Myslivecké fórum

Dnes ke mě do honitby přijel krásně zmoknout můj kamarád a též zdejší dopisovatel Pavel Černý.Doma by jistě zalezl do tepla domova,ale u nás chudák statečně vydržel na otevřeném posedu všechny hromy a blesky až do úžasného lijáku.I taková je myslivost...

Míro dej vědět co tý vitaře bylo.Typuji na dopravní čerpadlo v nádrži teda.Mě osobně ve 180000km kleklo před Prahou po chvílce se povedlo nastartovat.Jěště jsem po matičce najel nejmíň 90km a v půl jedné v noci mi exlo pod Cukrákem domu necelých 50km, to už řešil odtah.

Ne, byli to divočáci, dančí tak věrohodně nechrochtá a nekvičí, navíc vyskakovali pět mětrů ode mě :-).
U "mě" v řepce jsem dančí, od doby, kdy řepka vyrostla, neviděl. Už je úplně odkvetlá a poměrně dost hustá, tak jestli se jim do ní nechce kvůli stíženému pohybu, nevím. Občas obcházím řepku i podél lesa (při hledání toho mého srnce), kde je řepka nízká až žádná, tak ani tam jsem na dančí nenarazil. A na vnadiště taky nic nechodí, což je ještě větší div, že ty vyžírky :-) tam nepřijdou, tak jsou asi vážně někde pryč. Zato jsem viděl pár kusů v podzimním ječmeni, přitom všude okolo je pšenice, co už má klasy, dole řepka, a oni jdou na chlupatej ječmen. Prostě s tím dančím je všechno jinak.

Ještě bych zmínil jednu zajímavou věc, za poslední týden se mi dvakrát stalo, že divočáci v řepce vyskakovali jako srnčí až nad řepku - minulý týden ve středu když jsem je nečakně vylekal u cesty, odskakovali všemi směrem vysoko nad řepku. Včera jsem to viděl u těch 4 kusů než přběhli přes cestu - jestli ztratili orientaci a zjištovali, kudy se dát? Nevím. Nikdy předtím jsem to v řepce ani u vyplašených divočáků neviděl, vždycky divočáci chodili po zemi, a to už jsem divočáků v řepce pár viděl :-).

Vážený pane Chadime, tedy klobouk dolu, to co vy vidite u vás za jednu čekanou, to já u nás nepotkám skoro za rok a to chodím ven docela často :)... Tiše závidim. Jen ještě vylepšete ty lovecke schopnosti a budete minimálně králem okresu... Lovu

