Myslivecké fórum

A stát, když už jsem se o něj opřel a někdo zde napsal, že se někdo vymlouvá na stát, za to všechno samozřejmě může. Když má zajem na chovu zvěře a biodiverzitě, tak ať stát dává dotaci jen na obhospodařované pozemky menší než 10 ha, nebo ať na každém větší musí být 2 ha biopásů a bude mít zvěře a biodiverzity habaděj. Nikdo přeci nemůže po myslívcích chtít, kteří myslivost provozují jen jako koníčka, aby finančně konkuroval velkým zemědělských podnikům nebo států v dotační politice pro zemědělce - to je nesmysl, jako myslivost podle pana Nekoli :-).

Radku pochopil jsi to úplně přesně, vše ostatní je lhaní si do vlastní kapsy, nebo jemněji řečeno požadování alibistických postupů. Plašicí zařízení na stroje? Jak mohou vyhnat nakladené srnče i několika denní, které na sebe nechá šlápnout atd. A vyhnat něco z vysokého jetele či vojtěšky? To ani nedokážete projít, louka do pasu dá taky zabrat. Dobu sčení se snažím nahlásit všem, kteří to chtějí vědět a držím jim palce. Jinak přátelé po státu to též nechtějte, vždyť stát jsme my všici a myslím, že se leckdy chováme hůř než ta velká rotačka.

U nás jsou z kritických protostů hlavně pole s vojtěškou, luk je málo. Není vyjimkou, že vojtěška vyroste i metr vysoká a v tak hustém porostu na takové obrovské rozloze i přes 20 ha v kuse jsou vám ohaři i lidi k ničemu. Na jaře, když ještě vojtěška bývala u lesa, tak jsme v ní honili divočáky se selaty a byli jsme rádi, že nás nesežerali :-), o nějakém účinném vyhánění malých srnčat tedy nemůže být ani řeč. Z hlediska ochrany srnčat je nejdůležitější, aby první seč probíhala co nejdříve v květnu, kdy ty srnčata ještě nejsou. Když bylo předloni mokro a družstevníci na to vlítli až v půli června, byl to masakr a troufám si říci, že na těch 20 ha zůstalo 10 srnčat, jen já jsem na 100 metrech našel dvě a jedno sele. O jakékoliv účinné ochraně proto pochybuji. Alespoň nějaký efekt má vyhánění při sečení, když projede řezačka, tak vyhánět zvěř z okrajů ještě stojícího porostu a honit ten kraj, aby se tam zvěř, zejména zající hned nevraceli, jak to mají ve zvyku. Ale ležícím srnčatům to moc nepomáhá.

Zákon na prevenci a oznámení o zemědělských pracech,nájemci či vlastníkovi honitby platí.Divili by jste se jak někdy zabírá:-).Jinak já osobně jsem zastáncem lidského řešení v jednání se zemědělci.Ulovme kusa ,udělejme pro zemědělce "žranici" (u nás se dělalo při dožínkách) kupme bečku a ejhle vztahy jsou hnedle někde jinde.Jenomže spousta združení si nerado odtrhává od huby že?Tak potom se nelze divit tomu,jak zemědělci jednají.Je to jen o lidech.A ještě jedna ůvaha-dovolím si tvrdit ,že ztráty na zvěři at srnčí či drobné při zemědělských pracech (hlavně v honitbách s trvalými travními porosty) jsou na stejné ůrovni jako by se v zimním období nepřikrmovalo,mnohdy a mnohde ještě větší.Takže tuto ochranu bych pokládal za stejně důležitou jako zimní přikrmování.Nehledě na to ,že nevíme co je ůbytek srnčího ,spíše naopak,než je tomu ůdajně v celé zemi.No, ale jak tak pozoruji tak nejlepší je se vymlouvat na stát, ten může za vše:-)Jenom jsem stále nepřišel na to kdo ten stát vlastně tvoří:-)

Chodím vyhánět zvěř se svým psem LR každý rok před první sečí, což je u nás poměrně pozdě (v polovině června) a to už jsou srnčata dosti velká a odchází se srnou sami včas do krytu lesa. U nás zase pomalu nemáme žádné pole a tak je travin opravdu hodně, většinu seče velký podnik (Agro Měřín)těma obříma sekačkama a hlásí hospodářovi plán sečení. Procházím travinu ráno před sečením a mám za ty léta již vytypované oblasti a místa, kde se to vyplatí. Někdy je to pěkný adrenalinový sport, již několikrát jsme narazili na černou zvěř která ve vysoké trávě odpočívá. Vždy je to však velmi poučné, nejlépe zjistíte letní spády zvěře, které ne vždy jsou totožné se zimními.
Malý zemědělci sečou menšíma strojema a jezdí opatrněji snad proto, že je to jejich technika a nechtějí zničit stroj na dírách a kamenech vyrytých od černé zvěře. Někteří to opravdu sečou až pomalu na podzim pro získání dotací a to je pro zvěř ideální.
Ztráty na zvěři při sečení máme minimální, horší je situace na silnici.

