Myslivecké fórum

Dnes jsem byl chystat CHP v Náměšti nad Oslavou. Samozřejmě můj srnec byl jeden z nejlepších, ale to zde snad ani nemusím psát :-). Do fotogalerie jsem dal několik fotek daňků z kralické obory - je zajímavé, kolik se tam loni nalovilo rarit a myslím, že jsou opravdu úžasné, i když jsou z obory. Pár daňků je i z volnosti, ale jak jsou daňci z obory zajímaví, tak naopak daňci z volnosti jsou o to smutnější, ale hlavně že to funguje. Fotky zajímavých srnců vystavím za pár dní.
Po obědě jsme byli s kolegou :-) zkontrolovat fotopast. Při návratu přes vojtěšku jsme našli tři malé zajíčky.

Eriko, kam na ty výrazy chodíš ? "Nechutný hemely"- to mě tak rozchechtalo, že jsem málem spolkl cigaretu. Opět jsem se přesvědčil o kouzelnosti našeho mateřského jazyka. Jinak samozřejmě Lovu zdar a za ty "nechutný hemely" 1+ !

Vždyť já ti rozumím. Ahoj

Eriko Lovu zdar.
Radku, ty "lončáku" já ti do Roudné dovezu čelisti i z kusů 70-80 kg, ulovených v řijnu ,listopadu, které ani nemají prořezané zadní stoličky !!
My, jako jediný okres jsme ještě nedavno dávali na přehlídku každou čelist z černé.Snad nějakou čelist a posouzenou doma ještě najdu....Vím co myslíš. V tuto dobu není 80kg kus přeci lončák ! ??, ale ty současný 40-45 kg kusy až projdou kukuřicemi , tak do listopadu 70-80 mají. To se vsaď !! A je to ten samý kus - lončák ..Tahle bachyně lončačka bude z jara dalším rokem vodit jako ta stará čtyřletá 120 kg. Proto se nebát na podzim zmáčknout a při redukci stavů zvednout pomyslnou laťku. Tyto kusy chodí pohromadě a bez selat. (viz.diskuse Lovectví...) Omlouvám se ostatním, co nevědí o čem je řeč .... Ahoj Honza

