Myslivecké fórum

Motáci u nás ještě nejsou, černí čápi také ne. Včera na čekané jsem viděl 13 zajíců (každý kus se u nás počítá :-)). Kdyby to byl průměrný počet na každých 25 ha polí v naší honitbě (včera jsem měl přehled u přibližně 25 ha pole), tak po celé honitbě by pak mělo být přes 500 zajíců - njn, ach ta "statistika" :-). Dále jsem viděl kolem 20 kusů srnčího, což není vůbec špatné. Poměrně hodně srnců, ale kandidáta na paličkáře žádného, všichni (3) srnečci už na hlavě měli něco vidět a to ještě není ani duben. Myslím, že letos to nebude s paličkářema žádný punk, protože bylo hodně žaludů a velice mírná zima, takže bych řekl, že to budou většinou spíše špičáci na hraně chovnosti, než jednoznačně lovní paličkáři. Po setmění jsem ještě chvíli čekal, jestli neuslyším prasátka v lese, abych až se rozsvítí měsíc příští týden šel najisto :-D. Ale bylo ticho, jen v dáli na horizontu chodily nějaké tmavé fleky, ale nekvičelo to, tak to asi bylo to dančí, co mi chodí na vnadiště.

Jsem asi trvalý pesimista, ale na prosazení redukce motáků, krkavců, jestřábů atd. přátelé nevěřím. Vzpomeňte na Šumavu a kůrovce a to je poněkud dramatičtější a viditelnější a prd platné. Výše uvedení letci jsou pořád vysoce i když mimo realitu považováni za ohrožené druhy. Téměř každý ornitolog je nadšen když je vidí. Méně nadšen je chovatel drůběže když mu jestřáb odnese kachnu z vajec či slepici, o myslivci ani nemluvím. Ale to přeci nic neznamená, vždyť si může dojít koupit kačku či vejce do marketu, tak o co jde. Mám kamaráda se kterým jsme před čtyřiceti lety adeptovali, od mládí je též vášnivý ornitolog. Specializuje se na jestřába. Myslivosti již zanechal a na posledním srazu ze střední školy jsme se málem pohádali ohledně jestřába. Na toho má klapky na očích a nevezme žádný argument. A teď zbytek lidstva v Evropě. Málokdo má kachny či slepky, čili mu ti vzácní opeřenci nic nesežerou a co vy myslivci, vy se chcete cpát bažantama, koroptvema a zajícema a ještě do nich surově střílet. Vždyť je to vlastně hrozný, nehumání téměř perverzní přežitek. Tak si nedělejme moc velké iluze, ale nechci nikomu brát chuť do boje s dle mého názoru větrnými mlýny.

S výjimkou kvůli ochraně koroptví už jsem se setkal. Bylo to ale v případě, kdy se vypouštěly koroptve z umělého chovu pro posílení divoké populace. Za zkoušku resp. za zeptání to asi stojí.

Ivo, na téma předposlední věty tvého příspěvku jsem se bavil 16.3. s Luďkem Králíčkem. Ten mi nabídl možnost regulovat pochopy v konkrétní honitbě na výjimku např. na základě ochrany ohroženého sysla. Jenže já o žádném syslovi v naší honitbě nevím. Vy, kteří ho máte, zkuste to. Jinak sopuhlasím s názorem, že pokud se v dohledné době neobjeví úprava zákona nebo vyhlášky ve smyslu ochrany zejména zajíců proti přemnoženým pernatým predátorům (motáci, krkavci), brzy přibydou oblasti, kde už fakticky nebude možno zajíce myslivecky obhospodařovat. A skutečností je, že pak už tak nějak přestane osud druhu ležet na srdci velké části myslivců - viz koroptev.

