěř kvůli žaludům nechodí tak, jako v minulých letech. Ale je to velice individuální věc, některé kusy srnčího raději chodí po lese po žaludech, některé mají raději řepku a některé zase vytloukají vnadiště. Například na fotopasti mám každý večer srnče a srnce, kteří chodí na hromadu pravidelně, ostatní kusy spíše náhodou. Když přijdou divočáci a dančí, zmizí vše až na hlínu. Co nezkrmím teď, určitě zkrmím na jaře a v létě u řepky, kdy to zblajznou divočáci a zejména pak letošní selata, jejichž mladistvé nenažranosti se jen tak něco nevyrovná.
K léčení Cermixem, předloni se u nás neléčilo a na jaře pak frkalo přes polovinu srnčího, loni se léčilo a letos frkající srnčí bylo a je spíše výjimkou. Ale hodně srnčího ubylo. Na sto procent to účinnost sice nemá, ale zlepšení bylo jasně patrné, ale myslím si, že když je kus slabý, tak mu nepomůže nic a těm relativně silným to neuškodí.

Tak s p.Schererem jsme si prima pokecali po telefonu, bohužel do diskuse tady na fóru se nehodlá zapojit, má tolik práce s přípravou nové knížky, že nestíhá ani přečíst časopisy /odebírá Myslivost, Svět myslivosti a Hubertlov/, o internetu nemluvě. Co se týče přikrmování, jednoznačně preferuje přikrmování jádrem po celou zimu s využitím samokrmítek, za největší chybu považuje předkládání jádra ve větších dávkách s delšími časovými rozestupy. Pokud se začne přikrmovat včas a zvěř má jádro po celou zimu ad libitum k dispozici, ani tak moc nezáleží na tom, čím se krmí - on sám krmí zlomkovou pšenicí (!!!) ve směsi s plevami bez jakýchkoliv škodlivých následků, ovšem zvěř si musí zvyknout, jednorázová větší dávka pšenice může i zabíjet... Samozřejmě takové přikrmování, respektive krmení jádrem ad libitum po celou zimu dost leze do peněz a v případě omezeného množství jádra je pro jeho zkrmení hned na podzim a počátku zimy. Z objemných krmiv dle jeho poznatků jednoznačně vede letnina a lesní siláž, pak kvalitní vojtěška a jetel, seno má pro výživu srnčího jen malý význam, většinu ho srnčí jen vytahá a znehodnotí. Dle jeho /i mých/ zkušeností raději srnčí bere seno i jiná objemová krmiva z otýpek než z jeslí krmelce. U těch jesliček klade důraz na to, aby byly šprušle nejméně 15 cm od sebe, jinak se může stát, že jak první seno založíme, tak ho na jaře vyhodíme. Za vynikající krmivo považuje jablečné výlisky. Také jsme se bavili o plošném odčervování medikovanými krmivy. Je jednoznačně pro, na rozdíl od některých názorů lidí, kteří po vzoru "odborníků" z jiných zemí EU to považují za zbytečnost. Důležité je předkládat medikované krmivo ve dvou dávkách po dva dny po sobě, žádné delší intervaly, aby se nestalo, že si parazité po nedostatečných dávkách vytvoří rezistenci. Ale stejně není zaručeno, že se dostane i na ty nejslabší kusy,které by to nejvíc potřebovaly. Za nejúčinnější přípravek považuje Cermix, který se mu osvědčil zejména proti podkožním střečkům, kteří jsou tam u nich dost rozšířeni - je z okresu Blansko. Snad jsem na nic podstatného nezapomněl.Vlastně ano. Ptal jsem se ho na to, co říká přimíchávání jemně drcených vaječných skořápek do jádra - a překvapil mne, když mi řekl, že jeho doma chované srnčí dokonce beze zbytku sežere každé vajíčko, které ve výběhu náhodou slepice snesou a srnčí ho rozšlápne.

Jsem z OMS Žďár nad Sázavou a na semináři v Čáslavi jsem taky byl :-). Byl jsem tam s hospodářem kolegou a naším předsedou, který měl na tomto semináři přednášku o významu předkládání spodních čelistí u srnčí holé zvěře. Velice poučné doporučuji všem. Jinak OMS si ještě nechává dělat speciální granuje pro srnčí zvěř. Zvěř tyto granule bere přednostně. Sám mám samokrmítko a přikrmujeme od září až dokud zvěř bere. Důležité je opravdu, aby zvěř měla pořád něco v samokrmítku. Narozdíl od lidí ví, kdy má dost a nepřejídá se. Když bude vědět, že pokaždé něco v samokrmu najde nepotřebuje toho do sebe narvat tolik, aby týden vydrželo než někdo samokrm doplní. Bude vědět, že kdykoliv přijde něco tam bude. Důležitý je potom i klid kolem krmelce. V těchto mrazech leží v blízkosti krmelce a jde se pouze nažrat a opět zalehnout. Pokud tam projde pejskař nebo lyžař zvěř vydá spoustu energie na to, aby se schovalo do bezpečí. A tu potom potřebuje zase doplnit. Tím se spotřeba krmení zvyšuje. Takže klid a stále plný krmelec.
Nezapomínám ani na letninu. Kopřivy, habr a jeřabiny.