Tak jelikož poslední dobou probíhaly dny tak nějak stejně - tedy budíček v půl šesté ráno, nakrmit dobytek, od šesti makat, domů nejdřív ve čtyři, pět.., pak opět zvířectvo, práce doma, spát a ráno nanovo... naznal partner, že je nejvyšší čas trochu orazit a přišel ve středu s návrhem jet na prasata. Moje první reakce samozřejmě byla "Vždyť není měsíc, tam bude tma jak v pr*eli!" Ale po ujištění, že čuníci chodí brzo a vidět na ně je, jsem nemohla odmítnout. Jeli jsme v pátek, ještě s kolegou, jsem jako VIP lovec :-) - z auta vystupuju první a prakticky pod žebříkem kazatelny :-) Je osm, za chvíli přichází první srna, pak ještě dvě, nakonec i srnec, vytlučený Véčkový špičák, podle všeho starší kus. Pak nic a pomalu se stmívá. Před půl desátou z lesa zakvičí čuník, zapraskají větvě a už to začíná.. Ještě před tím, než jsme se rozešli na posedy, jsem kolegovi líčila, že se mi dosud nestalo, aby prasata přišla, já vzala flintu a bác.. Že je vždycky aspoň nějakou dobu "pasu". A samozřejmě - ani tentokrát pro mě Diana neměla jiný program, takže dlouhé a předlouhé minuty s odjištěnou flintou v rameni, nataženým napínáčkem a rozsvíceným bodem čumím na černý shluk všeho možného a nemůžu dělat vůbec nic :-) Jelikož si prasátka pochutnávají na plevách, vidím je i očima (40 metrů), ale jsou to samí krtkové velikosti tak jaga a pak zas "nechutný hemely" na který bych se bála zmáčknout, zda je to fakt lončák nebo bachna.. Pak jdou další kusy..a další..a další, něco je furt vlevo na plevách, něco vpravo od cesty na bramborách, lítá to sem a tam a mě už bolí ruka i rameno i všechno, občas si pažbu podržím levou rukou a do pravé vezmu dalekohled.. No prostě fakt aspoň půl hodiny jen koukám a poslouchám, jak ty potvory žerou, ty vpravo mě nezajímají bo tam je prd vidět (jako černý fleky vidím ale to je tak všechno a navíc je to o kus dál než ta parta vlevo) Pak to začne pomalu odcházet, z původních asi 30ti kusů je jich už jen něco přes polovinu a já se začínám hecovat do akce stylem "Kurňa Eriko dělej něco, voni se nažerou a pudou do pr*ele!" :-) Tak si tak přejíždím křížem - támhle, teď! Ne, nejde to. Teď stojí dobře! A už zas ne! Ten na ostro, hned jak se otočí! Jé, on utekl.. A tak zas běží čas a nakonec vidím vlevo dva kusy, jsou mírně v zákrytu, no taaak, uhni.. Nakonec jeden kus popojde až k cestě, jasně vidím, že stojí naširoko, hlavou doprava, červenou tečku za lopatku a BÁÁÁC! Hromadný úprk, ťukám esemesku "To ja" Odpověď je rychlá a stručná "A dobry" a moje taky "Nevim". Sedíme dál, kolega má dvě bachyně a 11 mrňousů v pyžamu. V jedenáct pro mě přijíždějí, jdeme na nástřel, nikde nic. Chodíme sem a tam, motáme se jak vítr v bedně - což v tomto případě nevadí, jelikož psík, respektive fenička, kterou máme pro příp. dosled k dispozici je zkušená profesionálka a nevadí jí, ani kdyby to pošlapal regiment vojáků. Děláme kruhy, svítíme a blikáme jak v Las Vegas a nemáme nic :-( Jsem si na 120% jistá umístěním zásahu, voláme pro psa a vracíme se k autu, abysme pro něj zajeli. Jen tak nějak automaticky si na cestě posvítím pod nohy a málem šlápnu do barvy! :-D Tak psa zrušit a další pokus :-) Jdeme po minikapičkách, pak se to konečně rozbarví a máme ho :-) Vstřel přes plíce, výstřel přes játra, taková spíš konzumní rána :-) (taky jsme domluvení, že prase koupíme pro nás :-) Z nástřelu 95 kroků. Váhově spíš jako sele (38,5 kilo vyvržený bez běhů), podle zubů ale už lončák (cca 15 měsíců), kňourek. Uloven kulovnicí ZKK 601 v té nejlepší ráži, střelivo to nejhorší - Vlašimský knedlík poloplášť :-) Lovu zdar.

ad Fesoj - možná by nebylo špatné dovézt toho divočáka na veterinu - dostanete myslim 1000Kč jako nálezné a budete mít jistotu, zda to nebyla náhodou nějaká nemoc..

Ve čtvrtek jsem v potoce našel uhynulou srnu, odtáhl jsem ji 20 m na dohled od posedu, že ji až bude čas zakopu. Předběhli mě divočáci, dnes jsem tam šel a srna pryč, po chvilce hledání jsem ji o kousek dál našel, lépe řečeno to, co z ní zbylo - kromě hlavy a pár chlupů a běhů skoro nic, takže je po újedi :-).
Fesoji, né každé prase muselo uhynout v důsledku neúspěšného lovu - mnohem častěji jej srazí auto nebo někdy také přirozeně uhyne, i když se tyto úhyny podceňují a moc se s nimi nepočítá.

V pátek jsme měli výroční schůzi. Ačkoliv jasnovidecké vlastnosmi bohužel :-) nemám, už předem bylo jasné, že se přečtou různé zprávy, pak se pochválí družstevníci za dobrou spolupráci ohledně zásobování krmení, aby oni nám pak vytknuli, že se lovu divočáků dostatečně nevěnujeme, že nelovíme bachyně, že lovíme kde lovit nemáme a nelovíme tam, kde máme, a na závěr nám napálili škody za 40 litrů - jimi napočítanou částku nebudu zvěřejňovat, protože by to se slabšími povahami mohlo seknout :-). Ach jo, každý rok stejné zjištění, že zemědělství a myslivost je jeden velkej BORDEL.