Včera krásná čekaná, i když jsem zase nic neulovil :-).
Z večera jsem byl rozhodnut vyrazit na mou kazatelnu k vnadišti a zkusit ulovit nějakého divočáka z mé nové tlupy, na záběrech z fotopasti jsou nějaké lovné kusy vidět. Louku u kazatelny včera posekli, tak se už přes ní bude lépe chodit a hlavně bude více vidět, co je na ní. Po příchodu na kazatelnu jsem zjistil, že vítr vane přímo na vnadiště, i když přes den tomu bylo jinak, tak po zvážení jsem byl odhodlán jít jinam, protože to na divočáky nemělo smysl. Prohlížím pole s řepkou a vidím srnce asi 100 metrů, slabý ale mladý šesterák. Za chviličku mně přišli dělat společnost dva zajíci a za další chvilku další srnec špičák. V půl devaté se všechno rozuteklo, tak jsem se sbalil, že půjdu přes louku zkouknout srnčí, ale najednou mi něco šustí pod kazatelnou. Mám pod ní takový polosuchý bezový keř, ten se začne celý třepat jako sváteční lovec před výstřelem :-), pak vidím nějaký pohyb v trávě a najednou vidím kunu. Tak ji chvíli pozoruji a snažím se natočit, ale je to moc pode mnou a ona zase zaléza do bezu, kde patrně číhá nad nějakým ptačím hnízdem. Po 10 minut zašustí a přeskakuje cestu do řepky. Po této videohoničce (video nicmoc dodám později) už slézám z kazatelny a jdu přes louku směrem k autu. Asi 100 m od auta vychází na louku z jednoho remízku srnce a pyšně si to vykračuje než mě zmerčí a odbíhá zpátky do krytu. Chvíli čekám a prohlížím louku a z toho kraje, odkud přicházím vychází srnčí - když je celé na louce, tak zjištuji, že je to můj starý srnec z jara (jak jsou v souboji s tím mým medailovým z březnového videa :-)). Neváhám, podél potoka rychlým krokem za horizontem se k němu přibližuji, ale když přecházím remízek uprostřed louky, tak srnec je fuč :-). Ach jo. Chvíli čekám, ale kromě srny se nic neděje a jelikož je něco po devaté a na obeznávání už je pozdě, jdu k autu. Popojiždím 200 metrů k řepce a poslouchám, jaký je pohyb v ní a jaký je pohyb lidí v nedalekém ubytovacím zařízení. Už je plno (tam i tam), takže řev jak ve škole a v prasečáku (nezaměňovat :-)). V půl desáté za mými zády v řepce to začne více šustit a přes cestu přetahuje prvních 8 divočáků asi 50 m daleko ode mně do pšenice. Vidím je jen v pšenice, podél cesty jsou stromy a keře, ale ta je poměrně nízká tak vidím hřbety a kousek těla u lončáků, prohlížím je v puškohledu, ale nestřílím, pač je to směrem k tomu kempu. Po 5 minutách za mnou další šustění a vybíhají další 4 kusy, dvě bachyně a dva lončáci jen 10 metrů daleko. Na kraji se zastavují, ale pořád je to tím blbým směrem, tak opět nestřílím. Nechávám je odejít pšenicí směr kukuřice a říkám si, však se frajeři ještě uvidíme :-). Potom jsem se sbalil a jel domu něco zobnout, že později půjdu na kukuřici, pač tamní úsekář na to sere (slušně to říci nejde) a kukuřice a brambory už jsou pěkně vzitý. Cestou se ještě zastavuju na pšenici, v sousedním ječmeni po dlouho době vidím dančí, 5 kusů, dva velice slušní špičáci. Když mrknu zpátky průsekem pod elektrovodem na kukuřici, už tam vidím několik černých teček, neváhám a odjíždím ke kukuřici. A teď už tradiční scénář mého lovu divočáků, přijíždím k bramborám, co jsou na jedné straně kukuřičného lánu. Měsíc zachází nejprve za světlé mraky, beru flintu a chvátám přes řepu k bramborám, kam už se divočáci nezadržitelně blíží, než tam dojdu, tak měsíc zachází za tmavé mraky a v tmavých bramborách je prd vidět jak v dalekohledu, tak v puškohledu, divočáci chodí půl hodiny v bramborách, pak po silnici po půl jedné v noci! jede kolečkový bruslař, který je svých hlukem zrazuje a divočáci odbíhají směrem k lesu.
No jo no, já vím, obě ruce levý a jsem s těmi příběhy už hrozně otravnej, ale když se člověk vypíše, tak se mu uleví :-). Doufám, že jste neusli před závěrem :-D. Dneska už jdu na ně přímo k bramborám a na světlé kukuřici by mohlo být něco vidět, třeba, trošičku. Jinak divočáků bylo 12 + odhadem 20-30 selat, takže o úrodu se družstevníci nemusí bát, žádná nebude :-).

Míro jestli to točí, potom bude závada na přívodu paliva - spínací relé k čerpadlu nebo čerpadlo samotné. Nebo zamačklý nějaký bezpečnostní spinač - nárazem atd. Ty spinače jsou ale problémem novějších aut. Nejsem odborník přes auta, ale s čerpadlem jsem už problém měl. (sice u jiného auta, ale...) Jinak Lovu zdar k čuníkovi.

Aha, já myslel, že ani neškytne. Nejsem odborník přes auta, ale mám také Vitaru a je pravda, že s elektrickými vedeními se dělníci ve fabrice kapitalisty pana Suzukiho moc nevytáhli :-). U mě vždycky zlobil kabel od baterky, lépe řečeno ta objímka na uchycení k baterce, která bez zjevným přičin praskla a už to tak různě chrchlalo a nestartovalo.

Miroslave, chrčí startér nebo to jen cvakne, kontrolky zhasnou a je to?