Zdenku, je to tak - ve vrhu byli dva pejsci a dvě fenky, já si bral posledního pejska. Mám z něj hroznou radost, vypádá to že to bude šikula. Hrozně rád mi nosí různé věci (ideál je stará ponožka vycpaná papírem:-D),venku je k neutahání. Je to takové malé torpédo:-D a trošku vzteklounek,ale dá si říct. Nejvíc s ním zkusí sestřin roční jezevčík. Ten je hrozný flegmatik a co si všechno nechá líbit je až s podivem. Budu držet palce,ať vám to dobře s honitbou dopadne a aby další foxlík byl co nejdříve u vás

Zdravím Antoníne.Měl jsem se rovněž jít podívat na štěňata k panu Moudrému ale mám jedno velké dilema.Podle toho,že jsi si dovezl pejska ve čtvrtek,tak předpokládám,že to byl již poslední pejsek z onoho vrhu.Včera jsem osobně mluvil i s majitelem krycího psa.Potomky po tomto chovném psu dost chválil a tak doufám,že ti pejsek bude dělat radost a že s ním budeš spokojen.Mi už ve čtrnácti letech můj foxík dosluhuje a potřeboval bych za něj už vychovat náhradu ale vše závisí na tom,zda nám honební společenstvo prodlouží nájemní smlouvu na příští období.

Včera jsme se o půl osmé vraceli domů přes Jihlavu a na kraji města nám to přes silnici fikla kuna. Což není nic až tak neobvyklého, jen mě překvapilo, že to byla lesačka. Na těch 10 metrů jsem měl excelentní výhled na náprsenku. Až doteď jsem žil v přesvědčení, že lesačky lidská sídliště hrozně nerady... Že by se nám ai medovky začaly stěhovat do vsi?

Drahoši a Eriko - také mi to trhalo uši a srdíčko. Ale všechno nakonec vyřešil jezevčík drsn., který spí vedle - dvakrát štěkl a byl klid. Trochu jsem měl strach jak to mezi němi bude, ale vypadá to na velké kamarádství:-D

Eriko ne pulkrabička, ale pokud se nedaří pak další a další rána je i o psychice a nemusí to být střelivo.

Drahoši, já taky :-) Když jsme dovezli malou jagu, tak bydlela nejdřív doma (bylo to v zimě), přes den mohla se mnou po baráku, na noc šla do chodby. Ten nářek byl strašný, sousedi si museli myslet, že někoho vraždíme :-( Byla bych schopná si snad ustlat s ní na zemi, jenže to by pak bylo spíš horší, no zatli jsme zuby a druhá noc pak už byla lepší, do týdne už ani nepípla, pak se nastěhovala do volného boxu do stáje a za pár dní k bordině do kotce a byl klid :-) Tedy do té doby, než se začly rvát :-( Teď je na samotce.

Dnes jsem si domů dovezl novou radost - foxteriér hladkosrstý Igor z Krčmáně.Momentálně "koncertuje" v kotci, holt jedna noc se musí přežít:-). Tak snad nám to spolu půjde:-))

Cena je jen 38,- za kus, což není taková hrůza. Horší je dostupnost, ale to že to střílí stejně jako SPCE je zajímavou výhodou. Tolik toho při lovu nenastřílím, abych si to nemohl dovolit. Třeba dojdu k tomu, že účinky jsou stejné jako u SPCE a pak přejdu zpátky na něco levnějšího třeba GECO, SB SP... :)

Radku: Výborná zpráva, s SB trénovat, s LM trefovat. Mě u těch nábojů vždy fascinuje co na tom může stát 50Kč oproti těm za 25Kč :-)

Dnes jsem si konečně byl pro náboje Lapua Mega 12 g v té néjlepší ráži .308. Při zkušební ráně jsem zjistil, dvě věci, jako pokaždé tu smutnější, že něco špatného je v mých rukách :-), a druhou věc o něco lepší, že Lapua Mega 12g a SB SPCE 11,7 g lítají skoro stejně, aspoň s mejma rukama. Tak jsem zvědav až něco ulovím, jak to bude fungovat.