Dnes "pokřtěn" CZ 527 222 rem. koupený od Rudy Husáka, toulavá škodná-5,5 kg.126 m,přebíjené střelivo,střela sierra 3,6 g.Optika na 16x zvětšení,byl tam vidět jak tygr. A mimo jiné jsem pozoroval opakované útoky motáka a šedívky na zajíce v řepce.........

Včera jsem vyrazil s jezevčicema na špacýr. Viděli jsme několik kusů srnčího, zajíce a hřivnáče.Dva srnci postupovali řepkou a průběžně hrabánkovali. Dávali si jasně najevo, kdo kde bude mít svůj "rajon". Díky velké vzdálenosti jsem je dobře nepřečetl, ale oba jistě starší páni. Mladé jozefčici se neche moc hlásit na stopě zajíce. Najednou se v řepce chytla nějaké stopy a zmizela do hutšího porostu. A už jsem slyšel povím povím.Starší fena přiběhla na pomoc. No obě od zatoulané domácí škodlivé dostaly slušně po čuni, ale zvítězily. Spolupráce devítileté a patnácti měsíční fenky myslím dobrá a mě potěšila.

Tak to jsem nepochopil. Vím, jak se "do mami" dá chlupáč zastrčit, ale pověsit na hák a ještě dva najednou ?! Jinak samozřejmě Lovu zdar !

Lovu zdar! chlapi. Já byl venku v sobotu ráno. Na rozednění jsem seděl a potom šoulal. Našoulal jsem zajímavého srnce, který bude mým abonentem pro letošní sezonu,jestli se s mím tedy ještě potkám...Byl jsem mile překvapen, co jsem na té mé šoulačce viděl srnčího. Na každém políčku bylo něco vylezlé.Srnci už vytlučení, ale mám dojem,co si tak všímám, že někteří srnci mají "pomrzlé" paroží z těch krutů...V lese na křiživatce cest jsem se potkal s kmotrou. Vidím jí jak mi maže z pravé strany po cestě , tak jsem šel do dřepu,kulobrok v ruce a čekám jí že se objeví v křižovatce. Zarazila mi těsně u hrany rohu,krytá pařezem a keřem maliní na nějakých dvacet kroků.Dvě vteřiny jistila a potom jsem viděl jak bleskem mizí zpátky v porostě. Ve stráni v kamení, kousek od našeho setkání jsou dvoje nory, tak tam asi budou. No a jedna toulavá v loukách nad lesem. Klasika. Kulobrok střílí přesně...Lovu

Zdravím kolegové.Tak se mě po dvouměsíční pauze podařilo ulovení dnes už lončačky.
Ve čvrtek byl krásný podvečer, plán byl obeznat srnčí, původně jen s dalekohledem bez flinty.Ale pak si říkám, co kdyby myslivečku, flintu uneseš.
Po sedmé hodině začíná vytahovat postupně srnčí z lesa na louku, která sousedí s nedávno osetým polem.Pěkně se kochám.Kam optika dohlédne napočítám 20ks srnčího.Obeznal jsem i odstřelové kusy, které se ale určitě po 16.5 vytratí.Tak jak obeznávám srnčí přes puškohled, který má větší přiblížení, slyším zašustění pod žebřem v travině.Vnuknutí říká liška.Taky že jo, pěkně si na dvacet metrů ode mne značkovala svůj revír.Hodím ji do puškohledu, stačilo jen odmáčknout.Nejsem úplně přesvědčen že jsem udělal dobře, ale nechal jsem ji jít.Asi za odměnu mě kmotra poslala v 20.15 přes travnatý pás tři lončáky asi na 50metrech.
Chvíli byli částečně kryti travinou,hmotnost odhaduji na 40-45kg.Ve správné chvíli houkla revírem rána, kviknutí a kus vyráží na pravo od žebřu.Po asi 15 metrech vidím jak zavrávorá, zrácí balanc, po dalších 5m padá a odkazuje.Chvíli čekám,nechávám duši čuníka odejít do lesů zaslíbených.Vzdávám poctu a pak už následuje klasika odvoz domů,vývrh a honem do chlaďáku.Myslivosti a lovu zdar!