Včera jsem byl na těch divočácích, sedl jsem si 150 metrů od předvčerejšího rohu pole s řepkou na kraj pšenice. V půl deváté na druhém konci řepky vyšel srnec a patrně to byl můj srnec vyhlídnutý na jaře s vyhnutým parohem, na kterého jsem chtěl chodit, ale měsíc už jsem ho neviděl. Jinak byl klid, až do 21:20, kdy řepka začala šustit a přímo předemnou, kde byla řepka nižší, z ničehonic stojí dva divočáci hned za sebou asi 10 metrů v řepce. Chvíli větří, pak se jim něco nezdálo a obloukem mě oběšli a do pšenice až za skoro tmy se vydali za rohem pole přes ječmen, pak v pšenici v dáli už jsem viděl jen 5+ černých fleků. Takže dneska půjdu prvně obhlídnout toho srnce a pak na divočáky půjdu s dobrým větrem a uvidíme, kdo z koho :-).

Včera mě pěkné počasí vytáhlo po práci ven, mířím na žebřík v kraji lesa, kde jsem nedávno viděla dva kusy, srnu a něco "menšího červeného", čili předpoklad že její loňské srnče a buď čiplenka k pozorování nebo srneček třeba k ulovení :-) Lesem jdu přes sebevětší snahu jako buldozer - vysoká vrstva suchého listí, suché větvičky, větve a klacky.. To se prostě nedá potichu :-( No jo, předloni jsem si vyhrabala chodníček (hrabu si je takhle ke všem "sedacím" místům, kam chodím) ale žádný ze členů se mnou neinspiroval a hrábě asi doma nemají.. :-( No nic, je osm, sedím a už tuším, že zbytečně, protože vítr je úplně né na prd, ale doslova na ho*no. Nikde ani chlup, pak v dálce registruju červenavou hlavičku - srnec, špičky kousek nad slecha, I. veková. Ale je daleko a odchází ještě dál. Blíží se devět hodin a najednou se v obilí zjeví srnec. Rychle ho čtu - na jedné straně vysoká silná perlená špice s "hákem" nahoře dozadu, na druhé straně jen jakýsi pahýl. Silný krk, zachmuřený výraz. Takový srnec se nepouští! Pískám na něj, ale kašle na mě a poklusem se hrne k lesu. Tam zarazí a začne otloukat nějaký keřík. Koukám na něj na cca 40m, srdce mi buší až v krku a přesto kulobrok nechávám v klidu. Povolenka na "jedničku" je holt povolenka na jedničku, to bych neukecala :-))) Srnec za chvíli zatáhne do lesa, slyším ho šramotit kolem potoka, pak se rozhodne, že zase vytáhne (teda vystoupí, dle soutěže :-O ale přímo pode mnou, tudíž mě samozřejmě navětří, jednou na mě blafne, abych si nemyslela, že se mě bojí a je pryč. Nádhera.

Dnes (vlastně včera) jsme měli členskou schůzi MS. Myslím, že to bylo velice přínosné pro myslivost v našem regionu.

Včera jsme vyrazili s partnerem pod les, kdejsem obeznala tu průběrnou jedničku, partner že půjde sednout tam co jsem byla já, no a já že půjdu na posídek cca o 200 metrů vpravo. Na hlavní cestě vystupuju z auta a jdu z kopce dolů, partner že popojedem autem na konec lesa, tam ho nechá a půjde při kraji lesa taky dolů (kazatelna stojí na rohu). Když jsem asi metr od první příčky žebříku, padne rána.. :-) Pohled na řepku mi vše vysvětluje dřív než telefon - zase traktor s postřikovačem, tudíž obeznaní srnci z minule bůhvíkde - no a to "bůhvíkde" byl kmín, kolem kterého měl partner jít.. Od auta ušel asi dvacet metrů a na nějakých 100 viděl srnečka - přečetl ho jako průběrného a po ráně z osmy srnec zůstal v ohni. Tak zase šlapu lesem zpátky a pak po cestě, na zem hážu vestu a svetr a s kulobrokem vyrážím do kmínu, zatímco mě partner naviguje jak labradora na vodě :-) Hledá se blbě, kmín je vysoký jak potvora, ale po asi pěti minutách zvedám radostně ruku nad hlavu na znamení "Mám ho!" Dál už je to klasika, odnést k lesu, poslední hryz, fotka, vyvrhnout a odvézt..
A já jsem zase naštvaná (napůl) protože ho každou chvíli přemlouvám, ať jede se mnou ven (ať je to na srnce, na holou, na prasata, na lišky...) a jemu se pokaždé nechce a když se mi ho konečně!!! podaří přemluvit, přesvědčit a donutit, tak pokaždé něco uloví.. Prostě Diana ho miluje. No a já taky samozřejmě :-) Ještě doplním - srnec nejspíš dvouletý (ale moudrá budu až po preparaci), na jedné straně krátká špička (cca 5cm), na druhé delší (cca 10) s nácnakem na vidličku, parůžky vybočené (z fotky to není tak patrné). Celopažbená Zetka 8x57JS, SB SPCE 12,7g. Lovu zdar a Lovu zdar Romanovi.