Pro Mirka Bergmana - Tebou zmiňovaným odmítačům přikrmování jádrem po Novém roce (zoologům, veterinářům ), i dalším, vřele doporučuji četbu publikace Metodika aplikace minerálních krmných doplňků od autorů Babička, Hanák, Knápek. Třeba po jejím přečtení změní názor. Myslím že i Fesojem zmiňovaný odborník na srnčí zvěř p. Scherer dospěl ke stejným závěrům a byl bych velmi rád, kdyby se zde mohl prezentovat se svými zkušenostmi. V publikaci je obsáhle popsána problematika přikrmování jádrem u srnčí zvěře od září do jarních měsíců, spolu s aplikací MKD.Podle autorů je nutné začít s podáváním jádra a minerálií už od září, kdy srny si tak vytvoří dostatek zásob pro prenatální vývoj plodu a v podávání jádra (pokud možno ad libitum ) pokračovat až do doby, kdy je srnčí samo přestane brát. Rovněž pro srnce v době parožení a loni kladená srnčata pro jejich další vývoj má příjem jádra s mineráliemi v této době velký význam. Zajímavý byl na toto téma i zářijový seminář v Čáslavi, kde zástupce OMS ze Žďáru n.S. informoval že zdejší MS hodně využívají velkoobjemových samokrmítek na jádro. Je zřejmě minulostí doba kdy se "normovala" spotřeba jádra pro zimní přikrmování na 20dkg na kus a den a praktikovalo se to návštěvou krmelce 1x za týden, kdy se zvěř první dva tři dny jádrem přecpala a další 4 dny koukala do prázdného korýtka. Při podávání jádra ze samokrmítek, kdy zvěř (srnčí) má jádro neomezeně k dispozici po celou zimu, by se to prý nemělo negativně projevit ani při zkrmování omezeného množství pšenice ve směsi s ostatním jádrem, vzhledem k tomu že se nezmenší počet klků v trávicím ústrojí... Je ale otázkou, kolik sdružení si může vzhledem k finanční náročnosti dovolit přikrmovat, či spíše krmit jádrem od září do dubna formou "ad libitum". Ale tam, kde to situace dovolí by to ve spojitosti s aplikací minerálií mělo mít velmi pozitivní dopad. M.H.

Oldo, ještě trochu tvoje myšlenky doplním :-). Krmení jádrem do samokrmítek a dvakrát týdně do korýtek samozřejmě leze poněkud do peněz. My, když už je po Novém roce a zásoby se začínají tenčit, tak do samokrmítek začneme přimíchávat pšeničné plevy. Je to také vláknina, určitou výživnou hodnotu mají a jsou tam i zlomky pšenice v neškodném množství. Neprší do toho, a pořád to plní efekt ředění řepkové monodiety. Já navíc uplatňuju "individuelní přístup". Když v předjaří 2008 hospodář vyhlásil pro teplé počasí konec krmné sezóny srnčí zvěře, tak jsem mu řekl, ať se nezlobí, ale že krmím medaili, a dokud nevytluče, tak ať si bere co chce. Dokrmil jsem se ke stříbru - a to perlení!... :-)

Radku: On je rozdíl, co jsem viděl, tak typicky polního srnčího moc nemáte. Zato těch divočáků. A srnčí pokud ty honitby krmí tak jak popisuješ v tom lese najde vše a nemá potřebu chodit 300m přes pole ke krmelci na seno. Ale jak přijde bída v lese berou. I když mě bere hlavně dančí a teď teda fest. 20cm sněhu -20C za týden vymeteno celý jesle. V zásobníku ještě mám, ale pokud by se to opakovalo ještě 14dní tak nemám v březnu co dát

U nás je to trochu jiné. Každý krmelec musí být naplněn senem až po střechu - a je to nutné, protože kromě srnčího zde máme i vysokou. Nikdo nemůže říci předem, ke kterému z krmelců se nastěhuje a stalo se již několikrát, že jsme v zimě museli zásoby pracně doplňovat. Pokud krmíme pouze srnčí, vždy seno zbude, někdy víc, někdy míň, ať je zima jakkoliv tuhá. Ve vyšších polohách honitby, kde je zimní výskyt vysoké pravidelný, máme krmelce o větším objemu a když to vyjde, necháváme tam před zimou přivézt i nějaký ten velký balík. Srnčí je holt bylinožrout a jelen trávožrout, s tím nikdo nic nenadělá.