Tak jsme v pondělí vyrazili opět na předpolední procházku, tentokrát jsem zvolila jiné místo, a to Ochozu (pěkný kousek lesa, kde máme mysl.chatu, bohužel tudy nyní vede cyklostezka a zároveň je to taková zkratka mezi dvěma obcemi, takže někdy je tam dost rušno). Že to byla chyba mi došlo hned po pár krocích, srnčí bylo všude, takže bordička chca-nechca absolvovala původně "vylítací" prochajdu z velké části na řemeni :-( Na první skupinku, kterou jsme vyrušili, jsem si počkala v kleče s dalekohledem na očích, protože už je znám, joudy hloupí a věděla jsem, že vpravo nezůstanou, ale půjdou přes cestu a pak dole přes potok na pole. Samá holá (šest kusů) a dva srnci, první vidlák v lýčí, v trofeji takřka totožný s mým posledním loňským srncem (bez zadních výsad), druhý ve fázi vytloukání, ale co měl na hlavě jsem přesně nerozluštila - taky na mě odmítl čekat. Jakmile přeskákali cestu a zmizeli mi za hranou, šly jsme dál, abysme je po ani ne 50 metrech zase viděli, nerušeně okusovali keříky, vidláka jsem si přečetla do posledního chlupu na slechu, zato ten polovytlučený si pár vteřin poté, co jsem je zahlédla, klíďo lehl. Tak jsme se na ně vyprdli a šli dál. Vpravo samotný kus, srna. Před koncem lesa ještě dva kusy holé, srna a loňské srnče - srnečka. Jsme na louce, fena může z řemene, hned toho využívá a slídí s nízkým nosem levá-pravá jako ohař :-) Louka je porytá od divočáků, takže odnekud sem courají, ale jsou to pouze náhodné návštěvy, sice je v lese jakýs takýs kryt, ale přeci jen je to tam malé, takže se nezdrží, nastěhují se vždy až je řepka aspoň do kolen, sice když zrovna neleží, tak jsou v ní vidět, ale oni si myslí, že ne :-) Že jsme viděli spoustu zajíců ani nemusím psát, to je samozřejmé. Naše lišky na ně asi kašlou, před koncem procházky vidím dokonce čtyři na jednom místě, honí se, skáčou si po hlavách a mě s feničkou mají totálně v p*deli, což mě jakožto potenciálního predátora trochu namíchne :-) Popojdeme dvacet metrů, oni popoběhnou taky dvacet a dál dělají kraviny, jakmile zase popojdeme, oni taky ale jinak nás mají na háku. Kousek od auta si fena ještě prošťourá díru v patě stromu, podle úsilí, s jakým se tam snaží nacpat, soudím, že paní kuna je asi doma, tak radši velím ústup, aby se tam Hessina nešprajcla a já nemusela volat SOS domů pro dřevorubeckou posilu :-) Počasí vyšlo pěkné, sluníčko, lehký vítr, takže ikdyž chodím jen s dalekohledem bez flinty, pořád lepší než sedět doma u bedny :-)

Stanislav Haas - podle toho Neveklova usuzuji,že ty naparujícíse kohouty + králováky tam máte zatoulané z nedalekého Konopiště...

Dnes jsme byli s kolegou :-) zkontrolovat videopast a ta natočila spoustu (si já myslím :-)) zajímavých záběrů, což mi udělalo radost. Prvních 5 videí jsem vložil do videí, další videa přidám zase zítra.