Dnes ráno 15prasat - dva rudle 9 + 6 od 30kg výše, selata nevím, vše kolem řepky, 13ks dančího, a 10ks srnčího. Srnčí, jako typická zvěř v hluboké defenzivě, to se u nás vidí málokdy. Úlovek 0. Moc vybíral, až přebral. Však přijdou znovu. TeĎ jsou slyšet opravdu každou čekanou a vidět tak jednou za tři

Já jsem včera po bouřce vyrazil, prošla u nás o hodinu dříve než u Eriky a já čekal po takovém slejváku (i do kéru zatýkalo), že bude zvýšený pohyb divočáků. Ovšem jediný pohyb v honitbě jsem způsobil já, protože jsem neviděl ani chlup :-), asi té vody už bylo trošičku moc, tak snad jindy.

Tak včera do šesti u vrtačky, pak honem obstarat koně, nakrmit králíky a psy a už jsem se viděla, jak v sedm vyjíždím.. Joo, leda prd, před sedmou se zatáhlo, začalo fučet a pak se spustil takový slejvák, blesky a hromy.. Konec světa, to vypadalo :-) Pršet přestalo před osmou a to už nemělo cenu někam jet. Tož snad dnes, zatím je obloha vymetená, sluníčko svítí a vedro je už teď po ránu jak v létě v poledne, tak uvidíme.. Ikdyž moc nevím, kam jít, na jednom místě je silný srnec druhá věková, na dalším je starý pardál jak z učebnice (ale uprostřed pole samozřejmě), na naší louce průběrný srnec, ale zase dvojka a jinde zas špičák kousíček nad slecha, ale šel se srnou, tož si myslím, že je to její loňské dítě, tudíž nadějný roček.. Tak to asi vezmu stylem pokus-omyl a někde něco potkám.. Kde jsem před měsícem-dvěma viděla průběrné jedničky je to pasé bo jsou samozřejmě v řepce :-( V neděli jsme odvezli novou kazatelničku na místo, kde jsme zlikvidovali tu původní (stála tam víc jak 30 let!!!) tak bysme se mohli pustit do další :-)

Včera večer jsem po předlouhé době viděl tlupu černé ještě za světla. Nejprve mi tam po jedné straně chodila srna a trpělivě vyhledávala a brala lipové lístky z mladých stromků. Potom kvapně odběhla , přičemž jistila mým směrem a směrem k lesu. Vítr byl podle mraků od východu ,ale při zemi se to točilo na všechny strany. Zkoušel jsem bubliny a letěly kousek směrem k místu , kde jsem odpoledne vnadil a potom se zvedly o dva metry a hurá zase na druhou stranu. Rozhodl jsem se tedy zůstat. Bylo 20.00, když jsem uviděl v trávě něco rezatého ,jak se pomalu sune z lesa. Předpokládal jsem lišče a vzal jsem do ruky rovnou kulovnici. Bylo to sele a za ním další a další. Dohromady osm kousků ve velikosti odhadem 6 – 8 kg, možná o kilo víc. Dlouho jsem neviděl bachnu, byla jenom slyšet, jak je napomíná a nabádá k opatrnosti. Po deseti minutách také vystoupila a ukazovala selatům, jak si mají počínat bezpečně. Sebrat rychle větší kousek a odnést si ho do bezpečí lesa. Moc jí neposlouchala a celá skupinka živě hodovala . Nadrobil jsem tam do trávy a křoví několik rohlíků a knedlíků na malinké kousky. To byla práce vysbírat tu strouhanku do posledního drobečku. Celá skupina se zdržela do 21.34. Potom bachna zavelela k odchodu a zůstal jen charakteristický a dosti silný zápach po černé. Zdar Karel

Hary,přijedeš v pátek.

Ron Gordon - spíš než na ten baby box bych to viděl na nějaký ten box pro ukládání bachyní. Mrazící, pochopitelně...