Já poslední dobou nestíhám, takže venku jsem nebyla, jediným mým setkáním se zvěří je každodenní zírání dalekohledem z okna kuchyně na řepkové pole, kde je už od podzima okolo 30 kusů. Brzo ráno tam nejsou, to bývají blíž k cestě a víc v "padlině", během dopoledne se přesunou víc na prostředek pole a odpoledne už jsou v "plném stavu" rozlezlí nebo polehaní pěkně pod horizontem :-) Je tam i několik srnců, jenže nemá moc smysl se jimi zabývat, jelikož je jasné, že všichni zlstanou v řepce. Vlevo od cesty je pak nějaké obilí (hádám na ječmen) a pak zase další řepka, takže to bude letos veselé. No, snad se tam aspoň zase nastěhují divočáci, na čekané by to bylo ideální, prakticky kousek za vsí :-)

Tak mi včera deset minut před sedmou přetáhla nad kazatelnou první sluka, objevila se s východem první hvězdy.Z dálky bylo slyšet ostré písknutí a jak se přibližovala,tak i to jasné mručivé kvorkání a zase písknutí...Proletěla přede mnou a zmizela ve vršcích krajových smrků. Seděl jsem na posedu v rohu lesa s výhledem do luk. Nádherný podvečer a jak já říkám ,úplně idealní na "toulavou škodnou". Postupně mi do luk vytáhlo šest kusů srnčího, objevili se i dvá ušáci a na prostředku luk se ozývaly a plácavým letem se předváděly čejky. Občas přetáhl nějaký hřivnáč a se soumrakem se mi za zády někde z hlouby lesa párkrát ozvalo krátké "hu !", hu ! .. jak se probudil mistr bubo bubo.. Byl klid, nikde nikdo, prostě krásný relax. Lovu

Taky mě přítomnost konipasů vylákala k první vycházce za slukami, ale jediný tah, který probíhal, byl tah divokých husí. Seděl jsem na zemi na lavičce, kterou tam mám zabudovanou od loňska, křepelačku odloženou 5 kroků ode mne - mít ji na dosah, chtěla by se mazlit, je to holt ženská. No a najednou lištička. Vylezla od potoka na nějakých 120 metrů a pomaloučku směřovala přímo ke mně. Střílet jsem nechtěl, ale byl jsem zvědav na reakci feny. S tou to jen hrálo. Jakmile ji dostala "do nosu", sedla si a celá jen vibrovala, ale k uklidnění stačilo jen syknutí a přísný pohled, z čehož jsem měl pochopitelně radost. Kmotra k nám přišla na nějakých 10 m, pak se jí něco nezdálo, chvilku jsme se koukali z očí do světel, až nakonec odbočila vlevo a pomalu se ztratila. A vůbec mne nemrzí, že jsem nevystřelil. Však se setkáme znovu. Já sice vím, že mnozí z Vás s mým jednáním nebudou souhlasit - ale nemyslím si, že by u nás bylo nutno lovit lišky i teď, notabene na výročce hospodář oznámil, že vloni jsme střelili 18 lišek. Já jich z toho měl 10, takže kdyby každý náš člen postupoval stejně, nebylo by co řešit.
Jsou tady již další navrátilci z teplých krajů a dávají o sobě svým ranním a večerním zpěvem patřičně vědět. Včera mne ale něco překvapilo. Jarní svatební lety káňat jsou každoročním jevem, ale aby jich v tuto roční dobu předvádělo leteckou akrobacii poblíž hnízdiště hned 5 kusů najednou, s tím jsem se ještě nesetkal - zatím jsem je vídával jen v párech
A ještě jedna známka toho, že jaro je definitivně tady - ač v lese ještě všude leží sníh, srnčí úplně přestalo navštěvovat krmelec a i takovou pochoutku, jakou jsou jeřabiny, nechává bez povšimnutí.