Včera večer se opakoval den předchozí od začátku až do konce. Černá sice přišla až k okraji porostu , ale zradil zase nestálý vítr. Loveckou příležitost vytvořila zase až lištička, která neovládla svoji zvědavost a přišla překontrolovat předložené dobroty. Přes mizernou viditelnost zůstala po brokové ráně v ohni. Je to zajímavé, půl roku jsem na tomto místě lišku neviděl ani podle stop a najednou jsou tam dvě po sobě v rozmezí jediného dne. Dokonce i stejná velikost - patrně lonští sourozenci. Dneska se má otočit konečně vítr od severu. Snad mi to vyjde a půjdu se podívat na ta prasátka.Zdar Karel

RE: Miroslav - Lovu Dík ! Buchlovské hory jsou součástí Chřibů,zvěři se tady vždy dařilo. V lese jsou ještě tuny žaludů, na kterých si pochutnávají a věřím tomu, že letos půjdou prasátka hodně pozdě do polí za úrodou právě kvůli nim. Když byl předtím semenný rok,tak tomu tak bylo. Vlastně od podzimu černá na hromady skoro vůbec nechodí, v krmných válcích mám kukuřici netknutou od listopadu.Jediné, co mě na ně funguje je rybí moučka nasypaná vedle ochozů.

V neděli den před Velikonocemi jsem se o půlnoci sbalil a vydal se na cestu do Buchlovských hor.Noc byla klidná ,byl úplněk a vítr foukal ode mne směrem, odkud černá vychází, takže jsem žádný úspěch více či méně nečekal.Ale o to přece ani nejde, byl jsem rád, že jsem v lese a že jsem viděl několik kusů srnčí a měl pokoj od lidí. Bylo něco okolo 03.45 hod, když se ca. 100 m ode mě ozvalo z okraje lesa zapraskání větví a jakési tupé žuchnutí. Prasátka, říkám si a moje vnímání nabralo druhý dech a já čekal na vývoj věc příštích. Netrvalo to dlouho a praskání, spíše šustění sílilo. Ca. 30 m předemnou se objevila velká silueta kusu, následovaná siluetami menšími, ale ne malými. Bachyně se starou tlupou teď vlastně již lončáků přišla po větru !! na návštěvu. Jelikož zvěř byla neustále v pohybu, sice pomalém, ale byla, bylo moje rozhodování velice rychlé. Třetí kus za bachyní stál pěkně ze široka a pomaličku se loudal, neváhal jsem, odjistil, zamířil, rána jako hrom (9,3 x 62, Lapua Mega)a lončák se jenom převrátil a zhasl na nástřelu.Jednalo se o kňourka, 65 kg, rána přestřelila pravý přední běh, prošla srdíčkem a vyšla levou plecí ven.Znovu se potvrdilo, co já svým kolegům tady říkám už dlouho, tzn. vyplatí se vstát o púlnoci a jít na čekanou na černou....

Igman a Gordon , já to pochopil a o slovenském zákazu vím. Jelikož tento veb navštěvují i různí lidé - nemyslivci, kteří ho jen čtou a nikterak nepřispívají, odpověděl jsem tak. Rozumíme si... Zdar

to p. Slavétínsky aby nedošlo k omylu, len som sa chcel posťažovať na j....ý zákon ktorý platí na Slovensku... úplný zákaz.

Dnes jsem i v kruté zimě vyrazil na posed k rybníku a vyplatilo se. Vydra se nám zřejmě odstěhovala, zato se tam objevila spousta kačen. Po konzultaci s chytrými knihami jsem identifikoval čírku obecnou, kopřivku obecnou, čírku modrou a na samou tmu ještě chřástala vodního. Příště beru foťák a bude se fotit!

Ps.: O víkendu na rybníku za chalupou ještě hojně polák chocholačka a roháč. Mám radost, že u nás žije taky ještě něco jiného, než ta věčná březňačka!:) Kačkám zdar!