Radku to máš pravdu ale tohle je třeba dost zajímavý případ.od první krytiny,řepky,keřů je to cca k 5km pak jen louka a zasetá řepa která je ještě malá a sele se objeví ve vesnici.třeba si ho někdo koupil domů ale zatím nevím o nikom.

Spousta malinkatých selat se ztratí, zejména v hustých porostech řepky a pšenice a pak při sečení řepky, vojtěšky a kukuřice. A když tlupa po posečení odejde poměrně daleko, tak trvá i dlouho, než se najdou, což se může stát pro sele osudné, protože to od narození skoro nic kromě toho porostu nepoznalo a pořád chodí smutně po poli a hledá zbytek tlupy, která už je daleko pryč v bezpečí lesa.

O důvodech není pochyb, to je téměř jisté. Jen 10 -15 % bych dal na srážku s autem nebo vlakem. Jednou jsem našel nepochybně vodící bachyňku poblíž trati, která byla usmrcena vlakem. Rovněž nepochybuji o tom , že osyřelá selata se najdou téměř všude. Jejich nalezení je ovšem dílem náhody. Pokud jsou velmi malá jako jsem našel já, ( max. 2 kg), jsou jejich šance na přežití mizivé. Zdar Karel

V pátek večer jsme čekali s kolegou na místě, kudy přechází černá do polí. Pod korunami stromů nebylo moc vidět, museli jsme jít blízko ochozu. Prošel jenom samostatný velký kus Potom jsem v sobotu čekal před setměním v takové mezi, kde je výhled na nedosetý okraj řepkového pole. Přišel mi tam nadějný srneček, ale přišel za mnou na tři metry. Chvíli jsme se na sebe dívali a potom mu došlo co vidí a málem se přerazil, jak zběsilé prchal. V noci jsem přejel na kazatelnu. Tam mi přišel zase jenom samostatný kus černé, ale ze svítáním se objevil zvědavý lišáček. Střelil jsem ho kulovnicí na nějakých 30 metrů, když už chtěl odejít. Dostal zásah zezadu do krku, těsně pod hlavu. Asi ho to ani nebolelo. Na jiném místě jsem před týdnem objevil čtyři malá osiřelá selátka. Chodíme je s kolegou každý den krmit. Čekala na nás i v sobotu ráno. Dáváme jim dobroty přímo do míst , kde zalehávají ve vysoké trávě. Jsem zvědav na jejich další vývoj. Minulé jaro takto jeden kolega pečoval o šestici opuštěných selat a podařilo se mu „dochovat“ tři do nějakých 20 kg. Potom se rozutekla. Stačilo aby tam přijel, zaklepal na kýbl , zavolal Pepíčku a už se to hrnulo z lesa. Doufám , že se mi to také podaří a nikdo mi je tam neuloví jako snadnou kořist. Zdar Karel

To jsou ti ochranáři divočáků, pak to nemá být přemnožený :-D.

Po dva dny pofukuje silněji či slaaběji vítr od jihu což mě vůbec nepasuje, protože fouká ode mne na loučku s vojtěškou kam vytahuje srnčí.Předevčírem ale koukám, koukám a nevěřím svým očím s druhé strany asi ve 3/4 na devět vytáhly z lesa asi na 170m čtyři bachny s 13selátky.Dvě věkové třídy :-).Bylo parádně vidět tak jsem se 1/4 hoďky kocham.V devět si říkám je čas k návratu tak slézám ze žebřu, scházím k cestě.Občas mrknu směrem k černé a žasnu.Pole během chvíle z černalo.Počítám 11ks dospělé +lončačky a selat dobrých 25ks.No prostě vypuštěný prasečák,50kousků jsem ještě teda pohromadě neviděl.K tomu jsem se již nedávno setkal s dvěma bachyněma a 8 selátky a třema bachyněma s 12selaty.takže úplně jiné partije.Až přijde čas v kukuřici bude mazec, to se nedá uhlídat ani s kulometem :-).Po celé délce lesa, asi 250m od něj, se táhne 3km pás kukuřice.Naštěstí není moc široký a je po délce dělen nějakým travnatým pásem.No tak uvidíme, zážitek to teda ale byl.

dnes jsem vyrazil na čekanou měl jsem obeznaného srnce.Varazil jsem už o půl šesté dlouho byl všude klid ale někde v 7 vychází na louku srna s ročním špičákem a čiplenkou a za nimy srnce ... dalekohled letí k očím a poznávám v něm svého známého dalekohled střídá puškohled odjištěno , napínáček a okolím se nese výstřel a srnec zůstává v ohni.
Věk:4 roky (vidlák a na levé lodyze má nad růží ještě jednu výsaduú
Ráže: 243 W (6,5g SB)
vzdálenost : 90 metrů

Figi - to s těmi méně početnými vrhy bude asi krajové, kamarád z jižní Moravy mi říkal, že u nich je to letos přesně naopak, 7 až 11 liščat při norování - je ovšem otázka, kolik jich máma dokáže odchovat, pokud je opravdu málo myší a hrabošů - chléb toť liščí vezdejší...

