Myslivecké fórum

Vlhkost je při líhnutí opravdu velmi důležitá, ne snad pro změkčení skořápky, ale pro zdárné vyklubání kachněte (pokud je nízká tak dochází k tzv. přischnutí a ztvrdnutí vaječných blan a ztížení líhnutí). Kachně se klube tak, že si vaječným zubem postupně naťuká vejce po jeho obvodu blíže k tupému konci a pak vlastně odklopí oddělenou část skořápky. Pokud má vejce silnější skořápku, dochází k odumření zárodku většinou již v průběhu inkubace, příčinou je většinou zdravotní stav a stáří kachny (jistě se vám stalo doma u slepic když byly staré, že měly velká a hrubá vajíčka). To že se nevylíhnou všechna vejce je naprosto normální, záleží jak dlouho trvá než kachna snese celou snůšku a zasedne. Babička Pavla Černého dělala přesně to co vodní ptactvo - po příchodu na hnízdo se otřepou a tím zajišťují vlhkost vajec. Jinak u nás v honitbě (Jižní Čechy) kachny hnízda moc nevyhledávají (máme jich cca 50) a ani dotace je nepřesvědčili. Myslím si, že je to tím, že si najdou lepší a přirozenější prostředí k zahnízdění, kterého máme na rozdíl od opravdu divokých kachen dost (máme v honitbě cca 35 rybníků různých velikostí a v sousedství spoustu dalších).

Mirku, já mám právě obdobné domácí zkušenosti s domácími kuřaty a jako kluk i s bažantími vejci pod liliputkami. Problém jsem z velké části vyřešil tím, že jsem vejce místo do kukaně se dnem dal do bedny beze dna venku na holou zem (důlek + samozřejmě podestýlka). Jen do mírného svahu a se stružkou kolem kvůli vyplavení při lijáku. U těchto druhů v zásadě hnízdících na zemi (nebo ve vykotlaných stromech) příroda s vlhkostí jaksi počítá. Vejce pak méně vysychají a při líhnutí jsou skořápky patrně měkčí. Také si pamatuji, že babička kachní a husí vejce před líhnutím lehce kropila vlažnou vodou. Je to pořád teoretická úvaha, ale chci v těch budkách navodit pokud možno přírodní podmínky. Jinak jsem vloni na tom močále pozoroval kachnu i se čtrnácti kachňaty a rok před tím na rybníku dokonce s osmnácti.

Mirku, nacházel jsi při čištění čistá vejce nebo vejce s odumřelými zárodky? Jde mi hlavně o to, zda při této podestýlce vejce nadměrně nevysychala. Možná, že stačí vlhkost, kterou přináší kachna na peří. V tom vykotlaném stromě mě zaujala 100% líhnivost. My máme zdánlivě ideální podmínky na jednom rybníku se dvěma ostrůvky, na kterých kachny v klidu hnízdí. Jenže kachňata na něm pak likvidují sumci. Na tom močálu, z velké části pokrytém rákosem, je naopak odchov celkem bez problémů. A navíc v mělké teplé vodě s bahnem velká úživnost.

Dobré a aktuální téma. Zrovna včera a dnes jsem vyrobil 4 budky. Ještě tedy musím doplnit "střešní krytinu", abych prodloužil životnost dřeva a pak nainstalovat do močálu, dokud je zamrzlý - je tam vody (tedy víc bahna) nad holínky, ale často kolísá, takže při okrajích bývají hnízda vyplavovaná. K výrobě mě inspirovalo loňské úspěšné vyhnízdění kachny v tomto prostoru ve vykotlaném pahýlu ulomeného jasanu asi metr nad hladinou. Vyplašil jsem ji, když jsem se brodil kolem. Měla tam deset vajec, z toho dvě naklovaná - kachňata se začínala líhnout. Za tři dny při kontrole už jen drť skořápek v prachovém peří, ale podklad - vlhký troud shnilého dřeva. Myslím, že právě ta vlhkost a zvlášť pro vodní ptactvo je důležitá. Proto mi ta sláma až tak nesedí. Protože vím o padlém ztrouchnivělém topolu, napadlo mě jako podklad dát takovou drť a doplnit stařinou. Ale zkušenosti s tím nemám, takže se rád nechám poučit, páč to musím vyřešit, než přijde obleva. Nad bahnem led taje rychle a koupat se nechci...

Chtěl bych poprosit o radu ty z Vás, kteří mají v honitbě kachní budky... - rybníky jsou zamrzlé, takže nejlepší čas na jejich údržbu, čištění atd.. - ale nejvíce by mne zajímalo -plníte budku "něčím"?? - sláma, seno atd??
děkuji za rady