To p. Slavětínsky, keď naši inteligenti schválili zákon, že micky strieľať nesmieme...i tak môže vyzerať keď idiotovi dáte moc. Občas je zložité dodržiavať zákony. Aspoň na Slovensku určite.

Kamarádi, mám čerstvé zprávy od nás ze včerejšího lovu, já jsem se musel včera věnovat návštěvě :-(
Včera kluci obsadili dva žebříky, obou vyšla černá a kamarád, který čekal na vysoké čtyřnožce, cca 300m od druhého kámoše, ulovil lončáka.
Ten kolega, který čekal těch 300m dál vyprávěl:,, Ty vole, padla rána a najednou takové křupnutí, to jsem zvědav, co tam zase vymýšlí... Dnes ráno se mi ozval a povídal, že čuníka měl asi 50m od žebříku, dal si záležet a dal komorovou ránu, po které se čuník tryskem rozeběhl a pral to přímo na jeho žebřík. Najednou rána a právě to křupnutí, čuník kolegovi přerazil první přislík na žebříku. Držel se zuby nehty, prej už se viděl v nemocnici v sádře!!!!''
Tak jsem konstatoval, že jsme ten žebřík dobře postavili, že vydržel ten nápor, a pak, nestřílejte si čuně pod posedem, který není zrovna technicky v pořádku:-)

To Jan Slavětínský - micinka je pro lišku pochoutka. Tvůj postup je ideálním příkladem myslivecké etiky - kočka a pes je po člověku ta nejhorší škodná a lepší je nakrmit liščata kočičím masíčkem než jim střelit mámu a nechat je zajít hlady. Kdyby to tak šlo dělat pravidelně - ale kde ty kočky brát...

Včera jako obvykle nic, tedy nic jako že jsem nic neulovil. V devět z lesa předemnou vychází 8 divočáků asi zatím bez selat, ale jsou po větru. Čekám, jestli se vydají přes pole do potoka a pak by jim šlo nadběhnout, nebo jestli půjdou podél lesa a pak to bude jednoznačná věc - jednoznačná pro ně - tedy jestli mně lehce navětří :-). Z počátku jdou tak nějak napůl :-), ale pak zahnout a vyrazí podél lesa tak 150 metrů daleko, pak mě bachyně navětřila a šup do lesa. Říkám si, dlabu na vás, počkám si na ty druhý. Ve 3/4 na deset ty druhý vidím na poli 600 metrů daleko, balím to a protože jsou proti větru, šoulám pomale k ním. Mezitím odchází směrem ode mně k cestě, tak je obcházím obloukem a když docházím k cestě, čučím do dalekohledu a divočáci nikde. Přejížídm pole a vidím je na místě, kde jsem byl předtím, než jsem je začal obcházet :-). Tak zpátky za nima. Došoulám se na flek a oni odchází zase k té cestě. Napříč přes vzrostlou šustící řepku se jít moc nedá, tak usedám na přenosný posed co tam je a čekám. Divočáci do půl druhé jdou ještě 2x kolem, ale buď je to přes 100 metrů nebo stojí na horizontu. Tato tlupa má 12 kusů a dvě bachyně vodí letošní selata, které v řepce už nejsou skoro vůbec vidět. Dneska už půjdu jinam, protože cítím, že je to tam lovecky marný, navíc mají malá selata a po takových střílím nerad. Když jsem čekal na tom přenosném posedu, tak po cestě přišla kuna a posadila se 3 metry od posedu, větřila a prohlížela si mě asi minutu a pak pokračovala dál, jako bych tam ani neseděl. Patrně jsem ji slyšel už z daleka, protože prvně vyplašila kosa, pak i bažantího kohouta nedaleko místa, kde jsem seděl.