Vše nej Josefům...No, byl to nádherný víkend. Už v pátek navečer jsem nevydržel a vyrazil se projít s flintou. Krom mě mělo stejný nápad mraky lidí a motorkářů, tak že mi chvílemi revír připomínal Václavák. Támhle řvala píla, tamhle motorky a na konec mi přišla holka s koněm na uzdě a začala ho trénovat. Páteční navečer jsem to vzdal a se soumrakem jsem bez nálady dojel domů. U televize jsme si s maminou dali lahev červeného a říkal jsem si, že mě to mělo napadnout hned !... v pátek!! jít do lesa. V sobotu i v neděli jsem šel ráno. Nádhera, klid, všichni chrápou...Po dlouhé době jsem u nás viděl šedivku. Krákala z dálky a táhla mi ve výšce přes hlavu. Zkusil jsem jí popotáhnout o "voj vozu" a bouchnul na ní čtyřkami.Zamotala se po ráně a klouzavým letem změnila směr i výšku. Ztratila se mi za stěnou lesa, tak ani nevím...,ale nespadla.Cestou zpátky mi přes cestu mezi pasekami přejela liška. Na nějakých 50 kroků.Neměl jsem šanci ani kulobrok sundat z ramene...Rána jsou prostě rána. Nikdy nelituji vstávání. Po návratu domů vidím před vraty garáže poskakovat konipase. Jak říkali staří myslivci - do týdne tu budou sluky...

Dnes jsem letos prvně vyrazil s dalekohledem mrknout na srnčí. Zasedl jsem na posed a od pěti do tmy obeznal dva slušné šesteráky, paličkáče a jednorožce. Jednorožec vůbec nemá levý parůžek a dost možná ani pučnici. To není na první čekanou vůbec špatné...:) Přesně vím, kdy ty dva odstřelové uvídím naposledy. Asitak 15ho května....Co asitak - přesně 15ho května...:)

Drahošu?Vy máte kokra?Odkud?Náš první pes :-) chcu zase slídiče :-) a foxla k tomu :-) holt aristokracie je z ostrovů :-D

Lovu zdar, Miroslave. Sakra, moje bývalé :-) střelivo taky umí ulovit :-).

Dnes jsem začal bojkotovat léčbu. Tedy poté, co mi ráno doktorka řekla, že už jsem celkem zdráv. K večeru jsem čapnul flintu a hurá směr revír. Za ten skorotýden, co jsem nevystrčil čumák přes práh domova veliké změny. Přilétli špačci, jeden z prvních navrátivších se holoubků se evidentně potkal s jestřábem. Má to ta samica načasované, jak sem přiletí první hřivnáči, už je lesík samé peří, dal by se podle ní řídit kalendář. Cestou skrz les poměrně čerstvá (loňská) liščí lebka. Naprosto nechápu, kde se tam vzala, ať pátrám v paměti jak chci, hromovou holí tam určitě nepadla. Pak už jen hoďku na posedu koukat, jak se čvachtají kačky. Radost mi udělal kačer čírky obecné, kterou jsem u nás snad ještě neviděl. Hezký večer, hlavně že už to tam vypadá sympaticky jarně...:)

Tak nám Dnes spadlo až někam hluboko dolů, tak jen pro oživení :-) Vzala jsem kočkofenu a vyrazily jsme okouknout, co pěkného srnečkům roste na hlavách. Pole od silnic ještě prázdná - bylo teprve pět hodin - takže první kus až v lesíku, a to srna. O kousek dál dva kusy, tentokrát srna s čiplenkou. Vycházíme z lesa, jdeme podél hrany, pod lesem na poli na holé hlíně - nechápu, co tam hledají - osm kusů, mezi nimi srnec jen s jedním parohem, šesterák s kratší přední výsadou. Tak na tebe se chlapče v květnu podívám :-) Za kousek dál další skupinka, tentokrát šest kusů a z toho srnci dva, oba vysocí "něco" (jsou daleko a proti hlíně). Obcházím lesík, jdeme zase směrem nahoru, tam v dálce prchá 28 kusů, nedá se přečíst nic, co je co. V dálce na poli srnec a dva kusy holé. Jsme na konci, vlastně na začátku - tam kde jsme vlezli do lesa. Na poli vlevo srnec, celkem vysoký, srna a pak buď čiplenka, nebo hodně slabá jednička srneček. Vpravo pak dvě srny, čiplenka a mrňous srneček - můj druhý favorit k odlovu. Nohy jak gumové, ale spokojenost. Nesmím zapomenout na zajíce, přestala jsem je počítat když jsem se hned na prvním poli dostala na číslo 12. Byli všude, kam jsem se podívala, asi na ně naše lišky prdí :-) Podtrženo a sečteno, viděno móóóóóc zajíců a okolo 50ti kusů srnčí zvěře. Pár stopiček od prasat, ale nejspíš jen "courači", řepka je ještě nízká, aby je schovala :-)

Dneska jsem zasypal kačkám (drží se jich tam pořád cca 50) a pak se vydal projít blízký lesík. Zase jednou s očima nalepenýma v jehlíčí a...letos konečně premiéra. Pod stromkem se na mě smál loňský shoz. Jako vždy od srnce, kterého nikdy nikdo neviděl. Slabý šesteráček ve 2VT. Kéž se za dva měsíce přijde podívat taky na louku a ne jen pořád lesem...