Ony ty ryby v norách nemusí být ani nachytané, jako posbírané, stejně tak selata a ostatní zvířata, i když u lišek je z literatury známo, že chodí po ochozech divočáků a "kradou" odběhnuvší nebo ztracená selata, kterých je každý rok dost a dost a je to jedna z příčin přirozeného uhynu divočáků, na kterou někteří diskutující na jiných stránkách ani nevěří. Ale musí to být liška šikovná a chytrá, protože i takové malé sele chytit a rychle bezbolestně a hlavně nehlučně usmrtit není až taková sranda, jak by se na pohled na jejich zdánlivou bezbranost mohlo zdát. A k těm rybám - sousední honitbou protéká řeka, která je v podsatatě neregulovaná a často mění výšku hladiny - po deštích, na jaře při tání ledu atd. Vždy po takové události leží daleko od břehu nějaká ta rybka, a to třeba i přes 20 cm velká, takže žádní půlci. Ale o šikovnosti lišek v žádném případe nepochybuji a tedy nepopírám, že je mohla i nachytat, protože je to liška :-).
Včera jsem byl jako několik večerů předtím obeznávat srnce, ale pořád nic moc - moc vysoké, moc silné a moc pravidelné, prostě samé pro mě nehezké paroží ti srnci letos nosí, takže hledám dál.

V Borohrádku, odkud pocházím, před lety vrhla liška liščata v hromadě prázdných plechových sudů od astaltu v obalovně drti, umístěné v písníku. Norování proběhlo tak, že se ty sudy přeházely nakladačem o kus dál. Nepamatuji se již, kolik tam bylo liščat, ale mimo jiné pozůstatky kořisti tam byly zbytky z několika desítek cca půlkilových kapříků z rybníka, ležícího jen kousek odtamtud v lese. Jo, pánové, liška umí rybařit v mělké vodě moc a moc dobře...

Dnes dopoledne dosled sraženého kusu. Spíš bych ale řekl dohledávka, protože tahle srna by se měla velikostí řadit spíš mezi drobnou zvěř. Vsadím boty, že to je stařenka, kterou vloni zachránil zákeřný poryv větru a odskočila mi když jsem už už hladil spoušť. Jestli měla sedm kilo...Ze zvědavosti jsem ještě mrknul na zuby. To už se snad nedalo říct ani 6+, ale spíše 10+, jestli nad dásně koukal milimetr...

Včera jsme s kamarádem udělali nový žebřík na slibném místě. Pak jsem dostal tušení a ačkoli už jsem tam ty nízké smrčky letos dvakrát prolezl, šel jsem tam zas. A na starém pařezu se na mě smál krásný vysoký shoz šesteráka. No to bylo radosti! A původního majitele shozu dokonce i znám, je to dobrý srnec v nejlepších letech. Celkově už je to čtvrtá brigáda při které jsem našel shoz. Vyplývá mi z toho snad jediné - člověk by si měl vybrat nějaký slibný úsek řekněme 100x100m a tam chodit křížem krážem jako na houbách, dokud ten shoz nenajde, páč tam určitě někde leží schovaný!
Ps.: A píšu to sem hlavně proto aby si někteří nejmenovaní, ahoj Radku, nemysleli, že na ty shozy mají monopol či co...:) Sběru zdar!