Dobré ráno všem.
Včera byla přímo povinost vyrazit na čekanou, ale ještě před tím jsem si dal na rozcvičení káru dřeva, doufám, že už poslední v topné sezóně:-)
Cestou autem zdravím kamaráda, který sedí na posedu ve stěně lesa a v duchu mu přeji Lovu Zdar!
Sedám na hůl a v klidu si prohlížím již uvláčené pole po kukuřici. Během půl hodiny jsem viděl pouze 1 kus srnčího, jinak klid jak v kostele.
Pomalu se přesouvám na jiné pole a v tom jsem uslyšel, jak nějaké sele, nebo lončák, dostal naložíno. Přes horizont mi přichází rudl černé, napočítal jsem jich celkem devět. Jenže vše špatně, severovýchodní vítr, nemám šanci se dostat na zodpovědnou ránu. Píšu SMS kamarádovi, aby se sebral a došoulal na dobrou ránu. Odpovídá mi, že to zkusí. Sedl jsem si na hůl a měl jsem to jak v kině. Pozoruji kamaráda, pak čuníky, každým okamžikem očekávám výstřel a žuchnutí kule.
Kamarád dokonce vylezl na posed, aby mohl lépe střílet, ale nakonec to bylo špatně. Klepl si laufem o žebřík, bachna zvedla hlavu, zhluboka foukla a pak už se z lesa ozývalo praskání...
Ptal jsem se, proč s ránou tak otálel? Bylo mi vysvětleno, že v tom rudlu byla malá selátka a on bezpečně nevěděl, ke kterému kusu patří, nechtěl riskovat, no a pak to klepnutí laufem...
Já jsem tu drobotinu vůbec neviděl! Tak snad jindy, dnes asi vynechám, asi nedostanu od mé drahé povolenku ke krátkodobému opuštění rodiny :-) Mějte se, zdraví vás R. Voříšek.

Včera a dnes jsem měl myslivecký den. Včera jsem nejdříve s kamarádem Petrem vyčistil krmelce a potom jsme přemístili jeden posed na nové místo.Dál jsme zrušili,rozřezali a uklidili čtyři staré nepoužívané a shnilé posedy. Byla toho kára plná dřeva. Na závěr jsme umístili jeden nový,co mi Petr udělal.Musím říct,že bez jeho kamarádství a nezištné pomoci bych těžko všechno sám zvládal.Večer jsem šel ten nový posed pokřtít a viděl jsem šest zajíců,krásného vytlučeného šesteráka,pět srn a jedno srnče.Jedna srna měla velký průjem, špatně šla a už jsem na ní mířil,ale nakonec jsem se rozhodl to nejdříve probrat s hospodářem. Dnes jsem celé dopoledne zpevňoval a opravoval staré posedy a vyřezával větve vadící ve výhledu. Dělal jsem to se svým čtyřletým klukem a moc jsme si to užili.Jaro je fakt nádherné.

Taky jsem se byl včera vyprdět :-). Kolem 20h usedám na kazatelnu a doufám,že aspoň nějakého čuníka uvidím. Při příchodu ke kazatelně na travině 3 kusy srnčího. Po chvilce odchází po oračce do lesa. Za chvilku další 3 kusy přichází na vnadiště. V tom zleva šustění suché trávy. Nic nevidím. Aleza chvilku slyším jak liška nebo lišák se asi lekla srnčího a za velkého skolení odbíhá zpět za kazatelnu. Tak si říkám srnčí jsem viděl, zajíce jsem viděl, lišku jsem viděl tak by to chtělo ještě prase :-). Víc už toho u nás asi neuvidím:-).
Je asi 22:30 a jelikož ráno brzo vstávám tak jdu pomalu domů. Cestou sleduji pole po kukuřici, jestli tam nebuchtuje nějaké prasátko.Nic tam není a tak pokračuji k dalšímu poli, kde je zasetá pšenice a na ní jsem už párkrát prasátka viděl. Dalekohled u očí a projíždím pole. Najednou se mi zatmí a v obzoru dvě prasata. Tak mám radost, že i ty čuníky jsem viděl. Měl jsem je do 100 metrů, ale nevěděl jsem co to je a jak je to velké tak jsem je jenom pozoroval. Odhad vzdálenosti a velikosti prasete v takových podmínkách mi dělá problém. A než střelit bachnu tak se raději pokochám. Moc pěkná čekaná završená čuníkama. Romane Lovu zdar!!! Chtěl bych být Tvým adjunktem:-)

Loni jsem se byl na hodnocení dívat. Seděl jsem tam s naším hospodářem L. Kamarádem a sledoval hodnocení. A při chystání přehlídky jsem také byl. Škoda, že letos tam nebyly obrazy chtěl jsem si nějaký koupit. Jo tak to už vím jaké fotky. Fotku na panelu jsem viděl.