Jo,mladící,to je všechno otázkou priorit,možností a chtění či nechtění.Už jsem taky spíš zmrzlinovej.

Fesoji, jak můžeš v téhle zimě myslet na zmrzlinu?

na 30m se dostat k huse to je úctyhodný výkon.většinou každý vidí husy že k nim broky ani nedoletí.

Taková vysportovaná skoro divoká - moc teda divoká nebyla - husa bude těžko vařitelná, to je pravda, to je lepší domácí, co chodí po dvoře - taky by nějakou Yorik mohl nějakýmu sousedovi nějakou zakousnout :-D, ale nechci ho nabádat samozřejmě k trestnému činu :-).

Vlastíku, mně se taky hned začaly sbíhat sliny - ale řekl bych, že to byla jen taková normální reakce průměrného českého myslivce :-).

Podle mě je to husa" běločelá", ale pokud by si měl flintu tak mohla být "domácí" :-)

U nás je to taky tak. Chumelí se, chumelí, vločka stíhá vločku, sousedovic kocour přefik naši kočku... Já sedím u okna, polykám prášky a čekám, až se to trochu umoudří, abych vyrazil s čubinkou ke krmelci. Rozkvetlé sněženky zmizely pod sněhem, zato se vrátil ten hladový ořešník, tak jsem mu dal kousek syrového pajšlu, aby bylo na co koukat. Dalekohledem jsem zjistil, že lišky a krkavci pilně zpracovali uhynulé srnčí, v noci je vidět jak ve dne, ale na lov si netroufám - lékařská věda rozhodla, že nesmím moc chodit a už vůbec ne prochladnout a jsem rád, že si mě v tom špitále nenechali. Co se týče prasátek, v našem MS od začátku roku nebylo uloveno ještě ani jedno. Vloni jich touhle dobou leželo už asi 5.

Sakriš jsem si spletl diskuzi.

V pondělí jsem vyrazil na stejné místo jako v neděli, v osm sedím na posedě u potoka, přede mnou 150 metrů takový nepravidelný roh lesa. V půl jedenácté opět vychází z onoho rohu lesa ta samá bachyně s pěti selaty jako v neděli 150 m ode mně, jde přes pole do zarostlého potoka, pak potokem proti proudu směrem ke mně, ale vychází 120 metrů daleko a vrací se přes pole do lesa. Čekám na poslední sele, co jde opožděně lehce přes 100 metrů daleko. Chvíli ho měřím v puškohledu a modlím se, aby zahlo a udělalo ještě pár kroků ke mně. Ale jdou po hlubokem zvoranisku pořád dál, selata skáčou nahoru dolů, na jistou ránu by to nebylo. Tak je pouštím a říkám si, zítra už na ně vyzrauju. Nebudu Vás napínat, vyzráli opět oni na mě :-). Včera jsem tedy už v sedum vyrazil, v půl osmé se posazuji na posed u rohu, kde divočáci vychází z toho lesa. Starý posed, který jsem jako první obnovil před 4 roky, kdy jsem s myslivostí začínal - hrozná nepraktická nepohodlná stavba! :-) Do desití ticho pusto, z lesa nedaleko jen občas slyším srnčí, tak už celej nažhavenej :-), jsa si vědom, že jdou buď divočáci, jezevec nebo člověk, čekám. Ale kvičení neslyším, jen občas hrabání a zapraskání větvičky. Po asi 10 minutách 150 metrů daleko vidím černý stín. Hle Ferda, zhruba 70 kg, podle anténky (pírka) lončák jistě, se přišel napapat žaludů na kraj lesa. Půl hodiny chodí sem tam a kolem jedenácté vyráží mým směrem, obchází mě ve vzdálenosti 60 metrů a jde směrem k potoku, kde jsem na posedě seděl předchozí dva večery. Chvíli chodí potokem a pak zase vyléza a jde směrem za mě. Když je 30 metrů daleko od mého posedu, nabírá vítr a utíká do lesa.
Jelikož už je čtvrt na dvanáct, tak jsem odhodlán jít domů, v lese ticho a klid. Pod posedem beru věci a odcházím napříč přes zvoranisko směrem k posedu z minulých večerů. Asi 30 metrů od onoho posedu slyším z lesa zakvičení, tak jdu k potoku a ve stínu se přibližuji k hraně lesa, kde předchozí večery vyšli ven z lesa. Divočáci ale byli rafinovanější, než jsem myslel, na pole vůbec nevyšli, chvíli to kvičelo vlevo, chvíli vpravo, chvíli v potoce, do kterého z pole nebylo vidět, hodinu jsem chodil doleva, doprava, že už musí vyjít ven... a o půl jedné zavelili k ústupu a zmizeli v lese. Acho jo, lov není žádná sranda :-). Dneska do večera na ně musím něco lepšího vymyslet, ale do lesa se mi nechce :-). Možná asi změním místo a zkusím si najít jiné hodnější divočáky, co se nenásilně nechají ulovit :-).