Vzpomínám si, jak jsme kdysi s bývalým tchánem šli zkontrolovat krmná zařízení v honitbě na Pardubicku, kde byl členem výboru. Byl sice sníh, ale tak 5 až 10 cm, ne víc. Ve všech krmelcích bylo založeno kvalitní seno - a téměř nikde srnčí nebralo. Jen u dědy, protože ten místo normálním senem krmil čistým jetelem. A když jsme docházeli k poslednímu krmelci, děda mi říkal, že tomu chlapovi je sena pro zvěř líto a tak sušil pro zvěř jen kopřivy a veškerý brajgl, co mu rostl za barákem. A ejhle, zvěř ten "brajgl" brala velmi dobře ! I Nečas psal, že podřadnému jeteli či vojtěšce dá srnčí přednost před kvalitním senem a že kopřivy se jetelu či vojtěšce vyrovnají. Při té kontrole jsme také přišli k bažantímu zásypu, u kterého delší dobu nikdo nebyl. Děda hned sáhl pro lesnickou křídu, vyhotovil na prkénko zápis o kontrole a přibil na nejbližší strom. Ten zápis zněl :"Akáty bílé, žaluji vám, hovno mám v zásypu, chodím tu sám. Bažant kohout."
Romane, s tou letninou máš pravdu, letnina nebo kvalitní lesní siláž je pro srnčí daleko atraktivnější objemové krmivo než seno. A kdo má políčko s topinambury, jistě mi dá za pravdu v tom, že topinamburovou nať dokáže srnčí i jiné spárkatá přes zimu také vyholit až na ty nejsilnější stonky.

Taky se připojuji k názoru do ledna tomu rvat horem spodem co to jde a od ledne už s jádrem opatrně. Samozřejmě krmíme výhradně ovsem, ten je takový nic proti ničemu. Energie nemá nijak extra, ale taky nijak extra neublíží. Do ledna sypu 2-3x týdně 4 kýble jádra a od ledna 1x týdně 1,5 kýble. Takže dávku jádra omezím zhruba na desetinu. A je i vidět, že po novém roce si seno s jádrem mění místo na žebříčku hodnot u srnčího. Ale platí známá sedlácká zásada, že každá změna v krmení musí probíhat pozvolně. Také se musí pokrýt energetický potenciál zvěře, a pokud energii nikdy nesežene, asi neuškodí ji trošku nakopnout Ovsem. Ale s mírou a sezónu dělit na JÁDRO a seno /SENO a jádro.

Příroda je mocná čarodějka...
Srnčí zvěři dala do vínku třeba mimo utajené březivosti i redukci kapacity bachoru dle ročního období.Po potravně neomezeném létě a na potravu vydatném podzimu (zbytky obilnin, kukuřice, semena, plody stromů aj.), je srnčí zažívací ústrojí připraveno na maximální příjem potravy a vytváření nutných tukových zásob.
Pak nastane období, kdy dojde k omezení objemu bachoru (zmenšení velikosti a počtu bachorových papil), vzhledem k schopnosti omezeného příjmu potravy je nutná energie čerpána z nahromaděných tukových zásob.A právě v této době (předjaří) dochází k největším ztrátám - většinou dominantní či silní jedinci s plných bachorem obilí... - nepustí ke korýtku jinou zvěř, pokud se sami pořádně "nenabouchají".
Na druhou stranu má srnčí navykací schopnost na různé druhy krmiva, tam kde přikrmují ovsem či ječmenem od října, lze pak opatrně přikrmovat i jádro.
Na první přirozenou potravu je už opět adaptováno zažívací ústrojí přizpůsobenou bachorovou mikroflórou, takže od ledna jádro (mimo pšenice) raději v omezeném množství (?), tento problém nelze paušalizovat, bude odlišný dle typu honitby a dalších okolností.

Podle mého názoru a řady článků k této problematice je hlavní problém v "nárazovém" přikrmování. Je jasné, že nejvíc bere spárkatá v době vytváření podzimních tukových zásob, ale jestliže si zachová mikrofloru zažívacího traktu přizpůsobenou jadrnému krmivu, nevidím důvod k zažívacím potížím. Jestli se kus dostane k plnému korýtku jednou za týden a napere se, co se do něj vejde, pak mohou samozřejmě potíže nastat. A ještě větší, když se dostane místo k ovsu ke pšenici - to je pr.ser spolehlivě. Záleží také na prostředí. Jiné to bude ve smrkové monokultuře s půlmetrem sněhu a jiné v dubovém lese s úrodou žaludů a max. popraškem. Z mých zkušeností, přikrmuje-li se kontinuelně, zvěř si sama ubere podle potřeby a problémy nenastávají. Navíc, tam kde jsou řepky, eliminuje přísun jádra až do jara známé problémy s řepkovou monodietou.