Poslední dva večery jsem byl obeznávat srnce. Z obeznávání se stalo hledání srnčí zvěře, předevčírem jsem prošel půl revíru a viděl jen jednu srnu, při návratu pak další dvě a na samou tmu vylezl už přebarvený mladý srnec. Včera jsem byl jinde a za celý večer jsem viděl jedinou srnu v řepce, která i přes telefonát :-) neutekla a dělala mi společnost až do setmění. Začínám se obávat, že letos na toho srnce ani nedojde, protože potkat srnčí za světla je takřka nemožné a ani za tmy to není o mnoho lepší - srnčí prostě není vidět.
Zato bažantům se na naše poměry mimořádně daří, včera za večer jsem viděl 3 kohouty co se ozývali tak 300-400 metrů od sebe a jednoho nebo dva ještě v dáli. Začíná to vypadat, že bažanti jsou v současnoti nejperspektivnější drobnou zvěří u nás.

Dneska jsem byl trochu mrknout na srnčí. Dvě srny co jsem viděl už se sotva batolí a ten další vyzábloň byla určitě ta stařenka, na kterou jsem na podzim několikrát mířil, ale vždycky ju zachránil horizont...
Jináč srnce dva. 2VT šesterák od loňského jara povyrostl, ale pořád mu úplně chybí jedna přední výsada. Chytré knihy by řekly zastřelit, já bych ho ale teda nechal... A ještě na samou tmu jednoho tělem mohutného staršího srnca. Su zvědavý, co má nasazeno, počítám, že jen jakés takés špice pod slecha, takže mám asi pro letošek favorita, no uvidíme...:)

Dnes ráno jsem vyrazil na čekání obeznat nějakého srnce. V půl šesté vytahuje na louku liška, flintu nechávám ležet a sleduji ji dalekohledem, nerad bych střelil lišku od liščat, slyšet to chlapi ze sdružení, tak jsem za deb.la, ale já si na ní počkám i s potomstvem... Přišli se podívat jelíncí siky, špičáci ještě nasazeno, starší jeleni již nasazeno přes 5cm a 3m od nich nadějný roček vidláček. Ještě kdyby neprojíždělo pod posedem auto vracející se z diskotéky (pročpa asi nejedou po silnici?), bylo by to super.

Karle Lovu zdar! U nás sluky byly a jsou. Často mi ráno i se setměním kvorkají nad žebříkem a na různých místech honitby. Jednou jsem napsal,že jich vídám víc a častěji než bažanta. Ten je u nás vzácností. Minulý týden jsem u nás poprvé viděl motáka (párek). Hnízdí v louce v takovém nesečeném oku se suchou trávou a rákosem.Nikdy u nás nebyl až letos prvně.
Jinak pro Tebe mám něco do sbírky a pro radost..., ale to až v Roudné. Ahoj

Já jsem mimo jiné viděl a slyšel poslední dobou docela dost sluk. Byly tady u nás vždycky, ale letos se mi zdá , že je jich nějak více. Nevím zda-li to je jen lokální, nebo jestli je jich letos všude víc. Jek je to u vás ? Zdar Karel

V pátek jsem byl venku celou noc a viděl jsem několik kusů černé. Všechno bylo ale dost velké a chodilo to samoctatně , mimo jedné bachyně se selaty. Kolega co seděl o kousek dál, na tom byl úplně stejně. Asi mezi námi přecházely stejné kusy. Včera věčer jsem se změnou větru změnil stanoviště a po krátkém čekání jsem v deset večer ulovil jednoho, co také přišel sám. Je to kňourek do 30 kg. Dlouho jsem ho zkoumal, byla hrozná tma. Až když se prošel kolem zatlučeného kolíku s dehtem ( etalon výšky) rozhodl jsem se pro odstřel. Zústal v ohni, bez odkazování,až jsem si myslel, že jsem to při výstřelu nějak zvedl a bude střelen na páteř. Nebylo tomu tak, byl střelen na nižší komoru se vstřelem přes pravou plec hodně nízko. Ze srdce zbala jen půlka. Výstřel za levou plecí. 270W RWS KS. Zdar Karel

Dnes jsem byl na přehlídce trofejí a svodu psů OMS Třebíč - statistika náše HS okradla o 10 divočáků :-), takže jich letos budu muset ulovit o deset více než obvykle, aby se takové statistické omyly napříště eliminovaly. On by to neměl být bohužel žádný velký problém, pač sousedi co předloni ulovili 83 prasat jich loni ulovili jen 35, takže se nad naší honitbou stahují opravdu černé mraky černé zvěře :-).
Na svodu to byl samej jezevčík, takže nic kór zajímavý - zástupců toho nejlepšího plemene - BRT - tam bylo jen pár.