Já musím být, co se jara týče, trochu pesimista. Je fakt, že v neděli se už na kamenné zídce vyhřívala nádherná půlmetrová zmije a že včera jsem zahlédl první pěnkavy - ale další fakt je, že včera i předevčírem ráno u nás bylo -8 a že mě osobně v současnosti sklátila taková hnusná rýma, že ač jsem se těšil na noční čekanou /a že je vidět jak ve dne/, zůstalo jen u zbožného přání. A příští měsíc už bude po lovecké stránce zcela mrtvý - lišky od sv. Josefa nestřílím, čuňátka jaksi nejsou a nejkrásnější jarní lov - táhnoucí sluky - je už pěkných pár let zakázán, asi proto, aby si na jejich zimovištích ve Francii a dalších zemích mohli tamní lovci pobouchat o to víc.

Co chybí na číslech,přebývá na kvalitách.Méně je někdy více :-D

Dnes jsem zasedl na louku mezi trniny a rákosí. Měsíc krásně svítil,
prakticky nebylo potřeba k obeznání louky dalekohled. V devět vidím jak se táhne nízkej, ale dlouhej stín. Zastaví a již ho sráží k zemi Vulkan z 8x57JRS. První liška, kterou jsem střelil tímto střelivem v osmičce, vstřel neznatelný, výstřel do 3cm, tedy velká spokojenost. Lovu Zdar!

Dozvěděl jsem se, že v pátek se konalo poslední rozloučení s Kájou Hochmanem, fořtem z Míseček na Harrachovsku. Když jsme spolu študovali, v r. 1968 jsem od něj koupil svou první loveckou zbraň, brokovou jednušku naší výroby r. 12, za závratnou cenu 120 Kčs. Ještě jsem neměl lov. lístek, musel si ji prozatím nechat napsat další můj kamarád. Kája byl dobrý člověk, dobrý myslivec a výtečný střelec. Kdo jste ho znali, vzpomeňte se mnou. Čest jeho památce !