Tak já jsem ten špatnej s těma obříma rotačkama, teď po techagru zřejmě koupíme tu na čumák, dozadu máme jen jednu. Samozřejmě ne malou. Je to problém vážení. Ten výkon musí být, lidská práce je drahá a rychlost dělá i kvalitu té píce. Tomuto stroji samozřejmě nemá skoro žádnou šanci nic uniknout. Plašičům moc nevěřím, ne že by až tak nefungovaly (myslím ty stacionární přes noc), ale kdo je tam dá a stačí je přendavat. Většina z nás nejspíš někde pracuje, kolik bude těch aby měli čas, nemluví o ochotě a stihli výkon rotačky, vlastně mírně předstihli. Tím neberu chuť tomu kdo ten čas má a stihne to. U nás máme ještě dojné krávy a tak potřebujeme kvalitní senáž z mladého porostu. V tom vidím jedinou šanci, posíct louky ještě než jsou srnčata nakladena a podruhé když již odrostou. Nám to tak nějak vychází. Kdy budeme sekat se snažím včas hospodáři říct, ale to je jenom teorie. V praxi se může zmněnit den i místo a lidé kteří by to zodpovědně a ne formálně prošli a vyhnali to je alespoň u nás utopie. Samozřejmě je variabilita kladení a není to tutovka, ale dost se tím zachrání. Tam kde je poze masný skot či koně a dělá se senáž či seno z vyzrálých trav to bude horší.

Současná dotační politika a rozmach pastevních ploch je pohroma pro zvěř. Ty obrovské zatravněné plochy se nedají prochodit a nedají se zvládnout ani plašením. Tak, aby to mělo efekt. Současné zemědělské rychlé mašiny se širokým záběrem tyhle plochy zmáknou položit během jednoho, dvou dnů.
Vemte si, že kolchozníci koncem května najedou do lánů jetela, kde zmaří ty první ranná srnčata a potom následují louky a pastviny. Jeteli sečou 3x během léta a louky také. Dříve byla v honitbě možná 1/5 luk proti dnešní době a ty ztráty na zvěři se nechaly nějak ovlivňovat, ale dnes je to problém.
I v tomto vidím současný pokles stavu srnčí zvěře, který už začíná být celorepublikově viditelným.

Nejdůležitější je info od zemědělců ,kdy-jak-kde.Večer před sečením projít se psy(ohaři s pevným vystavováním) v opačném případě hrozí chycení, zadávení, apod.Současně napíchat plašiče na vzdálenost "na dohled" od sebe.Postačí lískový prut s kusem polystyrenu na provázku ,zapíchlý ze šikma do země(aby nehrozilo zamotání polystyrenu kolem prutu ve větru).Proč večer_? proto ,že srnčata schopná pohybu srna odvede a díky plašičům se až do rána spravidla nevrací.Čerstvá srnčata označit poblíž něčím viditelným.Důležité je, aby při sečení byl někdo přítomen.Zároven terén prochází a sbírá plašiče před stroji,ukazuje řidiči žacího stroje místa nálezu srnčat.Nejlepší je místo se srnčetem nechat obsekat a nemanipulovat(pokud je ovšem vůle ze strany zemědělců).Pokud je domluva s družstevníky a hlavně i ohled s jejich strany je ůspěch zaručen.Funkčnost těchto jednoduchých plašičů je tak dva dny potom si na ně zvěř zvyká.U nás se sekalo vesměs ve dne, s nočními pracemi nemám zkušenosti.Vhodné je osadit mašiny ještě optickým plašičem.Jinak je, jak jsem napsal výše ,absolutní soustředění obsluhy mašin a přispůsobení i rychlosti sečení.Pokud se používají starší typy strojů s menším záběrem je šance to uhlídat,u výkonných moderních mašin s velkým záběrem a rychlostí je problém něco uhlídat ze strany obsluhy.Ve fotogalerii je jedna fotka jednoduchého plašiče v porostu.