Ty menší kusy v té tlupě byly skoro všechny stejně velké, výraznější menší kusy tam nebyly, takže nebylo moc co vybírat, možná se na váze projevil žaludovej rok. 52 kg měl vyvržený, krkovička na pečený masíčko se zeleninkou, chlebíčkem a okurečkem ale kus masiska je, to jako jo :-).

Já myslím, že 70 určitě neměl, pač já jsem šůstek za groš kudla a sám bych 70 kg divočáka do auta nenaložil ani za boha :-).
V chytrých knihách jsem četl, že vývrh dělá třetinu až čtvrtinu z celkové hmotnosti, ale ze zkušenosti není tomu tak zdaleka vždy, někdy ty vývrhy jsou prostě menší a lehčí - mají možná méně vody nebo méně plná střeva nebo já nevím co. A objem poměřuju pořád tím stejným plastovým kyblíkem a tenhle vývrh byl opravdu malý.

Tak měl 65 kg, ať nežeru :-), ale vývrh se mně vešel do většího oválného kyblíku od barev, což se mi někdy ani u menších kusů nevejde, a když jsem ho nesl, tak měl odhadem 10 kg.

Radku konečně se štěstíčko obrací.Lovu zdar!

Včera krásná bouřka, tak za chvíli vyrážím omrknout situaci, jestli prasátka necourají na čerstvě zasetou kukuřici a pokud by to vypadalo nadějně, tak navečer sednu. Zítra jedeme na čuníky ke známým, tak si dneska dám takovou rozcvičku v sezení a koukání :-)

Včera jsem byl vočíhnout v prasečím ráji - řepce, jestli už tam prasátka lehávají. Sedl jsem si na posed na třešni :-) uprostřed 100 m široké louky nedaleko mé kazateny, z jedné strany louky je 50 m od posedu zarostlý potok, na druhé straně louky zase řepka. Ještě nebyla úplná tma a divočáci přišli do potoka z druhé strany z řepky. Čekal jsem na nějakého lončáčka, jestli náhodou nevyleze na louku, ale kdepak, chodilo to sem tam potokem, pak i na vnadiště u kazatelny zašli (a já zase seděl jinde :-)), pak zase do potoka. Po asi hodině bachyně začala vydávat divné zvuky podobné hýkání osla, a už si to naostro míří poklusem přímo pod posed, na kterém jsem seděl, elegantně se mu vyhla 5 m obloukem a za ní si to štrádovalo několik selátek. Za pár minut ticho, pusto, prázdno.
Jsa teplem znaven, vydal jsem se domů občerstvit a že ještě pojedu mrknout na zasetou kukuřici. V týdnu jsem tam 2x seděl do 11 a po divočácích ani vidu, ani slechu, přesto kukuřice už drobet chycená, o pšenici raději ani nemluvě. Přijdu na posed a na poli třetí večer v týdnu žádnej černej chlup. V jednu to balím a jdu k silnici k autu. Když jsem asi 60 m od auta, slyším, že moje auto pochrochtává jinak, než obvykle :-) - tak nějak prasečtěji, koknu do kukru a ani né 30 m od auta stojí asi bachyně a brousí si na mě zuby. Po chvílí odbíhá za nedaleký horizont, kde slyším pokvikávat i nějaká selata. Protože mám špatný vítr, tak jsem se rozhodl je rafinovaně obejít a našoulat z druhé strany a obhlédnout, jestli tam nechodí nějaký lovný kus, ale byli jak už to tak bývá rafinovanější než já a než jsem to obešel, tak byli všichni divočáci pryč.
Při dnešní kontrole fotopasti jsem zjistil, že na vnadišti u řepky už začali chodit se setměním, tak už v řepce asi lehávají - teď je ještě musím naučit chodit za světla :-), abych mohl něco pěkného natočit případně něco dobrého dobře ulovit.

Tak je po prodlouženým víkendu. Čtyři volné dny byla prostě paráda. V sobotu jsme jako klub pořádali střelby - baterku 2x25, tak se to povedlo ve všech směrech. Rána v revíru nádherná, chodím jak říká Erika "vočumovat" srnce a tlumím toulavou škodnou, na kterou mám letos abnormální kliku. Alespoň mám před 16-tým ověřené kulovnice...

Tak jsem se hned od rána začal připravovat na Sraz-je už přece květen. Začínám s psychyckou přípravou a dnes večer jdu trénovat fyzickou(návštěva pohostinství):-))
Moc se na všechny těším.Petr