Špakové jsou už i u nás, rackové taky, modrokabátníky jsem ještě neviděl. V pátek jsem ve 21 hodin vyrazil ven. Jdu po oračce, na silnici zastavuje auto a on to kolega oblhíží, jestli na poli nejsou prasátka. Radši mu volám,ale ví o mě. Chvíli na to slyším z pole selata, koukám a rozeznávám 6 černých felků asi na 130 metrů. Dva kusy z toho jsou o poznání menší. Snažím se přijít blíž, ale rudl zatahuje do kraje lesa. Měsíc zajde na 10 minut za mraky a vidím vytahující zvěř pouze velkým dalekohledem. Měsíc vychází zvěř odchází. Kdyby byl na černou vyhlášen holokaust, tak by se dalo střílet, ale na jistou ránu to nebylo.Kolega mi v sobotu volá co prý tam bylo. Jsem snad přítel na telefonu? "Hele mrtvo, ticho, ani chlup." Nemám rád lidi, kteří si drze řeknou o informaci kam si mohou jít střelit zvěř. Někdo se jen zeptá někdo si říká o radu. Včera jsem zasedl na sedačku v té lokalitě. Kromě zajíce jsem do čtvrt na jedenáct neviděl nic, podcenil jsem oblečení a zima mne vyhnala domů. No nestřelil tam onen kolega ve čtvrt na dvě lončáka 30 kg? Mě by šlehlo.... V sobotu výročka v nedalekém srdužení. Ve zdravém jádře jsme vydrželi přes půlnoc a pak se zvesela rozjeli domů ke svým drahým laskavým polovičkám.

Lovu zdar úspěšným lovcům. Já jsem byl o víkendu mimo revír. V sobotu jsem na Klatovsku viděl prví hřivnáče. Byli tři a seděli blízko silnice na ozimé pšenici. V sobotu ráno také přiletěl první špaček a kontroloval budku na zahradě. V neděli ráno mi ještě za tmy přišla sms od kolegy, nemohl najít sele. Přijel jsem dopoledne domů a šli jsme hledat. Měli jsme ho záhy. Mělo 22kg po vyvržení. Ránu - průstřel přes játra, docela vysoko a barvilo dovnitř. Ten zásah jater byl devastační, nezůstal ani kousek v celku, všechno tekuté a s tímto zraněním urazilo téměř bez barvení asi 150- 200 metrů Stříleno s JRS SPCE. Zdar Karel

Eriko Lovu zdar! V sobotu ráno jsem vyrazil na lišky. Půlměsíc dávno zašel, sníh není, tak stačí tiše zaujmout místo na sedačce v půl šesté. Za cca 8 minut už zahlédnu šmouhu na vojtěšce směrem ode mne. To zajíc nebyl, bylo to dost velké - asi liška. Za dalších deset minut ji vidím kolmo přesadit cíp pole asi na 50 metrů. To už není pochyb. Pařezovka do ramene....., ale stačila splynout s krajem prutníku. Těsně před šestou se odpoutává od křoví a čáruje šikmo před mou sedačku. Dvakrát se zastaví a jistí, čímž zastavuje i můj pohyb se zbraní. Na nějakých 35 m dělá vlevo vbok a směřuje k rozpadající se zdi bývalého cukrovaru. Teď už je to rutina. Tiše zamyškovat, kříž nad plec a odmáčknout. Slyším, jak hrst čtyřek broků našla cíl. Lišákův jediný a poslední pohyb je "down". ZH 7x57/16, SB Junior s košíčkem, cca 30m. Má 204. liška a jubilejní dvoustá v domovské honitbě.

Všechno nejlepší Eriko,hodně štěstí,zdraví,lásky a ať ti sv.Hubert přeje!Petr

Eriko Lovu Zdar!!! Podle pozadí na foto je to stejné místo co minulý týden?

Dnes má narozeniny Erika, tak Vše nejlepší, hodně štěstí, zdraví a spousty loveckých zážitků J.B. :-)

Včera jsem vyrazil obhlídnout divočáky. Sedl jsem na mou kazatelnu kolem 8 hodiny. Ve čtvrt na deset slyším na kraji lesa kvičení, čekám hodinu, čekám dvě, čekám do půl dvanácté a divočáci pořád kvičí, ale z lesa se jim nechce. Při zpáteční cestě vidím 50 metrů od lesa stát jeden kus, ale mám namířeno opačným směrem a už se mi za ním nechce, tak snad dneska.
Ale jaro už se kvapem blíží. Včera jsem viděl a slyšel prvního skřivana, v noci na čekané na poli kolem 10 zajíců, srnčího taky vylezlo hodně a v půl desaté přijelo na kopec auto, občas zasvítilo na pole, občas svítily brzdová světla... no prostě jaro už se blíží :-).