Lukáši, Honzo. Byl jsem tam v sobotu dopoledne a opravdu pěkná podívaná. I to hodnocení trofejí od "odborníků" se mi zdálo lepší než v minulých letech.

Taky jsem tam byl dopoledne, myslel jsem, že se potkáme a ty jsi určitě ještě chrněl :) Jinak parádní výstava, bylo co k vidění, super. Tu tvoji fotku jsem poznal, i srnce našel. Honza

Lukáši - taky mám v té zprávě pár fotek

Právě jsem se vrátil z čekané, od čtvrtka počasí pravej nefalšovanej hnus, dnes přes den malá jarní vichřice s občasným sněžením a zataženo, tak jsem to taky neviděl moc dobře. Ale v půl desáté se vyjasnilo a přestože foukalo stále dost, vstal jsem z gauče z pěkně vytopené kuchyně od (ne)sledování televize a vyrazil jsem "na ně" :-). Po příjezdu na kopec jsem zjistil, že vichřice nepolevila, ale co už, když už jsem vstal a oblíkl se, tak to přeci nezabalím. Po příchodu ke kazatelně na křižovatce nikde nic, akorát po levé straně v lese slyším srnčí, což je znamení toho, že divočáci nebo nějakej člověk se blíží. Vylezu na kazatelnu a 150 m u lesa už chodí 8 divočáků jeden jako druhej a necelých 100 metrů od nich přes cestu zase stojí 10 ks dančího. Jelikož dančí má velice dobré smysly, tak se trochu divím, že jsem došel bez povšimnutí až ke kazatelně, i když jsem šel teda proti větru. Dančí popochází dál podél lesa, divočáci chvíli jdou ke mně, chvíli ode mně, ale blíž než 120 metrů to není. Za okamžik divočáci odbíhají do lesa a z levé strany přichází patrně ti divočáci, co vyplašili to srnčí, když jsem přicházel ke kazatelně. Čekám, čekám, divočáci ale nejdou daleko do pole a pak odchází krajem lesa ode mně. No nic si říkám, Lapui dnes asi neotestuju :-). Už chci jít domů, ale u cesty opět až u lesa vidím tmavé fleky, tak čekám, co se z nich vyvine, je už kolem jedné hodiny, měsíc už je docela nízko, ale pořád slušně vidět. Po 10 minutách zjišťuji, že na cestě se pasou 4 kusy dančího, tak se rozhoduji jít domů. Ještě prohlížím pole a kousek od dančího další 3 fleky - a hle, jsou to tři ... teď už vlastně povýšená včerejší selata na dnešní lončáky :-). Tak slézám z kazatelny a zkouším je po cestě našoulat, lončáčci stojí asi 60 m v poli od cesty. Teď přichází zlatý hřeb celého loveckého večera, jak to tak šoulám po cestě, tak samozřejmě dančí hned mizí, selata stojí pořád na místě, to mám štěstí říkám si, šoulám, šoulám, obloha se během minuty zatahuje, tak stojím a hledám selata stojící tak 90 metrů daleko, než je najdu v puškohledu, nevidím ani na 50 metrů, protože z temných mraků začalo chumelit jak o Vánocích a protože vyhlídka na zlepšení počasí žádné, tak to balím a mažu domů. Než přijdu k autu tak chumelí hustě hustě :-). Njn, jednou za čas mě chytí lovecká vášeň, že se odhodlám dokonce i šoulat, a počasí mě mou vášeň hned schladí :-). Tak třeba zítra.